
Boris Marcinkevič 03.08.2026
Opakované útoky bezpilotních letounů a člunů na ropné tankery v Černém moři vážně ohrozily plynulý provoz ropovodu KTK i celý vývoz ropy z Kazachstánu. V Rusku uznávaný energetický expert Boris Marcinkievič podrobně rozebírá, jak útoky Ukrajiny na námořní logistiku dopadají na příjmy největších západních korporací a proč se globální ropný trh ocitl na prahu nového cenového šoku. Zjistíte, komu ve skutečnosti tento rozsáhlý energetický přerozdělovací proces prospívá a zda bude Kaspické ropovodní konsorcium (KTK) schopno zaručit bezpečnost dalších dodávek surovin.
Mnozí jsme zaznamenali zvláštní vystoupení kazašského prezidenta Tokajeva na summitu v Omsku a jeho výraz tváře, když V.Putinovi doporučoval urychlené uzavření příměří s Ukrajinou. Bylo na něm výrazně patrné, že mu tato řeč nesedí, ale že ji musí vyslovit. Nyní, po opakovaném útoku kyjevského režimu na kazašský ropný tranzitní systém v Kaspickém moři se ty důvody „zhmotňují“. Kyjev byl opět použit jako nástroj hrozby vůči případně neposlušným.
Pokud to dobře chápu, konala se setkání mezi ministrem energetiky Kazachstánu a velvyslancem USA v tom smyslu, aby Amerika umravnila svoje ukrajinské svěřence a podobně se na svou vládu obrátila společnost Shevron, 50% vlastník těžební společnosti Tengiz-Shevron oil – výsledek zatím zřejmý není. Situace Kazachstánu je v této souvislosti mimořádně nepříjemná, protože pokud teroristické útoky budou pokračovat, odbyt produkce se neobnoví a bude hrozit omezení těžby se všemi důsledky z toho plynoucími. Pokud jde o zahraniční společnosti v Kazachstánu těžící, jako zmíněný Chevron, Shell, ENI, tak těm roste zisk, protože těží v různých částech světa a i přes problémy na Blízkém a Středním Východě těží v Africe i jinde a světové ceny rostou… Kazachstán těží ropu doma a jakýkoli výpadek příjmu státního rozpočtu je pro něj citelný.

Pokud jde o vliv na světový trh, pak hlavním poškozeným je ropná rafinerie v Rumunsku, postavená technologicky právě na kazašskou ropu. Celý ten závar způsobil kyjevský režim, pro nějž je paradoxně ona rumunská rafinerie největším dodavatelem ropných produktů. Rumunské úřady, které se obrátily na Evropskou komisi se žádostí o pomoc při řešení situace, obdržely od ní fenomenální doporučení, že odpovídající kvalita ropy je na Blízkém Východě, takže si ropu lze opatřit na trhu … – skutečná rada vtipné horákyně. To proto, že situace kolem Hormůzu je stále ve stejném režimu – on je ve světě jediným kvantovým objektem, protože je současně otevřený i uzavřený a konkrétně dnes byl zastaven konvoj tankerů doprovázených americkým námořnictvem, který se bez dohody s Íránci pokusil proplout, ale po ostřelování se vrátil do Perského zálivu. Ceny futures za barel reagují adekvátně, pohybují se kolem 90usd/barel a k poklesu se nemají. Připomínám, že růst ceny ke 110-120 dolarů se podařilo odvrátit jen díky Mezinárodní energetické agentuře, jejíž členové mají v rezervách 400 milionů barelů ropy. Ovšem harmonogram čerpání rezerv končí v srpnu a poslední čerpání má být v USA a Japonsku. Pokud se situace s Hormůzem nezmění, nebude čím cenový růst brzdit. Protože pokud ze 20% světového objemu vycházejícího z Hormůzu, bude plynout jen 5%, pak cenový růst neudrží nikdo. A protože to pocítí na svých cenách americký volič, Trumpovi se to líbit nebude. A jestliže Húsiové okamžitě zareagovali na blokádu Jemenu výstražnou blokádou Bab-er mandelského průlivu, zastavila se ropa Saudů. Tím se počet lodí plovoucích Rudým mořem a suezským kanálem okamžitě snížil o 40%. Navíc došlo k havárii na plynovém terminálu v Egyptě (k níž se zatím nikdo nepřihlásil) a s ním souvisejícímu požáru tam kotvícího plynového tankeru, jsou škody velké. A při opakování se může Suezský kanál úplně zablokovat.

To by znamenalo prodloužení přepravní trasy o cca 15 dní, zvýšení pojistného, atd. Následně pak vyšší poptávka po dalších tankerech, růst ceny frachtu a to vše se promítne do konečné ceny. A budou problémy i pro Saudskou Arábii, protože její supertankery Suezem neproplují.
Na druhé straně roste význam Severní mořské cesty (SMC), která je o 12 dní kratší než tradiční jižní trasy. Současně s tím, ale o to větší pozornost věnují USA i Čína Tchajwanské úžině, kterou lodi musí proplout.
A ještě krátce k útokům VSU na Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE)…
Ukrajinský dron s bojovou hlavicí byl 29. července zastaven PVO nad areálem ZJE v místě suchého skladu vyčerpaného paliva.
Pozoruhodná byla reakce MAAE, která si zasluhuje citaci: „Jedním z nejvíce znepokojivých incidentů poslední doby bylo přerušení internetového spojení – nejdelší za dobu působení MAAE na ZJE – příčina zatím nezjištěna. Paralelně se stanice setkala s jinými problémy, například se zásobováním vodou (přerušili Ukrajinci-pozn.překl.). Šéf MAAE Grossi upozornil na nutnost dodržování 7 základních pravidel zajištění inspekční činnosti týmu MAAE na JE. MAAE zaznamenává i růst vojenské činnosti i u dalších ukrajinských JE. Jedna z nich oznámila odpojení od vedení vysokého napětí, shodující se s objevem křídlaté rakety a dronu v oblasti monitoringu. Na území Černobylské JE prakticky denně vůčí signály vzdušného poplachu, byly zde za poslední 2 týdny objeveny dva drony a obdobná situace je i na Jihoukrajinské JE. MAAE pokračuje v pomoci Ukrajině… atd, atd).

Upřímně řečeno, slušný komentář k tomuto výtvoru nemám – jestliže před očima inspektorů MAAE zaútočí kumulativní náloží naplněný ukrajinský dron na jaderku a oni to ani nezaznamenají, stejně jako skutečnost, že Ukrajinci předtím vyřadili z provozu jedno ze dvou vedení vysokého napětí ze ZJE.
Zato se rozepisují o nedoložených „incidentech“ na jiných ukrajinských jaderných zařízeních… Naprostá jednostrannost a lhostejnost ke skutečnému nebezpečí.
Preklad: St. Hroch, 4. 8. 2026
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=s3Z3h2YfJcU


Pridaj komentár