Izrael ztratil schopnost zasáhnout íránská jaderná zařízení

Taktické Pyrrhovo vítězství a strategický neúspěch IDF
Dmitrij Minin 20240417

Když počátkem dubna Izrael bezdůvodně bombardoval areál teheránského velvyslanectví v Damašku a zabil několik íránských generálů, mnozí to považovali za spuštění velké války na Blízkém východě.

Vyprovokováním bezprostředního odvetného úderu tak Netanjahu mohl očekávat, že prolomí patovou situaci s USA a vtáhne je do bojů na své straně. Současně bylo pravděpodobně v plánu s pomocí Američanů konečně vyřešit íránský jaderný problém, který trápí Izrael, zničením příslušných zařízení na íránském území. Ve stínu toho by bylo možné“uzavří“ problém s Palestinci z Gazy a vytlačit je z tohoto sektoru. Kdo by si toho na pozadí grandiózní války všiml.

Očekávaná reakce Íránu se však ukázala být po perském způsobu zdobná a mnohovrstevnatá a veškeré důsledky se teprve budou vyhodnocovat. Navzdory zdánlivé bravuře 99 procent sestřelených cílů tak mají izraelští stratégové a generálové o čem přemýšlet. Izraelská armáda (IDF) nejprve tvrdila, že sestřelila všechny nepřátelské cíle, které se přiblížily ke vzdušnému prostoru země, ale pak se objevily četné snímky, na nichž je vidět nejméně tucet íránských raket letících nad Knesetem v Jeruzalémě. Naštěstí  jejich „přistán“ na těchto cílech plánováno nebylo. Nicméně obrana města byla evidentně proražena.
 
Je jen otázkou času, kdy bude íránská operace „Splněný slib“ podrobně analyzována, ale skutečnost, že USA a další západní země spěchaly přesvědčit Izrael, aby se nepokoušel odpovědět podobně početnými odpaly na íránské území, hovoří jasně. Washingtonu se prostřednictvím Bidena dokonce podařilo prohlásit, že se nebude podílet na žádném navrhovaném úderu IDF na Írán. A nejde tu jen o jeho prezidentskou kampaň.“Malá vítězná válk“ by mohla pomoci i současnému šéfovi Bílého domu. Žádná taková válka však není na obzoru, pouze velká válka s neznámým výsledkem. Teherán neměl v úmyslu způsobit nepříteli maximální škody; jeho záměrem bylo ukázat své schopnosti, které k tomu má.

Drtivá většina bezpilotních letounů a raket, které Írán vypustil proti Izraeli z vlastních lokalit a z různých zemí od Iráku po Jemen ve 4 – 5 vlnách, podle různých odhadů 300 až 500 bezpilotních letounů a raket, nenesla bojové části, ale přídavné palivo k překonání tisícikilometrové vzdálenosti a přístroje k fixaci činnosti izraelského systému protivzdušné obrany/IRS.“Rozvinul“ je do mnoha směrů, určili parametry a frekvence, našli okna průniku, jimiž v konečné fázi proniklo 7, podle některých zdrojů 9 – podle jiných hypersonických střel“Fattah-„, které nerušeně zasáhly omezený počet předem určených cílů. Mezi nimi bylo hlavní technické zpravodajské středisko IDF na Golanech a dvě letecké základny v Negevské poušti, Ramon a Nevatim, z nichž byly odpáleny rakety na iránský konzulát v Damašku. Teherán oznámil existenci těchto zbraní teprve koncem loňského roku a nyní je po Rusku druhým na světě, kdo je úspěšně vyzkoušel v reálném boji.

Přesně den před touto operací zároveň Írán provedl největší kybernetický útok proti Izraeli a dočasně vyřadil z provozu jeho radarový systém a megapoli Tel Aviv, což raději vůbec nekomentuje. Je snadné si představit, jak silný by mohl být íránský úder, kdyby se obě tyto události na sebe nabalily a všechny teheránské létající přístroje byly vybaveny skutečnými hlavicemi. Zatím tak neučinil, také se zřejmě nechce nechat zatáhnout do velké války.
 
Izraelské vedení by zřejmě mělo být obzvláště znepokojeno tím, že kromě ztráty výsady útoků na dálku proti svému úhlavnímu soupeři v podstatě ztratilo možnost vydírat Írán vyhlídkou na úder na jeho jaderná zařízení.