…a světová ekonomika klesne na nulu.
„Amerika to všechno dostane zpátky!“ – Donald Trump
Alexandr Losev 12.04.2025
Do nového vydání pořadu Anny Šafran „Strategie národní bezpečnosti“ na rádiu „Zvezda“ si autorka pozvala svého pravidelného dvoutýdenního hosta Alexandra Loseva. Jeho analýzy situace jsou vždy precizní a závěry mnohdy překvapivé. Losev využívá širokého spektra svých vědomostí i špičkových detailních znalostí světového finančního trhu, takže je radost mu naslouchat a oněch 38 minut záznamu uteče jako voda. Horší je to s překladem – díky jeho dikci… – „šumluje“, a tedy překladateli nezbývá než se zpětně chápat souvislostí, což zdržuje, nicméně rád tu dřinu pro vás podstoupil 😊.
Všichni proti všem: sezóna globálních obchodních válek je oficiálně zahájena. Světové akciové trhy zažívají pokles srovnatelný s krachem v roce 2008. Pouhé dva dny poté, co Donald Trump vyhlásil globální obchodní válku, se americký akciový trh propadl a ztratil více než 7 bilionů dolarů, – uvádí agentura Bloomberg.
Inu, konečně jsme se dočkali toho, čeho se tak moc báli globalisté – tedy toho, že Trumpova parta, přesněji ti, kdo jej přivedli do Bílého domu, začnou měnit pravidla světové ekonomiky. Vidíme kritiku ze strany amerických, evropských, a dokonce i některých našich ekonomických expertů, kteří seč ptají – proč? Ve skutečnosti to, co Trump provádí, je naprosto geniální. V tomto případě si myslím, že náčelníkem generálního štábu v této válce je Scott Bessent, člověk velmi chytrý, Sorosův žák, a věřte mi, že oni vědí, co dělají.
Amerika totiž dosáhla toho, co politologové nazývají imperiálním přetažením, které neumožňuje dál zachovat statut USA, podporovat hegemonii, podporovat současný hospodářský model, protože zcela banálně… – došly peníze. Zdálo by se, že můžete tisknout peněz, kolik libo, nicméně to znamená inflaci, ztrátu důvěry, což znamená povýšení všech ostatních. Trumpovým obchodním válkám předcházely jeho poznatky po prvním vstupu do Bílého domu. Podle výsledků roku 2016 úhrnný HDP zemí Asie překročil souhrnný HDP Severní Ameriky (USA, Kanady, Mexika) a EU, což znamenalo, že se po 200 letech ekonomické těžiště přesunulo do Asie a Čína se stala hlavním beneficiantem globalizace. A Amerika i poté pokračovala ve vývozu své výroby tam.
Nová administrativa Bílého domu nyní zavedla „bariérová“ cla proti více než 200 zemím světa. Podle Trumpova prohlášení by toto opatření mělo přinést do amerického rozpočtu více než 600 miliard dolarů ročně. Situace se vyvíjí podle radikálního scénáře, protože Americe už nezbývá nic jiného: 36,6 bilionu dolarů státního dluhu, 103 bilionů dolarů – součet od všech amerických dlužníků. Celý bilion dolarů ale USA utratí ročně jen na obsluhu (úroky) svého dluhu. Před sebou mají ještě nutnost restrukturalizace dluhu 13 bilionů, který jim zanechala předchozí Bidenova administrativa v podobě „superkrátkých“ obligací. Jestliže Trump končil s deficitem 650 milard, po Bidenově administrativě zbyla „sekyra“ už přes bilion dolarů. Spojené státy, které po mnoho let nakupovaly astronomické množství zboží a služeb od jiných zemí a podporovaly tak růst jejich ekonomik – podle zprávy Bidenovy administrativy za rok 2020 představovala sféra služeb podíl na americkém HDP 80 %. Trump pochopil, že celní ofenzíva USA proto zase tak silně nezasáhne a rozhodl se, že razantně změní pravidla hry – což právě dělá a cílí vysoká cla na odvětví s vysokou přidanou hodnotou, které ovšem představují v americkém HDP pouhých 12 %.
Hlavním důvodem tedy je přesun světového hospodářského centra do Asie, zejména do Číny. První pokus vytáhnout USA z dluhové díry učinil Donald Trump již v roce 2016. Cla, která uvalil na řadu čínských společností, měla tehdy americké ekonomice uvolnit asi 2 biliony dolarů, ale statistiky federálního ministerstva financí ukázaly, že Trump tuto bitvu prohrál – Američané za tyto peníze nakupovali čínské zboží a firmy i tyto peníze opět investovaly do výroby v Číně – takže ony americké dva biliony dolarů proudily do Říše Středu.
Nyní, od této chvíle, jsou dveře na americký trh zavřené pro všechny, přičemž Peking je nepřítelem č. 1. Čínská vláda okamžitě zavedla odvetná ekonomická protiopatření vůči americkému zboží a službám.
Od 10. dubna Čína uvalila na dovoz z USA cla ve výši 34 %. Peking má v této hře vážný trumf. Z Číny pochází 90 % lithium-iontových baterií potřebných k ukládání a skladování energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2026 se cla na tyto výrobky zvýší na 82,4 %. Ostatní komponenty a materiály se z 90 % dovážejí právě z Číny, Vietnamu, Jižní Koreje a EU. V důsledku toho v USA ochabne několik průmyslových odvětví, včetně obnovitelných zdrojů energie a výroby automobilů. Navíc se Čína může přeorientovat na sousední trhy zemí ASEAN, které mají více než 700 milionů potenciálních spotřebitelů čínských výrobků, což ohrozí tamní domácí produkci a Amerika bude muset reagovat. Ovšem EU zatím nikdo v Pekingu ze stolu neshodil – Evropa bude brzy zaplavena dovozem z Říše Středu a já jsem zvědav, jak se dlouho udrží pod tlakem čínského dumpingového zboží. Trumpovi to nejspíš příliš vadit nebude, protože to nadále oslabí evropské hospodářství.
Podle souhrnu objektivních ukazatelů tak hlavní úder USA v první fázi obchodní války nedopadne na Čínu, ale na eurozónu. Evropa, i když má kapitál a technologie, postrádá třetí nejdůležitější složku – zdroje, o něž je připravili – Američané… Ruská energie a suroviny již nejsou k dispozici a ani po třech letech se za ně nenašla adekvátní náhrada. Pokud jde o evropský kapitál a technologie, Washington je již léta aktivně přesouvá do Spojených států. Politika Baracka Obamy, Donalda Trumpa (první prezidentství) a Joea Bidena byla zaměřena právě na průmyslovou kastraci Evropy. Prvním zvoněním byla známá aféra Volkswagenu se zkreslováním údajů o emisích svých automobilů. Volkswagen to sice přišlo draho, nicméně pokus o přetažení výroby do USA tenkrát příliš nevyšel. Proces urychlila světová odstávka v souvislosti s covidovou aférou a odmítnutí ruských surovin Evropskou unií učinilo proces už téměř nevratným, protože energeticky náročná průmyslová odvětví v Evropě vykazují v posledních letech ve svých výročních zprávách akcionářům mimořádně neuspokojivé výsledky.
Automobilky BMW a VW, high-tech společnosti Siemens a BOSH a nyní i zbrojařský koncern Rheinmetall jsou na pokraji bankrotu. A jestliže dříve Europolitikum pouze vyjadřovalo obavy, nyní přechází k odvetným opatřením vůči USA. Od 15. dubna zavádí EU „zrcadlová“ cla, která, pokud se nedohodnou, mohou být 15. května posílena. Podle agentury Reuters bude v první fázi zasaženo americké zboží v hodnotě více než 28 miliard dolarů. EU také vyvíjí vlastní platební systém podobný ruskému MIR, který by měl nahradit všudypřítomné americké karty Visa a MasterCard, což se EU, s ohledem na pověstnou byrokracii, nepovede tak rychle. Navíc Visa a MasterCard jsou americké společnosti a Američané, poté, co před nimi někdy po roce 2001, v rámci údajného boje proti terorizmu, padl SWIFT na kolena a postavil své servery ve Virginii, oni vidí každou evropskou transakci – jistěže nebudou zavedení vlastního evropského systému karet všemožně podporovat.
Evropu už nic nezachrání. Ta je dnes už jen jakousi rezervací globalizmu, snaží se klást odpor, ale pozdě. Globalizace končí, bude restartována na úplně nových pravidlech. Z našeho hlediska, čím rychleji bude evropská ekonomika padat, tím snáz nám bude v SVO. Vůči té rusofobské Evropě, která se chystá s námi vést válku, Trump dnes vlastně dělá práci za nás… To my jsme měli zahájit proti EU obchodní válku již v době, kdy se stala hlavním sponzorem zločinného nacistického režimu v Kyjevě. Proto musíme Americe dnes pomoci srazit tu Evropu. Pokud to totiž Evropa ustojí, dostaneme proti sobě strašnou rusofobskou revanšistickou sílu, která zahájí přezbrojení a kterou dříve nebo později Američané postrčí proti nám…
Co teď v podstatě uvidíme: – když se hroutí fondové trhy, potáhnou s sebou finanční systém, jehož problémem je dluhová krize. Pokud USA budou stahovat kapitál k sobě, pokud zastaví obchod a dolary, které emituje americká ekonomika (FED atd), pak se dolary nedostanou na světový trh, což vyvolá jejich nedostatek, což mimořádně zkomplikuje refinancování dluhů. Ty k 1. lednu t.r., ve světě suma-sumárum představují nějakých 318 bilionů dolarů a většina z nich je čistě dolarových. Když byly dolarové sazby nulové a všichni se domnívali, že je Amerika zachrání, tiskli nuly a jedničky jako o život a zasypávali se oním virtuálním zlatem… – tak to nemohlo dobře dopadnout. Dluhy zůstaly a sazby rostou. A i když v USA FED podlehne tlaku a sazby sníží při pokusu zachránit americkou ekonomiku, která je v recesi, ale může z ní během 3-4 čtvrtletí vyjít, pak v Evropě to je nadlouho, na léta.
A tento dluhový problém začne destruovat světovou ekonomiku. Protože nemáte-li možnost refinancovat dluhy, začne se zastavovat všechno. Globalizace skončí, každý se začne dohadovat s každým a každý sám za sebe. Nejvíc to zasáhne rozvojové země, Evropa se možná změní v jakousi turistickou rezervaci, Colosseum, koneckonců, zatím ještě stojí…
My dnes musíme pochopit, s čím se setkáváme, jaké zajímavé návrhy dostaneme od Číny, s tím, že zesílí i vojenský tlak se strany EU, jejíž sázky jsou příliš vysoké a ví, že musí rozbořit Rusko, dostat se k našim přírodním zdrojům a trhu – jinak nepřežijí.
Ještě se musím zmínit o rublu. Kolik křiku bylo od těch tuzemských liberálních ekonomů, jak rubl spadne až na 200 za dolar, že se položí… – a za kolik dnes je? Ropa spadla za jediný den o 8 %! A rubl drží – 84 rublů za dolar… Znamená to, že procesy, které proběhly, stabilizovaly naši ekonomiku. Jistěže máme svoje problémy s bankovními sazbami, s klíčovou sazbou ruské centrální banky**)… Takže musíme urychleně snižovat sazbu, protože za stávajících hospodářský rozvoj není možný a bez toho se sami pohřbíme.
Jestliže žijeme a fungujeme v podmínkách finančního systému vytvořeného globalisty, pak má tento systém určitá pravidla práce – takže pokračovat v boji s inflací cenou zabití ruské ekonomiky není zrovna správné.
Američané se silněji angažují na Blízkém Východě, nicméně se nedomnívám, že v dohledné době tam vypukne skutečná velká válka. Tam totiž všichni o všech všechno vědí a pokud by se proslechly zprávy o přípravě velkého bombardování Iránu, ropa by dnes nestála 65 ale 165 dolarů za barel.
Válka všech proti všem: Pandořina skříňka pro jedny a příležitost pro druhé …
My dnes máme poměrně úzké okno příležitosti k vítězství, protože Amerika nějaký čas vůbec nebude mít náladu na nějakou Ukrajinu. Množství konfliktů ve světě, to, co Amerika zavařuje na Blízkém Východě a Jihovýchodní Asii, se svými sousedy, to její síly a pozornost rozptýlí natolik, že je nezbytné toho dokonale využít a zabrat všechna stará ruská města i města založená Ruskem a Sovětským svazem.
Polákům se možná dostane něčeho, co budou moci dále vychovávat…
Nám doba poskytuje příležitost, které musíme využít, abychom se nestali surovinovým přívěskem Číny. Nové technologie nám nikdo nedá ani neprodá – ani spojenci ani nepřátelé – ale máme šanci se stát ne-li světovou fabrikou (na to nemáme), ale světovým výzkumákem. Nějaké lidské zdroje tu máme a nyní musíme ten kapitál, který dosud ze země odtékal, nasměrovat do školství, vědy a výzkumu, na vytváření vlastních technologií. Příklady máme v Rosatomu, který je na světové špici, i vojensko-průmyslový komplex…
*) Alexander Losev, člen prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku RF, finančník, propagátor vědy…
**) Zde si dovoluji autoru poznamenat, že těch problémů je nepochybně víc, jen se o nich jaksi oficiálně nemluví a produkce Rosstatu (ruský statistický úřad, podřízený ministerstvu hospodářského rozvoje – sic!) má se životem společného máloco – takže ta cesta bude, i s ohledem na odpor úřednictva, dost tvrdá…
– pozn. překl.
Preklad: St. Hroch, 12. 4. 2025
Zdroje:
