Rusko – návrat impéria

Skutečný význam cesty Putina do KLDR a Vietnamu.
Andrej Perla        20240622

Musím se vrátit 35 let zpátky, kdy se Rusko, v podobě SSSR, samo sebe přesvědčilo o tom, že Západ není jeho nepřítelem. A takto přesvědčeni, tehdejší vůdci SSSR začali zrazovat svoje spojence, satelity, přátele po celém světě. SSSR se rozpadal a navíc odmítal být světovou velmocí a ponechal na pospas osudu všechny, kteří nám uvěřili, všechny, kteří představovali oblast našeho imperiálního vlivu v Latinské Americe, v Africe, v Jihovýchodní Asii, všude. A právě tehdy ponechal SSSR osudu i Vietnam, Laos i KLDR а a další.
 
Vietnam sice naladil poměrně úzké vztahy s USA, ale ani na sekundu nezapomněl, že v 60.-70. letech byl nucen se na smrt rvát právě s USA o svou holou existenci. A nezapomněl na to, že jeho vítězství by nebylo možné bez účasti SSSR. V dnešním světě byl Vietnam samozřejmě nucen se zapojit do mezinárodní dělby práce a v jejím rámci má dnes větší obrat s USA než s Ruskem. Problém ale je v tom, že ve dnešním světě existují jen dva způsoby existence:
– buď jsi satelitem USA a obětuješ  jim svou suverenitu a nezávislost,
– nebo zůstat nezávislý a opřít se o jiné, podobně nezávislé – a tomu se říká multipolární svět.
Garanty toho, že se multipolární svět může udržet, jsou jen dvě země – Rusko a Čína.
 
A Rusko, které se v tomto novém multipolární světě znovu stává světovou velmocí, začíná obrůstat spojenci, satelity a zapojovat je do své vlastní oběžné dráhy. Do své sféry politické, ekonomické, kulturní a bezpečnostní přitažlivosti. A právě proto nedávné Putinovy návštěvy tak hrozně vylekaly na Západě.  A to nejen proto, že KLDR je jadernou zemí a jen jaderné rakety v podstatě chrání její suverenitu, jinak by ji dávno sežrali. A dokonce ani ne proto, že KLDR je schopna dodat Rusku na ukrajinskou frontu nějaké miliony granátů kalibru 155 mm.
 
Čeho se Západ tak bojí?
Já jsem v Tsargradu napsal, proč se tak bojí… – protože 3 miliony granátů? Oni se hlavně bojí toho, že přátelství mezi státy lámou ten globalistický systém, který oni tak dlouho budovali a o němž byli přesvědčeni, že je navěky. A v rámci tohoto systému vzájemných vztahů je hlavním parametrem, určujícím, kdo a na jakém místě v hierarchii stojí – je HDP. Tedy hodnota všeho zboží a služeb, produkovaných v zemi v USD. Problém je ale v tom, že HDP zemí Západu sestává především z finančních závazků – obecně vzato – z peněz jako takových, z peněz dluhů a vztahů kolem peněz. Právě proto dochází k situacím, kdy kapitalizace společnosti Apple je větší než celý rozpočet nebo HDP Ruska. Ekonomika ale je konstruována tak, že hlavní věcí v ní nejsou nezajištěné finanční závazky, ale reálná, hmatatelná výroba.
 
Ale když začala naše nynější válka se spojeným Západem, se zjistilo, že ekonomická síla země a moc země vůbec, znamená množství děl, nábojů a lidí připravených to vše použít. A z tohoto hlediska je Rusko a jeho spojenci silnější než Západ. A tak je to i s Vietnamem, Laosem a dalšími zeměmi, podrobenými nyní Západem vykořisťování.
 
Jak je konstruován onen „západní rozkvět“?
Příklad jsem už v programu „Skryté významy“ mnohokrát uváděl, protože je velmi názorný. Vezměte si příkladně džínsy nějaké známé americké značky, šité v Bangladéši, které si můžete v obchodě u nás nebo v Británii koupit za cenu ekvivalentu 100 USD:
Cena u výrobce je 1 USD, ten kdo je šije dostane pár centů a cenový rozdíl je zdrojem západního rozkvětu.
 
Co chce Západ od Ruska?
On obecně chce, abychom i nadále produkovali svoje energonosiče, diamanty a metrové dřevo, kovy – a komplet dodávali na export – a dostávali za to tři kopějky. Zatímco využívat to budou výhradně oni – a to je onen globalizmus.
 
Co chceme my?
Nehovoříme-li o kultuře, civilizaci, svobodě a dalších velkých věcech: – aby každý člověk na zemi dostával za svou práci tolik, kolik ta práce stojí, jakou má hodnotu. Aby větší část hodnoty oněch kalhot zůstávala v oné Bangladéši. Jistěže to bude znamenat, že v Anglii, Francii, v USA si ti krásní lidé budou moci koupit těch kalhot méně, budou o něco chudší, zatímco na jihovýchodě budou o něco bohatší.
 
Proč spojenectví s námi potřebují Vietnam, KLDR, Kambodža? Protože právě tohoto cíle může být dosaženo.
 
Co dělá Vladimír Putin svými cestami krom toho, že řeší aktuální vojensko-politický úkol vytvoření nového globálního svazku zaměřeného proti globalistům a USA?
– On řeší úkol vytvoření nové globální spravedlnosti, systému multipolárního světa, v němž i malá a slabá země, ale i Rusko, bude mít víc svobody, nezávislosti a více práva žít, jak sama chce, než mají velké mocnosti práv jí cokoli nutit.
 
Rusko ale, na rozdíl od koloniálních impérií minulého století, se nikdy nesnažilo zakazovat těm, kdo vcházeli do zóny jeho vlivu, aby žili podle svého. Což se nám, mimochodem, v době rozpadu SSSR vymstilo, protože se ukázalo, že oni vůbec nechtějí žít jako my …   To nám ale dnes dalo právo vystupovat jménem všeho lidstva – ve stejné míře jménem Venezuely, KLDR, Indie, Zimbabwe a řady dalších – protože svoboda je jediné, co sjednocuje a nezávislost je jediné, co vytváří základ nového multipolárního světa. A tuto multipolaritu vytváří dnes Putin před našima očima.