„okno“ pro eskalaci v Evropě?
Prof. Dmitrij Jevstafjev 20. 4. 2026
Pokračujeme v úvahách o správnosti naší strategie na Ukrajině.
- Nebát se zasáhnout proti Evropě?!
Již na začátku speciální vojenské operace bylo jasné, že pouhými hrozbami vůči Evropě se aktivní pomoc Ukrajině zřejmě zastavit nepodaří. Od té doby důvodů k „zastavení“ Evropy jen přibývalo: – částečně se tam přesunulo zázemí ukrajinského vojenského průmyslu a Evropa začala otevřeně hovořit o přípravách na válku s Ruskem. Dosud nás brzdila obava, že v případě úderů na Evropu je velmi pravděpodobné, že USA, a za nimi i samotná Evropa, vstoupí do přímé války. Psali jsme o tom, že eskalaci v Evropě je třeba začít u nejslabších – nejaderných zemí. Zkušenost s Íránem ukazuje, že USA nejsou ochotny vést válku za každou cenu ani proti nejadernému Íránu.
2. Zvýšení „ceny“ války pro USA.
Taktika Íránu připomněla dvě „Achillovy paty“ USA. Navzdory tomu, že USA jsou čistým vývozcem ropy a skok cen na světovém trhu přináší zisk americkým ropným společnostem, je pro Bílý dům v předvečer voleb do Kongresu důležitější škoda v peněžence amerického spotřebitele. To vysvětluje, proč Trump vyvíjí značné úsilí, aby snížil cenu ropy. Kromě toho se Trump po bolestivých úderech na průmyslovou a civilní infrastrukturu monarchií v Perském zálivu dostal také pod jejich tlak, aby válku ukončil. Destabilizovat trh s ropou je pro nás složitější než pro Írán. Ačkoli po podminování Severního proudu máme plné morální právo poškozovat evropské ropovody. Ale se sousedy je to jednodušší – nenastal snad čas přivést je do tábora „ochotných“, nikoli však bojovat s Ruskem, ale ukončit válku?
3. Trump se vyhýbá „skutečnému“ boji.
Trump se nebojí vést válku na dálku, ale zjevně netouží po velké pozemní operaci. Nejen kvůli riziku velkých ztrát, ale i riziku neúspěchu. V předvečer voleb do Kongresu ani velké vojenské ztráty, ani vojenské fiasko nepřidají republikánům na popularitě.
4. Evropa nechce válčit.
Ať už Evropa Rusku vyhrožovala jakkoli, ukázalo se, že tam nejsou vůbec připraveni ani nepřímo pomáhat USA ve válce s Íránem. Evropa odmítla poskytnout americkým letadlům vzdušný prostor a letecké základny a vyslat svou vojenskou flotilu. A to navzdory tomu, že Evropa, jako největší čistý dovozce ropy a plynu po Číně, patří mezi hlavní poražené v důsledku skokového růstu cen a destabilizace dodávek energetických zdrojů. Domníváme se, že „muslimský faktor“, kdy evropská elita nechce ztratit hlasy voličů, sehrál roli jen částečně. Ve skutečnosti se vládnoucí elita Evropy, stejně jako v USA, obává vojenských ztrát. Po odmítnutí Macrona vyslat vojáky na Ukrajinu, kde zatím probíhá válka, podle našeho názoru odmítnutí pomoci ze strany USA pouze potvrdilo neochotu Evropy bojovat.
5. Rozloučení s „Duchem Anchorage“.
Pokud, jak se domnívají někteří analytici, hlavním cílem Trumpa bylo pomoci Izraeli realizovat jeho plány, pak vyplývá, že dohoda na Aljašce byla pro Trumpa potřebná, aby zabránil Rusku v eskalaci na Ukrajině a aby soustředil omezené vojenské zdroje na válku s Íránem. A není plněno právě proto, že nebylo uzavřeno proto, aby bylo plněno, ale aby se v Evropě získala pauza pro válku s Íránem. Je tedy nutné, abychom se i nadále drželi „ducha Anchorage“?
6. PR vítězství je důležitější než skutečná vítězství.
Pozornost, kterou Trump věnuje PR obrazu vítězství nad Íránem v amerických médiích bez ohledu na dosažení cílů na zemi, nám znovu připomíná, že pro Washington, a to zejména v předvečer důležitých voleb, jsou nejdůležitější nálady voličů.
Rusko by proto mělo využít Trumpovy zjevné neochoty podstupovat vysoká rizika a už vůbec se zaplétat do válek, kde vítězství nemá vůbec zaručeno.
Zdroj:
https://t.me/dimonundmir
Pridaj komentár