Konstantinův dar: Jak Západ oklamal a zneužil křesťany

O některých starobylých, ale osvědčených způsobech získávání kontroly nad myslí
Platon Besedin          28.07.2024
(s dodatkom Mariána Moravčíka)

Ilustračné obrázky: zdroj

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Přátelé, dnes opět hovoříme o lžích, které Západ použil ve střetu a boji civilizací proti Rusku. Tentokrát budeme hovořit o křesťanském dědictví. Vždyť to byli právě politici Západu, kteří se ho pokusili zprivatizovat a využít ve vlastním zájmu k zotročení jiných národů. Zde je třeba učinit malou předmluvu.
 
Není žádným tajemstvím, že ještě před Velkým církevním schizmatem podrobil císař Západu Karel Veliký křesťanskou bohoslužbu vlastní revizí. To vyvolalo vážné protesty představitelů východních církví. Po vítězství nad Araby v roce 732 však „Karolinci“ potřebovali jednotnou nauku, která by sjednotila země, a k tomu bylo nutné podmanit si a podrobit církev. Karolinci tedy zahájili reformy bohoslužeb, gregoriánský chorál a “Vyznání víry”.
 
Hlavním propagátorem nového světového řádu byl anglický mnich Alcuin. Vypracoval zásadu, že papež má bránit víru a císař (karolinský) má bránit křesťanský svět. Jste-li proti císaři, jste proti křesťanství – platí to i naopak. Jednoduché, ale účinné schéma.

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.
Alkuin (uprostřed)

Důsledkem toho byl, jak víme, legendární a zásadní spor o filioque*) a jeho přítomnost ve vyznání víry. Karolinci zvítězili: Vyznání víry se již nečetlo, ale zpívalo a obsahovalo filioque. To rozdělilo církev a mnozí na Východě považovali tuto novinku za nerespektování autority církevních otců.
 
Zde je třeba objasnit, o čem mluvíme. Zjednodušeně řečeno, západní křesťanství věří, že Boží jednota je absolutní a osoby Trojice existují uvnitř ní. Zatímco pravoslavní věří, že každá z těchto Osob má své vlastní funkce, ale všechny jsou v rámci jedné hypostáze. K tomuto schizmatu se přidaly další spory. Například o používání toho či onoho chleba jako symbolu Kristova těla (hostie) při Svatém přijímání: na Západě je nekvašený, zatímco u pravoslavných je kvašený.

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.
Papež Mikuláš I.

V karolínské věci pokračoval v první polovině IX. století papež Mikuláš I. Rozhodl, že byzantští císaři, kteří neuměli latinsky, si svůj titul nezaslouží – skutečný císař Římanů může být pouze na Západě. Tím byla Byzanci zasazena další vážná rána. Konflikt se vyostřil, když papež sesadil byzantského patriarchu Fotia a ten – v reakci na to – papeže exkomunikoval. Politika vnesla rozkol do náboženských záležitostí.

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.
Papež Jan XII.

Když se papežské země ocitly v novém ohrožení, obrátil se papež Jan XII, kterého tehdy mnozí označovali za Antikrista, o pomoc na německé vůdce – a ti mu přišli na pomoc. Samozřejmě nikoliv nezištně, a již v roce 996 poprvé nastoupil na trůn německý papež. Tradice univerzální církve a moc Byzance se staly minulostí. A v roce 1054 došlo k velkému církevnímu schizmatu.
 
A zde Západ jako celek a konkrétně římští papežové použili právě padělek. Jde o takzvaný Konstantinův dar. V tomto smyšleném dokumentu (vznikl pravděpodobně ve Francii na konci VIII. století), datovaném jakoby rokem 315 (tedy za císaře Konstantina), byly uvedeny postuláty víry a vyprávěn příběh o uzdravení císaře z malomocenství papežem Silvestrem.

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

V druhé části Konstantinova daru se podrobně vyjmenovávaly zóny a výsady, které císař jako projev vděčnosti přenesl na pontifika. Z padělaného dokumentu vlastně vyplynulo, že veškerou moc nad církví předal císař Konstantin západním pontifikům (ti, připomínám, byli v době vydání padělku pod kontrolou germánských úřadů).
 
Ještě jednou. Pomocí Konstantinova daru chtěli západní představitelé přesvědčit miliony lidí, že jejich křesťanství je správné, pochází od císaře Konstantina, a proto je třeba poslouchat římské papeže. Ti zase byli ovládáni panovníky a politiky. Zde je takové nekomplikované, ale poměrně účinné schéma.
 
To, že je „Konstantinův dar“ – podvrhem, vyšlo najevo až v roce 1430. Ale jak se píše ve špatných románech, bylo už pozdě. V té době už Byzanc ztratila území i vliv. Zbylo existovat pouhých 9 let – do útoku Osmanů na Konstantinopol. Mimochodem, v ruském světě byl pád Cařihradu vnímán jako trest za kacířství, za něž považovali florentskou unii z roku 1439. Zde je však třeba poznamenat, že unie vznikla především z beznadějnosti byzantské pozice.
 
V důsledku toho se východní církev se svolením byzantského císaře podřídila Západu. Je zřejmé, že ideologický útok na Konstantinopol byl podpořen vojenskými útoky. Západ si tak, díky falzu, částečně zprivatizoval křesťanské dědictví a využil ho ve svých vojenských a geopolitických zájmech.
 
Souhlasím, plus minus totéž pozorujeme i dnes. Jen v tehdejší době bylo obtížnější faleš odhalit. Ale lidé, omámeni propagandou a náporem, věřili nesmyslům stejně ochotně v minulosti jako dnes. A tady je to druhé obzvlášť smutné…
 
*) Filioque či spor o filioque je označení křesťanského teologického sporu ohledně dogmatu o trojjedinečnosti Boží (Svaté trojici), který se rozvinul v 8. století a nakonec v 11. století vedl k Velkému schizmatu, které církevní společenství definitivně rozdělilo na Západní a Východní církev. Spor o filioque měl však i politický rozměr v mocenském zápase mezi papežským primátem a Byzancí. Podstatou sporu bylo, zda Duch svatý pochází jen z Boha Otce (východní církev), nebo z Boha Otce i Božího Syna… (Wikipedie)

Preklad: St. Hroch, 4. 8. 2024

Dodatok Mariána Moravčíka

Tento text vrhá zaujímavé svetlo aj na históriu našich vierozvestcov Konštantína a Metoda a na dôvody ich predvolania do Ríma od pápeža Mikuláša I. v reakcii na ohováranie Pasovských a Salzburských biskupov. Dejepis nám tieto dôvody podáva tak, ako keby najdôležitejším bodom sporu bol jazyk bohoslužieb. Ale vo svetle vyššie uvedeného textu je pravdepodobnejšie, že pápežom Mikulášovi I. a neskôr Hadriánovi II. viac záležalo na konkrétnom obsahu vierouky, či sa Konštantín s Metodom prikláňajú k západnému alebo východnému (byzantskému) výkladu. Pamätajme, že pochádzali zo Solúna a vyslal ich byzantský cisár Michal III.
Historickým nešťastím Veľkej Moravy, v jej najväčšom rozmachu, bolo to, že ležala presne na pomyselnej hranici medzi Západorímskou a Východorímskou ríšou a ich sférami vplyvu. Z toho potom vyplynuli všetky snahy o jednoznačné začlenenie našich krajín „na západ“, ktoré ovplyvňujú naše dejiny dodnes.

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore