Zákaz masa, zlato za 3000 dolarů a Macronův odchod – šokující předpovědi pro rok 2023

Saxo Bank každoročně v“šokujících prognózác“ varuje před potenciálně masivními důsledky podhodnocených událostí. Některé předpovědi analytiků pro rok 2022 se částečně naplnily. Předpovídali například vysokou inflaci v Americe, opuštění agendy ESG (tzv. Kritéria pro udržitelné investice) vládami a korporacemi a ústavní krizi v USA, která se sice plně nenaplnila, ale částečně se projevila v podobě“rozdělenéh“ Kongresu.
 
Podle odborníků ze společnosti Saxo, jsou doby, kdy nízké úrokové sazby podněcovaly sny o harmonickém světě založeném na rovnosti, nezávislých centrálních bankách a obnovitelných zdrojích energie, pryč. Světová ekonomika přejde do režimu“válečné ekonomik“ a suverénní ekonomické zisky budou důležitější než globalizace.

V roce 2023 se majitelé velkých technologických společností a další miliardáři spojí do konsorcia s krycím názvem Third Stone, aby získali více než 1 bilion dolarů na projekt energetického výzkumu. Odborníci Saxo Bank zdůrazňují, že půjde o největší výzkumný projekt od dob projektu Manhattan, v jehož rámci byla ve Spojených státech vytvořena první atomová bomba.

Odborníci Saxo Bank předpovídají, že poptávka po elektřině prudce vzroste, což přičítají nejen rostoucí oblibě elektromobilů, ale také pokračující digitalizaci ekonomiky a růstu objemu dat. Datová centra potřebná pro digitální ekonomiku by v nadcházejících desetiletích mohla začít spotřebovávat přibližně 20 % světové energie. Současně se zdá, že potenciál pro růst energetiky je omezený: fosilní paliva nejsou šetrná k životnímu prostředí a alternativní zdroje energie jsou nespolehlivé.
 
Společnosti, které se stanou partnery společnosti Third Stone a prokáží, že jsou schopny pomoci realizovat její vizi, se v kontextu slabého investičního prostředí výrazně zvýší.

Analytici Saxo Bank se domnívají, že se Emmanuel Macron na začátku roku 2023 náhle rozhodne odstoupit z funkce a splnit si svůj dlouholetý sen o založení vzdělávacího startupu. Doufá přitom, že ho jeho příznivci a mlčící většina požádají o návrat, až bude Francie čelit politickým otřesům kvůli politice vůdkyně krajně pravicové strany Národní shromáždění Marine Le Pen.
 
Macron plánoval reformy domácí politiky na začátku svého druhého funkčního období v květnu 2022, ale po parlamentních volbách v červnu 2022 jeho strana a spojenci ztratili absolutní většinu v parlamentu, což prezidenta donutilo ke kompromisu pod tlakem silné opozice – koalice levicových sil, Nové lidové ekologické a sociální unie (NUPES) a krajně pravicového Národního shromáždění.
 
Nové turbulence zvýší volatilitu eura, ale nakonec pocit krize povede k širší protipopulistické koalici pod novým vedením – v důsledku toho se výnosy francouzských státních dluhopisů OAT (Obligations assimilables du Trésor) přiblíží výnosům německých desetiletých státních dluhopisů.

V roce 2023 se spotová cena zlata vyšplhá nad 3 000 dolarů za unci a index VanEck Junior Gold Miners, který sleduje koš akcií těžařů zlata, vzroste čtyřikrát, protože trh se přesvědčí, že inflace není krátkodobým jevem. Právě mylné očekávání, že inflace se ukáže jako přechodná, brzdilo rallye cen kovů v roce 2022, a to i na pozadí rekordní inflace v USA za posledních 40 let.

Centrální banky a trhy očekávaly, že se inflace vrátí na cílovou úroveň již za několik let. Investoři díky silnému dolaru mohli získat více než 4% výnos z pětiletých amerických státních dluhopisů. Jak však píše Saxo, politika Fedu povede k novým problémům na trhu vládních dluhopisů – tak či onak je bude muset omezit kvantitativní uvolňování, což oslabí dolar. Souběžně s tím se očekává, že Čína na jaře zmírní svou politiku nulové tolerance vůči COVID-19. V důsledku zvýšené poptávky po komoditách, zejména v kontextu stále slabší americké měny, dojde také k prudkému nárůstu inflace.
 
Zlato prolomí hranici 2075 dolarů za unci a v roce 2023 zamíří minimálně k 3000 dolarům.

Členské státy EU se v roce 2023 rozhodnou vytvořit do roku 2028 vojenské síly EU, které budou financovány částkou 10 bilionů eur rozloženou do 20 let. Boje na Ukrajině hodnotí jako největší vojenský konflikt v Evropě od roku 1945. Otázky obrany se tak opět staly pro EU prioritou.

V roce 2023 se ukáže, že Evropa musí dát do pořádku své ozbrojené síly, protože čelí riziku, že USA po rusko-ukrajinském příměří zcela upustí od svých předchozích závazků vůči Evropě. Zejména volby do amerického Kongresu v polovině volebního období v roce 2022 zvýšily podíl pravicových populistů-republikánů v něm. Mezitím bývalý americký prezident Donald Trump pravděpodobně oznámí svou prezidentskou kandidaturu v roce 2024.
 
Na financování nových ozbrojených sil EU budou vydány dluhopisy EU, které budou financovány na základě klíčového HDP jednotlivých členů unie. To podpoří silné oživení eura díky obrovskému investičnímu impulsu. Přední evropské obranné společnosti překonají širší evropský trh o 25 % a vzniknou nové evropské obranné ETF (burzovně/veřejně obchodovatelné fondy), které budou investoři preferovat.

Nejméně jedna ze zemí, které chtějí v roce 2023 získat prvenství v závodě o nejagresivnější klimatickou politiku, zavede od roku 2025 vysoké daně na maso a do roku 2030 vyhlásí úplný zákaz produkce živočišného masa. Alternativou bude umělé maso rostlinného původu a technologie laboratorního pěstování masa s nižšími emisemi.
 
Potravinový aspekt změny klimatu budou s největší pravděpodobností zohledňovat země, které mají právně závazné cíle nulových emisí. Švédsko se zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045, zatímco další země, jako je Velká Británie, Francie a Dánsko, usilují o rok 2050.
 
Hodnota akcií tradičních ESG společností, jako je americký potravinářský koncern Tyson Foods, bude prudce klesat, dokud nezačnou investovat do masa vyráběného v laboratoři nebo chovaného ekologicky šetrným způsobem.

V roce 2023 se konzervativci svými kroky premiéra Rishiho Sunacka a šéfa ministerstva financí Jeremyho Hunta dostanou na nebývale nízkou úroveň a jejich tvrdá fiskální politika uvrhne Spojené království do zničující recese, která povede k růstu nezaměstnanosti a rozpočtovému deficitu v důsledku klesajících daňových příjmů.
 
Na pozadí hospodářského kolapsu průzkumy veřejného mínění ukazují, že občané pochybují o životaschopnosti brexitu. Zpočátku byla naprostá většina mladé generace proti vystoupení z EU: více než 80 % lidí ve věku 18 až 24 let hlasovalo pro setrvání země v EU, zatímco téměř dvě třetiny lidí ve věku 65 let a více hlasovaly pro vystoupení. Mnozí z nich již zemřeli.
 
Sunak vyhlásí předčasné volby a odstoupí. Předseda britských labouristů Keir Starmer podpoří druhé referendum o brexitu a opětovném vstupu do EU. Ve třetím čtvrtletí se k moci dostane labouristická vláda, která slíbila uspořádat referendum o UnBrexitu 1. listopadu 2023. Zvítězí zastánci sjednocení s EU.
 
Po slabé dynamice na počátku roku 2022 se šterlinková měna zotaví o 10 % vůči euru a o 15 % vůči švýcarskému franku díky očekávané stimulaci sektoru finančních služeb.

V roce 2023 budou vlády po celém světě v souvislosti se situací na Ukrajině a rostoucí inflací zvyšovat cenové kontroly, protože politici považují za nutné výrazněji zasáhnout, aby inflace nedestabilizovala ekonomiku a společnost.
 
V roce 2022 se již objevily brzké a nahodilé iniciativy k řízení inflace a cen. Podle Saxo Bank mezi ně patřily daně z nadměrných zisků energetických společností a snaha omezit od 5. prosince ruské ceny energií, aby Rusko přišlo o příjmy a snížilo vývozní ceny ropy, což pravděpodobně k ničemu nepovede. V novém roce se očekává další kontrola cen a dokonce i kontrola mezd.
 
Kontrola cen bez řešení základního problému však povede nejen k vyšší inflaci, ale také k riziku snížení životní úrovně v důsledku nedostatku pobídek k výrobě, špatné alokace zdrojů a investic.“Pouze tržní ceny mohou zajistit zvýšení produktivity a efektivity prostřednictvím investic. Vypadá to, že v roce 2023 a později se budeme muset této lekci naučit znovu“ – varuje Saxo Bank.

Více než třetina mezinárodních obchodních transakcí se uskutečňuje v dolarech a 60 % světových devizových rezerv je rovněž v amerických dolarech. Bezprecedentní sankce proti Rusku vyvolaly šok v zemích, které nejsou vojenskými spojenci USA. Tyto státy si začaly klást otázku, zda by jejich aktiva v amerických dolarech, eurech, jenech a librách šterlinků nemohly americké úřady a jejich spojenci ze dne na den zmrazit. Novou rezervní měnou by se pravděpodobně mohl stát renminbi, ale Čína sama se zdráhá uvolnit měnové kontroly a mnoho dalších zemí se obává rostoucí moci a vlivu Číny.
Nejpravděpodobnějším řešením je, že Čína a její četní obchodní partneři budou používat novou rezervní měnu, která se nebude vztahovat k žádné konkrétní zemi. Na konferenci v Astaně se sejdou představitelé zemí OPEC+, pevninské Číny, Hongkongu, Indie, Brazílie, Pákistánu, jihoasijských zemí a desítek členských států Africké unie, aby vytvořili novou rezervní měnu. Bude se jmenovat Bancor (ticker symbol KEY), protože byl inspirován myšlenkami britského ekonoma Johna Keynese o mezinárodním měnovém systému bez dominance kterékoli země. Bancor bude držen pouze v centrálních bankách členských zemí této unie a bude používán k vypořádání mezinárodních transakcí a jako rezervní aktivum. Klíč bude vázán na koš obchodovaných komodit, přičemž největší váhu bude mít ropa. Všechny členské země této měnové unie vystoupí z MMF. Saúdská Arábie a Hongkong oddělí své národní měny od amerického dolaru.
 
Centrální banky zemí, které do unie nevstoupily, výrazně sníží své dolarové rezervy. Výnosy amerických státních dluhopisů by prudce vzrostly a dolar by klesl o 25 % vůči koši měn zemí, které přešly na bancor.

Japonsko stále udržuje velmi měkkou měnovou politiku a záporné sazby. V roce 2023 se však tlak na japonský finanční systém a jen zvýší v důsledku globální krize likvidity způsobené zpřísněním měnové politiky v USA a rostoucími výnosy státních dluhopisů. Zpočátku bude Japonsko situaci řešit pomocí měnových intervencí, ale poté, co devizové rezervy země klesnou o více než polovinu, bude rozhodnuto o zrušení tohoto podpůrného opatření.
 
Dolar mezitím vzroste nejprve na 160 jenů, poté na 170 jenů a následně na 180 jenů za dolar. Poté vláda a Bank of Japan přijmou opatření. Japonský regulátor tak zvýší úrokovou sazbu ze záporných hodnot na 1 % p.a. a výnos desetiletých státních dluhopisů vzroste na 2 %. Směnný kurz národní měny bude moci vzrůst na 200 jenů za dolar. Na pozadí těchto změn by reálný HDP Japonska klesl o 8 % v důsledku poklesu kupní síly, ačkoli nominální HDP by se zvýšil o 5 % v důsledku inflace a rostoucích životních nákladů. Přesto se země díky obnově vrátí na cestu stabilního rozvoje. Do konce roku by mohl jen vůči dolaru mírně posílit.

Po zveřejnění Panama Papers zařadila EU v roce 2016 země a jurisdikce, které umožňují agresivní daňové úniky, na černou listinu. Hlavní daňové ráje však na seznamu uvedeny nebyly, a proto globální ekosystém daňových rájů nadále vzkvétá. A neprofitují z toho jen lidé s velmi vysokými příjmy, ale celá průmyslová odvětví, například odvětví rizikového kapitálu a soukromého kapitálu.
 
 
V roce 2023 se budou zvyšovat výdaje na obranu, re-shoring (návrat firemní výroby z ciziny do domovské země společnosti) a investice do energetické transformace, přičemž vlády budou hledat všechny dostupné zdroje daní. Pozornost se zaměří na daňové ráje, kvůli nimž jiné země každoročně přicházejí o 500-600 miliard dolarů na korporátních daních. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy je 38 ekonomicky nejvyspělejších zemí, proto v příštím roce zaujme agresivnější postoj vůči daňovým rájům a zakáže největší z nich (včetně Kajmanských ostrovů, Bermud a Baham). Toto opatření bude znamenat, že kapitál z těchto jurisdikcí nebude možné použít k převzetí podniků v zemích OECD.
 
 
V USA se rovněž změní daňová regulace, což spolu se zákazem daňových rájů v EU zasáhne odvětví rizikového a soukromého kapitálu. V důsledku toho by se hodnota veřejných společností v tomto odvětví v roce 2023 propadla o 50 %.
 
(pozn.překl.: – nějak se zapomíná, že největším z daňových „rájů“ jsou nejspíš USA…)