Rusko sa musí zmeniť na korporáciu

Ilustračné foto: Pixabay

Valentin Katasonov*) v preklade St. Hrocha

Uvnitř gigantických korporací, z nichž některé jsou srovnatelné se státy, neexistuje „volný trh“.

Vzpomínám si, jak v době perestrojky její „předáci“ neustále volali po zrušení „administrativně-direktivního systému“ a jeho nahrazení „tržním systémem“. Administrativně-direktivní systém byl chápán jako systém řízení ekonomiky SSSR. A tržní ekonomikou pak model ekonomiky, který existoval na Západě. Zdá se, že tato klišé poprvé uvedl do oběhu dávno zapomenutý ekonom Gavriil Popov, jeden z nejhorlivějších „tržních ekonomů“ druhé poloviny 80. let. Vzpomínám si, že v té době „předáci“ perestrojky rádi uváděli největší západní korporace, nejčastěji nadnárodní společnosti, jako příklad skutečně efektivní ekonomiky a srovnávali je se sovětskými podniky.

Při bližším zkoumání se ukázalo, že globální korporace jsou ve svých odvětvích a na svých trzích monopolisty. A pokud jde o monopol, slovo trh by se mělo dávat do uvozovek. Tyto korporace dosáhly a dosahují svých rekordních hodnot (v tržbách, ziscích, kapitalizaci atd.) díky eliminaci veškeré konkurence a volné tvorby cen. Nemluvě o tom, že se spojují se státy, na jejichž území působí, a vysávají státní rozpočty.

Velké korporace (zejména nadnárodní) představují složitou architekturu – jakousi pyramidu, na jejímž vrcholu je holdingová organizace a pod ní množství dceřiných struktur poboček a dceřiných společností. Pod dceřinými společnostmi mohou být vnoučata atd. Velká korporace může mít desítky nebo stovky divizí, které se zabývají výrobou, vědeckým a technickým rozvojem, obchodem, finančními operacemi atd. Pokud se jedná o nadnárodní korporace, jsou rozptýleny v mnoha zemích. Mezi články korporace jsou neviditelné nitky vazeb – informační, výrobní a kooperační, finanční, obchodní.

Cílem nadnárodních společností (jako každé kapitalistické společnosti) je zisk. Za účelem maximalizace zisku vedení korporace optimalizuje činnosti všech jejích částí. Řekněme, že společnost působí v tuctu zemí světa. Konečný finanční výsledek (zisk) se kumuluje v té části korporace, kde jsou daňové sazby minimální (nebo se nevybírají žádné daně – absolutní offshore jurisdikce). Jedním ze způsobů, jak přesunout zisky ze všech částí nadnárodní společnosti do konečného bodu akumulace zisku, jsou různé prostředky. Například manipulací s převodními cenami (ceny, za které se polotovary, informace, suroviny a poradenské služby převádějí z jedné jednotky korporace do druhé). A tyto převodní ceny mají jen málo společného s cenami na světovém trhu. Podle některých odhadů tvoří přibližně třetinu celosvětového obchodu vnitropodnikové dodávky.

Uvádím to jen proto, abych ukázal, že uvnitř obřích korporací, z nichž některé lze přirovnat ke státům, žádný „volný trh“ neexistuje. Představte si však, že se divize nadnárodní korporace rozhodne, že od nynějška nebude fungovat na základě podnikových cílů, ale na základě cíle maximalizovat zisk pro sebe. Vrcholové vedení korporace by se okamžitě pokusilo potlačit „vzpouru“ v podřízené jednotce. Pokud se to nepodaří, může to mít vážné následky, včetně krachu celé společnosti.

Nadnárodní korporace má tedy ve své čisté podobě stejný „administrativně-direktivní systém“, proti kterému vystupovali „předáci“ perestrojky.

Podívejme se nyní na sovětskou tzv. administrativně-direktivní ekonomiku. Nepřipomíná to model obří korporace? „Korporace SSSR“. Základní rozdíl mezi běžnou kapitalistickou korporací a „korporací SSSR“ spočívá v tom, že ta první je „zaměřena“ na maximalizaci zisku pro vlastníka nebo skupinu akcionářů. Druhá je zaměřena na dosažení národních cílů (ekonomických, sociálních, vojenských, vědeckotechnických, kulturních). Na konci dvacátých let 20. století, kdy začala industrializace, tak bylo nejvyšším cílem „korporace SSSR“ dosáhnout úplné ekonomické nezávislosti (moderně řečeno úplné nahrazení dovozu) a vytvořit silný obranný průmysl. Všechny články „korporace SSSR“ pracovaly na těchto cílech a do začátku Velké vlastenecké války jich bylo dosaženo.

Dosažení těchto cílů bylo usnadněno nejvyšší možnou mírou hospodářské mobilizace, kdy míra úspor (část společenského produktu určená na kapitálové investice) dosahovala 40-50 %. Tyto cíle byly zohledněny i při plánování národního hospodářství, které předpokládalo prioritní rozvoj průmyslových odvětví skupiny A (výroba výrobních prostředků) oproti skupině B (výroba spotřebního zboží).

Po Velké vlastenecké válce se rozdíl v tempu rozvoje průmyslových odvětví skupiny „A“ a skupiny „B“ začal poněkud zmenšovat. Byl stanoven úkol zvýšit životní úroveň sovětského lidu. Souběžně se zvyšovala výroba spotřebního zboží a příjmy sovětských občanů. Za zmínku stojí, že růst životní úrovně probíhal nejen prostřednictvím zvyšování mezd, ale také vytvářením veřejných spotřebních fondů (bezplatná lékařská péče, bezplatné a zvýhodněné rekreační poukazy atd.) a snižováním maloobchodních cen. V letech 1947 až 1953 došlo postupně k pěti snížením těchto cen.

Korporace z administrativně-direktivní vertikály mohla způsobit velké škody celé korporaci a v „korporaci SSSR“ mohl vznik jakýchkoli ohnisek „zbožně-peněžních vztahů“ vést k těžko předvídatelným důsledkům. Taková byla přísná a v některých ohledech rigidní logika stalinské ekonomiky. stalinskoj-modeli-ekonomiki-56358.html). Mimochodem, v sovětské ekonomice nedošlo k žádným bankrotům. Podniky se mohly potýkat s různými obtížemi, docházelo k dočasným výpadkům výroby, ale dlouhodobá ztráta jakéhokoli článku celkového systému ohrožovala stabilitu „korporace SSSR“.

Stalin obzvlášť žárlil na to, aby se výrobní prostředky (vytvořené v průmyslových odvětvích skupiny A) nestaly předmětem zbožně-peněžních vztahů. Zajistit, aby výrobní prostředky zůstaly v rukou státu a nemohly přejít do soukromých rukou a stát se kapitálem (což bylo v rozporu s ideologií SSSR a mohlo ohrozit sovětskou moc).

V Ekonomických problémech socialismu v SSSR (1952) Stalin jasně definoval nezbožní charakter výrobních prostředků v socialismu:

    „Lze výrobní prostředky v našem socialistickém systému považovat za zboží? Podle mého názoru vůbec ne.“

Při projednávání zmíněné stalinské práce 15. února 1952 nastolili ekonomové tento klíčový problém otázkou: „Jsou výrobní prostředky v našem systému zbožím?“

Zde je Stalinova odpověď:

    „Naše výrobní prostředky nelze považovat za zboží ve své podstatě. Nejsou to komodity (jako chléb, maso atd.), které vstupují na trh a kupuje je ten, kdo je chce. Výrobní prostředky jsou vlastně to, co distribuujeme. Není to zboží v obecně přijímaném smyslu, není to zboží, které existuje v kapitalistických podmínkách. Tam jsou výrobní prostředky zbožím“.

Výrobní prostředky rozděloval stát pouze svým podnikům (rozdělování bylo formalizováno formou dodavatelských smluv s platbou v bezhotovostních rublech). Nebyly prodávány ani do kolchozů, které měly jinou formu vlastnictví. Traktory a zemědělské stroje nebyly předávány přímo kolchozům, ale státním strojním a traktorovým stanicím – STS, které je na základě zvláštních smluv předávaly do užívání kolchozům. Stát jako jediný a výlučný vlastník výrobních prostředků neztratil své vlastnictví k výrobním prostředkům po jejich převodu na ten či onen podnik. A ředitelé podniků, které dostaly od státu výrobní prostředky, vystupovali pouze jako zástupci státu odpovědní za jejich zachování a řádné využití v souladu s plány rozvoje národního hospodářství.

Jedinou výjimkou z rigidních pravidel stalinské ekonomiky byl zahraniční obchod, kde se výrobní prostředky dostaly do sféry zbožně-peněžních vztahů a měly cenu na světovém trhu. Toto místo „zbožně-peněžních vztahů“ však bylo spolehlivě izolováno od celé ekonomiky státním monopolem na zahraniční obchod a státním monopolem na měnu.

Mimochodem, zkušenosti se „stalinskou ekonomikou“ byly podrobně studovány v zahraničí. Zejména v Japonsku. Zohledněno bylo zejména v organizaci největších japonských společností. Je dobře známo, že korporace v zemi vycházejícího slunce se výrazně lišily od korporací v USA a západní Evropě. Všechny učebnice managementu v 70. letech upozorňovaly na to, že v japonských společnostech převládá duch „paternalismu“. Tisíce a někdy i desetitisíce lidí se cítily jako členové jedné velké rodiny, v jejímž čele stáli vrcholoví manažeři korporace, kteří se starali o své podřízené. Existovaly sociální záruky, praxe celoživotního zaměstnání a vztah korporace k zaměstnanci v důchodu. A zaměstnanci pracovali důstojně, protože cítili, že každý na svém místě, ve svém oddělení, se podílí na společné věci a pracuje pro celistvý výsledek (i když je to zisk). Nedocházelo k polarizaci příjmů mezi nejvyššími a nižšími stupni, což je dnes v každé velké společnosti hrozivé. Postupy určování mezd byly jednoduché a jasné pro každého zaměstnance, každý rozuměl tomu, co za svou práci dostává, a panovala atmosféra sociální spravedlnosti. Různé racionalizace byly podporovány zaměstnanci všech divizí. Japonci sami opakovaně přiznali, že v zemi bylo zavedeno státní a podnikové plánování, řízení podniků, státní regulace cen, státní kontrola zahraničního obchodu atd. – čerpání ze sovětských zkušeností. Od konce 80. let začala z japonských podniků ustupovat stará atmosféra „paternalismu“ a ekonomika země se propadala do recese.

Vrátím-li se k tématu „korporace SSSR“, chtěl bych poznamenat, že předpokladem jejího jasného fungování bylo plánování. Plánování bylo převážně odvětvové (regionální část plánování byla doplňková, pomocná). Plánování bylo samozřejmě direktivní. Byl také hierarchicky uspořádán: Gosplan (obdoba naší někdejší Státní plánovací komise – SPK) – ministerstvo – výrobní sdružení – národní podnik, závod. Plánování bylo pětileté, roční, čtvrtletní a měsíční. Pokud jde o soubor ukazatelů, plány čítaly stovky a tisíce položek (především fyzických; nákladové hrály vedlejší roli). Plány byly vypracovány na základě mezioborových bilancí. Výrobní plány byly doplněny plány finančními, peněžními, vědecko-technickými atd.

Vědecká, a dokonce ani sovětská publicistika nepoužívala k popisu podstaty sovětské ekonomiky přirovnání k obří korporaci. Významově blízký byl termín „jednotný národohospodářský komplex“, a ten byl zakotven v Ústavě SSSR (1977):

    „Ekonomika SSSR představuje jednotný národohospodářský komplex zahrnující všechny články společenské výroby, rozdělování a směny na území země“ (článek 14).

Dnes už není přirovnání Stalinovy ekonomiky k obrovské korporaci vzácností. Zde je citát z jednoho současného díla:

    „Dlouho před vznikem velkých domácích a mezinárodních nadnárodních korporací se SSSR stal největší korporátní ekonomickou strukturou na světě. Ekonomické, hospodářské cíle a funkce státu byly zapsány do ústavy. SSSR jako hospodářská korporace vyvinul a zavedl vědecký systém přiměřených domácích cen, který umožnil efektivní využívání přírodních zdrojů v zájmu národního hospodářství. Jejím specifikem byly zejména nízké ceny paliv a energií a dalších přírodních zdrojů ve srovnání se světovými cenami… Korporativní přístup k ekonomice jako celistvému organismu předpokládá vyčlenění dostatečných prostředků na investice, obranu, armádu, vědu, vzdělání, kulturu, ačkoli z pohledu sobeckých a krátkozrakých účastníků trhu by se mělo vše utratit okamžitě. Odmítnutí koncepce státu jako ekonomické korporace, zničení meziodvětvových a meziregionálních vazeb a rozpad podniků měly na ruskou ekonomiku katastrofální dopad“ (Bratiščev I. M., Krašeninnikov S. N. Rusko může zbohatnout! – Moskva: Graal, 1999, s. 15-16).

Třicetileté období našich dějin (od konce 20. do konce 50. let 20. století) lze nazvat sovětským hospodářským zázrakem. To by mělo zahrnovat i 40. léta 20. století – období války a hospodářské obnovy SSSR. Naše země dokázala porazit Hitlera a celou Hitlerovu koalici. Nebylo to jen vojenské, ale také ekonomické vítězství. V období poválečné obnovy země se nám podařilo vrátit se rychleji na předválečnou úroveň než evropským zemím a vytvořit jaderný štít, který byl pro zemi v podmínkách Západem vyhlášené studené války životně důležitý. To vše díky tomu, že sovětská ekonomika byla organizována jako jednotná „korporace SSSR“. V následujících třech desetiletích se pouta, která držela „korporaci SSSR“ pohromadě, začala uvolňovat v důsledku řady nepromyšlených reforem.

Dnes se historie opakuje. Země čelí stejným výzvám kolektivního Západu jako před sto lety. Chceme-li přežít, musí se domácí ekonomika co nejrychleji přeměnit na „Korporaci Rusko“.

*) V.V.Katasonov (1950) – uznávaný expert v oblastech ekonomiky využívání přírody, v mezinárodních financích a zlata v mezinárodních financích, donedávna profesor MGIMO, autor řady učebnic a monografií, publicista.

Preklad: St. Hroch, 8. 6. 2022

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *


Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. •We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam.Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok.Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže.Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia.Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza.Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie.Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection.An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year.If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser.When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed.If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website.These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue.For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore