Ilustračný obrázok: flickr

Andrej Perla 20230722
Ukrajinský prezident uvedl, že v oděských docích shořelo 60 000 tun obilí určeného k přepravě do Číny. NATO si teď mne ruce: zdá se jim, že chytře nastražili na Rusko léčku a dostali Putina a Si do sporu. Ale co se stalo ve skutečnosti? A co se stane s nákladními loděmi, které do Oděsy připlují pro nové zásilky obilí?
V reakci na odvetné ruské údery na infrastrukturu na jihovýchodě Ukrajiny, vyšel Zelensky se svým „mazaným plánem “ jak rozhádat Rusko s Čínou prohlášením, že Rusové zničili při náletu 60.000 tun obilí určeného pro Čínu, které teď Čína nedostane…
Když jsem si to přečetl, představil jsem si ho, jak nadskakuje na svém pracovišti a radostně si mne ruce, jak to skvěle vymyslel…
V reálu ale, snad poprvé za posledního půldruha roku, můžeme s obrovským uspokojením říci, že Rusko dokázalo velmi složitou a choulostivou situaci, která hrozila velkou ostudou a velkou politickou porážkou, stoprocentně obrátit ve svůj prospěch a dosáhlo obrovského vítězství před očima všeho lidstva.
Musím říci, že jsem snad poprvé s hrdostí četla prohlášení ministerstva obrany, že od nynějška bude každá loď plující k ukrajinským přístavům považována za přepravce zbraní a bude cílem útoku ruské flotily…
Tady je velmi důležité zdůraznit, že Rusko nejednalo tak jako dosud, ale přesně naopak: – nejdříve provedlo příslušná opatření a teprve potom upozornilo, že toto je červená linie. Chtělo by se věřit, že teď to tak bude vždycky.
Vrátím se ke Tvé otázce: – co se pokouší teď udělat náš protivník, který se snaží odehrát pro sebe velmi složitou situaci? Krom jiných cílů, zasažených našimi raketami v posledních třech dnech, dle jejich informací, kterým bych tentokrát docela věřil, bylo v některém z přístavů zničeno raketou 60 tisíc tun obilí… Proč se zrovna takové číslo podobá pravdě? Protože odpovídá zhruba tonáži obilí naloženého na jedné obchodní lodi. Takže toto obilí nejspíš leželo někde otevřeně a čekalo na naložení po prodloužení obilné dohody na první loď, která připluje do Oděsy pro náklad. No, a právě tam spadlo cosi zápalného, což mohla být klidně střepina rakety nebo protiraketa a celý tento náklad byl zničen.
V čem je Zelenského „mazanost“? Po ukrajinském obilí je ve světě velká poptávka a ve většině případů ukrajinští zemědělci a velké korporace, kteří obilí produkují a vystavují na export, nevědí kam půjde, protože o to se starají obchodní korporace, které ho od nich nakupují. Podle důvěryhodných zdrojů většina – až 70% tohoto obilí zůstává v Západní Evropě, malá jeho část odchází do zemí Afriky (ale ne více než 3%) a nějaká část jde i do Asie a není vyloučeno, že i do Číny. Takže Zelensky uvažoval tak, že obilí definuje jako pro Čínu, která ho nedostane a naštve se na Rusko.
Kromě toho, že to prostě není pravda, je to nepravda i v tom smyslu, že pokud předpokládáme že nějaká čínská společnost v blízké době očekávala dodávku právě ukrajinského obilí, pro Čínu není problém nedodané zboží nezaplatit a koupit si je třeba od Ruska, kam to má mj. podstatně blíž do ruského přístavu Vladivostok, kde se ještě před SVO připravovala výstavba obilného terminálu (zatím se nakládá otevřeně, což je drahé a pomalé, nicméně je to podstatně blíž). Rusko je přitom poslední roky největším exportérem pšenice na světě, takže pro Čínu obilí určitě najde.
Nicméně, pokud jsme vyhráli obilnou dohodu v tom smyslu, že jsme světu ukázali, že nás nelze podvádět, a že jsme i Turecku ukázali, kde je jeho místo v ruské politice (místo jistě vážené, ale diktovat nám podmínky nemůže), ukázali jsme Evropě, jak se díváme na její výhrady k ukrajinskému exportu. A tak Evropa, a nejen s pomocí Ukrajiny, se pokouší otočit situaci aspoň částečně ve svůj prospěch, a nejen udělat z nouze ctnost.
Je tu pár aspektů, které je třeba mít na zřeteli:
1. Nejspíš nyní uvidíme pokusy o provokace, s následnou informační kampaní proti Rusku; – řada expertů nyní řekla, že ze strany Zelenského by nebylo hloupé pokusit se protáhnout ze strany Bosporu do Oděsy aspoň jednu nákladní loď (lhostejno čí, s jakým nákladem nebo i prázdný), jen aby se stal terčem útoku ze strany ruské flotily. A poté, co bude loď potopena, bude možné Rusko vinit ze všech smrtelných hříchů.
2. Ovšem, informační kampaň proti Rusku se vede, v podstatě už od pádu malajsijského Boeingu v červenci 2014, a jak ukázal postoj většiny zemí na bruselském summitu zemí Latinské Ameriky, nejen na bojišti, ale i informační válku zatím, v tomto případě vyhráváme. V tomto smyslu ukončení obilného kontraktu (jakkoli bychom byli rádi, kdyby k němu došlo podstatně dříve), přišlo pravou chvíli a ukázalo se být velmi užitečným pro Rusko a průběh SVO.
Preklad: St. Hroch, 22. 7. 2023