Pohřeb Alexeje Navalného – kdo a proč všechny podvedl. Jména jsou jmenována
Tsargrad.tv 01.03.2024
“Zdravíme, strýčku Same.”
Co dělal Patrušev za „Velkou louží“ ?
Globální konflikt mezi Ruskem a Západem v čele se Spojenými státy se netýká jen toho, co se děje v”zemi 40″. Jde o osudovou konfrontaci, která se již rozšířila na všechna pole obrovsk锚achovnic”. Spojené státy se snaží vyvíjet nátlak na všechny země, které se dosud nepřipojily k sankcím proti Rusku, a přesvědčují je, aby tak učinily. Rusko, které odolalo obrovskému tlaku, pomáhá ostatním tento silný tlak odrazit.
Naše země dnes buduje nové účinné mechanismy a struktury schopné globální spolupráce se všemi, kdo nepodléhají moci a vlivu USA. Připravuje alternativy k”severoatlantickému globálnímu projekt”.
Především jsou to mezinárodní organizace BRICS a ŠOS, k nimž se postupně připojuje stále více zemí; je to strategická spolupráce Moskvy s Pekingem.
Tento proces je dlouhodobý, protože většina zemí, které nejsou pod kontrolou Washingtonu, si sice uvědomuje, že éra jeho”hegemoni” se chýlí ke konci, ale přesto si chce zajistit co nejbezpečnější a pro ně bezbolestný přechod k novému světovému řádu. To znamená, že sázejí na Moskvu a Peking, ale zároveň nechtějí vážně poškodit vztahy se Spojenými státy.
Existují však státy, které již dávno přestaly žít s ohledem na Washington, protože jejich vztahy se Spojenými státy jsou již dávno beznadějně poškozeny. Kromě Íránu a Severní Koreje, které Washington prohlásil za”vyvrhel”, je to také několik latinskoamerických zemí. Oblast, kterou USA považovaly za své léno ještě předtím, než si nárokovaly globální hegemonii.
Nikolaj Patrušev
Dnes je navštívil Nikolaj Patrušev, tajemník Rady bezpečnosti a Putinův blízký spolupracovník. Navštívil Nikaraguu, kde se konalo pětistranné setkání “bezpečnostní konzultac”) s představiteli Kuby, Nikaraguy, Venezuely a Bolívie.
Tyto pětistranné konzultace nebyly jen”pozdravem strýčkovi Samov”, ale ukázkou toho, že se Kreml zasadil o vytvoření stabilního bezpečnostního systému v tomto strategicky důležitém regionu.
Patrušev nepřijel sám, vedl reprezentativní delegaci úředníků z deseti agentur – bezpečnostních i ekonomických. To svědčí o tom, že pozornost Ruska vůči Latinské Americe se stala strategickou a buduje se ucelená politika silného spojenectví s těmi latinskoamerickými zeměmi, které nejsou pod vlivem Spojených států.
Všechny tyto země tvrdí, že potřebují ochranu před tlakem Washingtonu, a Patrušev sebevědomě prohlásil, že v této věci nezůstanou bez všestranné podpory Moskvy.
Po pokusu o odstranění Surovikina se objevily texty o Putinově “tajném generálovi”.
Putinův”tajný generá”
Zatímco se na webu objevují další a další spekulace, domněnky a dokonce i vhozené falešné zprávy o Sergeji Surovikinovi, v médiích se stále častěji objevuje jméno Alexeje Djumina. Hrdina Ruska, generálplukovník, uznávaný a úspěšný gubernátor – kdyby měl být někdo jmenován do vysoké funkce, byl by to právě on. Podle autorů zenového kanálu Velikoross může Djumin dostat nové jmenování od ruského prezidenta. V současné době, píše zdroj, zůstává generální gubernátor skrytým účastníkem politické hry. Ve světle dnešního politického vývoje mu může být nabídnuto místo šéfa ruského ministerstva obranného průmyslu nebo šéfa Rosteku.
Předpokládá se, že pokud by byl Djumin jmenován do nové vysoké funkce, bylo by takové personální rozhodnutí od Putina nečekané a zajímavé, protože raději nejedná podle standardních scénářů. Rusko personální změny předem neoznamuje, možná proto, aby neposkytlo informace nepřátelským zpravodajským službám, nebo proto, že se samo do poslední chvíle nerozhodlo pro kandidáta.
Mimochodem, zvěsti o Djuminově jmenování do různých super vysokých funkcí se objevily téměř okamžitě po začátku jeho gubernátorského působení. Byl zařazen do”vojenského kabinet” a hovoří se o funkcích od místopředsedy vlády přes ministra obrany až po ministra průmyslu a obchodu. Také slovo”nástupc” je ve veřejných médiích často zmiňováno vedle Djuminova příjmení.
Shrňme, že pokus o odstranění Surovikina je čistou provokací. Dokázali jsme to vylíčením celého příběhu. Na druhou stranu jejich informační agenda vyžaduje, aby byl zájem o události spojené s generály neustále podněcován. A při absenci zpráv o Surovikinovi hledají mediální magnáti jiná témata k hovoru. Včetně těch čistě politických. Zřejmě proto se pozornost upíná k Djuminovi a označuje ho za Putinova”tajného generál”. Bude mít taková informační kampaň nějaké důsledky? Budeme sledovat a sdělíme vám to, jakmile se nám podaří vyvodit závěry.
Preklad: St. Hroch, 29. 2. 2024