Senát se chystá zastavit financování mezinárodních struktur
Prof. Valentin Katasonov 25. 02. 2025
Rok 2025 je rokem výročí: před 80 lety skončila Velká vlastenecká válka a druhá světová válka. V onom vzdáleném roce 1945 však došlo k další významné události – založení Organizace spojených národů (OSN). Rozhodnutí o založení OSN padlo na mezinárodní konferenci v San Francisku, která se konala od 25. dubna do 26. června 1945. Konference se zúčastnilo 50 států, které jsou považovány za zakladatele OSN. Za datum oficiálního vzniku OSN se považuje 24. říjen 1945. Toho dne vstoupila v platnost Charta OSN, kterou podepsaly USA, SSSR, Velká Británie, Francie, Čína a další státy.
Současný generální tajemník OSN António Guterres se o nadcházejícím kulatém datu – 80. výročí založení OSN – ve svých letošních projevech již několikrát zmínil. V letošním roce se v sídle OSN v New Yorku uskuteční řada oslav k výročí organizace.
Pak ale zničehonic přišla zpráva, že Spojené státy možná opustí OSN. Dva týdny po své inauguraci, 4. února, podepsal 47. prezident Spojených států Donald Trump exekutivní příkaz, který reviduje účast USA v OSN obecně a v UNESCO zvláště. Exekutivní příkaz rovněž stanoví (aniž by se čekalo na výsledky auditu), že země vystoupí z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) a z Agentury pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Překvapivé je, že dekret ze 4. února obviňuje OSN nejen z neefektivity, ale také z antisemitismu. Konkrétně UNESCO bude auditováno kvůli „jakýmkoli projevům antisemitismu nebo protiizraelských nálad v organizaci“. V textu dekretu se dále uvádí: „Některé agentury a orgány OSN se však od tohoto poslání (podpora míru a předcházení válkám a konfliktům – V. K.) odklonily a místo toho jednají proti zájmům Spojených států, útočí na naše spojence a podporují antisemitismus.“ Není těžké uhodnout, že jde o to, aby OSN projevila sympatie Palestincům, kteří jsou obětí současné války na Blízkém východě. A takové projevy sympatií, stejně jako nedostatečnou podporu Izraele ze strany OSN, vnímá Trump a jeho okolí jako „antisemitismus“.
V komentáři k exekutivnímu příkazu Trump uvedl:
„OSN nevyužívá svůj potenciál. Upřímně řečeno, není řízena příliš dobře. Nedělají svou práci.“
Navíc ještě v den své inaugurace, 20. ledna, Trump podepsal exekutivní příkaz o vystoupení USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO). A současně podepsal také exekutivní příkaz o odstoupení země od Pařížské dohody o klimatu. Připomeňme, že dohoda byla přijata 12. prosince 2015 na závěr 21. konference Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži.
Nová, ještě větší rána zazněla 21. února. Toho dne skupina republikánských senátorů připravila návrh zákona o úplném vystoupení USA z OSN. Jsou jimi šéf výboru pro energetiku Mike Lee (Utah), Marsh Blackburn (Tennessee) a Rick Scott (Florida). Hlavní iniciátor dokumentu Michael Lee zveřejnil jeho text na svých internetových stránkách. V dokumentu se zejména píše: „Prezident by měl zcela zrušit členství Spojených států v OSN, jakož i ve všech orgánech, specializovaných agenturách, komisích a dalších útvarech formálně spojených s OSN.“.
Podstata návrhu je následující: USA musí zcela zastavit financování OSN a všech jejích specializovaných orgánů a agentur. „Nesmí být vyčleněny žádné prostředky ani jinak poskytnuty finanční prostředky na vyměřené nebo dobrovolné příspěvky Spojených států pro Organizaci spojených národů nebo jakýkoli orgán, specializovanou agenturu, komisi nebo jiný subjekt formálně přidružený k Organizaci spojených národů, s výjimkou možnosti vyčlenění prostředků na usnadnění ukončení členství Spojených států,“ – uvádí se v návrhu zákona. V roce 2022 přispěly USA do rozpočtu OSN celkem 18 miliardami dolarů, což je zhruba třetina celkových výdajů organizace v tomto roce.
Je zřejmé, že úplné zrušení financování OSN by znamenalo, že Spojené státy ztratí svůj status člena OSN. Pokud se USA chtějí do OSN vrátit, mohou tak učinit pouze se souhlasem Senátu. Výslovně je stanoveno, že USA by se měly okamžitě stáhnout z účasti na mírových misích OSN.
V dokumentu se uvádí, že USA by měly nejen opustit OSN, ale také odstoupit od těch mnohostranných dohod, smluv a úmluv, které byly v rámci OSN jednou připraveny a podepsány: „Spojené státy ukončí veškerou účast na jakýchkoli úmluvách a dohodách v rámci OSN nebo jakéhokoli orgánu, specializované agentury, komise nebo jiného subjektu formálně přidruženého k OSN. Jakékoli zbývající funkce v rámci těchto úmluv a dohod nebudou vykonávány.“
A nakonec „třešnička na dortu“: návrh zákona požaduje, aby se sídlo světové organizace v New Yorku, které má extrateritoriální status, vrátilo do jurisdikce amerických úřadů. A také zbavit zaměstnance OSN diplomatické imunity. Z toho vyplývá, že činnost OSN bude zcela ochromena. A i kdyby se OSN po vystoupení USA v nějaké podobě zachovala, přemístění sídla organizace na jiné místo (řekněme do Švýcarska) si vyžádá čas a značné finanční prostředky.
Senátor Lee v komentáři pro televizi Fox uvedl, že OSN není jen bezmocnou institucí, ale stala se „platformou pro tyrany“, z níž „útočí na Spojené státy a jejich spojence“.
Několik hodin po představení návrhu zákona horní komory byl podobný dokument předložen také v dolní komoře amerického Kongresu. Připravili jej republikáni, předseda výboru pro ozbrojené služby Mike Rogers (Michigan) a Chip Roy (Texas). Druhý ze jmenovaných kongresmanů v rozhovoru s reportéry Fox News uvedl, že OSN využívá americké peníze, ale organizace ignoruje americké zájmy: „Za peníze amerických daňových poplatníků OSN často jedná tak, aby podkopávala naše zájmy, útočila na naše spojence a posilovala naše protivníky. Čeho OSN dosáhla? Navzdory všem penězům a pozornosti, které se jí dostává, tato zkorumpovaná globalistická organizace již po desetiletí nedokázala zabránit válkám, genocidě, porušování lidských práv a dokonce ani pandemiím.“
Někteří pozorovatelé se domnívají, že zákonodárná iniciativa republikánských senátorů je pokračováním kurzu Trumpovy administrativy na snižování rozpočtových výdajů na zahraniční politiku. A že návrh zákona nakonec inicioval Trump a jeho tým. Jiní se domnívají, že Washington nepůjde tak daleko, aby OSN zcela a natrvalo opustil. Že návrh zákona směřuje k tomu, aby Washington prosazoval v OSN tvrdší politiku. A že USA mohou opustit jen některé specializované organizace a agentury OSN (jako to hodlají udělat s WHO).
Pozorovatelé také upozorňují na to, že současné iniciativy za vystoupení z OSN se nezrodily jen tak z ničeho. Ukazuje se, že pokusy o úplné nebo částečné vystoupení se objevily již dříve. Již koncem ledna 2017, když Donald Trump poprvé nastoupil do Bílého domu, prohlásil, že hodlá snížit financování OSN a řady dalších mezinárodních organizací. Ve svém prvním prezidentském období Trump inicioval vystoupení USA z UNESCO a UNHRC (v říjnu 2017, resp. v červnu 2018). Washington dříve také oznámil svůj záměr vystoupit 6. července 2020 z WHO, přičemž toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost o rok později. Vystoupení USA z WHO, UNHRC a UNESCO však později zrušil 46. prezident Joe Biden.
Trump během svého prvního prezidentství rovněž vypustil řadu „pokusných balónků“ týkajících se porušování Charty OSN. Asi nejskandálnějším „pokusným balónkem“ bylo odstoupení USA od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2018, známého také jako jaderná dohoda s Íránem nebo dohoda s Íránem. JCPOA je dohoda o íránském jaderném programu, kterou v červenci 2015 uzavřely Írán a skupina P5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN – Čína, Francie, Rusko, Spojené království, USA – plus Německo). Dohoda s Íránem byla schválena Radou bezpečnosti OSN a odstoupení USA od ní bylo kvalifikováno jako porušení mezinárodního práva. Toto porušení bylo umocněno tím, že provádění dohody bylo zablokováno protiíránskými sankcemi Washingtonu. Účastníci dohody byli jednáním Washingtonu šokováni. Ve společném prohlášení v reakci na odstoupení USA vedoucí představitelé Francie, Německa a Velké Británie uvedli, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která jadernou dohodu schválila, zůstává „závazným mezinárodněprávním nástrojem pro řešení sporu.
Zastánců vystoupení USA z OSN je v Americe mnoho. Ti nejpokročilejší z nich se odvolávají na historii před sto lety. Podle rozhodnutí pařížské mírové konference z let 1919-20 byla založena Společnost národů – obdoba současné OSN. Podle Versailleské smlouvy, kterou vyjednal prezident Woodrow Wilson, se Spojené státy měly stát členem Společnosti národů. Americký Senát však úspěšně zablokoval ratifikaci Versailleské smlouvy, a proto se USA nikdy nestaly členem Společnosti národů. A řada současných politiků a historiků tvrdí, že právě díky tomu, že se Amerika vyhnula členství ve Společnosti národů, byla schopna udržet si svou nezávislost. A díky zachování nezávislosti se mohla stát velmocí.
Někdy se mi vybaví i Sovětský svaz. V roce 1934 byl pozván jako řádný člen Společnosti národů a o pět let později z ní byl vyloučen. Podle některých amerických politiků a historiků to SSSR nejen neoslabilo, ale naopak mu pomohlo lépe se připravit na válku s nacistickým Německem.
A zde je další příklad amerického smýšlení proti členství v mezinárodních organizacích. V roce 1958 vznikla v zemi velmi aktivní antikomunistická organizace John Birch Society. Ta od samého počátku požadovala, aby USA vystoupily z OSN, a tvrdila, že OSN je pod silným vlivem SSSR a dalších socialistických zemí. Na internetu lze najít fotografie z té doby, které se vztahují k tomuto hnutí. Členové spolku si například na nárazníky svých aut vyráběli samolepky s heslem „Vyveďte USA z OSN a OSN z USA!“.
Ukázalo se, že i dříve se v americkém Kongresu opakovaně objevovaly pokusy omezit účast USA v OSN nebo dokonce z této organizace zcela vystoupit. V roce 1997 předložil známý americký politik, kongresman Ron Paul z Texasu, ve Sněmovně reprezentantů USA návrh zákona HR1146 nazvaný „Zákon o obnovení americké suverenity“. Mimochodem, současný návrh zákona Michaela Leeho, o kterém jsem se zmínil výše, je pozoruhodně podobný návrhu zákona Rona Paula. Je pravděpodobné, že Michael Lee a jeho kolegové ze Senátu pouze oprášili starý dokument a znovu jej uvedli na trh.
S úžasnou vytrvalostí byl návrh zákona HR1146 Paula Rona znovu a znovu předkládán na každém zasedání Kongresu. A tak to pokračovalo téměř až do konce tohoto veterána americké politiky v Kongresu (tj. do roku 2013). Štafetu od Rona Paula převzali další „zástupci zvolení lidem“. Ti dokument Rona Paula trochu upravili a vedli ho pod jinými kódy. V roce 2013 jej pod kódem HR75 spustil kongresman Paul Brown z Georgie a v roce 2015 pod kódem HR1205 kongresman Mike Rogers z Alabamy. V roce 2017 podobný návrh zákona představil zástupce Rogers pod označením HR193.
Podobné iniciativy se objevily i za prezidenta Joea Bidena. V prosinci 2023 předložili americký senátor Mike Lee a člen Sněmovny reprezentantů USA Chip Roy návrh zákona s názvem „Disengaging Entirely from the United Nations Failure (DEFUND) Act“.
Žádný z pokusů o přijetí zákona o vystoupení USA z OSN dosud nebyl úspěšný. Zajímavé je, že v USA byly opakovaně prováděny průzkumy veřejného mínění, které měly zjistit, jaké jsou nálady Američanů v otázce členství USA v OSN. Čísla se značně liší. V některých průzkumech se zdá, že je jen málo Američanů, kteří jsou proti OSN, zatímco v jiných je takových občanů USA většina. V každém případě nikdy nebyl rozdíl v poměru odpůrců OSN a odpůrců členství USA v OSN menší než 10 %. Pokud Trumpův tým zahájí vhodnou osvětovou kampaň, mohli by se takoví odpůrci v USA stát většinou Američanů. Podle mého názoru to Trump myslí s vystoupením Ameriky z OSN vážně.
PS (pozn. překl.): Nechci vyvolávat duchy, ale mám tušení, že tato snaha má v pozadí i další záměr – zbavit se práva veta Ruska a Číny v RB OSN…
PS2 (Marián Moravčík): Veľmi vážna téma a vážne správy, tak na odľahčenie jeden „prvoaprílový“ nápad. Môže sa stať, že sa jeden komplex budov, veľmi vhodný pre sídlo OSN, čo nevidieť uvoľní v Bruseli.
Preklad: St. Hroch, 26. 2. 2025
