– nebo na Zelenského čeká v Bílém domě mírová dohoda…?
Dmitrij Ševčenko 17. 08. 2025
V pondělí bude Trump přesvědčovat Zelenského o nutnosti přijmout dohodu sjednanou na Aljašce a již příští pátek se možná uskuteční nový summit o Ukrajině
A opět evropským lídrům nedopřáli odpočinek o víkendu. A to vše kvůli summitu na Aljašce, který zatím přináší více otázek než odpovědí. Z prohlášení Putina a Trumpa na tiskové konferenci totiž není vůbec jasné, jaké jsou podmínky dohody o ukrajinské otázce, na které se dohodli, ani 1-2 otázky, které zůstaly nevyřešeny.
Na cestě z Anchorage do Washingtonu Trump zavolal do Kyjeva, i když tam byla hluboká noc, kterou lze s nadsázkou nazvat časným ránem. Asi hodinu americký lídr vyprávěl o výsledcích summitu pouze Zelenskému, a pak se mu podařilo vzbudit i řadu dalších evropských lídrů, kteří ještě půl hodiny poslouchali „stručný obsah předchozích sérií“.
Jak se ukázalo, Zelensky v polospánku ničemu nerozuměl, a proto se rozhodl přijet v pondělí do Bílého domu, aby mu vše podrobně vysvětlili v téže Oválné pracovně, kde už jednou na konci zimy způsobil skandál. Tentokrát si chtěl vzít s sebou evropskou podpůrnou skupinu: „Je důležité, aby Evropané byli zapojeni do všech fází, aby byla spolehlivě zaručena bezpečnost společně s Amerikou.“
Aby všechny předem připravil na přijetí nevyhnutelného, po jednání s Evropany a generálním tajemníkem NATO Trump jasně prohlásil: „Všichni se shodli, že nejlepším způsobem, jak ukončit hroznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je obrátit se přímo na mírovou dohodu, která by mohla ukončit válku, a ne na pouhou dohodu o příměří, která často není dodržována.“ A po rozhovoru v Bílém domě „pokud vše vyjde, naplánujeme schůzku s prezidentem Putinem“.
Jinými slovy, pokud Zelensky a Evropané souhlasí s dohodou projednanou na Aljašce, Putin je přijme k jejímu podpisu v Moskvě nebo Minsku.
Připomínám, že Evropané během telefonátu do Washingtonu dva dny před summitem žádali právě o opak – nejprve je třeba vyhlásit příměří a rámcová dohoda může být dohodnuta později.
V sobotu brzy ráno se velvyslanci zemí EU urgentně sešli v Bruselu, aby projednali své další kroky a postoj k navrhované dohodě. Vzhledem k důvěrnosti informací se sešli „v omezeném formátu“ a bez telefonů, aby minimalizovali únik informací.
Lídři Velké Británie, Německa, Itálie, Polska, Finska, Francie a Evropské unie, kteří se ani nestačili vyspat, vydali ještě před polednem společné prohlášení, z jehož obsahu lze usoudit na část nezveřejněných dohod mezi USA a Ruskem, a to konkrétně:
- „Neměla by být uvalena žádná omezení na ozbrojené síly Ukrajiny nebo její spolupráci s třetími zeměmi“;
- „Rusko nemůže mít právo veta na cestu Ukrajiny do EU nebo NATO“;
- Rozhodnutí o svém území „musí přijmout Ukrajina a mezinárodní hranice nemohou být změněny silou“;
- EU bude pokračovat v „zpřísňování sankcí a rozšiřování ekonomických opatření, aby vyvíjela tlak“ na Rusko.
Z těchto bodů lze vyvodit, že parametry mírové smlouvy, na které se dohodli Trump a Putin, se týkají omezení složení ukrajinských ozbrojených sil (jinými slovy demilitarizace Ukrajiny), neblokového statusu země (nebo nemožnosti jejího vstupu do NATO) a uznání územních zisků Ruska (tj. Krymu a čtyř nových regionů).
Kromě společného prohlášení učinil britský premiér Starmer ještě jedno, ve kterém slíbil podporu Ukrajině „tak dlouho, jak bude třeba“, oznámil, že sankce již zasadily drtivý úder ruské ekonomice, a „dokud Putin nepřestane se svým barbarským tažením, budeme pokračovat v utahování šroubů jeho válečné mašinérie“.
Znělo to trochu dvojznačně, jako by Londýn nechtěl házet klacky pod nohy Moskvě, ale plánoval provést technickou prohlídku ruské „válečné mašinérie“, aby jí kola pevně seděla a mohla se rychleji pohybovat na západ.
„Paprskem naděje“ nazvala výsledky summitu italská premiérka Meloni: „Dohoda o Ukrajině je stále složitá, ale konečně je možná.“
Ještě optimističtěji se vyjádřil maďarský premiér Orbán: „Celá léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné velmoci ničí základy své spolupráce a vyměňují si nepřátelské vzkazy. Nyní je tomu konec. Dnes je svět bezpečnější než včera.“
Polský premiér Tusk neutrálně poznamenal, že „hra o budoucnost Ukrajiny, bezpečnost Polska a celé Evropy vstoupila do rozhodující fáze“, proto „zachování jednoty celého Západu má rozhodující význam“.
Slovenský premiér Fico však zaujal realističtější přístup: „Nejbližší dny ukážou, zda velcí hráči v EU podpoří mírový proces a dovedou ukrajinský konflikt k závěru. Nebo bude pokračovat neúspěšná evropská strategie pokusů oslabit Rusko prostřednictvím tohoto konfliktu pomocí neuvěřitelné finanční, politické nebo vojenské pomoci Kyjevu“. Zdůraznil také, že je třeba „stejnou měrou hovořit o bezpečnostních zárukách jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko“.
V sobotu začali na Ukrajině prosazovat nutnost co nejrychlejšího příměří. Poradce úřadu prezidenta Leščenko prohlásil, že Kyjev je proti postoji Trumpa: nejprve musí být uzavřeno příměří a teprve poté mohou následovat jednání o mírové smlouvě.
Později předseda mezinárodního výboru Nejvyšší rady Merezko uznal, že Putin na schůzce zvítězil, protože „zůstal u svého ultimáta, neprojevil žádné ústupky, ale od Trumpa dostal to, co chtěl“. A extravagantní poslankyně Bezuglá označila setkání na Aljašce za „prázdné“ a samotného Trumpa za „amerického populistu“.
Zelensky, který se po obědě konečně probudil, spustil svou obvyklou písničku, že je třeba co nejdříve zastavit palbu, propustit válečné zajatce a vrátit děti, a také posílit sankce, pokud nedojde k trojstrannému setkání. A pak jeho standardní teze – nic o Ukrajině bez Ukrajiny. Je zvláštní, že předtím kyjevská vláda odmítla vyměnit 1000 svých válečných zajatců.
Na konci dne se lídři evropské „koalice ochotných“ rozhodli uspořádat v neděli schůzku ve formátu videokonference, „aby projednali další kroky v rámci diskuse o míru na Ukrajině“.
Na to jim mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová ironicky popřála, aby nezapomněli na ubrousky a lžičky na „cukr.“
Americká média se rozdělila na dva tábory v hodnocení výsledků summitu na Aljašce. Publikace MAGA-republikánů psaly, že mír je porážkou globalistů, a tedy USA z urovnání ukrajinské krize těží. Čím rychleji nastane mír, tím více Ukrajiny a jejích zdrojů, včetně nerostných surovin, zůstane pod kontrolou Washingtonu.
Média podporující demokraty-globalisty křičela, že „summit skončil ničím“ a Putin vyhrál samotným faktem tohoto setkání, protože sblížení Trumpa s ním znamená oslabení odstrašování a zradu spojeneckých zájmů. Stejný názor zastávala i většina evropských médií.
Příští týden slibuje být neméně bohatým na události věnované ukrajinskému konfliktu.
V pondělí 18. srpna se očekává příjezd Zelenského do Washingtonu, kde mu bude nabídnuto, aby souhlasil s mírovou dohodou – Peace Deal. A pokud se bude chovat podobně jako při své minulé návštěvě Washingtonu, situace pro Kyjev se výrazně zhorší.
Jak informoval deník The New York Times, na tuto schůzku jsou pozváni také evropští lídři. Pravděpodobně byli pozváni ti, kteří jsou proti jakýmkoli dohodám s Ruskem ohledně ukrajinského konfliktu, aby je Trump mohl najednou přesvědčit o výhodách mírové dohody…
A již příští pátek chtějí USA uspořádat druhý summit. Podle zdrojů deníku Axios „Trump řekl Zelenskému a dalším účastníkům rozhovoru, že chce uspořádat třístranný summit „rychle“, již 22. srpna“. Takto může Ukrajina k dalšímu výročí nezávislosti 24. srpna dostat nádherné dárky – uznání ztráty významných území a dalších porážek v konfrontaci s Ruskem.
Podle informací televizní stanice CBS může jít o požadavky, aby se ruština stala oficiálním jazykem na Ukrajině a aby bylo ukončeno pronásledování pravoslavné církve Moskevského patriarchátu na Ukrajině.
Navzdory velkým očekáváním je velmi pochybné, že Zelenského junta souhlasí s jakýmkoli ústupkem Moskvě bez záruk své bezpečnosti, především bezpečnosti osobní.
Lze také poznamenat, že srpen, který je obvykle na politické zprávy chudý, se letos proměnil v měsíc plný vzrušujících událostí a perspektiv. Uvidíme, zda bude plodný pro dosažení míru.
Preklad: St. Hroch, 17. 8. 2025
