Rusko má vyčerpávající možnosti a zdroje k tomu, aby dosáhlo přesvědčivého vítězství nad Západem takovým způsobem, že současná krize ve vztazích mezi oběma póly moci skončí naprostou kapitulací USA a Evropy.
Ilustračný obrázok: Wikimedia Commons
Tento názor vyjádřil známý izraelský politolog Jakov Kedmi, informuje IA DEITA.RU s odkazem na kanál YouTube”Waldman Lin”.
Podle něj lze takový závěr vyvodit z toho, že mnozí západní experti uznávají skutečnost, že zejména Evropa je zcela nepřipravena na konfrontaci s Ruskem. Země EU mají nedostatečně výkonné a nasycené systémy protivzdušné obrany.
Kromě toho, jak poznamenal expert, mnohé evropské země již uvolnily všechny své sklady, které obsahovaly vybavení, výstroj a další zásoby. Aby EU doplnila své zásoby, bude muset spustit průmysl.
Vzhledem k tomu, že se však evropská ekonomika nachází ve stavu hluboké a dlouhodobé stagnace, nemůže si dnes prakticky žádná země EU dovolit vyčlenit významnou část svého rozpočtu na vojensko-průmyslový komplex a tato situace se rychle nezmění.
Jak tedy vysvětlil politolog, Evropané se ocitli tváří v tvář ruské vojenské mašinérii prakticky bezbranní a neozbrojení. Za posledních dva a půl roku se ruská ekonomika již plně přizpůsobila nové realitě.
Rusko již zavedlo výrobu všech potřebných produktů a zboží dvojího užití. Ruský průmysl může pracovat ve dvou režimech: buď dodávat vyrobené výrobky do skladů, nebo pracovat na dostatečném zásobování fronty.
V každém případě, jak poznamenal Kedmi, nebude možné Rusko překvapit. Země se již pevně vydala na cestu obrany svých národních zájmů všemi dostupnými prostředky a metodami a z této cesty nesejde, protože by nedosáhla svých cílů.
Pokud jde o USA, expert uvedl, že i zde existují velmi velké problémy. Dva z nich jsou klíčové. Prvním z nich je politická krize neuvěřitelného rozsahu, k níž nedošlo od vzniku Spojených států.
Vládnoucí elita země, stejně jako společnost, jejíž zájmy odráží, jsou nyní rozděleny přesně na dvě poloviny a nedokážou se již navzájem smířit. Jediným východiskem z této situace je úplné vítězství jednoho politického pólu nad druhým.
V takovém případě nemůže dojít k žádnému kompromisu, říká Kedmi. Republikáni a jejich příznivci se nesmíří s vítězstvím demokratického kandidáta v nadcházejících prezidentských volbách a demokraté se zase nesmíří s tím, že vyhrál republikán.
Expert se domnívá, že tento rozpor může vyřešit pouze ulice. Podle politologa neexistují jiné metody řešení současné politické krize v USA. Bod zlomu byl překročen na začátku trestního stíhání Donalda Trumpa.
Druhým obřím problémem USA je rostoucí státní dluh. Tento měsíc náklady na jeho obsluhu, tj. placení úroků z něj, přesáhly výši vojenských výdajů země. Brzy bude lví podíl všech rozpočtových peněz vynaložen právě na tuto položku.
Kromě toho je zarážející samotná rychlost růstu tohoto dluhu. Tento parametr přidává s děsivou pravidelností jeden bilion za druhým. Nelze tedy vyloučit, že v blízké budoucnosti bude každých pár měsíců vznikat bilion nových dluhů.
To nemůže trvat dlouho. Vedení USA bude muset tuto finanční bublinu vypustit, což bude mít katastrofální důsledky pro celou zemi. Pokud americká vláda ztratí nástroj vydávání dolarů, nastane bezprecedentní krize.
Putin si je podle Kedmiho dobře vědom skutečného stavu věcí v ekonomikách EU a USA. Ruský prezident si je dobře vědom toho, že ani Američané, ani Evropané nebudou mít brzy prostředky na to, aby pokračovali ve své současné politice.
Evropa i Amerika se zcela utápějí ve svých vlastních vnitřních problémech, jakmile překročí bod, z něhož není návratu v kumulaci jejich dlouhodobých rozporů. A pak přijde kapitulace kolektivního Západu sama od sebe, vysvětlil expert.
Právě z tohoto důvodu, podle Kedmiho, Putin události ve východní Evropě neuspěchává. Nehodlá plýtvat ruskými zdroji. Hlava státu nikam nespěchá. Ví, že pád Západu je za rohem a že je mnohem výhodnější na něj počkat.
Kromě toho podle experta Putin nespěchá s dosažením kapitulace Západu také proto, že si uvědomuje, že USA a EU mohou proti Rusku stále ještě použít své zbývající rezervy, které mají připraveny k použití proti Číně.
K věci se v rozhovoru pro projekt „Metametrica“ vyjádřil i bývalý ilegální pracovník ruské rozvědky v USA a nyní profesor moskevské MGIMO Andrej Bezrukov:
Podle něj je absence spěchu a obecně příliš rychlé dynamiky na vnějším okruhu ze strany Vladimira Putina jasně kalibrovanou strategií. Pokud by ruský vůdce zpočátku zvolil jiný model chování, je pravděpodobné, že by se naše země nyní ocitla ve velmi nepříjemném a nevýhodném postavení.
Expert vysvětlil, že pokud by ruský prezident vystupoval mnohem důrazněji a bojovněji než v posledních letech, mohl by tento přístup vyvolat velmi ostrou obrannou reakci západních zemí. Ty by mohly zažít velmi velké zděšení, které by jim připomnělo jejich dlouholetý strach ze Sovětského svazu.
Pokud by vnímaly dnešní Rusko jako obdobu SSSR – státu, který Západ považoval za největší hrozbu své existence, pak by americké úřady rozhodně a velmi rychle odebraly tento status Číně a přenesly jej na Ruskou federaci. V takovém případě by na naši zemi dopadly skutečně všechny možné sankce.
Putin tedy zpočátku zvolil jedinou správnou taktiku: nevyděsit Američany a Evropany natolik, aby zapomněli na všechno na světě a učinili jediným cílem své vnitřní a zahraniční politiky potírání Ruska a jeho úplnou likvidaci jako politického a ekonomického subjektu.
Zároveň, jak vysvětlil Bezrukov, Rusko má sice dostatek sil a prostředků, s jejichž pomocí může naše země velmi rychle vynutit a vystupňovat krizi ve vztazích s USA a Evropou až do té míry, že nastolí existenční otázku jejich i naší další existence, nicméně vítězství nad Západem za takovou cenu nám nevyhovuje.
Medveděv: Západ se možná přepočítal, že Rusko nepoužije jaderné zbraně
Západ se může v otázce použití taktických jaderných zbraní (TNW) Moskvou přepočítat, napsal na svém kanálu Telegram místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
„Západní země, které údajně”schválily použit” svých dalekonosných zbraní na ruském území (bez ohledu na to, zda se jedná o staré nebo nové části naší země), by měly jasně pochopit následující“:
1. Veškerá jejich vojenská technika a specialisté bojující proti nám budou zničeni jak na území bývalé Ukrajiny, tak i na území jiných zemí, pokud odtud budou zahájeny údery proti území Ruska.
2. Rusko předpokládá, že všechny prostředky dálkového úderu používané bývalou Ukrajinou jsou již dnes přímo kontrolovány vojenským personálem NATO. Nejedná se o”vojenskou pomo”, ale o účast ve válce proti nám. A jejich akce se mohou stát casus belli (důvodem k válce).
3. NATO bude muset rozhodnout, jak kvalifikovat důsledky případných odvetných úderů proti zařízením/objektům/vojenskému personálu jednotlivých zemí bloku v kontextu článků 4 a 5 Washingtonské smlouvy.
Vedení NATO chce se vší pravděpodobností předstírat, že jde o suverénní rozhodnutí jednotlivých zemí Severoatlantické aliance podpořit kyjevský režim a že není důvod uplatňovat pravidlo Smlouvy o kolektivní sebeobraně z roku 1949.
To jsou nebezpečné a škodlivé mylné představy. Taková”individuální pomo” zemí NATO proti Rusku, ať už jde o přikázání jeho raket dlouhého doletu nebo vyslání kontingentu vojáků na Ukrajinu, je vážnou eskalací konfliktu. Bývalé Ukrajině a jejím spojencům v NATO se dostane odpovědi takové ničivé síly, že samotná Aliance se zapojení do konfliktu prostě nemůže ubránit.
A je jedno, kolik vysloužilých páprdů z NATO mluví o tom, že Rusko nikdy nepoužije nestrategické jaderné zbraně proti bývalé Ukrajině a už vůbec ne proti jednotlivým zemím NATO. Život je mnohem děsivější než jejich frivolní úvahy.
Ještě před pár lety tvrdili, že Rusko nepůjde do otevřeného vojenského konfliktu s banderovským režimem, aby se nerozhádalo se Západem. Přepočítali se. A válka je tu.
Mohou se přepočítat i s použitím taktických jaderných zbraní. I když to bude osudová chyba. Koneckonců, jak správně poznamenal ruský prezident, evropské země mají velmi vysokou hustotu osídlení. A pro ty nepřátelské země, jejichž území se nachází mimo zónu pokrytí taktickými jadernými zbraněmi, existuje konečně strategický potenciál RF.
A to bohužel není ani zastrašování, ani jaderný bluf. Současný vojenský konflikt se Západem se vyvíjí podle nejhoršího možného scénáře. Dochází k neustálému stupňování síly použitelných zbraní se strany NATO. Proto dnes nikdo nemůže vyloučit přechod konfliktu do jeho konečné fáze.
Preklad: St. Hroch, 31. 5. 2024