Recept na americkou hospodářskou katastrofu

Prof. Valentin Katasonov
 
Pečeť parazitismu
7. února média přinesla zprávu: podle amerického ministerstva obchodu byla obchodní bilance USA za rok 2022 v deficitu 948,1 miliardy dolarů. Vývoz zboží a služeb činil 3 009,7 miliardy dolarů, dovoz 3 957,8 miliardy dolarů.
 
Zaokrouhleme ta čísla: vývoz asi 3 biliony dolarů, dovoz asi 4 biliony dolarů, obchodní deficit téměř 1 bilion dolarů. Jedná se o rekordní hodnotu ve Spojených státech amerických.
 
Deník New York Times v článku America’s Trade Deficit Surged in 2022, B Near 1 Trillion uvádí, že v loňském roce“nic nenasvědčovalo tomu, že by Spojené státy opouštěly obchod se světem jako celkem, a to i přesto, že geopolitické napětí s Ruskem a Čínou rostlo. V absolutním vyjádření nárůst dovozu převýšil nárůst vývozu o více než 100 miliard dolarů“
 
Nárůst vývozu, který podle NYT dosáhl 453,1 miliardy dolarů, byl kupodivu způsoben vojenským vývojem na Ukrajině a západními ekonomickými sankcemi proti Rusku. To vedlo ke zvýšení cen energií na světovém trhu a USA jako hlavní vývozce ropy, ropných produktů, zemního plynu a zkapalněného zemního plynu toho využily. V průběhu roku se hodnota vývozu ropy z USA zvýšila o 47,5 miliardy USD, ropných produktů o 54,9 miliardy USD a zemního plynu o 22,9 miliardy USD. Další vývozní položkou, která vykázala velký nárůst, byl vývoz služeb – 128,9 miliardy USD.  Je pravděpodobné, že údaje o růstu některých komoditních skupin zakrývají dodávky zbraní, vojenského vybavení a munice na Ukrajinu. NYT poukazuje na to, že obzvláště výrazný nárůst vývozu z USA byl zaznamenán směrem do Evropy. Konkurenceschopnost evropských společností byla po zavedení protiruských sankcí značně oslabena. A američtí vývozci toho neopomněli využít.“Poté, co Evropská unie přerušila řadu ekonomických vazeb s Ruskem, začala nakupovat více energie ze Spojených států“ píše NYT.
 
NYT uvádí jako hlavní důvod nárůstu amerického dovozu v uplynulém roce politiku FEDu, který v průběhu roku opakovaně zvyšoval svou základní úrokovou sazbu. To posílilo směnný kurz amerického dolaru a následně zvýšilo konkurenceschopnost obchodních partnerů .“Vysoká hodnota amerického dolaru … zlevnila zahraniční zboží oproti americkému, což vedlo ke zvýšení obchodního deficitu“ píše NYT.
 
Kdysi, za“starých dobrých čas“, byla Amerika nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě a nevěděla, co je to obchodní deficit. Po druhé světové válce byla naopak obchodní bilance USA přebytková a zůstala taková až do konce 50. let. V 60. letech byl zahraniční obchod USA obecně vyrovnaný. Od druhé poloviny 70. let však obchodní bilance trvale vykazuje schodek, který se zvyšuje. To má své vysvětlení: v roce 1976 Jamajská měnová konference rozhodla o změně standardu ze zlatého dolaru na papírový. Americká centrální banka by pak mohla tisknout dolary bez ohledu na zlaté rezervy, vývoz a další makroekonomické ukazatele. Objevila se jedinečná možnost platit za americký dovoz nezajištěným papírem. A Amerika toho plně využila. Za 21 let – od roku 1985 do roku 2005 – dosáhl celkový (kumulativní) deficit obchodní bilance USA 6,6 bilionu dolarů. Amerika začala žít a spotřebovávat zboží a služby po celém světě na úvěr a zcela zapomněla, že ostatní země jednoho dne přestanou půjčovat své zboží a služby a předloží desetiletí staré“směnk“ (americké dolary) ke splacení. V červnu 2005 řekl bývalý předseda Federálního rezervního systému Paul Volcker:“Nechápu, jak si USA mohou nadále půjčovat a spotřebovávat, zatímco jiným zemím dovolují vše vyrábět. To je recept na americkou hospodářskou katastrofu“.
 
Jak víme, univerzálním ukazatelem pro měření ekonomiky je dnes hrubý domácí produkt. Při výpočtu se k celkové hodnotě přičítá hodnota vývozu zboží a služeb a odečítá se hodnota dovozu. V loňském roce tak deficit obchodní bilance USA znamenal snížení HDP země o zhruba 1 bilion dolarů.
 
Když byl Donald Trump prezidentem, vážně se zabýval rostoucím obchodním deficitem. Zaměřil se na něco, co by se dalo nazvat“americkou náhradou dovoz“, a navrhl zastavit dlouhodobý proces deindustrializace Ameriky. Ještě před Trumpem tvořil většinu obchodního deficitu obchod USA s Čínou, který byl výrazně nevyvážený. Trump se vážně snažil vyrovnat obchodní vztahy s hlavním americkým obchodním partnerem. To vedlo ke zhoršení vztahů mezi USA a Čínou, ale bez viditelných výsledků.
 
Joe Biden ještě více vyhrotil vztahy mezi USA a Čínou, ale nepodařilo se mu překlenout obchodní nerovnováhu mezi oběma zeměmi.  V roce 2022 se čínský vývoz do USA oproti roku 2021 zvýšil o 31,8 miliardy USD na 536,8 miliardy USD. Dovoz z Číny do USA se zvýšil o 2,4 miliardy USD na 153,8 miliardy USD. Ve srovnání s Trumpovým prezidentstvím se tedy nerovnováha ještě zvýšila.
 
Podle údajů amerického ministerstva obchodu měly USA kromě Číny velké obchodní schodky s následujícími zeměmi (v miliardách USD):  Mexiko, 131; Vietnam, 116; Kanada, 82; Německo, 74; Japonsko, 68; Irsko, 66; Tchaj-wan, 48; Jižní Korea, 44; Thajsko, 43; Itálie, 42; Indie, 38; Malajsie, 37; Indonésie, 25; Švýcarsko, 23.
 
Závislost USA je ještě větší – obchod se vzduchem
Závislost Ameriky na čínském dovozu je ještě větší, než naznačují oficiální statistiky amerického ministerstva obchodu. I za Trumpa se na řadu skupin výrobků vyvážených z Číny do USA vztahovala zvýšená dovozní cla. Aby se čínské společnosti vyhnuly těmto clům, posílají své zboží do Ameriky přes jiné země, které mají v USA status země s nejvyšším stupněm zvýhodnění. Wolf Richter, známý americký ekonomický a finanční expert, označuje Vietnam za prostředníka čínských vývozců:“Vietnam se stal hlavním překladištěm čínského vývozu do USA, aby se vyhnul americkým clům“. Mimochodem, upozorňuje, že ve skutečnosti obchodní deficit USA již několik let překračuje hranici 1 bilionu dolarů. Ministerstvo obchodu totiž poskytuje statistiky obchodní bilance zahrnující jak zboží, tak služby. A obchod se službami se často stává obchodem se vzduchem. Vývoz a dovoz mnoha služeb se ukazuje jako pouhá zástěrka pro nejrůznější šedé a dokonce i černé plány. Je lepší zabývat se statistikou obchodu se zbožím, ta je blíže skutečné ekonomice, nikoliv falešné.
 
V roce 2022 činil vývoz zboží 2 085,6 miliardy USD (meziroční nárůst o 324,2 miliardy USD). Dovoz zboží činil 3 277,3 (za rok se zvýšil o 415,6 mld. USD). Schodek obchodní bilance se zbožím tak v roce 2022 činil 1 191,7 miliardy USD, zatímco v roce 2021 to bylo 1 100,3 miliardy USD. Ve světě platí, že součet všech obchodních deficitů vykázaných jednotlivými zeměmi se musí rovnat součtu obchodních přebytků ve zbytku světa. Tolik, kolik jedni kupují a spotřebovávají, tolik musí jiní vyrobit a vyvézt.
 
Kromě Ameriky má mnoho tzv. hospodářsky vyspělých zemí obchodní deficit. Podle OSN se Spojené království a Francie v posledních letech trvale umisťují na prvních pěti místech v žebříčku obchodních deficitů. Ten měl na konci roku 2022 rekordní obchodní deficit ve výši 164 miliard eur. Schodek se oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil (84,7 mld. EUR).
 
Čína je zemí s rekordním přebytkem obchodní bilance.  Říše středu navzdory překážkám ze strany Washingtonu nadále vytváří přebytek obchodní bilance. V roce 2020 to bylo 524,0 miliard dolarů, v roce 2021 to bylo 676,4 miliard dolarů a v roce 2022 se částka vyšplhá na 876,91 miliard dolarů. 
 
Ruská federace také již řadu let patří mezi lídry v přebytku obchodní bilance. Po tři desetiletí jeho hodnota rychle rostla. Zde jsou údaje o přebytku zahraničního obchodu Ruska za jednotlivé roky (v miliardách USD): 1994 – 18,02; 2000 – 57,09; 2010 – 147,00; 2019 – 165,85; 2021 – 189,83. V posledních letech se Ruská federace trvale umisťuje mezi prvními pěti zeměmi (před ní byly pouze Čína a Německo).
 
Údaje za rok 2022 nejsou k dispozici, protože Federální celní služba uzavřela většinu statistik v březnu loňského roku. Můžeme však využít údaje Ruské centrální banky, která v lednu poskytla odhady ruské platební bilance za rok 2022. Vývoz zboží a služeb v loňském roce dosáhl 628,1 miliardy dolarů, dovoz 345,8 miliardy dolarů. Přebytek ruského obchodu se zbožím a službami dosáhl v loňském roce rekordních 282,3 miliardy dolarů.
 
Podle všeho by Rusko mohlo být v tomto ukazateli na druhém místě za Čínou. Nejsem si však vůbec jistý, zda bychom se z takového úspěchu měli radovat.^{*)
 
*) Pozn.překl. – důvod je prostý: – co a kde za to nakoupit, když nám nechtějí/nemohou prodat, co potřebujeme?}