„Tvůrci trhu“ nabízejí lidstvu další divadlo
Prof. Valentin Katasonov 09. 07. 2025
Svět se ocitl v silném vzrušení poté, co v noci z 12. na 13. června letošního roku Izrael zrádně zaútočil na Írán. A toto vzrušení trvalo dvanáct dní, během nichž si strany vyměňovaly údery (odtud název: „Dvanáctidenní válka“). Vzrušení však přetrvává dodnes. Probíhají neustálé diskuse o možnosti obnovení války. A dokonce o jejím přerůstání v regionální nebo světovou válku.
Velmi málo pozorovatelů a odborníků si všimlo, že na pozadí světového politického a informačního vzrušení v období od 13. do 25. června panoval na světových trzích překvapivý klid. Zejména na trhu s ropou. Všichni si zvykli na to, že ozbrojené konflikty mohou přerůst v rozsáhlé války, z nichž mnohé mohou ztížit nebo dokonce znemožnit dodávky ropy na světový trh. To by mělo vést k růstu cen černého zlata.
Na takovou reakci trhu s černým zlatem na mezinárodní konflikty si účastníci trhu zvykli už před více než půl stoletím. Připomeňme, že 17. října 1973 vypukla ve světě ropná krize. V tento den všechny arabské země – členové OPEC, stejně jako Egypt a Sýrie – prohlásily, že nebudou dodávat ropu zemím (Velká Británie, Kanada, Nizozemsko, USA, Japonsko), které podpořily Izrael během války Soudného dne v jeho konfliktu se Sýrií a Egyptem. To se týkalo především USA a jejich spojenců v západní Evropě. Během několika následujících měsíců cena černého zlata vzrostla čtyřikrát (z tří na dvanáct dolarů za barel).
Poslední prudký vzestup cen ropy na světovém trhu byl zaznamenán na jaře 2022, kdy Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci na Ukrajině a kolektivní Západ zahájil sankční válku proti Rusku. Za půl roku ceny vzrostly přibližně o polovinu.
Již se stalo samozřejmostí, že jakékoli významné zhoršení mezinárodní situace (aniž by nutně muselo dojít k „horké“ fázi) vede k růstu cen černého zlata (a také mnoha dalších komodit). Proto se tržní analytici začali více sledovat světovou politickou a vojenskou situaci než obvyklé ekonomické parametry.
Ale „dvanáctidenní válka“ narušila tuto již obvyklou logiku souvislosti mezi vojensko-politickými událostmi ve světě a cenami na světových trzích. Den před izraelským útokem na Írán, 12. června, byla průměrná cena na burze ICE Future v Londýně 69,36 dolarů za barel. Následující den, 13. června, průměrná cena vzrostla na 74,23 dolarů. A 22. června na 78,94 dolarů. Za prvních 10 nej„žhavějších“ dnů ozbrojeného konfliktu, od 13. do 22. června, tak ceny ropy vzrostly o něco více než 11 %. A to vše na pozadí spekulací, že izraelsko-íránský konflikt může přerůst ve válku na celém Blízkém východě. A také spekulací, že Teherán může uzavřít Hormuzský průliv, kterým prochází 15–20 % světové ropy, kondenzátu a ropných produktů, stejně jako více než 30 % zkapalněného zemního plynu. Mnoho novinářů a nezávislých expertů předpovídalo růst cen ropy minimálně na 100, někteří dokonce na 200 dolarů.
Ihned po amerických bombardováních jaderných zařízení v Íránu dosáhla cena ropy svého maxima – 81,4 dolaru za barel. Ale 24. června klesly zářijové futures na referenční druh Brent na ICE Future na 66,17 dolarů… To znamená, že kotace byly nižší než ty, které byly před „dvanáctidenní válkou“, a vrátily se k průměrným hodnotám z dubna a května.
Jak pozorovatelé interpretují tuto podivnou reakci ropného trhu na „dvanáctidenní válku“?
Nejčastěji se uvádí následující vysvětlení: obchodníci ropou se stali zkušenými politickými experty. A tito „proroci“ od samého počátku vnímali zahájený vojenský konflikt jako „divadlo“, které brzy skončí.
Jiní pozorovatelé se domnívají, že zkušenosti ropných obchodníků s tím nemají nic společného, prostě měli (a nadále mají) přístup k těm, kteří dělají velkou politiku. Říkají, že byli prostě zasvěceni do tajného scénáře tohoto divadla. A „zasvěcení“ účastníci trhu banálně vydělali na „nezasvěcených“ (kteří na vrcholu platili 80 dolarů za barel).
Konečně existuje další názor: – tedy, že hlavní účastníci světového trhu s černým zlatem byli hlavními iniciátory „představení“ a dokonce i autory scénáře. A vydělali slušné peníze na tom, že malí, běžní účastníci trhu s černým zlatem jednali reflexivně a rozhodovali se na základě scénáře prudkého růstu cen ropy. Mimochodem, koho považovat za hlavní účastníky světového trhu s ropou? Samozřejmě, tradičně jsou to země OPEC, a nyní i OPEC+ (tento rozšířený ropný kartel představuje asi 40 % světové těžby černého zlata).
Ale dnes už první místo ve světové těžbě ropy nezaujímá Saúdská Arábie ani Rusko (na což jsme byli zvyklí po mnoho let), ale Spojené státy. Těžba černého zlata v USA dnes činí 13,6 milionu barelů a jeho export 3,3 milionu barelů denně. Někteří experti se domnívají, že spektákl „dvanáctidenní války“ byl iniciován právě americkými ropnými korporacemi. A právě na jejich pokyn Trump 25. června spustil oponu. Nicméně i zastánci této verze uznávají, že rizika pro beneficienty této hry (ropný průmysl USA) existovala. Trump totiž mohl mít problémy s ukončením této hry. Naštěstí pro všechny hra skončila šťastně.
Do konce roku odborníci neočekávají žádné nové „představení“ podobné „dvanáctidenní válce“. Ceny černého zlata nebudou podléhat silným výkyvům. Podle prognóz Goldman Sachs se kotace referenční odrůdy Brent na podzim budou pohybovat v rozmezí 60–70 dolarů za barel.
Zatímco někteří experti věnovali pozornost podivné reakci trhu s černým zlatem, další důležitý trh byl v červnu téměř všemi nezaslouženě zapomenut. Mám na mysli trh se zlatem. Ráno 13. června mnozí očekávali explozi cen na tomto trhu – až o 20 procent. Minimálně na 4000 dolarů za trojskou unci. Zde jsou kotace cen zlata na londýnském trhu za několik dní minulého měsíce: 12. června – 3 391,4; 13. června – 3 345,4; 16. června – 3 397,6; 19. června – 3 368,9; 20. června – 3 368,3; 23. června – 3 380,6; 24. června – 3 302,5; 25. června – 3 318,3.
Pouze 16. června byla cena zlata o něco (celkem o 6,2 dolaru) vyšší než základní cena 12. června. A 13. června, v rozporu s dosavadní logikou, cena zlata klesla o 46,0 dolarů ve srovnání s „základní cenou“.
Na konci „nejžhavějších“ deseti dnů války, 23. června, byla cena zlata o 10,8 dolarů nižší než základní cena z 12. června. Logickým se jevilo pouze pokles ceny zlata poté, co v noci na 24. června bylo oznámeno zastavení bojových operací. Dne 24. června cena klesla o 78,1 dolaru ve srovnání s předchozím dnem.
Zlatí analytici jsou zmateni a mlčí. Nebo kladou rétorické otázky ohledně podivného chování trhu s drahými kovy. V článku „Ceny zlata na pozadí konfliktu Íránu s Izraelem, kdo utrpěl jako kryptotrh?“ anonymní autor uvažuje o tom, co nazývá „cenovou anomálií zlata“: „Ačkoli geopolitická rizika obvykle vyvolávají přechod k bezpečným aktivům, jako je zlato, tentokrát se zdá, že drahý kov ztrácí svou ochrannou přitažlivost – podobně jako určité kryptoměny reagovaly na globální nestabilitu. Zůstává tedy zlato spolehlivou ochranou, nebo se jeho chování začíná podobat volatilnímu trhu s kryptoměnami?“
Pokusme se zjistit, kdo určuje kotace na trhu se zlatem. Experti vědí, že se tím zabývá Asociace londýnského trhu s drahými kovy (London Bullion Market Association – LBMA). LBMA má v současné době 85 řádných členů a dalších 82 členů přidružených. Mezi řádnými členy jsou i „zvláště řádní“ členové. Nazývají se „tvůrci trhu“. Jsou to ti, kteří určují vývoj na trhu se zlatem, tj. vystupují jako kupující a prodávající na londýnském mimoburzovním trhu se zlatem a určují jeho cenu. Cenu, kterou berou jako základ účastníci trhů s drahými kovy po celém světě.
Ještě před několika lety měl seznam „tvůrců trhu“ LBMA 15 účastníků. Je pozoruhodné, že to byly kompletně banky. Mezi nimi byly i čtyři čínské bankovní giganty. Nyní již v tomto klubu „zvláště plnoprávných“ členů LBMA nejsou. V současné době v LBMA zůstalo jedenáct „tvůrců trhu“. Jmenuji je: Citibank N A; Goldman Sachs International; HSBC Bank Plc; JP Morgan Chase Bank; UBS AG; Morgan Stanley & Co International Plc; BNP Paribas SA; ICBC Standard Bank; Merrill Lynch International; Standard Chartered Bank; Toronto-Dominion Bank. Je pozoruhodné, že všichni tvůrci trhu jsou západní giganti, převážně banky z Wall Street a londýnského City.
Není pochyb o tom, že těchto jedenáct bankovních gigantů ovládá nejen trh se zlatem, ale i jiné trhy (finanční i komoditní). A také politiku. Včetně využívání takového nástroje, jako je válka. Mám podezření, že uvedená skupina „zvláště plnoprávných“ členů LBMA je velmi zainteresována ve „dvanáctidenní válce“. Proto ji nepovažovali za dostatečný důvod ke zvýšení ceny drahého kovu. Cenu samozřejmě zvýší. Již v tomto roce překročí hranici 4 tisíc dolarů za trojskou unci. Ale zvýšení bude diktováno jinými důvody.
Na závěr bych rád poznamenal, že někteří političtí a vojenští experti si z „dvanáctidenní války“ vzali užitečné ponaučení. A to konkrétně: je třeba sledovat nejen prohlášení, rozhodnutí a kroky státních, politických a vojenských činitelů, ale také situaci na světových komoditních a finančních trzích. Absence závažných reakcí ze strany trhů je jasným důkazem toho, že „tvůrci trhu“ nabízejí lidstvu další „divadlo“. Nicméně neexistuje žádná záruka, že další takové „divadlo“ se nezmění v opravdovou tragédii. S opadnutím „opony“ mohou nastat problémy. A „řízený chaos“ se stane neřízeným.
Preklad: St. Hroch, 10. 7. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/dimonundmir
