Netanjahu připravuje nový exodus židovského národa. Tentokrát z Izraele
Prof. Valentin Katasonov 30. 06. 2025
Každý gramotný člověk zná příběh popsaný ve Starém zákoně, kterému je věnována dokonce samostatná kniha s názvem „Exodus“. Je to příběh o tom, jak Židé žili v Egyptě a pod vedením Mojžíše z Egypta odešli. Desítky let putovali pouští směrem ke Kanaánu – zemi zaslíbené Bohem. Nakonec dosáhli zaslíbené země, zničili sedm kmenů obývajících Kanaán a na „osvobozené“ zemi začali budovat svůj stát, který dostal název „Izrael“.
V roce 1948 byl stát Izrael znovu vytvořen. A podle plánu sionistů se měli Židé z celého světa přesunout do obnoveného Izraele. Stejně jako kdysi putovali pouští směrem k „Zaslíbené zemi“.
V době založení Izraele činil počet jeho obyvatel pouhých 806 tisíc. Do roku 1958 se počet obyvatel Izraele více než zdvojnásobil a přesáhl dva miliony. V roce 1991 dosáhl počet obyvatel pěti milionů – za pouhých devět let. V roce 2024 izraelské úřady slavnostně oznámily, že země překročila hranici 10 milionů obyvatel. Z některých zdrojů však vyplývá, že uvedený počet zahrnuje také zahraniční pracovníky a nelegální imigranty. A k 100. výročí nového Izraele úřady slibují, že počet obyvatel Izraele dosáhne 15 milionů. Podle jejich názoru bude tento nárůst zajištěn jak vysokou porodností, tak přílivem nových imigrantů.
Otázka migrační politiky je pro izraelské úřady velmi citlivá. Již v minulém století Henry Kamm v článku „Israeli emigration inspires anger and fear“ („Izraelská emigrace vzbuzuje hněv a strach“) [The New York Times, 4. ledna 1981] psal, že po mnoho let nebyly k dispozici přesné údaje o izraelské emigraci. Nyní jsou sice dostupnější, ale jejich přesnost nelze zaručit.
Ve své knize „Izraelská diaspora“ sociolog Stephen J. Gold tvrdí, že výpočet židovské emigrace byl spornou otázkou, a vysvětluje: „Vzhledem k tomu, že sionismus, filozofie, která je základem existence židovského státu, vyzývá k návratu Židů z celého světa do vlasti, opačný pohyb – Izraelci opouštějící židovský stát, aby žili jinde – představuje zjevně ideologický a demografický problém“ (Stephen J. Gold. The Israeli Diaspora; Routledge 2002, s. 8).
Ve veřejně přístupných údajích Izraelského statistického úřadu ICBS (The Israel Central Bureau of Statistics) se podařilo najít čísla z doby před dvaceti lety, která svědčila o tom, že mnoho lidí, kteří přicestovali do Izraele, se po několika letech stalo emigranty. V letech 1990 až 2005 opustilo zemi 230 tisíc Izraelců; většinu odjíždějících tvořili lidé, kteří původně do Izraele imigrovali a poté změnili svůj názor (48 % všech odjezdů po roce 1990 a dokonce 60 % odjezdů v letech 2003 a 2004 připadalo na bývalé imigranty v Izraeli). 8 % židovských imigrantů v období po roce 1990 opustilo Izrael, zatímco u nežidovských imigrantů tento podíl činil 15 %. Jen v roce 2005 opustilo zemi 21,5 tisíc Izraelců, kteří se do konce roku 2006 ještě nevrátili; mezi nimi bylo 73 % Židů, 5 % Arabů a 22 % „ostatních“ (většinou nežidovských imigrantů židovského původu ze SSSR). Zároveň se 10,5 tisíc Izraelců vrátilo do Izraele po více než roce stráveném v zahraničí; 84 % z nich byli Židé, 9 % ostatní a 7 % Arabové.
Obecně lze tyto údaje komentovat takto: z Izraele se stalo něco jako průchozí dvůr. Kulturněji řečeno: tranzitní území. Je pozoruhodné, že roste počet odjíždějících, kteří si zachovávají izraelské občanství. Pro jistotu získávají občanství jiných zemí. Žijí mimo „zaslíbenou zemi“ po celá léta a do vlasti se vrací velmi zřídka nebo vůbec.
V roce 2022 opustilo Izrael 37,8 tisíc takových občanů a vrátilo se 22,2 tisíc. V roce 2023 činil počet odjíždějících a přijíždějících občanů 55,4 tisíc, respektive 27,8 tisíc. V roce 2024 to bylo 82,7 tisíc ku 23,8 tisícům. Čistý odliv občanů Izraele tak činil: v roce 2022 15,6 tisíc, v roce 2023 27,6 tisíc a v roce 2024 58,9 tisíc. Celkový čistý odliv současných Izraelců za tři roky činil 102,1 tisíc.
Čistý odliv občanů Izraele je však částečně kompenzován přílivem osob, které jsou občany jiných států. V roce 2024 bylo takových repatriantů 32,8 tisíc. Ale jen část z nich přijíždí s cílem stát se plnohodnotnými občany Izraele. Mnozí přijíždějí jen proto, aby zde nějakou dobu pracovali a pak odjeli. Ale i s přihlédnutím k těmto neizraelským imigrantům činil čistý odliv z Izraele v roce 2024 18,2 tisíc osob. Vzhledem k nízké porodnosti v Izraeli je těžké si představit, jak by v Izraeli mohlo k 100. výročí jeho založení žít 15 milionů občanů. Spíše naopak, skutečný počet obyvatel Izraele může jen klesat.
Mimochodem, z Izraele odcházejí občané v nejproduktivnějším věku nebo mladší. V roce 2024 tak téměř 48 % odcházejících bylo ve věku od 20 do 45 let a 27 % (21 262 osob) tvořily děti a dospívající. Mezi těmi, kteří opouštějí „zaslíbenou zemi“, jsou vysoce kvalifikovaní odborníci různých oborů, vědci a inženýři. Na začátku tohoto roku byla zveřejněna zpráva Izraelského úřadu pro inovace – o pracovních místech v oblasti technologií, která vykresluje znepokojivý obraz v oblasti high-tech. Konkrétně v období od října 2023 do července 2024 opustilo zemi 8 300 technických specialistů, což představuje asi 2,1 % pracovníků v tomto odvětví.
Nejvíce z Izraele odcházejí diplomovaní matematici – 24 %, následují hudebníci – 20,6 % a dále IT specialisté – 19 %, specialisté v leteckém a kosmickém průmyslu – 17 %, specialisté v oblasti literatury a mezinárodních vztahů – 16,5 % a 15,5 %. Celkově asi 25 % izraelských vědců pracuje v USA – od 29 % izraelských ekonomů po 10 % izraelských fyziků, stejně jako 15 % izraelských filozofů a 12 % izraelských chemiků. Podle údajů washingtonského Institutu mezinárodního vzdělávání pracovalo na konci druhého desetiletí našeho století na amerických vysokých školách 1 725 izraelských vědců. Neméně významné je také to, že asi polovina z nich se chystala zůstat tam natrvalo. Jedná se o údaje z roku 2022. „Únik mozků“ z Izraele se zrychlil po 7. říjnu 2023, kdy začala velká válka Izraele proti Palestincům.
Vznikl velmi zajímavý fenomén: na světě existuje stát Izrael, ale zároveň existují i komunity Izraelců, které se vytvořily v mnoha zemích světa. V důsledku „exodu“ z Izraele je zahraničních Izraelců stále více. Ke konci prvního desetiletí tohoto století opustilo Izrael asi 400 tisíc občanů země, nejvíce do USA.
Podle zprávy Institutu pro výzkum židovské politiky (JPR) je dnes již asi milion lidí po celém světě „spojeno s Izraelem“. Mnoho z nich je v Americe, Kanadě, Austrálii, Rusku. Ale nejvíce jich je pravděpodobně v Evropě. Podle údajů sčítání lidu USA z roku 2020 činil počet Američanů izraelského původu ve Spojených státech 191 tisíc lidí. Ukázalo se, že v několika zemích světa tvoří osoby narozené v Izraeli nyní významnou část místních židovských komunit. Například v Norsku a Finsku tvoří Izraelci více než 40 procent národní židovské populace, zatímco ve Španělsku, Irsku, Bulharsku a Dánsku tento podíl přesahuje 20 procent. Zpráva ukazuje, jak za poslední desetiletí prudce vzrostla izraelská emigrace, přičemž v Evropě je zaznamenán jedno z nejrychlejších temp růstu příchozích Izraelců.
Odchod občanů Izraele ze „země zaslíbené“ v roce 2024 byl 2,2krát vyšší než v roce 2022. Tento nárůst je zcela pochopitelný: od 7. října 2023 zahájil Izrael velkou válku proti Palestincům. Válka je zdlouhavá. Již způsobila zastavení ekonomického rozvoje Izraele. Ve 4. čtvrtletí roku 2023 tak HDP Izraele na roční bázi (tj. ve srovnání s HDP 4. čtvrtletí 2022) poklesl o 19,4 %. Růst HDP za minulý rok se blížil nule. Určité oživení bylo dosaženo v 1. čtvrtletí letošního roku. Ale takzvaná „dvanáctidenní válka“ Izraele proti Íránu, která snad právě skončila, opět uvrhla izraelskou ekonomiku do těžké situace.
Podle agentury Bloomberg se škody způsobené Izraeli během 12denního konfliktu s Íránem odhadují na 10 miliard šekelů (přibližně 3 miliardy dolarů). Taková je odhadovaná výše nákladů státu na obnovu zničených domů a dalších objektů, jakož i na kompenzaci ztrát utrpěných podniky. „Je to nejzávažnější problém, s jakým jsme se kdy setkali. V historii Izraele ještě nedošlo k tak rozsáhlým škodám,“ prohlásil šéf daňového úřadu Shai Aaronovich. Ale to ještě není vše. Uvedená částka nezahrnuje náklady na výměnu použitých a náhradu spotřebovaných zbraní a provoz systémů protivzdušné obrany. Podle ministra financí Bezalela Smotriche může celková cena války dosáhnout 12 miliard dolarů.
Ale to jsou jen škody z „dvanáctidenní války“. A pokud hodnotíme škody z války, která začala před více než dvaceti měsíci, izraelští odborníci uvádějí částku přesahující 80 miliard dolarů. Tato částka zahrnuje přímé vojenské výdaje, různé kompenzace občanským fyzickým a právnickým osobám, jakož i ztráty ve výrobě.
Jedním slovem, životní úroveň většiny občanů v „zaslíbené zemi“ již dlouho neroste a má všechny předpoklady k tomu, aby výrazně poklesla. Nemusíme ani zmiňovat, že ohrožen je samotný jejich život. Ačkoli na pozadí lidských ztrát Íránu v „dvanáctidenní válce“ vypadají ztráty Izraele skromněji (v porovnání k poměru počtu obyvatel obou zemí tomu ovšem tak není, a navíc k dnešku je počet obětí v Izraeli daleko vyšší – pozn.překl.). V důsledku íránských útoků na Izrael podle oficiálních údajů zahynulo 28 lidí a 3238 bylo zraněno nebo utrpělo nějaké trauma. Izrael zveřejnil seznam obětí s jejich jmény a přidal k nim 29. oběť – ženu, která zemřela během ostřelování na infarkt. 27 zabitých v důsledku ostřelování jsou civilisté a jeden je voják, který byl na dovolené. Nicméně i takové ztráty uvedly občany „zaslíbené země“ do stavu silného napětí. Budoucnost Izraele je velmi nejistá. Gramotní občané židovského státu si dobře zapamatovali slova Henryho Kissingera, vyřčená, v létě roku 2012: „Izrael za 10 let nebude“. Mnoho Izraelců je přesvědčeno, že se jedná o prorocká slova.
Odtud pramení i nálada občanů „zaslíbené země“ a sklon k jejímu opuštění. Dočasně nebo navždy – to se uvidí. Podle zpráv médií (Guardian, Reuters) a uživatelů sociálních sítí každý týden rodiny s dětmi opouštějí Izrael, zejména do Austrálie a USA. Některé zdroje tvrdí, že jen v roce 2025 Izrael opustily statisíce lidí, pravda, tato čísla je třeba brát s rezervou, protože nejsou oficiálně potvrzena.
Preklad: St. Hroch, 1. 7. 2025
