Co se skrývá za bitvou generálů, která rozhodne o výsledku SVO?
Tsargrad.tv – Ilja Golovněv 12. 02. 2025
Zatímco všichni sledovali dění v Kurské oblasti, kde se ukrajinská armáda snažila postoupit, ale nakonec se jí operace nepodařila, v Pokrovském směru začíná velká bitva o celou dobu trvání SVO. A zde je zajímavé, že hovoříme nejen o konfrontaci na bojišti, ale také o osobním souboji vojenských velitelů – velitele pozemních sil VSU Michaila Drapatého a velitele Centrálního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil Andreje Mordvičeva. Výsledek této bitvy rozhodne o mnohém v ukrajinském konfliktu.
„Doufám, že generál Mordvičev Drapatého přehraje a vyvrátí mýtus o jeho „neporazitelnosti“, což výrazně sníží morálku nepřátelské armády. Oni se k němu prostě modlí a považují ho za jediného možného zachránce (ne – opravdu?),“ – píše vojenský blogger Jurij Podoljaka.
Připomeňme, že právě Drapatyj, který od konce listopadu loňského roku stojí v čele Pozemních sil VSU, dostal 27. ledna od Zelenského kanceláře za úkol udržet linii, která se zhroutila poté, co naše vojska obsadila Velkou Novoselku, za každou cenu a bez ohledu na ztráty. Andrij Gnatov, bývalý velitel společné skupiny VSU Hortyca, byl obviněn z taktických selhání, která hrozila přerůst na operační úroveň, a byl odvolán ze své funkce.
A jakmile nastoupil Drapatyj, došlo na této frontě ke skutečným změnám. Jednou z nich je, že nepřítel, podle zpráv z fronty, maje částečnou převahu v bezpilotních letounech a posilu v dělostřelectvu, neseděl v obraně, ale přešel do útoku. Nepřítel se snaží protiútokem okleštit naše bojové řády, které v tomto směru rozvíjejí ofenzívu.
„Drapatyj, přivádějící zálohy a posilující obranu, očekává, že se mu podaří vyrovnat převahu ruské armády v počtu osob v konkrétních oblastech směru. To je zvláště patrné, vezmeme-li v úvahu roztažení našich bojových řad, které postupují západně od Kurachova. Jinak to ani být nemůže – před námi je step s přistáním prakticky až k Dněpru,“ – poznamenal vojenský zpravodaj Jurij Kotěnok:
„Podle mého názoru zde může existovat jen jeden recept, pokud máme za úkol nedělat příliš dlouhé pauzy v očekávání příchodu záloh, díky nimž je možné bojový řád opět nasytit lidmi a dosáhnout početní převahy. Je třeba posílit celou obrannou linii VSU v tomto směru, která slouží jako výchozí bod pro Drapatého protiútoky. Kromě toho by posílení dělostřelectva a práce FPV-dronů na optických vláknech měly vždy přinést výsledky.“ – píše Kotěnok.
Šikovný a rozhodný
Kdo je tedy Michail Drapatyj? Je to mladý generál, je mu teprve 42 let. Je to kádrový voják, který vystudoval Charkovský institut tankových vojsk.
Proslavil se už na jaře 2014, kdy byl ještě řadovým velitelem 72. mechanizované brigády VSU, která společně s bojovníky Azova působila proti civilnímu obyvatelstvu Donbasu. A právě Drapatyi vydal 9. května toho roku v Mariupolu rozkaz k prolomení barikád a ostřelování centra města. Na webu tehdy kolovalo video, jak jeho BMP závratnou rychlostí přeskakuje opevnění protestujících v Mariupolu.
VSU bez přestávky útočí na naše pozice v Kotlinu, jsme nuceni se soustředit na obranu (Snímek z kanálu TG Voyenkor Kotenok).
A tady je důležité odložit vítězné nálady, chladně zhodnotit nepřítele – pochopit, kdo je a proč byl postaven do čela tak důležitého směru.
V létě 2014 se prapor budoucího vrchního velitele pozemních sil VSU zúčastnil bojů u Amvrosijivky a Marinovky a poté i krvavých bojů o Saur-Mogilu. A poté se podílel na průlomu z Izvarského kotle, v němž se ocitla ukrajinská vojska.
O dva roky později se Michail Drapatyj stal velitelem 58. samostatné motorizované pěší brigády, která operovala v oblasti Avdějevky a Jasinovatého, kde Drapatého svazky rozpoutaly skutečný teror proti civilnímu obyvatelstvu. Tehdy se ujala jeho přezdívka „Kat“.
Na začátku působení ve Strategických obranných silách už měl dobrou pověst a po nějaké době mu bylo svěřeno velení Chersonské operační skupině (ačkoli byl stále jen plukovníkem a do hodnosti generála byl Drapatyj povýšen až loni, kdy ho Zelenskij pověřil velením Pozemních sil).
Připomeňme, že na podzim 2022 se naše velení rozhodlo stáhnout část skupiny z pravého břehu Dněpru a z Chersonu, abychom mohli zaujmout „výhodnější pozice“. Bylo to těžké rozhodnutí, ale jak bylo vysvětleno, vynucené. A na Ukrajině to byl právě Drapatyj, kdo získal vavříny „osvoboditele“.
Na jaře a v létě loňského roku podle ukrajinských úřadů údajně odrazil ofenzivu ruské armády na charkovském směru. Je pravda, že tamní boje měly lokální význam. Nikdo tam žádnou ofenzívu neprováděl.
Již v září byl jmenován velitelem operačně-taktické skupiny „Lugansk“, jejíž oblast odpovědnosti sahala od Bělogorovky v LNR po Novgorodskoje (kyjevským režimem přejmenované na New York) v DNR. Až na to, že byl nucen Novgorodskoje opustit.
Přesto je Drapatyj rozhodný, obratný, mazaný a nesmírně krutý. Pod plánem sebevražedného vylodění vojsk VSU v Krynkách je jeho podpis. Je jedním z tvůrců operace.
Proti Drapatému – „profesor“ a „mistr přepadů“
Proti Drapatému stojí jeden z hlavních autorů osvobození Mariupolu – Andrij Mordvičev, který je pro svou rozvážnost a schopnost propočítat různé varianty vývoje událostí před přijetím konečného rozhodnutí nazýván „profesorem“ a „matematikem“. Je o něco starší než vrchní velitel pozemních sil VSU, je mu 49 let.
Mordvičev je absolventem Novosibirské vysoké školy velení kombinovaných zbraní (v roce 2006 absolvoval také Akademii kombinovaných zbraní ruských ozbrojených sil a v roce 2016 Akademii generálního štábu).
Velel 4. samostatné gardové tankové brigádě Kantěmirovské, poté motostřelecké brigádě a 68. armádnímu sboru. V letech 2021-2022 byl velitelem 8. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu.
Jak říkají sami vojáci, jedná se o čestného a neasertivního důstojníka, zákopnického, nikoli „parketového“ generála. S vojáky dokáže mluvit stejnou řečí a nechlubí se svými bojovými zásluhami. Už teď je označován za jednoho z nejtalentovanějších ruských velitelů.
Operace k osvobození Mariupolu je výjimečná tím, že město bylo dobyto s poměrem sil jedna ku jedné. Podle odborníků je to ve vojenské vědě nemyslitelné. K dobytí města je potřeba nejméně pětinásobná převaha sil. A to je v mnoha ohledech zásluha Andreje Mordvičeva. A to je samozřejmě zvonivá facka Drapatému, který také obsadil Mariupol. Takže osobní pomsta má místo, aby motivovala Drapatého.
Kromě toho je generál Mordvičev autorem osvobození Avdějevky. V boji o toto důležité město zohlednil zkušenosti z operace na osvobození Mariupolu a rozdělil ji na několik částí. Generál stanovil úkol proniknout do města ze severu a skutečně ho rozetnout na dvě části. Zničená koksovna se stala posledním útočištěm ukrajinské armády v Avdějevce, po níž začala rozsáhlá ofenziva podél celé kontaktní linie.
Po získání strategické iniciativy na bojišti si Mordvičev získal autoritu nejen u svých podřízených, ale i v očích vyšších vojenských nadřízených. Za organizaci práce štábu uskupení se mu dostalo vysokého ocenění při inspekci ministra Andreje Bělousova.
Sebevražedný směr
„Ztráta Pokrovska by pro Kyjev znamenala velkou katastrofu a otevřela by ruským vojskům nová útočná předmostí ve všech směrech. Zelensky musel přijmout vážná opatření. A na pozadí stejných korupčních skandálů v VSU, na pozadí neúspěchů v různých oblastech, Zelensky nasadil na pokrovský směr generála Drapatého, který víceméně deklaroval své vojenské schopnosti.“ – připomněl politolog Evžen Michajlov.
– Tsargrad: – Je Drapatyj možným nástupcem Syrského?
-„Je to dost pravděpodobné, pokud zvládne úkol, určitě bude nástupcem Syrského. Nyní se bude snažit osvědčit. Zároveň Drapatyj nikdy nešetřil civilisty, je dost krutý. Ale samozřejmě nemá žádné zvláštní vojenské nadání. Má odvahu, dokáže dělat těžká rozhodnutí. A podle toho na něj nyní Zelenskij vsadil“.
– Proč?
– „Aby se pokusil zasadit úder ruským vojskům a zatlačit naši armádu zpět směrem za Pokrovsk“.
– Podaří se mu to?
-„ Myslím, že ne. Naše armáda není stejná jako před dvěma lety, kdy jsme byli nuceni ustoupit z Chersonu a Kupjanska. Nyní postupujeme prakticky všude. Proto nemá Drapatyj šanci“.
– Je ve jmenování Drapatého britská stopa?
– „Docela možná. Mohli za něj lobbovat. Zalužný, který je teď v Londýně, o něm měl dobré mínění. Sám Zalužný je britským chráněncem. Je tedy docela pravděpodobné, že to byl právě Zalužný, kdo jmenování Drapatého v tomto směru umožnil. Opět zde může jít o politickou hru. Pokrovského směr je sebevražedný směr“.
– V jakém smyslu?
– „Je možné, že Drapatyj byl tímto směrem nasazen záměrně, aby byl v případě porážky vyřazen ze závodu. Těžko odhadnout, co se děje v prezidentské kanceláři, kdo na kterou stranu hraje“. V Zelenského týmu mají své neshody.
Takže co s tím?
Rozvíjející se bitva o Pokrovsk bude grandiózní bitvou, která se svým rozsahem dá přirovnat k bitvě u Kurska za Velké vlastenecké války (samozřejmě s jiným počtem zapojených sil a techniky). Nejenže se jedná o střet dvou armád, ale také o střet dvou silných generálů, kteří reprezentují dvě různé školy – sovětsko-ruskou a sovětsko-nacistickou. VSU již absorbovala cvičení NATO a západní normy. Myslí a vyjí ve svých kategoriích. A mezi poradci Drapatého jsou zjevně i důstojníci NATO.
Nepřítel nyní stahuje síly 12 brigád u Pokrovska, aby zahájil protiútok, vytvořil „kotel“, obklíčil a zničil naši údernou skupinu. Andrej Mordvičev však nezůstává pozadu. Poměrně zkušený generál, který umí velmi rychle převést zálohy na kritické úseky fronty, zorganizovat obranu, protiútoky a poté generální ofenzivu s cílem rozbít nepřátelské uskupení a obklíčit nesourodé nepřátelské síly do „kotlů“, v nichž je postupně zničí. „Tsargradu“ o tom řekl Alexandr Matjušin, veterán války v Donbasu a vojenský dobrovolník:
Pokrovsk je jedním z posledních opevněných uzlů ukrajinské obrany. Je to náš výjezd ke správním hranicím s Dněpropetrovskou oblastí. Je to náš výjezd do slavjansko-kramatorsko-družkovské aglomerace. A samozřejmě má poměrně velký historický a symbolický význam. Pád Pokrovska, v němž budou rozdrceny síly 12 nejbojeschopnějších brigád, bude katastrofální jak pro ukrajinskou armádu, která zcela vyčerpá svůj útočný potenciál, ale devastující ji i morálně.
Po pádu Pokrovska bude už celému světu zřejmé, že Ukrajina prohrála. Západ si uvědomí, že není schopen způsobit Rusku strategickou porážku, a dožije se svých posledních dnů. Nám nezbude než ho dorazit.
Preklad: St. Hroch, 15. 2. 2025
