Summit EU: psychóza militarismu

Prof. Valentin Katasonov               25.03.2024
Zvýšení vojenských výdajů nevyhnutelně prohloubí hospodářskou krizi v Evropě

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Ve dnech 21. a 22. března se v Bruselu konal další summit vedoucích představitelů Evropské unie. Program jednání byl rozsáhlý. Jednali o tom, jak naložit se “zmrazenými” aktivy Ruska. Řešila se otázka, jak zpřísnit protiruské sankce. Řešila se rovněž otázka urovnání situace na Blízkém východě. O možném členství nových zemí v EU (Ukrajina, Moldavsko). Diskutovali také o situaci s probíhajícími protesty evropských agrárníků, které byly způsobeny přílivem zemědělských produktů z Ukrajiny v důsledku zrušení cel ze strany EU.
 
Jak se mi však zdá, nejvyšší prioritu měly vojenské otázky. Především otázky vojenské pomoci kyjevskému režimu. Za druhé otázky militarizace evropské ekonomiky.
 
Účastníci summitu potvrdili závazky EU ohledně finanční a ekonomické podpory Kyjevu ve výši 50 miliard eur na příští čtyři roky, včetně závazků ohledně vojenské pomoci ve výši 5 miliard eur v tomto roce. Snažili se spojit otázku vojenské pomoci s otázkou “zmrazených” ruských aktiv. Evropský komisař pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell navrhl, aby 90 % výnosů ze zmrazených ruských aktiv bylo převedeno do Evropského mírového fondu na úhradu dodávek zbraní Kyjevu, zatímco zbývajících 10 % by mělo být převedeno do rozpočtu EU na podporu ukrajinského vojenského průmyslu. V otázce ruských aktiv však nepanovala úplná shoda. Irsko, Lucembursko a Malta se domnívají, že právní rozpracování této otázky je nedostatečné. Maďarsko se domnívá, že prostředky by neměly směřovat na zbrojení, ale na obnovu Ukrajiny.
 
Předseda Evropské rady Michel a řada dalších bruselských radikálů vytvořili na summitu atmosféru vojenské psychózy. Vyzvali k urychlené přípravě Evropy na válku a převedení ekonomiky EU na “vojenské koleje”. Michel prohlásil, že do roku 2030 je třeba zdvojnásobit vojenskou produkci EU. Řada účastníků summitu uvedla, že jejich země jsou dokonce připraveny vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby se zúčastnili bojových operací. Zřejmě byli ovlivněni francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který ještě před summitem naznačil, že by západní země mohly v budoucnu vyslat na Ukrajinu vojáky.
 
Militaristické šílenství, v němž se summit konal, lze částečně posoudit podle výroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl vojenskou náladou na summitu EU v Bruselu šokován.
Kvůli té militaristické atmosféře si připadám jako v jiné galaxii,” – charakterizoval Orbán atmosféru zasedání. Maďarský premiér vyjádřil obavy, že řada evropských zemí by skutečně mohla v příštích měsících vyslat na Ukrajinu vojáky. Téma evropského militarismu Orbán spojil také s otázkou nadcházejících voleb do Evropského parlamentu:
 
Bylo by lepší, kdyby voliči jak v Maďarsku, tak v dalších evropských zemích poslali do Bruselu více mírových politiků a méně ‘politiků proválečných’.” – prohlásil maďarský premiér.
 
Na bruselském summitu opět zazněl tak bolavý bod, jako je výše vojenských výdajů v zemích Evropské unie. A tato úroveň je stále považována za nedostatečnou. Většina evropských zemí se musí řídit nejen směrnicemi EU, ale také NATO, protože jsou členy tohoto vojensko-politického bloku.
 
Již v roce 2006 se ministři obrany NATO rozhodli, že budou na obranu vyčleňovat nejméně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP), aby byla i nadále zajištěna vojenská připravenost Aliance. V té době se společný HDP zemí NATO bez Spojených států zhruba rovnal HDP Spojených států. Vojenské výdaje zemí NATO bez Spojených států však byly pouze poloviční oproti Spojeným státům. Zjevná nerovnováha, kterou bylo třeba napravit.
 
Finanční krize v letech 2007-2008 zabránila mnoha zemím plnit normu NATO. Vojenské výdaje většiny evropských zemí se během krize a v následujících letech snížily v relativním vyjádření a u některých zemí i v absolutním vyjádření. Vojenské výdaje evropských členů NATO v roce 2014 činily 1,47 % jejich celkového HDP. Kromě toho se zvýšila nerovnováha mezi vojenskými výdaji USA a vojenskými výdaji ostatních členů bloku ve prospěch USA.
 
Na summitu ve Walesu v roce 2014, poté co byla Ruská federace prohlášena za nepřítele Západu (po navrácení Krymu Rusku) a zvýšila se nestabilita na Blízkém východě, přijali představitelé NATO dokument (“Pledge”), který opět požadoval, aby vojenské výdaje členských států bloku dosáhly alespoň 2 % HDP. A těm zemím, které se této hodnoty zdaleka nedosahovaly, bylo nařízeno, aby alespoň přestaly snižovat podíl vojenských výdajů na HDP. Poprvé byla také definována norma týkající se struktury vojenských výdajů. V řadě zemí tvořily lví podíl vojenských výdajů platy vojáků, důchody veteránů, výstavba a údržba vojenských zařízení, nákup potravin, běžných vozidel, pohonných hmot a maziv atd. A náklady na nákup nové techniky, a tím spíše na její vývoj, se daly měřit v několika procentech. K modernizaci ozbrojených sil v takové struktuře nedochází. Aby bylo zajištěno, že tyto prostředky budou vynaloženy co nejefektivněji a nejúčelněji na pořízení a nasazení moderních schopností, dohodli se spojenci NATO, že nejméně 20 % výdajů na obranu by mělo být věnováno na pořízení nového velkého vybavení. To zahrnuje i související výzkum a vývoj (VaV), který je považován za rozhodující ukazatel modernizace.
 
Na summitu ve Vilniusu v roce 2023 se vedoucí představitelé NATO dohodli na novém závazku v oblasti obranných investic, v němž se beze změny zavázali investovat do obrany nejméně 2 % HDP ročně (bez úlev pro zaostávající země). Potvrdili také, že v mnoha případech budou k zaplnění stávajících mezer a splnění požadavků ve všech oblastech vojenské bezpečnosti zapotřebí výdaje přesahující 2 % HDP. Nový závazek k obranným investicím vyzývá země NATO, aby dodržovaly směrnici, podle níž je třeba vyčlenit 20 % ročních výdajů na obranu a nákup nového významného vybavení, včetně výzkumu a vývoje.
 
Není pochyb o tom, že všechna klíčová rozhodnutí v NATO iniciuje a prosazuje Washington. Evropské členské státy NATO jsou ve skutečnosti pod kontrolou Washingtonu, nikoli Bruselu. A poslední rozhodnutí ve Vilniusu není pro Evropany doporučením, ale tvrdou směrnicí. Snad jen několik členských států EU se těmto směrnicím vyhne: Rakousko, Irsko, Kypr, Malta, protože nejsou členy NATO. Donedávna se těmto směrnicím vyhýbaly i Švédsko a Finsko, které se však nyní připojují k vojenskému bloku a ocitají se pod dvojím tlakem EU a NATO. V současné době je z 32 členských států NATO 23 členy EU.
 
Příznačné je, že sídlo NATO a hlavní instituce Evropské unie se nacházejí na stejném místě – v Bruselu. Aby se interakce mezi EU a NATO ještě více prohloubila, podepsali 10. ledna 2023 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlášení o rozšíření a prohloubení spolupráce.
 
Mimochodem, ne všichni členové NATO jsou členy Evropské unie. Je jasné, že USA a Kanada z definice nemohou být členy EU. Vše je jasné i v případě Velké Británie, která z EU vědomě vystoupila. Existují však země NATO, které se obvykle nazývají evropskými nebo “téměř evropskými” a které jsou stále mimo EU: Albánie, Island, Severní Makedonie, Norsko, Černá Hora a Turecko.
 
Pro NATO by samozřejmě bylo výhodnější, kdyby tyto země byly součástí Evropské unie. Bylo by snazší prosazovat rozhodnutí vojenského bloku v těchto zemích. NATO je neviditelným přímluvcem za přijetí zmíněných zemí do Evropské unie. Zejména Turecko, které, jak víme, má po Spojených státech druhou největší armádu v NATO.
 
Vzhledem k tomu není překvapivé, že vojenské otázky byly na summitu EU v Bruselu ve dnech 21. a 22. března letošního roku jedním z hlavních bodů programu. Na summitu byl zaznamenán pokrok při zvyšování vojenských výdajů NATO v roce 2023 oproti roku 2022. V roce 2023 se vojenské výdaje členských států bloku NATO rovnaly 1,26 bilionu dolarů. USD oproti 1,18 bilionu USD v roce 2022. Nárůst v tomto roce činil přibližně 80 miliard dolarů. Přibližně polovinu tohoto nárůstu poskytly USA, druhou polovinu všichni ostatní členové bloku; téměř celou tu druhou polovinu nárůstu poskytli členové EU. Zatížení USA se v průběhu roku poněkud snížilo. Zatímco v roce 2022 se na vojenských výdajích bloku NATO podílely 69,6 %, v roce 2023 to bylo 68,3 %. To je však stále ještě o něco více než na začátku tohoto století, kdy se Washington začal s touto nerovnováhou v NATO potýkat.
 
Po mnoho let byly Spojené státy na prvním místě mezi zeměmi NATO také z hlediska hodnoty vojenských výdajů v poměru k HDP. Nikdy neklesly pod 3 % a v některých letech přesáhly 4 a dokonce 5 %. Například v roce 2009 činil tento ukazatel 5,32 procenta. V posledních letech některé evropské země občas dosáhly nebo dokonce překročily úroveň USA. Předloni se tak na první místo nečekaně dostalo Řecko, které odsunulo USA na druhé místo. A loni USA předstihlo Polsko.
 
Zde jsou údaje o výši vojenských výdajů v poměru k HDP pro všechny země NATO v roce 2023 (v %; v sestupném pořadí):
 
Polsko 3,90 (2,40)
USA 3,49 (3,45)
Řecko 3,01 (3,86)
 
Estonsko 2,73 (2,16)
Litva 2,54 (2,47)
Finsko 2,45 (1,68)
Rumunsko 2,44 (1,72)
Maďarsko 2,43 (1,82)
Lotyšsko 2,27 (2,08)
Velká Británie 2,07 (2,16)
Slovensko 2,03 (1,81)
 
Francie 1,90 (1,88)
Severní Makedonie 1,87 (1,62)
Černá Hora 1,87 (1,41)
Bulharsko 1,84 (1,62)
Chorvatsko 1,79 (1,82)
Albánie 1,76 (1,21)
Nizozemsko 1,70 (1,63)
Norsko 1,67 (1,51)
Dánsko 1,65 (1,38)
Německo 1,57 (1,49)
Česká republika 1,50 (1,34)
Portugalsko 1,48 (1,42)
Itálie 1,46 (1,51)
Kanada 1,38 (1,22)
Slovinsko 1,35 (1,25)
Turecko 1,31 (1,36)
Španělsko 1,26 (1,07)
Belgie 1,13 (1,19)
 
Lucembursko 0,72 (0,62)
 
Z 30 zemí 24 zemí v průběhu roku zvýšily relativní úroveň vojenských výdajů. Šest zemí je snížilo (Řecko, Spojené království, Chorvatsko, Itálie, Turecko, Belgie). V roce 2022 se 7 zemí pohybovalo v rámci normy NATO pro relativní úroveň vojenských výdajů (alespoň 2 % HDP). V roce 2023 se počet těchto zemí zvýšil na 11. Z toho 8 zemí bylo členy EU: Polsko, Řecko, Estonsko, Litva, Rumunsko, Maďarsko, Lotyšsko a Slovensko. Dalších 15 členských států EU této normy nedosáhlo.
 
Na summitu v Bruselu zazněly přísliby, že norma NATO, podle níž mají země EU vynakládat 2 % vojenských výdajů, bude letos splněna. Není však zcela jasné, zda to budou všechny země bez výjimky, nebo zda to budou 2 procenta pro celý evropský “kolchoz”. Těžko si lze představit, že by tak (v tomto směru) zaostávající země jako Lucembursko, Belgie, Španělsko, Portugalsko a Itálie mohly během jednoho roku zvýšit vojenské výdaje jedenapůlkrát či dvakrát. Dokonce i u Německa existují vážné pochybnosti, zda bude schopno dosáhnout požadovaného standardu.
 
Proto na summitu vedle ujištění o plnění závazků vůči NATO zazněly i návrhy, jak toho dosáhnout v současných podmínkách, kdy se Evropa fakticky nachází ve stavu hospodářské deprese. Vedle již otřepaných návrhů využít k tomuto účelu zmrazená aktiva Ruska zazněly i další. Velmi originální. Například Emmanuel Macron navrhl myšlenku vydávat celoevropské dluhopisy (tj. závazky EU jako celku, nikoliv jednotlivých zemí) na rozvoj vojenského průmyslu v Evropě. Možnost vydávání společných obranných dluhopisů EU podporují Francie, Estonsko a Polsko, ale silně se proti ní staví “spořivější země” – Německo, Nizozemsko a Rakousko.
 
EUobserver informuje o další iniciativě: “Země jako Německo a Nizozemsko navrhují, aby převzaly část nákladů penzijní fondy tím, že budou více investovat do obranného sektoru.” Zástupci některých penzijních fondů pro EUObserver uvedli, že nemají jasno v tom, do čeho přesně by měly investovat. “Nenakupujeme zbraně a munici ani neobjednáváme tanky,” poznamenal jeden z nich.
 
Účastníci summitu rovněž apelovali na Evropskou investiční banku a vyzvali ji, aby se poskytování úvěrů obrannému průmyslu stalo její prioritou.
 
Summit shrnul server Politico v článku nazvaném “Lídři EU se rozcházejí v názoru na financování zbrojení”. Citoval v něm jednoho z evropských úředníků po skončení summitu lídrů v Bruselu: “Buďme upřímní: o financování obrany nebylo rozhodnuto nic reálného“.

Preklad: St. Hroch, 25. 3. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore