I ticho bylo odpovědí…
Dmitrij Jevstafjev 30. 01. 2025

Zhruba tak by se dala charakterizovat reakce vnějších aktérů na Putinovy komentáře k mírovému procesu na Ukrajině. Od naprosto zásadních prohlášení uplynuly téměř dva dny. Upřímně řečeno, tento příběh je pro mě více než překvapivý. Ano, už včera bylo jasné, že „rána prošla“, ale mělo dojít k nějakým věcným komentářům. Reakce, pokud nějaká je, je však minimální a měla by se číst podle jednotlivých signálů. Dnešní komentář jsem záměrně odložil až téměř na večer – a zbytečně…
Jediný závěr, který je mi zatím zřejmý, je ten, že naši „partneři“ ze současné situace vyvodili jasný závěr, že zatímco na „klacek“ ještě nějakým způsobem reagujeme (jistě mi dáte za pravdu, že poslední „ropný“ balíček sankcí měl ještě nějaký dopad na ekonomickou situaci a náladu v elitě), „mrkvička“ už vůbec nefunguje. Což je logické, protože současné Rusko se vzdálilo stavu Ruska i v roce 2021, natož Ruska v roce 2015, kdy začaly ony ekonomické a sociálně-ekonomické procesy, které vytvořily současnou konfiguraci sil v Rusku. A Západ, Trumpa nevyjímaje, předpokládá, že nálady a cíle klíčových elitních skupin se nezměnily. Tím lze vysvětlit, proč jedinou systémovou reakcí na Putinovy hluboce aktualizované návrhy týkající se Ukrajiny byl vhozený dovětek o možném (v případě souhlasu s podmínkami Západu) souhlasu se zmírněním sankcí na vývoz plynu do Evropy.
Všechny ostatní „mrkvičky“, včetně pověstného letu na Mars a obnovení kulturní interakce, vypadají jako číslo v narychlo sestavené „ochotnické humoresce“. Odráží naprosté nepochopení cílů Moskvy. Které navíc zapomněli doplnit dalšími čísly. To je velmi chabé, i s ohledem na naprostou ubohost „kolektivních Bidenových“ poradců pro Rusko. Vzniká dojem, že Trump převzal jejich práci a zjednodušil ji ve svém stylu.
Zpět k tématu zmírnění sankcí na ruské plynovody. Je zcela zřejmé, že tento přístup vychází z protitrumpovské části euroatlantického prostoru, která si již uvědomila střednědobé nebezpečí realizace Trumpovy energetické strategie v EU. Nejedná se o to, že bude odebráno Grónsko, ale o to, že američtí euroatlantisté, kteří od počátku roku 2010 až na výjimky ovládali evropský finanční systém, přijdou o obrovské finanční zdroje, které byly generovány a přerozdělovány v euroatlantickém prostoru.
Všechny druhy renty, zejména energetické, byly z Evropy vytlačeny již dříve během posledního desetiletí, počínaje prvními sektorovými sankcemi proti Rusku (jak si nevzpomenout, a nikoli naposledy, na horlivou euroatlantistku Merkelovou). Renta však zůstala uvnitř obřího euroatlantického finančního a investičního systému. Nyní se vytváří hrozba odčerpání i těchto prostředků mimo euroatlantický systém, a to mimo jiné revizí programů spolupráce, zvyšováním podílu vojenských výdajů, ale v nemalé míře i vytvářením nových systémů řízení finanční komunikace maskovaných za „umělou inteligenci“.
K tomu bych přidal i vystoupení nečekaně „věčně nespokojeného Klička“. Ve své genezi byl mužem Berlína, ale nejen Berlína, nýbrž i blízkého okolí samé Frau Merkelové, kde už prosvítali lidé spojení se společností BlackRock. Ano, tehdy to ještě nebyli „kolektivní Clintonovi“ v čisté podobě (i když dominance této části americké politické komunity byla patrná už tehdy), ale od té doby uplynulo hodně zásadního času. A BlackRock neváhal nominovat svého přímého chráněnce Mertze na post německého kancléře. Což vytvořilo kolosální konfliktní uzel mezi liberálně-radikálními a trumpovci.
Preklad: St. Hroch, 30. 1. 2025
Zdroje:
