Válka o cla a Trumpova nepředvídatelná politika rozdělují obyvatele evropských zemí i samotnou EU
Vladimir Malyšev 02. 05. 2025
Devastace v hlavách, o níž hovořil nezapomenutelný Bulgakovův profesor Preobraženskij, se může týkat nejen obyvatel Kalabuchova domu, ale i obyvatel celých zemí. Tentokrát však již nejsou na vině bolševici, ale americký prezident Donald Trump. Vyhlášením „celní války“ Evropě dokonale zmátl Evropany, kteří jsou zvyklí vnímat Spojené státy jako svého spolehlivého spojence.
Zvláště patrné je to v Itálii, kde po druhé světové válce, kdy ji americká vojska osvobodila od Hitlera a diktatury Mussoliniho černých košil, se k Američanům chovali se sympatiemi, téměř jako k velkému bratrovi. Když se však nyní ukázalo, že onen „bratr“ vlastně vůbec není bratrem, ale šviháckým zámořským strýčkem, který se stará jen o to, jak udělat Ameriku „opět velkou“, zavládl na Apeninském poloostrově zmatek. S kým máme být: s USA, které Evropě hrozí nebývalými povinnostmi? Nebo s Bruselem, který se chystá zahájit proti Trumpovi hospodářskou válku?
To ukazuje průzkum veřejného mínění, který v Itálii provedla společnost Ipsos. A ukázal, že mezi Italy v této otázce panuje naprostý nesoulad. Tak 49 % obyvatel se domnívá, že je nutné budovat vztahy s USA na základě společné evropské linie, zatímco 28 % se domnívá, že by se měla vést přímá jednání s Washingtonem.
Na otázku, zda se obávají obchodní války, kterou Trump zahájil, odpovědělo 34 % Italů, kteří se průzkumu zúčastnili, že ano, velmi se obávají. 36 % se domnívá, že jsou „docela znepokojeni“, a pouze 18 % odpovědělo, že jsou znepokojeni málo nebo že je to vůbec neznepokojuje.
Zároveň je většina Italů přesvědčena, že cla uvalená Trumpem nikomu neprospějí, 58 % respondentů se domnívá, že obchodní válka zahájená americkým prezidentem škodí všem stejně. Pouze 15 % se domnívá, že dokonce i samotné Spojené státy z ní budou nějakým konkrétním způsobem profitovat.
Co by však měla Itálie tváří v tvář tomuto útoku Washingtonu, který Řím považuje za spolehlivého spojence, dělat? Jaká by měla být její obranná strategie? V souvislosti s touto otázkou převládá názor, že Itálie potřebuje jakýsi „evropský štít“. Podle 49 % obyvatel země by měla svou strategii koordinovat se zbytkem Evropy, zatímco pouze 28 % je pro přímé jednání se Spojenými státy.
Obecná orientace Italů je podle zjištění expertů Ipsos taková, že 46 % se domnívá, že by se Itálie měla přiblížit Evropě, a pouze 17 % se domnívá, že by se měla nadále spoléhat na Spojené státy. Navíc 37 % si vůbec není jisto, jakou cestou by se země měla vydat. Zároveň si 47 % respondentů myslí, že Trump považuje Itálii vzhledem k jejím malým ekonomickým a vojenským možnostem za druhořadý stát. A 24 % se domnívá, že jí přikládá strategický význam díky svým dobrým vztahům s italskými představiteli: italskou premiérkou Giorgií Meloni a místopředsedou vlády a lídrem strany Liga Matteem Salvinim.
Průzkum také ukázal, že většina Italů vnímá Trumpovy kroky na mezinárodní scéně velmi negativně a jeho uvalování obchodních cel je velmi znepokojuje. Celkem 73 % respondentů uvedlo, že s jeho kroky nesouhlasí, a pouze 17 % jej podporuje. 61 % dotázaných uvedlo, že se obává důsledků, k nimž by Trumpova obchodní cla mohla vést. A pouze 24 % takové obavy nemá.
Celkově průzkum podle jeho organizátorů vykresluje obraz nejistoty a úzkosti v zemi. 43 % dotázaných uvedlo, že se situace jejich a jejich rodin od nástupu vlády Giorgie Meloni k moci zhoršila, pouze 16 % uvedlo, že se jim daří lépe, a 41 % neumí odpovědět. Mnozí se domnívají, že ani budoucnost pro ně nevěstí nic dobrého. Tak 46 % dotázaných Italů uvedlo, že v příštích měsících se bude žít ještě hůře. A pouze 11 % očekává zlepšení.
Cla a současná Trumpova politika však nejenže zasévají neshody mezi obyvatele evropských zemí, ale vedou také k rozkolu v samotné Evropské unii. Některé státy EU, včetně Francie, uvedly, že jsou proti rozhodnutí Evropské komise zavést odvetná cla na zboží ze Spojených států, informoval server Politico s odvoláním na své zdroje.
Kromě Francie jsou proti zpřísnění „obchodní války“ také Nizozemsko, Irsko, Španělsko a Itálie. Pro uvalení cel na americké zboží je EK, která podle zdroje Politica „mává velkým klackem“. Evropská komise se tak snaží odpovědět USA zrcadlovými opatřeními. Podle Agathe Demare, vedoucí pracovnice Evropské rady pro zahraniční vztahy, byl tento vývoj předvídatelný. Prohlásila: „Je třeba, abychom si uvědomili, že se jedná o velmi důležitý krok a pokud jde o obchod, došlo k roztržce v evropské jednotě.“
Tato trhlina má však ještě hlubší kořeny. Podle Alexeje Puškova, člena ústavního výboru Rady federace (ruská obdoba Senátu), se v útrobách EU formuje vlivné křídlo politiků, kteří jsou připraveni přiblížit se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. A nejde jen o nový diplomatický trend – jde o plnohodnotnou výzvu levicově-liberální elitě, která po desetiletí udávala tón evropské politice.
Důvodem k takovým závěrům byla nedávná cesta italské premiérky Giorgi Meloni do Washingtonu a její vřelé rozhovory s Trumpem, ačkoli se jí nepodařilo ho přesvědčit, aby zmírnil sankce vůči Evropě. Puškov zdůrazňuje, že Meloni jako lídr pravicové strany Bratři Itálie nevede vládu pravicově-konzervativních sil náhodou. Otevřeně vystupuje proti politice „otevřených dveří“ (tj. nekontrolovanému přijímání migrantů), pochybuje o potřebě nuceného vyzbrojování Evropy a hlavně nemá chuť přeměnit EU ve vojenský blok ve stylu NATO. A právě tyto postoje našly u Trumpa živou odezvu. Podle ruského senátora je nyní evropská levice ve střehu z dobrého důvodu. Meloni vlastně převzala iniciativu od Ursuly von der Leyen a jejího týmu, kteří jsou zvyklí mluvit s Amerikou jménem celé Evropské unie.
Trump, jak známo, Evropskou komisi vůbec nevnímá – jedná pouze s lídry národních států, nikoli s bruselskými byrokraty. A to je podle Puškova špatná zpráva pro EU jako unii: čím dále, tím více klíčových rozhodnutí se bude přijímat nikoliv v kuloárech EU, ale v hlavních městech velkých států.
Během své návštěvy USA Giorgi Meloni skutečně parafrázovala slavný Trumpův slogan „Make America Great Again!“ a navrhla, aby „Západ byl znovu učiněn velkým“ – a to samozřejmě společně s USA. Nejde jen o diplomatické pukrle: je to politický vzkaz celému evropskému konzervativnímu publiku. Zatímco von der Leyen naříká, že „Západ v obvyklém smyslu už neexistuje“, Meloni sází na opak: obnovme někdejší moc, ale nikoli na základě „nových hodnot“ bruselských elit, nýbrž na základech konzervativní ideologie – Trumpa a J.D. Vance.
„Evropské hlavy“ jsou také ve zmatku kvůli válce na Ukrajině. Nedávno experti z evropského think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) provedli rozsáhlou studii veřejného mínění na toto téma. Z ní vyplynulo, že mnoho lidí v Evropě se domnívá, že boje na Ukrajině jsou evropskou válkou a že hlavní odpovědnost za její výsledek ponesou Evropané.
Na začátku konfliktu byla Evropa rozdělena na ty, kteří věřili, že Ukrajina by měla zvítězit (tzv. „tábor spravedlnosti“), a na ty, kteří byli pro co nejrychlejší ukončení války bez ohledu na náklady pro Ukrajinu (tzv. „tábor míru“). Autoři studie však naznačují, že nyní se možná objevilo jiné rozdělení na základě představy o tom, co by znamenalo dosažení míru. To znamená, že mnoho Evropanů nyní za mír považuje určitou formu urovnání; zatímco jiní zastávají názor, že jediným mírem je Ukrajina s obnovenými hranicemi před rokem 2014. Ale něco takového přece znamená válku! Stručně řečeno, i v této otázce panuje naprostý nesoulad.
Výsledkem tohoto rozkolu je současný „zmatek“ v evropských hlavách. Na jedné straně liberální elita EU, která vidí svět prizmatem lidských práv, globalizace a tolerance. Na straně druhé pro-trumpovská lobby, která nabírá na síle a je připravena jít cestou suverenity, tradičních hodnot a tvrdé pragmatiky. Obyčejný evropský člověk je však zmatený. A zdá se, že podobně jako postava ze sovětského filmu „Čapajev“ je připraven se ptát: „Kam se má teď rolník podít?“. Tedy evropský měšťan, kterému se hroutí všechny staré stereotypy.
Jak víme od Bulgakova, profesor Preobraženskij, aby se zabránilo „zkáze v hlavách“, navrhoval poslat ty, kteří vyvolali kolaps, aby šli „čistit chlévy“. Je však oslabená Evropa schopna sama vyčistit chlévy své neúspěšné politiky posledních let, natož se postavit asertivnímu Trumpovi?
Při setkání s Trumpem Meloni slíbila, že „učiní Evropu opět velkou“. Ale například v Itálii už nevěří ani jí, ani Trumpovi.
Preklad: St. Hroch, 3. 5. 2025
