Putin řekl dokonce víc, než možná chtěl…
Redakce Tsargrad 19. 06. 2025
Ilustračné obrázky: zdroj
Všichni, kdo měli, slyšeli – závěry jsou učiněny
V noci z 18. na 19. června se Vladimir Putin v rámci Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (PMEF) setkal s vedoucími mezinárodních informačních agentur z Číny, USA, Německa, Španělska, Velké Británie, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Indonésie a řady dalších zemí. Klíčovými tématy se samozřejmě staly Ukrajina a konflikt mezi Izraelem a Íránem. Prezident jasně vyjádřil svůj postoj k klíčovým otázkám a jednoznačně varoval „zainteresované strany“ před příliš prudkými pohyby a neuváženými činy.
Jako vždy v poslední době (přibližně od druhé poloviny ledna tohoto roku) se všechna významná prohlášení Vladimira Putina odehrávají pozdě večer nebo již v noci. To je výhodné proto, že dosah na publikum je tak co nejširší. Ano, na Dálném východě (například v Pekingu) je teprve začátek nového dne, ale na Dálném západě (řekněme ve Washingtonu) ještě ani nezačala večeře předchozího dne. V prvním případě je možné si poslechnout všechna jeho hlavní prohlášení u šálku lahodného čínského čaje, ve druhém případě vše vidět a slyšet online. Navíc mají někteří zámořští diváci možnost komentovat vše, co Vladimir Putin řekl novinářům.
„Spravedlivý světový řád“ – pouze s ohledem na zájmy Ruska
Prezident stanovil pořadí tazatelů od východu k západu…Vedoucí vietnamské informační agentury Vu Viet Chang se velmi zajímala o iniciativy, které Rusko prosazuje pro budování udržitelného a rozvíjejícího se světa, a zejména o roli Asie v tomto procesu.
Vladimir Putin s úsměvem odpověděl: – „Spolupráce se postupně rozvíjí, obchodní obrat roste, vyhlídky jsou skvělé. A pokud jde o Vietnam, nenuceně připomněl zvláštní vztahy s touto zemí, přičemž zdůraznil období 50. a 60. let, kdy vietnamský lid bojoval za nezávislost“ (není třeba připomínat, proti komu, že?).
Ale hlavní samozřejmě bylo toto:
„Jsme pro spravedlivý světový řád, pro to, aby byla dodržována pravidla mezinárodní obchodní organizace a nebyla měněna v závislosti na politické situaci z měsíce na měsíc. Jsme proti jakýmkoli obchodním válkám, omezením a tak dále“, – poznamenal prezident.
Generální ředitel čínské tiskové agentury Sin-chua Fu Hua (mimochodem člen Ústředního výboru Komunistické strany Číny) se samozřejmě zeptal na současný stav vztahů mezi Moskvou a Pekingem a na prohlubování spolupráce mezi oběma zeměmi.
Putin nejprve sdělil, že: „ jedna z jeho dcer začala již v nultých letech „z vlastní iniciativy studovat čínštinu“ a jeho vnučka „dnes již plynule mluví čínsky“ – (jak také jinak, když má vychovatelku z Pekingu?). „A to není nic překvapivého“ – pokračoval prezident – „protože se rozšiřuje objem kontaktů a ekonomická aktivita. Rusko se stává velmi významným partnerem pro ČLR“, – řekl Vladimir Putin a dodal, že:
„Máme naplánované programy a investiční projekty na obou stranách v hodnotě 200 miliard dolarů, a jsou realistické, všechny budou realizovány“.
A všechno v jeho slovech se zdálo logické, dokonce i toto:
„Opakuji – říkal jsem to i loni – nesouvisí to s nějakým obratem Ruska směrem k Asii. Ne, je to přirozený směr spolupráce. Proč? Objemy ekonomiky rostou, to je vše“.
Samozřejmě Vladimir Putin nemohl nezmínit, že spolupráce probíhá i ve vojensko-technické oblasti, aby „byla zaručena stabilita ve světových záležitostech“:
„Známe přání našich čínských přátel: nejde jen o nákup a prodej, ale i o výměnu technologií“.
Německo ztratilo schopnost být prostředníkem
S novináři z Evropy však byl tón rozhovoru zcela odlišný. Ne, Putin zůstal stejně zdvořilý jako vždy, ale něco se zjevně změnilo. Na druhou stranu – jaké otázky, takové odpovědi, že?
Šéf zpravodajské služby německé Deutsche Press Agentur (DPA) Martin Romančík se zeptal na možnost komunikace s kancléřem Friedrichem Merzem ohledně jeho účasti na jednáních s Ukrajinou jako prostředníka: všichni totiž vědí, že evropští „jestřábi“ se velmi chtějí vmísit do dialogu, který se začal rozvíjet mezi Putinem a Trumpem.
„Pokud chce pan spolkový kancléř zavolat a jednat, jak jsem již mnohokrát řekl, neodmítáme žádné kontakty a jsme k nim vždy otevřeni. Před rokem a půl až dvěma lety byly takové rozhovory s kancléřem Scholzem a dalšími evropskými lídry pravidelnou záležitostí. Ale v určitém okamžiku, když se naši evropští partneři rozhodli zasadit nám strategickou porážku na bojišti, sami tyto kontakty přerušili. Oni je přerušili – prosím, ať je obnoví. Jsme otevřeni“, – pokrčil rameny a usmál se ruský prezident.
Ale samotná myšlenka, že Německo může přispět k urovnání ukrajinského konfliktu, se mu zdála absurdní:
„Pochybuji. Zprostředkovatel musí být neutrální. A když vidíme na bojišti německé tanky a teď sledujeme, jak Německo uvažuje o dodávkách „Taurusů“ pro útoky na ruské území, přičemž se použije nejen samotná technika, ale i důstojníci Bundeswehru… Tady samozřejmě vyvstávají velké otázky. Všichni dobře vědí, že pokud k tomu dojde, nebude to mít vliv na průběh bojových operací. To je vyloučeno. Ale naše vztahy to zcela pokazí. Proto dnes pohlížíme na Německo stejně jako na mnoho jiných evropských zemí – ne jako na neutrální stát, ale jako na stranu, která podporuje Ukrajinu. A v některých případech snad i jako spoluviníky těchto bojových operací“, – zdůraznil prezident a pohrával si s perem.
Nicméně, dodal, pokud jde o „přání hovořit na toto téma, předložit nějaké nápady v této věci, jsme k tomu vždy připraveni a otevřeni – prosím…“.
„Hrozby NATO potlačujeme preventivně“
Manuel Sans Mingote ze španělské agentury EFE poznamenal, že brzy se bude konat summit NATO, kde se bude hovořit o přezbrojení Evropy a zvýšení výdajů na vojenské účely. A kdyby měl Vladimir Putin možnost tam vystoupit nebo poslat vzkaz účastníkům summitu, co by jim řekl? Považuje, upřesnil Minguete, přezbrojení NATO za hrozbu pro Rusko?
Prezident si vyslechl překlad a překvapeně zavrtěl hlavou – pravděpodobně si představil sebe v takové společnosti.
„Všechno je samozřejmě možné, ale s kým bych tam mluvil? A o čem?“
„Ať NATO dělá cokoli, samozřejmě to představuje určité hrozby. Ale my všechny tyto hrozby, které se objeví, potlačíme. O tom není pochyb. V tomto smyslu nemá žádné přezbrojování a zvyšování rozpočtů na 5 procent HDP žádný smysl. To je první věc“, – začal Putin vypočítávat.
Druhou věcí je podle něj to, že: „- po staletí se na Západě neustále objevovala otázka ohrožení ze strany Ruska. Bylo to výhodné pro západní elity, které tak mohly budovat svou vnitřní politiku, protože na základě domnělé hrozby z Východu bylo možné neustále vydírat peníze z daňových poplatníků a neustále vysvětlovat vlastní chyby v oblasti ekonomiky hrozbou z Východu“.
„Je zřejmé, že dnešní krize vztahů mezi Ruskem a západní Evropou začala jakoby v roce 2014. Problémem však není to, že Rusko připojilo Krym, ale to, že západní země přispěly k státnímu převratu na Ukrajině. Rozumíte? Dříve jsme neustále slýchali: je třeba žít podle pravidel. Podle jakých pravidel?!“ – divil se ruský prezident, zřejmě vzpomínaje na výtky, které se na něj pravidelně snášely.
„Jaké je to pravidlo, pokračoval, když tři státy – Francie, Německo a Polsko – přijely do Kyjeva a jako ručitelé podepsaly dohodu mezi opozicí a vládou v čele s prezidentem Janukovyčem, aby o několik dní později opozice provedla státní převrat a nikdo ani nehnul brvou, jako by se nic nestalo, rozumíte. A pak slyšíme: je třeba žít podle pravidel. Podle jakých pravidel? Co si to vymýšlíte? Píšete pravidla pro ostatní, ale sami je nehodláte dodržovat, nebo co? Kdo by podle takových pravidel žil?“
„Právě tím, -jak poukázal Vladimir Putin – začala krize. Ale ne proto, že Rusko jednalo z pozice síly. Ne, z pozice síly začali jednat „ti lidé, které jsme donedávna nazývali partnery“. A bývalá náměstkyně ministra zahraničí paní Nouland, jak zdůraznil prezident, přímo řekla: „Utratili jsme 5 miliard dolarů. No, teď odtamtud nehodláme odejít.“
„Na převrat utratili pět miliard. No to je mi ale odhalení! No, tak jsme došli – nazdar, babi!“*)
– řekl a vzpomínal, jak po rozpadu SSSR tito „partneři“ vždy jednali z pozice síly.
„Proč? – ptal se Putin. A hned si sám odpověděl: „- protože světový řád po druhé světové válce byl založen na rovnováze sil mezi vítězi, a pak jeden z vítězů zmizel – Sovětský svaz se rozpadl. „A bylo to, západní svět začal přepisovat všechna pravidla podle sebe. Jaká pravidla?“ – zvýšil prezident hlas. Bezpochyby to bylo něco osobního, na co se nikdy nezapomíná.
„To je přece nesmysl!“
A vzpomínal, jak po státním převratu Kyjev vyslal vojáky proti svým vlastním (v té době) spoluobčanům, kteří převrat neuznali. A místo toho, aby s nimi jednali, začali proti nim nasazovat armádu.
„A my jsme se na to dívali, dívali jsme se, snažili jsme se dosáhnout dohody osm let, rozumíte? To není pět dní! Osm let jsme se snažili dohodnout mezi kyjevskými úřady, jejichž primárním zdrojem moci je státní převrat, a Donbasem. Ale nakonec současné úřady prohlásily: „V minských dohodách nám nic nevyhovuje, takže je nebudeme plnit.“ Osm let jsme to snášeli, rozumíte? Ale je mi líto těch lidí, tam se jim posmívali. Nakonec dodnes ponižují ruskou pravoslavnou církev, rusky mluvící obyvatelstvo. Všichni předstírají, že si ničeho nevšimli. Nakonec jsme se rozhodli ukončit tento konflikt – ano, s pomocí našich ozbrojených sil. Co to znamená? Že se chystáme napadnout východní Evropu, nebo co?“
A prezident, jako obvykle v takových případech, se obrátil k historii – tentokrát citoval „známého hitlerovského propagandistu“ (tj. Goebbelse): „Čím neuvěřitelnější je lež, tím rychleji jí uvěří.“ Tak chtěl evropským novinářům vyvrátit „legendu o tom, že Rusko se chystá napadnout země NATO“ – to je ta nejneuvěřitelnější lež, kterou se snaží vnutit obyvatelstvu západoevropských zemí.
„Chápeme, že je to nesmysl, rozumíte? Ti, kdo to říkají, tomu sami nevěří. No, a vy sami asi taky ne. Věří snad alespoň jeden z vás, že se Rusko chystá zaútočit na NATO? Co to má být?“ – ptal se s pohledem na západní novináře.
I když nelze říci, že by bylo možné uhodnout správnou odpověď na takovou otázku. Vladimir Putin mezitím přicházel s novými argumenty – o tom, že NATO utrácí za zbrojení 1,4 bilionu dolarů, a o tom, že počet obyvatel členských zemí aliance je dvakrát větší než v Rusku. „Je to bláznovství, opakoval, jen na to pomyslet“.
„A lžou – vysvětloval Putin – aby zajistili vytloukání peněz z rozpočtů“. Ačkoli si tím sami škodí, vyplývalo z jeho slov: „Německo – vedoucí ekonomika Evropské unie – balancuje na hranici recese“ a zbytečně se vzdalo našich energetických zdrojů, nyní u nich „umírá Volkswagen, umírá Porsche, umírá sklářský průmysl a umírá odvětví umělých hnojiv“. „K čemu? – diví se obyvatel Ruska“.
A sám znovu vysvětloval: – „To je podobná blbost, jako pokusit se naštvat průvodčího tím, že si koupím lístek a nepojedu“.
Se Zelenským se lze setkat, ale…
Generální ředitel turecké informační agentury „Anadolu“ Serdar Karagöz se zeptal na myšlenku prezidenta Erdogana uspořádat v Turecku „mírový summit“ za účasti lídrů.
„Trump řekl: „Putin nejede, protože já nejedu. A co by tam dělal, když tam nejsem?“ A má pravdu. V tomto smyslu má naprostou pravdu. To je první věc. A druhá: také opakovaně říkal, že kdyby „byl prezidentem, tato válka by nebyla“. Myslím, že i v tomto má pravdu“, – schválil zmíněné výroky prezidenta USA ruský prezident (byly i jiné výroky, ale proč je vytahovat?).
A Vladimir Putin si neodpustil připomenutí, jak komunikoval s Bidenem („nebudu zacházet do detailů, samozřejmě máme záznamy rozhovorů“) a varoval ho, jak to může skončit, pokud bude pokračovat v tlačení situace špatným směrem. Tehdy bylo nutné přimět vedení Ukrajiny, aby vyhovělo požadavkům obyvatel Donbasu. Ale to se nestalo. Kdyby byl na Bidenově místě Trump, možná by vše bylo jinak (ale možná také ne).
K otázce setkání na nejvyšší úrovni měl také odpověď – trik s Minskými dohodami, ke kterému se přiznali bývalá kancléřka Německa Merkelová a bývalý prezident Francie Hollande: prostě zdržovali, aby Ukrajina měla čas se lépe vyzbrojit.
A pokud jde o uznání a připojení čtyř regionů k Rusku, Putin opět odpověděl bod po bodu: existuje Charta OSN, kde je článek o právu národů na sebeurčení, existuje rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN o Kosovu, které vytvořilo právní precedens – pokud se nějaká část země chce odtrhnout, není povinna se s touto otázkou obracet na ústřední orgány. „A když se Donbas rozhodl, uznali jsme to, i když jsme to osm let snášeli a nekonali“. – Řekl prezident, jak se zdálo, s výčitkou vůči sobě samému. „A dál je vše známo – nejenže jsme to uznali, ale došlo i k připojení těchto regionů k Rusku jako nových regionů“.
„Řekněte mi, kde jsem se zmýlil, v jakém kroku jsem udělal chybu? Nenajdete ji, protože žádná není. Vše z toho vyplývá“ – zdůraznil Vladimir Putin.
A pak zaznělo něco nečekaného. Ukázalo se, že je připraven se setkat… dokonce i se Zelenským. Ale je tu jeden háček:
„Pokud ukrajinský stát důvěřuje někomu, aby vedl jednání, proboha, ať je to třeba Zelensky – o to nejde. Otázka je, kdo podepíše dokument? Z propagandistického hlediska lze říkat cokoli o legitimitě současných úřadů. Ale při řešení závažných otázek pro nás není důležitá propagandistická složka, ale právní. A jaká je ta právní? Podle ukrajinské ústavy je prezident Ukrajiny volen na pět let. Neexistují žádné způsoby, jak prodloužit jeho mandát, ani za podmínek válečného stavu.
Jinými slovy – bez možností. Přesněji řečeno, možnost je jen jedna: Zelensky je mimo hru, proto je potřeba jiná osoba, legitimní. A mimochodem, Putin připomněl, že v roce 2022 se mluvilo pouze o stažení ukrajinských ozbrojených sil ze dvou regionů – DNR a LNR. Ale Kyjev dostal od svých kurátorů rozkaz bojovat do posledního Ukrajince – a nyní jsou součástí Ruska čtyři regiony (plus Krym). Proto se nyní všechna jednání vedou s ohledem na reálnou situaci „na zemi“. A čím dál, tím horší budou podmínky pro Kyjev“.
A James Jordan, šéfredaktor zpravodajské služby pro Evropu a Afriku agentury AP (USA), se pokusil nastražit na Putina past a přirovnal útok Izraele na Írán, který Moskva prostřednictvím ministerstva zahraničí ostře odsoudila (kvůli útokům na civilní infrastrukturu), k SVO. Jako příklad uvedl masivní úder ruských raket a bezpilotních letounů na objekty v Kyjevě:
„Naši novináři viděli, jak ruská raketa zničila celou městskou čtvrť.“
„Kdyby to viděli,- odpověděl klidně Putin – těžko by vám o tom mohli něco říct, protože by nezůstali naživu. Pokud něco viděli, tak jen z dálky. Úder nebyl namířen na obytné čtvrti, ale na objekty zbrojního průmyslu. Na továrny, které vyrábějí vojenskou techniku. Tím se zabýváme. Neděláme z toho žádné tajemství. Jedním z cílů SVO je demilitarizace Ukrajiny, zbavení její možnosti mít ozbrojené síly, které by pro nás představovaly hrozbu – nechci o tom ani diskutovat“
Samozřejmě se tématem této tiskové konference stala také válka mezi Izraelem a Íránem. Simon Robinson z agentury Reuters se pokusil zjistit, co si ruský prezident myslí o prohlášení izraelského premiéra Netanjahu a amerického prezidenta Trumpa o změně vedení Íránu a požadavku na kapitulaci Teheránu.
Putin připomněl, že je v kontaktu s Izraelem, USA a samozřejmě také s Íránem:
„Vždy je třeba sledovat, zda je cíl dosažen, nebo ne, když se něco začíná. Vidíme, že dnes v Íránu, navzdory složitosti vnitřních politických procesů, dochází ke konsolidaci společnosti kolem politického vedení země. To je první věc. A druhé, co je velmi důležité, jsou podzemní továrny, které existují a nic se s nimi nestalo. V této souvislosti se mi zdá správné, abychom všichni společně hledali způsoby, jak ukončit bojové akce a najít způsoby, jak se všichni účastníci tohoto konfliktu dohodli mezi sebou, aby byly zajištěny jak zájmy Íránu, na jedné straně, v jeho jaderné činnosti – samozřejmě mám na mysli mírovou jadernou energetiku i mírové využití jaderné energie v jiných oblastech – tak i zajistit zájmy Izraele z hlediska bezpodmínečné bezpečnosti židovského státu“.
Mimochodem, poznamenal, že – „i dnes, navzdory bojovým operacím, se na území Íránu nacházejí odborníci z Ruska, kteří se zabývají výstavbou dalších dvou bloků íránské jaderné elektrárny Bušehr, projektu, který dříve odmítli Němci, ale chopili jsme se ho my“.
Poslední bod je zásadní. To znamená, že Tel Aviv má ve svých útocích své „červené linie“. A ty rozhodně nelze překročit.
Téma pokračovalo u šéfredaktora informací o Evropě agentury „France Press“ Karima Talbiho:
Pokud zítra Izrael s pomocí USA nebo bez pomoci USA prostě zabije Chameneího, jaká bude vaše reakce a reakce Ruska, a vaše první kroky?
„Pane Talbi, pokud dovolíte, doufám, že to bude nejvhodnější odpověď na vaši otázku: ani nechci diskutovat o takové možnosti, nechci“.
– Ale oni o tom už otevřeně diskutují – jak Trump, tak Netanjahu.
„To všechno slyším. Ale já osobně o tom ani nechci diskutovat“ – uzavřel Putin.
Talbi se také zeptal na smlouvu o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem:
Je Rusko připraveno poskytnout Íránu nové druhy zbraní, aby se mohl bránit proti útokům Izraele?
„Víte, kdysi jsme našim íránským přátelům navrhli spolupráci v oblasti protivzdušné obrany. Partneři tehdy neprojevili velký zájem, a tím to skončilo. Pokud jde o dohodu o strategickém partnerství, neobsahuje žádné články týkající se obranné sféry. Naši íránští přátelé o to ani nežádají. Takže prakticky není o čem diskutovat“.
Martin Romančik z německé agentury DPA se v závěru znovu vrátil k tématu Ukrajiny a možných dodávek raket „Taurus“ ukrajinské armádě: co se stane, pokud Merz s tím souhlasí?
Vladimir Putin trpělivě připomněl „vztahy“ Ruska (Sovětského svazu) a Německa během Velké vlastenecké války s tím, že jak to skončilo, to také všichni vědí.
„Ale když vidíme německé tanky na Ukrajině? Na kurské půdě? A co jsou „Taurusy“? Vysoce přesné zbraně, které ukrajinští vojáci neumí ovládat. „Taurusy“ nelze použít bez kosmického průzkumu. Nelze je ovládat bez důstojníků Bundeswehru. A co to je, když ne vtažení (Německa) do konfliktu?“. „Copak Německo zapomnělo, jak to všechno skončilo před 80 lety?“- dodal.
Další postup ruských vojsk je nevyhnutelný, – prohlásil Putin.
„My jsme přece navrhli podmínky dohody v Istanbulu v roce 2022? Oni je vyhodili do koše. Nebudou se dohodovat, situace se bude měnit. Budou „Taurusy “ nebo nebudou – to je bezvýznamné. Ale to definitivně pohřbí rusko-německé vztahy“, – shrnul nejvyšší velitel ruských ozbrojených sil.
A co z toho všeho plyne?
Všechna prohlášení, která Vladimir Putin učinil na setkání s vedoucími světových informačních agentur, nebyla samozřejmě pronesena jen tak. Každé z nich má „svého“ posluchače. Evropa, zejména Německo, dostala konkrétní varování před summitem NATO. Izrael – poselství ohledně akcí v Íránu. Ukrajina – o zbytečnosti svého kurzu na sebezničení.
Nicméně, ještě jednou podotkneme, že hlavním příjemcem tohoto množství informací je přece jen Donald Trump. Bezpochyby byl rozhovor již přeložen do angličtiny, přepsán a nyní je doplňován informacemi analytiků, kteří mají prezidentovi USA poskytnout potvrzení každého faktu. A rozhodně bude mít o čem přemýšlet.
Dnes je v sázce příliš mnoho. Na Blízkém východě, v Evropě i na Ukrajině, mimochodem.
Není divu, že Putin v odpovědi na jednu z otázek poznamenal, že Trump „není jen politik, není jen člověk, kterému americký lid svěřil osud své země, je také podnikatel“:
A v tom vidím velkou výhodu – v tom, že všechno počítá, a počítá dobře, protože se stal bohatým člověkem. To znamená, že počítá, kam povedou ty či ony kroky vůči Rusku, kolik to bude stát daňové poplatníky, kolik to bude stát ekonomiku USA, zda z těch či oněch kroků bude mít nějaký prospěch, nebo naopak utrpí ztrátu.
To je skrytá výzva ke střízlivému a jasnému posouzení situace. Uslyší ho Trump? Uvidíme.
Ale jelikož je dnes módní mluvit o politice sportovním jazykem, míč je nyní opět na americké straně. Putin svůj pas předal.
Tah je na Trumpovi.
*) Jde o parafrázi na ruskou hlášku v její podobně nekorektní české podobě, kdy vede jednooký svého slepého bratra přes les na návštěvu k babičce. Ohnul větvičku tak nešikovně, že mu vyrazila zdravé oko… – Když se uklidnil, povídá: „- tak jsme došli, – a brácha na to. – nazdar, babi!“ …
Preklad: St. Hroch, 20. 6. 2025
