Ilustračný obrázok: flickr
Bude mít šťastný konec?
Prof. Valentin Katasonov; 22.05.2023
Dne 19. ledna 2023 bylo zaznamenáno, že bylo dosaženo limitu pro zadlužování vlády USA. Amerika žije na dluh již dlouhou dobu. Dluhy firem a bank, občanů i státu rostou. Federální rozpočet je chronicky nevyrovnaný, výdaje převyšují příjmy. Rozpočtový deficit je kryt výpůjčkami (především půjčkami ve formě amerických státních dluhopisů). Státní dluh roste.
Na počátku dvacátého století se státní dluh Spojených států měřil v miliardách dolarů:
• V roce 1910 činil 2,7 miliardy dolarů
• V roce 1920 26,0 miliardy dolarů.
• V roce 1981 dluh poprvé přesáhl 1 bilion dolarů.
• Dne 31. prosince 2020 dosáhl státní dluh 26 bilionů dolarů
• 19. ledna t.r. dosáhl dluh 31,4 bilionu dolarů a narazil na strop.
Dluhovým stropem se rozumí strop veřejného dluhu stanovený Kongresem USA. Americký Kongres se dluhovým stropem zabýval více než stokrát. Podle údajů amerického ministerstva financí byl jen od roku 1960 přehodnocen 79-krát.
Již čtyři měsíce v USA zuří vášně ohledně dluhového stropu a potřeby jeho zvýšení. Podstata vyhrocené debaty je jednoduchá: Demokraté požadují automatické zvýšení stropu, zatímco Republikáni předkládají vlastní podmínky pro zvýšení. Nejdůležitějším požadavkem je určitý strop pro rozpočtové výdaje.
Mnozí pozorovatelé začali považovat diskuse v americkém Kongresu o dluhovém stropu za podívanou. Už se neobávají tolik jako například v roce 2000, protože si uvědomují, že toto představení bude mít jistě šťastný konec. Ministryně financí Janet Yellen uvedla, že představení má skončit 1. června.
Dnes mají v dolní komoře amerického Kongresu většinu Republikáni. Ti se, jako obvykle, snaží přimět své demokratické oponenty, aby je podpořili při stanovování limitů rozpočtových výdajů. Tentokrát se však nepodařilo dosáhnout shody. Do problému se zapojil prezident Joe Biden. Bílý dům vedl 19. května jednání s kongresovými Republikány, ale ani ta nebyla jednoznačná. Kevin McCarthy, republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, prohlásil, že je čas jednání pozastavit, a Bílý dům uznal, že existují „skutečné rozdíly“.
Většina odborníků se přiklání k názoru, že Kongres se přece jen rozhodne dluhový strop zvýšit. A mohlo by se tak stát poslední květnový den. Tento scénář má takříkajíc 90 % pravděpodobnost. Zbývajících 10 % může představovat platební neschopnost státu. Nejzávažnějším důsledkem pro Ameriku jako velmoc by byl prudký pád amerického dolaru.
V rámci těchto 10 % však existuje ještě jeden scénář. Biden 9. května prohlásil, že zkoumá možnost zabránit platební neschopnosti bez souhlasu Kongresu. Podle řady odborníků to umožňuje 14. dodatek americké ústavy. Takový krok by však mohl vést k vleklým soudním sporům. „Byla by to ústavní krize,“ uvedla Janet Yellen v odpovědi na otázku, zda by Biden mohl jednostranným rozhodnutím zvýšit strop státního dluhu. Ze dvou zel je však platební neschopnost pravděpodobně děsivější než ústavní krize. „Nesplácení závazků USA by vedlo k ekonomické a finanční katastrofě,“ zdůraznila šéfka resortu financí.
Před námi se tedy rýsují tři možné scénáře:
1. dojde ke státnímu defaultu USA, protože nebude rozhodnuto o zvýšení dluhového stropu;
2. nedojde ke státnímu defaultu, o stropu rozhodne sám prezident, ale v tomto případě dojde k ústavní krizi;
3. nedojde ke státnímu defaultu, protože Kongres rozhodne o zvýšení stropu.
Třetí možnost je šťastným koncem. Lze ji však považovat za šťastný konec celého představení? Ukazuje se, že nelze. Důsledky pro Ameriku budou velmi citelné.
O takových důsledcích začala 19. května hovořit mnohá americká média. A téměř všechna citují amerického experta Ariho Bergmanna, zakladatele poradenské firmy Penso Advisors, která se zabývá strategickým řízením a řízením rizik. Dovolte mi, abych jednoduše vysvětlil, co říká. Všechny bankovní účty amerického ministerstva financí jsou vynulovány neboli „vyschly“. Získáním práva vydávat nové tranše státních cenných papírů by dravé ministerstvo financí vrhlo na trh dluhopisy v hodnotě až 1 bilionu dolarů. Při současné klíčové sazbě Federálního rezervního systému budou úroky z cenných papírů ministerstva financí velmi atraktivní a poptávka po nových tranších cenných papírů bude rovněž vysoká. K nákupu cenných papírů bude zapotřebí velké množství dolarové hotovosti, která bude přečerpána z různých sektorů americké ekonomiky na bankovní účty amerického ministerstva financí (především na účty otevřené u Fedu). Účinek těchto operací lze dobře nazvat „kvantitativním zpřísňováním“. Federální rezervní systém již dříve stahoval dolary z americké ekonomiky, ale po malých částech. A po zvýšení dluhového stropu bude stahování velmi masivní.
Mnohá americká média citují Bergmanna: „A už jsme viděli, že takový pokles likvidity skutečně negativně ovlivňuje vysoce rizikové trhy, jako jsou trhy s akciemi a úvěry“.
Americká ekonomika je na pokraji vážného poklesu. Spustit ho může jakákoli událost. A zvýšení stropu pro veřejný dluh by mohlo být spouštěčem, který vyvolá hospodářskou krizi v USA. Například na konci června nebo v červenci.
Preklad: St. Hroch, 26. 5. 2023
