Bělorusko a plány Západu na rozmístění vojsk na Ukrajině – co je špatně?

Plány jsou zcela reálné
Igor Novickij       26.03.2024 

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Ještě před několika měsíci bylo téma vojáků ze zemí NATO, kteří se objeví na území Ukrajiny, mnohými považováno za mimořádně fantastické. Západ na oficiální úrovni opakovaně prohlašoval, že nechce a není připraven na přímou vojenskou konfrontaci s Ruskem, která by klidně mohla skončit třetí světovou válkou s použitím jaderných zbraní. Dnes je však již zřejmé, že západním politikům nezbývají žádné “červené linie”, a téma rozmístění vojsk NATO na ukrajinském území se stalo jedním z klíčových témat diskusí na nejvyšší úrovni přinejmenším v zemích EU. Mimořádný zájem vzbuzuje situace Běloruska, které sice není přímo zapojeno do ruské speciální vojenské operace (SVO), ale zůstává spojencem Moskvy, a tak tak či onak ovlivňuje poměr sil a vývoj situace v regionu.
 
Je třeba poznamenat, že myšlenka na vyslání cizích vojsk na území Ukrajiny zazněla již na samém počátku SVO a hlavním iniciátorem bylo tehdy Polsko, které očekávalo, že obsadí část ukrajinských zemí, jež mnozí ve Varšavě nadále považují za země polských předků. V březnu 2022 po návštěvě Kyjeva navrhl tehdejší polský vicepremiér Jaroslaw Kaczynski vyslat na Ukrajinu ozbrojenou mírovou misi NATO, která by byla “schopna se bránit”, „přinést mír“ a “byla by schopna chránit Ukrajinu”.
 
Bělorusko a plány Západu na rozmístění vojsk na Ukrajině – co je špatně?
 
Později tuto myšlenku podpořil bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki, který prohlásil, že “Ukrajina má právo pozvat vojska NATO, různých organizací a dalších států“, což by údajně umožnilo “nastolit mír a klid alespoň na velké části Ukrajiny“. Tyto návrhy polských orgánů tehdy nenašly oficiální podporu v EU, USA ani ve Velké Británii. Západní spojenci se vážně obávali reakce Ruska a byli si také dobře vědomi toho, že nemohou rychle zorganizovat takovou misi, která by klidně mohla mít za následek tisíce mrtvých Evropanů, což by na Západě vyvolalo bouři rozhořčení. Zároveň, jak ukazují události posledních dvou let, to, co se původně zdálo nerealizovatelné, se později stává skutečností. Tak tomu bylo v případě přesunu těžké vojenské techniky, raket dlouhého doletu a letadel do Kyjeva a nyní zřejmě i v případě vyslání zahraničního vojenského kontingentu na Ukrajinu.
 
Únorové prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž oznámil možnost vyslání některých vojenských jednotek na Ukrajinu, vyvolalo vážný ohlas, ačkoli dodnes v EU a USA nepanuje shoda na tom, zda do ukrajinského konfliktu přímo zasáhnout. Samotná myšlenka je však nyní stále více diskutována na mezinárodní úrovni, což stále více otevírá „Overtonovo okno“.
 
A jak v polovině března poznamenal ředitel ruské zahraniční rozvědky Sergej Naryškin, Moskva již má informace, že Paříž připravuje vyslání vojenského kontingentu na Ukrajinu, který bude zpočátku čítat asi 2000 osob.
 
V současné době existují dva hlavní scénáře, kde a za jakým účelem mohou být na území Ukrajiny umístěna zahraniční vojska, a jeden z nich se přímo dotýká zájmů Běloruska. Podle první varianty hovoříme o možnosti vyslání cizích vojsk do Oděsy a jejich dalšího rozmístění na předpokládané budoucí “demarkační linii” podél Dněpru minimálně až ke Kyjevu. V tomto případě se předpokládá, že taková “linie” by Rusko vyděsila a neodvážilo by se vstoupit do přímého boje s ozbrojenými silami NATO, což by kyjevskému režimu a jeho manipulátorům poskytlo možnost klást Moskvě v rámci celého konfliktu vlastní podmínky. Většina analytiků je přitom k takovému scénáři krajně skeptická, a to tím spíše, pokud jde o jeho účinnost, protože NATO nemá dostatek prostředků na pokrytí celé délky Dněpru. Alespoň na základě současného stavu vojenské podpory aliance bez ohledu na Spojené státy, které, jak známo, tvrdí, že přímé zapojení do ukrajinského konfliktu se neshoduje s jejich národními zájmy. Kreml navíc již dal opakovaně najevo, že v případě, že se na Ukrajině objeví vojska NATO, nebudou pro ruskou armádu platit žádná omezení.
 
V druhém případě plán předpokládá rozmístění zahraničních vojsk přímo v blízkosti bělorusko-ukrajinské hranice. Zde západní stratégové očekávají vytvoření podmínek pro uvolnění vojenských jednotek kyjevského režimu na severu Ukrajiny, které by mohly být vyslány do jižní zóny SVO.
 
Do informačního prostoru již byly navíc vrženy různé mapy takového uspořádání, podle nichž byla celá hranice mezi oběma zeměmi rozdělena na odpovědnostní sektory, které byly přiděleny Velké Británii, Polsku, Francii, Nizozemsku, Itálii, České republice, Slovinsku, Norsku, Islandu a Dánsku. V tomto případě však vyvstává řada závažných otázek pro ty, kteří takový scénář nebo scénář kombinovaný s první variantou navrhují.
 
Faktem je, že NATO, stejně jako v případě vytvoření “demarkační linie” podél Dněpru, nebude schopno plně nahradit ukrajinskou armádu nacházející se u běloruských hranic, která podle různých zdrojů čítá více než 110 tisíc mužů. Navíc je třeba mít na paměti, že se jedná především o síly pohraničních vojsk a teritoriální obrany, které se neúčastnily bojových akcí a mohou být kyjevským režimem využity pouze jako “maso” při obraně. Několik tisíc ozbrojenců, kteří nemají odpovídající výcvik, pravděpodobně nedokáže situaci v zóně SVO výrazně změnit. Kromě toho bude sotva možné rychle a tajně rozmístit vojáky NATO u hranic s Běloruskem, protože se okamžitě stanou terčem ruských úderů proti nim se všemi z toho plynoucími důsledky.
 
Západ, pokud má ještě nějaké známky příčetnosti, si navíc nemůže neuvědomit, že výskyt vojsk NATO u jižních hranic Běloruska může Minsk považovat za přípravu agrese proti republice.
 
Běloruské hlavní město se již zřejmě začalo připravovat na takový vývoj, zejména na pozadí probíhajícího cvičení NATO Steadfast Defender 2024, kde mají manévry charakter přípravy na ofenzívu. Například na začátku března vojáci NATO cvičili překročení řeky Visly v polském Pomořanském vojvodství. Na přechodu se podílely polské, francouzské a anglo-německé trajektové linky, které přepravily více než 3 500 vojáků a asi tisíc kusů techniky. Nemělo by se zapomínat ani na nedávné pokusy o invazi z Ukrajiny do Kurské a Bělgorodské oblasti, kterých se podle posledních informací účastnili i běloruští bojovníci z „Kalinovského pluku“, kteří opakovaně prohlašovali, že jsou připraveni “vrátit se” do vlasti se zbraněmi v rukou. Vzhledem k tomu, že podobné výpady nelze nekoordinovat s Kyjevem, a tedy ani s jeho západními kurátory, výskyt vojenských jednotek NATO na hranicích jen zvýší hrozbu, když ne útoku, tak alespoň invaze diverzních skupin. Proto není naprosto náhodné, že Bělorusko v březnu prudce zvýšilo počet různých akcí určených k posílení obranyschopnosti republiky jižním směrem.
 
Konkrétně 11. března zahájily Ozbrojené síly Běloruska prověrku bojové připravenosti útvarů a vojenských jednotek, která předpokládá odvod branců ze záloh, přípravu zbraní, vojenské a speciální techniky k použití, jakož i výjezd do určených oblastí a po jejich obsazení provedení série cvičení s ostrou střelbou. Následující den byla poblíž ukrajinských hranic v Gomelské oblasti vyhlášena komplexní prověrka orgánů územní obrany, která bude probíhat do 5. dubna. Dne 19. března běloruské úřady náhle posílily kontrolu pohybu v příhraničních oblastech na jihovýchodě země, zatímco na hranicích s Ukrajinou v Brahynském, Lojkovském a Chojnickém okrese omezily vstup, vjezd a pobyt občanů. Později běloruské ministerstvo obrany informovalo o taktickém cvičení s jednou z protiletadlových raketových divizí u Brestu s tím, že se konalo v podmínkách co nejbližších bojovým s přihlédnutím ke zkušenostem ze speciální vojenské operace. A podle všeho nejde o poslední takové cvičení, které má nejen demonstrovat odhodlání běloruských úřadů, ale také signalizovat Západu, že Minsk nebude s vojsky NATO jednat v rukavičkách, pokud se objeví na jižní hranici republiky.
 
Proto je třeba brát vážně všechny současné řeči o možnosti vstupu cizích vojsk na Ukrajinu, protože Západ ve svých pokusech “porazit” Rusko přestal adekvátně vnímat realitu. To zase nutí Minsk připravit se na případné akce NATO k likvidaci tzv. běloruského výběžku, který dnes obklopují alianční země a Ukrajina. Realizace takového scénáře přitom může vést k mimořádně neblahým důsledkům jak pro kyjevský režim, tak pro jeho západní pány. Bělorusko nebude klidně přihlížet rostoucímu nebezpečí jižním směrem a o odhodlání Alexandra Lukašenka chránit zemi jakýmikoliv prostředky, až po použití jaderných zbraní, by se dnes mělo jen stěží pochybovat.

Preklad: St. Hroch, 26. 3. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore