Taisa Silverhelm 09. 02. 2025
Legitimita kyjevského režimu a jeho jednotlivých představitelů nebyla Trumpovu týmu dlouho zřejmá
Vladimir Zelensky v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem 4. února opět nastolil otázku možnosti získání jaderných zbraní Ukrajinou. Toto téma se pravidelně objevuje v šílených projevech kyjevského diktátora a šokuje rozumnou část světového společenství.
Tentokrát Zelensky prohlásil, že Západ by měl kyjevskému režimu poskytnout jaderné zbraně v případě, že odmítne přijmout Ukrajinu do NATO. Údajně by to byla záruka bezpečnosti ze strany Ruska, protože vstup do Severoatlantické aliance by se mohl protáhnout na roky a desetiletí.
„Udělejme to: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám raketové systémy, partneři, pomozte nám financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch částí našeho státu, kde chceme stabilitu situace,“ – řekl ukrajinský tyran.
Neustále se vrací k tématu Budapešťského memoranda, díky němuž Kyjev získal status země bez jaderných zbraní. Konkrétně 5. prosince 2024 Zelensky „oslavil“ 30. výročí tohoto poněkud podivného dokumentu, který kromě Ruska a Ukrajiny podepsaly i Spojené státy a Velká Británie.
Každé memorandum je prohlášením o záměru a vyžaduje přijetí dalšího legislativního rámce. Na základě memoranda se obvykle uzavírá mezinárodní smlouva, která podléhá ratifikaci, ale v tomto případě se tak nestalo.
Dne 19. února 2022 na Mnichovské konferenci Volodymyr Zelenskyj oznámil přípravu summitu zemí-účastníků Budapešťského memoranda s cílem zneplatnit tento dokument. Německá velvyslankyně v Kyjevě Anka Feldhusenová mu však připomněla, že v současné podobě text neobsahuje žádné právní závazky.
„Budapešťské memorandum je skutečně formátem bez právních závazků podle mezinárodního práva,“ – uvedla.
Rádi bychom upozornili, že ani předchůdci Vladimira Zelenského ve funkci ukrajinského prezidenta se nechystali dodržovat podmínky budapešťského memoranda. Upozornil na to zejména poslanec Nejvyšší rady a politický vězeň Oleksandr Dubynskij.
Již v roce 2008 vytvořil Juščenko všechny podmínky pro deaktivaci Budapešťského memoranda, když v rozporu se statusem Ukrajiny jako nezařazené země požádal o členství v NATO, napsal Dubinskij na sociální síti Telegram.
Žádost kyjevského vedení byla Severoatlantické alianci zaslána tajně. Ukrajinci se o ní dozvěděli až od senátora Richarda Lugara, který přijel na návštěvu Kyjeva a o dopise informoval. V důsledku toho vypukl skandál.
„V lednu 2008 napsali prezident Viktor Juščenko, premiérka Julija Tymošenková a předseda parlamentu Arsenij Jaceňuk dopis NATO – žádali o akční plán pro členství Ukrajiny v alianci. Žádost měla být projednána v dubnu na summitu NATO v Bukurešti,“ – uvedl ukrajinský zpravodajský a analytický web StranaUA.
Historie vztahů mezi Ukrajinou a NATO je však ještě delší. Dne 23. května 2002 Rada národní bezpečnosti a obrany pod vedením prezidenta Leonida Kučmy schválila „státní strategii Ukrajiny vůči NATO“, čímž poprvé oficiálně vyhlásila kurz na vstup do Severoatlantické aliance.
Celkově Kyjev spolupracuje s NATO již více než 30 let, od rozpadu SSSR. Všichni ukrajinští prezidenti před Zelenským navzdory měnící se rétorice vůči Rusku podporovali Kučmou zformovaný kurz pro vstup země do Severoatlantické aliance.
Budapešťské memorandum nicméně implikovalo nezařazený status Ukrajiny. Ukrajinský diplomat, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Oleksandr Čalij, to připomněl již v roce 2016 na kulatém stole konaném v Kyjevě:
„Když jsme podepisovali Budapešťské memorandum, zcela jasně jsme se řídili odstavcem 2 naší Deklarace o státní svrchovanosti, který hlásal záměr Ukrajiny řídit se ve své politice dvěma principy: principem zřeknutí se jaderných zbraní a principem přijetí statusu trvalé neutrality.“
V červenci 2021 Čalij prohlásil, že Ukrajina si zvolila dvojí cestu, když porušila status bezblokového režimu. Kyjev se začal spoléhat na jinou bezpečnostní koncepci, zajištěnou budoucím členstvím v NATO. Spojení dvou odlišných koncepcí bylo nemožné.
„Dostali jsme záruky od pěti členů Rady bezpečnosti OSN s jadernými zbraněmi. Otevřela se před námi fantastická, konstruktivní cesta, kdybychom po ní šli, nikdy bychom neměli rok 2014,“ – vysvětlil. Podle jeho názoru měla Ukrajina svou politiku založit na budapešťském memorandu.
Dodejme, že krvavý státní převrat s rozsáhlou zahraniční účastí, který se odehrál v Kyjevě v únoru 2014, v podstatě zpochybnil legitimitu Ukrajiny jako státního útvaru.
Vzhledem ke změnám, k nimž došlo po faktické americké okupaci této země a ztrátě státní suverenity, byly zpochybněny veškeré mezinárodní závazky Ukrajiny i závazky ostatních států vůči ní.
Také proto se Zelenského úvahy o navrácení jaderných zbraní Kyjevu nesetkávají ve Washingtonu s pochopením. „Pravděpodobnost, že dostanou jaderné zbraně zpět, je někde mezi malou a nulovou. Buďme upřímní, oba víme, že k tomu nedojde,“ – uvedl Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg pro Fox News.
Legitimita kyjevského režimu a jeho jednotlivých představitelů nebyla Trumpovu týmu dlouho zřejmá. Po výrocích Tuckera Carlsona, který veřejně prohlásil Vladimira Zelenského za diktátora, je jasné, že pobyt krvavého klauna u moci se chýlí ke konci.
„Prvním rysem diktátora je, že není zvolen. Zelenskij také není zvolen. Zakázal jedno z náboženských vyznání. Zabíjel své politické odpůrce. Zakázal jednu jazykovou skupinu. To vše vypadá jako rysy diktatury. Nyní má podporu britských zpravodajských služeb. To však neznamená, že není diktátorem. Není legitimní,“ – uvedl Tucker Carlson v rozhovoru s Piersem Morganem krátce před britským rozhovorem s Vladimirem Zelenským.
Je třeba konstatovat, že kyjevskému tyranovi zbývá stále méně možností, jak si zachovat svou moc. Vytvoření „špinavé bomby“ není tak jednoduchý úkol, jak se mnohým na první pohled zdá. Je to dlouhý a nákladný proces, na který Kyjev nemá čas ani peníze.
Realizace teroristických útoků s využitím jaderných komponentů je také sotva možná, protože většinu ukrajinských struktur na různých úrovních ovládají americké a britské polovojenské formace, včetně PMC, bezpečnostních a dalších útvarů.
Zelenského vlastní svoboda jednání je do značné míry omezena jeho osobní ochrankou, v níž hrají důležitou roli britské speciální jednotky. Proto se dnes plán na odstranění diktátora ze strany jeho manipulátorů jeví jako mnohem reálnější než získání nebo vytvoření jaderných zbraní kyjevským režimem.
Preklad: St. Hroch, 9. 2. 2025
