Z defaultu bude špatně všem (dokončení)

Alexander Losev *)
Dmitrij Kulikov si do svého pořadu „Formula smysla“ každých čtrnáct dní zve finančníka a politologa Alexandra Loseva. I tentokrát se, vážený čtenáři, připrav na „hustou náplň“. Vzhledem k nasycenosti besedy jsem překlad rozdělil do dvou částí – toto je druhá část … (překl.)
 
Nerovnováhy, které se dosud nahromadily ve světové ekonomice a financích, jakož i zatím mírně plynoucí krize, to vše bude pokračovat a nebude se čemu divit. Velmi nedávno se objevila informace, že stát Kalifornie, jeden z nejbohatších států USA, vyhlašuje default na dluh ve výši 18,5 mld. dolarů. Přičemž default neoznámil investorům, ale federální vládě, protože jde o zbytek částky 20 mld usd, kterou před časem federální finance poskytly státu Kalifornie na boj s kovidem. A překvapivě kalifornské společnosti zjistily, že byly ručiteli za tyto dluhy! Navíc bylo zjištěno, že prehistorický IT systém pracovního úřadu státu Kalifornie (centra to vysokých technologií) byl dostatečně děravý pro nepoctivce, kteří tak vytáhli podvodně příspěvky v nezaměstnanosti v období kovidu v celkové částce vyšší než 30 mld usd (skoro jako v povídách O´Henryho).
 
Vlády na celém světě žijí v zemi fiskálních fantazií a nejsou schopny čelit zoufalému stavu svých státních financí. Nedovybírají se daně, pokračuje další offšórizace místní ekonomiky, a rostoucí problémy povedou dříve, či později k nějaké rázné transformaci všeho.
 
Amerika na frontách …
 
Pokud hovoříme o tom, že Západ proti nám vede válku, bylo by přesnější říci, že Západ vede válku hned na několika frontách:
 
·       Amerika spolu se svými proxy-silami vede válku proti nám.
·       Druhá fronta je ona vnitřní fronta, kterou zahájili proti svým občanům a vnitřním vládám, protože musí vysvětlovat, jaký je Rusko strašný nepřítel a jak je důležité „podporovat demokracii“, přičemž západní ekonomiky trpí obrovskými ztrátami v důsledku protiruských sankcí – to jsou také ztráty na této druhé frontě.
·       A existuje i třetí fronta, kterou je boj o vlastní finance a boj s ekonomickou krizí, do níž vstoupily samy od sebe – i bez nás – kvůli vlastním chybám.
·       A to se rýsuje i budoucí čtvrtá fronta, kterou je Čína. Protože v situaci, kdy USA nebudou schopny financovat svůj vlastní dluh, kdy nebudou moci kupovat zboží za ničím nezajištěné dolary, to povede k tomu, nad čím se svého času zamyslel Trump: – k nezbytnosti snížení deficitu obchodní bilance se zeměmi, kde ho mají největší.
 
Pokud jde o možnost vyhrát válku na dvou frontách, pak Německo už dvakrát dokázalo, že to nejde.
 
Ze zprávy rady pro mezinárodní vztahy USA vyplývá záměr destruktivního rozdělení ekonomiky a převedení všeho do přátelských jurisdikcí – takže „řežou do živého“. Prakticky Američani donutí své evropské spojence, aby zničili své vztahy i s Čínou – bez ohledu na to, že je to velmi pravděpodobně ekonomicky položí.
 
Následky války velmocí …
 
Vraťme se ke zprávě Rand Corporation – přecházíme do fáze, kdy oni začínají chápat, do čeho to vlezli… Ta zpráva se nazývá „Následky války velmocí“. My už několik let přece mluvíme o tom, že oni připravují právě to, k čemu nyní dochází. Byly připraveny síly na Ukrajině, byli připraveni evropští spojenci, bylo připraveno vše – protože si mysleli, že se jim podaří blesková válka. Že dokáží vznítit Kavkaz, Střední Asii, porazit Bělorusko, připojí si Finsko k NATO a přivedou ho k našim hranicím a vyzbrojenou Ukrajinou nás dokáží porazit, atd. Když jsme slavili Den vítězství 9.května, najednou se ptali, cože se to děje? Že je cosi jinak.
Ono to bylo jinak už od počátku. V roce 1945 jsme porazili fašizmus a císařské Japonsko, ale země, které fašizmus vypěstovaly, tedy USA a Británie a země, které vypěstovaly militaristické Japonsko – opět USA a Británie, se nikam neděly a revanš, který Západ zahájil o 69. výročí našeho vítězství – to bylo v roce 2014 – je pokračováním historie. A dnes říkají, že plánovali válku, ale jejich prognózy byly chybné, protože „velmoci často nesprávně chápou zájmy jiných států a nedoceňují následky nových technologií“, takže jim nedošly důsledky konfliktu. Píší, že od roku 1815, od konce napoleonských válek, plánovači ani analytici nedokázali provést správnou prognózu – s výjimkou jediné, a to Rusko-Turecké   v letech 1877-78.
 
Čtyři scénáře příštích válek …
 
1.     Čína připojuje Taiwan a konflikt končí demonstrací nestrategických jaderných zbraní Číny. USA musí upevnit svou strategickou alianci v indopacifickém regionu, Japonsko a J.Korea musí vyvinout jadernou zbraň.
 
2.     USA oslabují vojenskou moc Číny během eskalace konfliktu ve Východočínském moři. (Hrubě řečeno, Japonsko a Jižní Korea budou „Ukrajinou“). Přitom přesun takových sil učiní definitivně z Ruska a Číny spojence, což povede k rozrůstání studené války do tohoto regionu, nicméně poziční válka podle scénáře studené války 20. století bude tlačit na rozpočty, nastartuje závody ve zbrojení, což vyhovuje cílům USA omezit vliv Číny na světový proces i na vlastní ekonomiku.
Tento scénář je pro USA výhodný.
 
3.     Nečekaná válka o Taiwan, která může skončit zmrazením konfliktu – špatný scénář, který hrozí, že bude rozmrazen později novými silami.
 
4.   Válka vyvolaná nesprávným pochopením Ruska, končící omezeními ozbrojených sil severovýchodní Evropy … A toto je velmi důležité… nakonec jim začalo docházet, že další válka s Ruskem je neproduktivní, odvádí zdroje od hlavního protivníka (Číny). Oni potřebují snížit vliv zemí, s nimiž mají nevětší obchodní deficit – Čína, Japonsko, Jižní Korea. Na druhé straně Ukrajina je černou dírou, která ty problémy jen zvětšuje. Protože Rusko může použít nestrategické jaderné zbraně proti Británii, Polsku, Německu, severomořským státům atd. Po následném šoku v Evropě budou Německo a Turecko požadovat odchod Ameriky ze svých území. Nakonec bude dosaženo dohody s Ruskem, protože globální jadernou válku strategicky nikdo nebude chtít. NATO z toho vyjde oslabené, Polsko se bude cítit opouštěné a zahájí proces vyvíjení vlastní jaderné zbraně a prudce se odvrací od demokracie k autoritářství. V důsledku toho se USA budou muset postupně stáhnout z Evropy, přemístit odsud síly a štáby a věnovat více pozornosti indopacifickému regionu v zájmu zajištění bezpečnosti svých asijských spojenců.
Je to pro USA nejhorší scénář.
 
Složitý, drahý konflikt může oslabit bojující strany a poskytne výhodu třetím zemím, které nebyly stranami konfliktu. Konečně jim došlo, že miliardy, které mohou cpát do vlastního vojensko-průmyslového komplexu, budou neužitečné. Stovky miliard do Ukrajiny – zbytečné! A i kdyby vyhráli, budou muset bojovat s vnitřními krizemi.
 
Proto (píše Rand Corporation) osoby přijímající rozhodnutí v USA i jejich spojenci, musí být úplně informovány a poučeny o potenciálních operativních i strategických následcích použití jaderných zbraní a vedení válek. A je nezbytné posoudit i jiná odvetná speciální opatření ke snížení rizika neuvážených rozhodnutí v konfliktu, kde je hrozbou jaderná zbraň, nebo bude v konfliktu použita.
 
Díky soudruhu Kurčatovovi, Berijovi a našim fyzikům a vojákům, jakož i těm, kteří dokázali mnohé zachránit, přivést do současnosti a zajistit poprvé v historii naši převahu!

 _{*) Alexander Losev (1970) – významný ruský finančník a populární politický analytik}