Západ vyvíjí strategické genetické zbraně

Při vytváření biologických zbraní se Pentagon rozhodl chránit sám sebe a hledá proti nim obranu
Oleg Rozanov    14.09.2024

5. září zveřejnil přední světový vědecký časopis patent „Anti-CRISPR Anopheles mosquitoes inhibit gene drive spread under challenging behavioral conditions in large cages“, vyvinutý vědci z Imperial College London (Velká Británie) a italskou biotechnologickou společností, financovaný americkou agenturou DARPA. Tento patent popisuje tzv. anti-CRISPR technologie určené ke kontrole genetických pohonů CRISPR, které se používají k modifikaci populací hmyzu, jako jsou komáři malárie.
 
Schopnost měnit fragmenty DNA byla vždy svatým grálem biotechnologií, včetně vojenských technologií. Technologie CRISPR to umožňuje s nebývalou rychlostí a účinností. Ne nadarmo byla za objev této metody v roce 2020 udělena Nobelova cena za chemii.
 
Zkratka CRISPR se objevila koncem 80. let minulého století při výzkumu solných bažin poblíž španělského města Alicante. Doktorand Francisco Mojica studoval archeobakterie žijící ve slané vodě a narazil na zvláštní palindromické sekvence v jejich genomu.
 
Fragmenty dlouhé asi 30 nukleotidů se mnohokrát opakovaly a byly od sebe odděleny jedinečnými úseky DNA o přibližně stejné délce.
 
Tyto struktury byly nejprve pojmenovány SRSR (Short Regularly Spaced Repeats) a poté přejmenovány na CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Palindromic Repeats).
 
Když Mojica pokračoval stejným směrem, našel podobné repetice u mnoha dalších bakterií. A tento vzorec vzbudil pozornost.
 
Fragmenty CRISPR se nacházejí v DNA bakteriofágů – virů, které infikují a zabíjejí bakterie. Ukázalo se, že bakterie v sobě uchovávají fragmenty DNA svých nejhorších nepřátel.
 
Brzy se ukázalo, že CRISPR je imunitní paměť bakterií, která uchovává informace o virech, jimiž onemocněly, ale které je nezabily.
 
Bakteriální buňka, která byla infikována bakteriofágem a nezemřela, nakrájí svůj genom na malé „nudličky“, vloží je do polí CRISPR a předá tuto informaci svým potomkům, kteří se stanou vůči bakteriofágu odolnými.
 
Pole CRISPR jsou ve skutečnosti imunitním systémem bakterie. Kousky DNA bakteriofága jsou uloženy v DNA bakterií jako pole CRISPR. Ty se pak přemění na RNA. Ve stejném kousku genomu bakterií je zakódována takzvaná tracr-RNA (tracrRNA). Společně tvoří guideRNA neboli vodicí RNA, která se pak spojí s proteinem Cas9.
 
Cas9 je nukleáza, enzym, který umí řezat DNA. Pomocí guideRNA se tento enzym zaměří na segment v DNA bakteriofága, přisedne na něj a přestřihne ho jako nůžky, čímž naruší reprodukci viru.
 
V roce 2012 publikovaly Emmanuelle Charpentier (Francie) a Jennifer Doudna (USA) v časopise Science článek, v němž navrhly techniku editace genomu pomocí technologie CRISPR. Za tuto práci získali v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii.
 
Krájení je základním krokem editace DNA. A CRISPR znamená genetické nůžky nebo genetický motor (Gene drive).
 
Technologie editace genomu existovaly již dříve. Vyžadovaly však měsíce tvrdé práce. Každý nový editovaný genom stál několik tisíc eur. A CRISPR-reagenty stojí 10-20 eur – tedy stokrát méně. Experimenty s editací DNA tak bylo možné provádět mnohem rychleji a v obrovském měřítku.
 
Všimněte si, že CRISPR umožňuje provádět mutace bez zanechání stop, protože vnesená RNA a protein v buňce degradují. Nic z nich nezůstane, zachová se pouze samotná mutace.
 
Za nedávno zveřejněným patentem proti CRISPu se skrývá hlubší význam, o kterém DARPA mlčí. Anti-CRISPR by mohl být klíčovým nástrojem pro kontrolu biologických a genetických experimentů v globálním měřítku. Genetické motory CRISP mají potenciál rychle se šířit a měnit celé ekosystémy. Pokud by se takové technologie dostaly do rukou armády, mohly by být použity k cílení na zemědělské nebo přírodní systémy s katastrofálními následky.
 
V roce 2018 zveřejnil britský deník The Independent článek Steva Connora Gene drive: Scientists sound alarm over supercharged GM organisms that could spread into wild and cause environmental disasters.
 
Autor článku píše, že vývoj technologie „genetického motoru“ vede k revoluci v medicíně a zemědělství, protože by teoreticky mohl „zabránit komárům šířit nemoci, jako je malárie a žlutá zimnice, a také eliminovat škůdce a invazivní druhy, jako jsou krysy a bažinné žáby“.
 
„Vědci, kteří stojí v čele vývoje, se však domnívají, že technologie genového pohonu představuje v nesprávných rukou vážnou hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví, pokud se náhodně nebo úmyslně uvolní z laboratoře bez odpovídajících bezpečnostních opatření. Někteří se domnívají, že by mohla být dokonce použita jako teroristická biologická zbraň zaměřená na lidi nebo hospodářská zvířata, protože genové pohony, které umožňují rychlé šíření genů genového pohonu jako virové infekce v populaci, by bylo nakonec snadné a levné vyrobit,“ uvedl britský vědec.
 
Metoda cílené editace DNA zvaná CRISPR/Cas9 umožňuje snadno provést požadované změny v DNA jakéhokoli organismu, což umožňuje řetězovou reakcí nahradit normální DNA změněnou DNA v celé populaci během několika generací. U organismů, jako je hmyz a zejména bakterie, se to rovná okamžitému nahrazení populace přirozeného organismu populací pozměněnou. Metoda je levná a mimořádně účinná. Uskutečňuje i ty nejbláznivější představy fantastů, jako je „Spider-Man“.
 
Technologie „anti-CRISPR“ vyvinutá na objednávku DARPA se může stát strategickým řešením, jak těmto hrozbám zabránit. Vytvořením biologické zbraně, technologie „genetického motoru“, se Pentagon rozhodl pojistit a vytvořit proti ní obranu.
 
Spojováním biologického „meče a štítu“ chce DARPA zavést globální kontrolu nad genetickým inženýrstvím a vytvořit mechanismy, které by zastavily jakékoli změny provedené pomocí CRISPR. To by mohlo USA poskytnout obranu proti potenciálním biologickým hrozbám a také možnost ovlivňovat způsob, jakým tyto technologie využívají ostatní země. Anti-CRISPR by mohl být použit nejen k prevenci náhodných chyb, ale také k neutralizaci nepřátelských akcí, pokud by „genetické motory“ byly použity jako biologické zbraně. A o tom, že Pentagon takové zbraně vytváří, již není pochyb.