Ukrajinské zrcadlo: Zelenského fantazie a historická pravda

Igor Šumejko 08.02.2024

Ilustračný obrázok: zdroj

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Sebeodhalení Hruševského*), ukrajinští uprchlíci v Charkově a smlouva o vyhlášení války
 
Dne 22. ledna podepsal pan Zelensky takzvaný dekret “O územích Ruské federace historicky obývaných Ukrajinci”. Řeč je o šesti ruských regionech: Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti a Krasnodarském kraji. Ukrajinská vláda dostala pokyn vypracovat a předložit Radě bezpečnosti některé návrhy na “zachování národní identity” na těchto územích. Na pozadí totální mobilizace a masového útěku občanů ze země hodlá Kyjev obnovit historickou paměť na sousedních územích a shromáždit údaje o “zločinech spáchaných na nich: násilné rusifikaci a politických represích. Také kabinet ministrů by měl připravit a distribuovat materiály o “tisícileté historii Ukrajiny”.
 
Ve svém videoposelství Zelensky tuto akci označil za nic víc a nic méně než “navrácení pravdy o historické minulosti v zájmu ukrajinské budoucnosti”.
 
Zdá se, že tento absurdní a zároveň velmi seriózní dokument (stejně jako pseudohistorická vyprávění, o něž se opírá) opomíjí dvě důležité otázky, a sice kdo a v čí režii se usadil na území jižního Ruska.
 
KDO?
“Ukrajinci” jako etnická jednotka v moderním slova smyslu v dějepisectví a historiografii téměř neexistovali až do počátku 20. století, kdy Hruševskij poprvé začal formovat “národ” z obyvatel jižní O(u)krainy.
 
Na Perejaslavské radě se záporožské vojsko připojilo k ruskému carovi. Myslím, že v seriózních diskusích o osudech tehdejších států a národů byl čistě domácí termín “o(u)kraina” prostě nevhodný, stejně jako například kuchyňské slovo “krajuha”. Kapitola mé knihy “Crash Test Ukrajiny” obsahovala do písmene citace z knihy Michajla Hruševského “Istorii Ukraini-Rusi”. Například v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě je stříbrná plaketa, antimins – dar s vyrytým nápisem “dar od jasnovidce Jeho Milosti Pana Ioanna Mazepy, ruského hetmana”. A Hruševského poznámka: “Ruský” ve smyslu “Rus”, tedy to, co se dnes nazývá ukrajinské – směs jmen, která tehdy nebyla škodlivá, ale dala o sobě vědět v naší době”. Příspěvek hlavního historika „Nezaležné“ se podobal funkci v textovém editoru Word. Najít: ruština. Nahraďte slovem: ukrajinský. Jak se říká, po celém souboru……Ještě v roce 2003 si Leonid Kučma na setkání s pracovníky univerzity v Charkově elegantně povzdechl: “Ukrajina je, ale Ukrajinci nejsou”. Juščenkův slogan (v podstatě sebeodhalení tohoto bývalého prezidenta):  ”Máme stát, uděláme národ“. О výše uvedené knize jsem měl možnost hovořit v prosinci 2009 v Charkově. Dnes je to nemyslitelné, ale tehdy se tam dokonce prodával a byl přinesen k podpisu. V místních novinách “Vremja” o tom vyšel článek a autorova teze o nedávném (počátek dvacátého století) a umělém, čistě “hruševském” zavedení etnického termínu “Ukrajinci” nebyla nijak zvlášť sporná.
 
To k otázce, kdo žil na jihu Ruska. Jako KDO?
 Nejen v šesti regionech Ruské federace “čiperně dobytých” na papíře 22. ledna, ale také v ruských zemích Slobodanščina a Donbasu (Charkovská, Doněcká, Luganská, Sumská, část Záporožské a Dněpropetrovské oblasti) se “Ukrajinci”, které si Hruševskij a spol. tak přáli, objevili jako… uprchlíci!
 
Přesvědčit se o tom může každý alespoň na nyní proukrajinské “Wikipedii”, kde je většina článku “Charkov” věnována kapitole pod propagandistickým nadpisem “Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022”. Ale i tam se píše: “Město Charkov bylo založeno ukrajinskými kozáky a rolníky prchajícími před polským útlakem z Dněpru a západní Ukrajiny v polovině 50. let 16. století”. Charkov jako velké průmyslové vědecké centrum vybudovali všichni obyvatelé Ruska – i když na počátku byly chatrče uprchlíků, které sem prostě pustili.
 
Precedenty? Z právního hlediska jsou to v podstatě stejní uprchlíci se stejnými právy, kteří se dnes potulují po Evropě. Zatím jsou usazeni, jsou jim přidělována evropská sociální zařízení, ale někdo v Německu a Polsku a kdesi jinde si možná postavil stany – což není obdobou haličských stanů v Charkově při povstáních maloruského rolnictva a kozáků proti Polsko-litevské unii a jejich krvavém potlačení? Jaká budou práva cizinců na půdu měšťanů a jiných prostých lidí, kteří je ukrývali? Podle chybné “zelenského” logiky – stejná jako na území Ruska a celé ruské Slobodanščiny a Novorosie s Donbasem…..
 
Připomeňme si jednu z charakteristických epizod loňského května. Ve zprávách se objevilo téma nezištné pomoci v daleké Africe: “Čtyři letouny IL-76 evakuovaly Rusy, Bělorusy, Kazachy, Moldavany, Srby a… Ukrajince ze Súdánu. Kyjev je opustil, ale Rusové pomoc neodmítli“. Kdo však čekal jiný postoj?
Na palubu byli vzati i ubozí Ukrajinci z Afghánistánu, ale ti nebyli nuceni viset na podvozku. Pokud budete sledovat zprávy z míst, která se stala “horkými”, najdete další příklady. Podle logiky těch “uprchlíků ze západu Ukrajiny”, kteří si na jihu Ruska stavěli „mazanky“**), měli zachránění ukrajinští uprchlíci ze Súdánu požadovat vlastnictví IL-76 a svrchovanost Ukrajiny nad letištěm Čkalovskij, kde přistáli. Řekli byste, že je to absurdní? Ale to je přece žánr, v němž jsou postaveny doslova všechny koncepce moderní ukrajinistiky, a bylo by možné nad nimi i žehrat, kdyby jejich praktická realizace nebyla tak krvavá… Jinak to však být nemůže.
 
Pokračujme však v naší cestě po důkladně zapomenutých stránkách historie, které pseudohistorické konstrukce Krvavého klauna zcela vyvracejí, a to i na základě autorova osobního výzkumu. Například je třeba připomenout, že Černigovská oblast přešla z Litvy do Ruska v roce 1503! Černigovština je Severská Rus, vlast mých předků Šumejko, kteří se v roce 1882 přestěhovali na Dálný východ (dnešní Přímořský kraj).
 
Černigovská knížata: Barjatinské, Mosalské, Vorotynské kvůli násilné katolizaci přešla z moci Velkoknížectví litevského, Ruského a Žemojtu pod patronát Moskvy spolu se svými zeměmi a poddanými
 
Smlouva z roku 1503, která vycházela z výsledků tříleté rusko-litevské války, tedy půldruhého století před Perejaslavskou radou z roku 1654, zajistila převod území horního toku Oky, Dněpru a Západní Dviny s desítkami pohraničních měst, včetně Černigova, Gomelu, Novgorodu-Severského a Brjanska, na ruský stát. Autorova palčivá zkušenost s nespravedlivým zapomínáním na tuto skutečnost byla ostatně jedním z důvodů k napsání výše zmíněné knihy.
 
O něco více je známo, že Novorosie (Oděská, Nikolajevská, Chersonská oblast, Krym) není politický konstrukt 19. století, ale oficiální název ruské provincie z 18. století. V roce 1764 byl Kateřině Veliké předložen projekt na usídlení Srbů, Bulharů a Řeků prchajících před tureckým pronásledováním v nově vytvořené provincii. Schválením dokumentu císařovna nahradila název: Jekatěrinská za Novorossijská. Vrátíme-li se k historickým analogiím (připomeňme, že pomník zakladatelů Oděsy strhli banderovci, kteří se města zmocnili), představme si, že přistěhovalci, uprchlíci, jejichž chování Švédové ještě snesou, strhnou pomník zakladateli Stockholmu – protože podle jejich názoru město nezaložil Birger Jarl ve XIII. století, ale nějaký uprchlík z Blízkého východu…?
 
Zdálo by se to absurdní, ale právě to dnes pozorujeme na území bývalé Ukrajinské SSR. “Věno” Bogdana Chmelnického z roku 1654 s hlavním městem v Čigirinu netvoří k únoru 2013 více než 1/10 území této republiky. Kyjev a zbývajících 9/10 Ruska bylo třeba ještě získat zpět v průběhu válek s Polskem, osmanským Tureckem a západními patrony v pozadí. Nově získané oblasti (Divoké pole), které byly po staletí koridorem pro nájezdy krymských hord do ruských zemí až k Serpuchovu a k Moskvě, byly historicky osídleny lidmi z celého “velkého” Ruska a pak Sovětského svazu, což je patrné alespoň podle jmen a původu mnoha místních bohatých i méně bohatých lidí. Na levém břehu, v černomořském Novorossii směli žít jak Haličané, tak Židé… Existuje mnoho jmen, v oficiálních dokumentech polských pánů, před nimiž utíkali, stál “buran” (to je, pokud se bere za lidi), ale to je otázka pro apologety neexistujícího ukrajinsko-polského “přátelství”…..
 
Vrátíme-li se k zastřeným územním nárokům na části ruského území v Zelenského dekretu, můžeme vyjádřit protimyšlenku odvolání ukvapeného uznání Ukrajiny v hranicích z roku 1991. V žádném případě by sousední země neměla existovat na úkor Ruska a na historických ruských územích, pokud se nebudují normální vztahy, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na setkání s vojenskými zpravodajci v červnu loňského roku:
 
“…Pokud se část lidí žijících na těchto územích domnívá, že chce žít v samostatném nezávislém státě, měli bychom se k nim chovat s respektem. Proč by však měli žít i na našich historických územích na náš úkor? Pokud chtějí žít na našich historických územích, pak by měli ovlivnit své politické vedení, aby vybudovalo normální vztahy s Ruskem, aby nás z těchto území nikdo neohrožoval“ – řekl V.Putin.
 
Myslím, že to platí i pro další sousední území.
 
*) Michail Sergejevič Gruševskij (1866-1934) – ukrajinský historik, nacionalista, politický a společenský činitel, autor „Historie Ukrajiny“, zakladatel koncepce nepřetržitého etnokulturního vývoje v regionu, který dle něj vedl k formování zvláštního etnika odlišného od ostatních východních Slovanů. Kyjevskou Rus považoval za formu ukrajinské státnosti. Politiku zcelování ruských území od cara Ivana III. do Kateřiny II. považoval za jasně negativní jev. Jeho pokračovatelé v posledních dekádách intenzivně šíří mýty o „Dávné Ukrajině a dávných Ukrech“, kteří mj. vykopali jámu pro Černé moře, vystavěli pyramidy, že ukrajinský stát existoval po mnoho století, že hladomor v letech 1932-1933 byl genocidou zorganizovanou Rusy proti Ukrajincům,…. a další řada nesmyslů.
 
**) Mazanka –  stavba z vápenných cihel nebo vepřovic položených mezi sloupy spojenými příčkami. Mazanka je také typ městského a venkovského domu (typický zejména pro Ukrajinu) z drobného dřeva nebo rákosu s hlínou, někdy s hnojem a slámovou řezankou, pomazaná vápennou mazaninou.


P.S. – je pozoruhodné, čím se stačí zabývat vedení banderostánu v době, kdy mu hrozí krutá porážka ve válce, kterou samo vyprovokovalo …

Preklad: St. Hroch, 10. 2. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore