Vznik liberálního nacionalismu v Evropě (2 – dokončení)

Andrej Školnikov

Dílčí cíle liberálů:

• vytváření národně-liberálních režimů v existujících státech s právy, která se vztahují pouze na občany [konečný španělský fašismus…];
• narušení vnitřní etnické a náboženské rovnováhy (prostřednictvím uprchlíků, změn hranic atd.);
• předání moci, pokud je to výhodné, některým národnostním menšinám;
• zvykání lidí žít v multikulturních zemích, zapomínání a odmítání vlastní etnické a náboženské identity [“Rusové” místo Rusů, Ukrajinci, Tataři; černoši a Arabové narození ve Francii jako “Francouzi” atd.], kde zůstává nedotčena pouze politická/státní identita;
• “přirozený” proces slučování multikulturních států celého světa v jeden.

Z hlediska geostrategie jsou tyto cíle a záměry neměnné a utopické; navíc je musí doprovázet velmi závažná změna lidské povahy. Výsledkem má být integrace všech obyvatel do atlantické civilizace s Duchem Cthulhu jako paliativním náboženstvím.

A ano, i v Rusku už dlouho existují takoví – „liberální státníci“, kteří vždy jednají podle cizích pokynů a stranické politiky a ničí zemi zevnitř. Kvůli postoji k povinnému očkování se mimochodem mnozí dopustili nuceného coming outu…

Lze tedy souhlasit s tím, že uznání potřeby obléknout liberalismus pro následné vítězství do hávu nacionalismu, které přichází od jednoho ze světových propagandistů, má velkou cenu. Ve skutečnosti jde o konstatování neschopnosti liberálních názorů a idejí porazit národní identity samy o sobě – proto se navrhuje jednat partyzánskými metodami a ničit země a etnické skupiny zevnitř.

Tato strategie je zvláštní. Spočívá v tom, že se prostřednictvím nacionalismu oživí zápal ovládaných pravicových národů, přičemž se zničí kulturní zprostředkování a pojem národa se následně nahradí pojmem občanství.

Uvidíme, jak se myšlenky takové obrody podaří realizovat v Evropě, která již ve 20. století trpěla hnědým morem.

Perspektivy nacismu a fašismu v Evropě

Na pozadí stále viditelnějšího nacismu na Ukrajině, nárůstu teroru proti vlastnímu obyvatelstvu a dvojakého postoje zemí EU a Spojených států si mnozí začali klást otázku, zda Evropě nehrozí oživení nacismu a fašismu. Nepochybně to má své historické kořeny, ve druhé polovině 30. let 20. století pouze dva evropské kapitalistické státy, Francie a Československo, neměly jasné příznaky této choroby.

Již v prvních článcích o geostrategii jsem ukázal, že vznik sociálního nacionalismu (rozdíly oproti Třetí říši by byly) v Evropě je téměř jediným odlišným způsobem, jak získat subjektivitu po zhroucení globálního světa. Subjektem a iniciátorem tohoto projektu by mohly být kontinentální elity Evropy/Vatikánu a národy žijící v zemích bývalého Rakouska-Uherska.

V tolerantní a multikulturní Evropě se takový vývoj mohl tehdy zdát samozřejmý, ale nyní se situace změnila. Zamysleme se nad tím, co se musí stát, aby se takový scénář stal skutečností. S tradičními elitami nebude problém: jestliže o jejich ochotě ke změně nebylo pochyb, liberálové už také neskrývají své sympatie k nacionalizmu. Ještě před pár lety se hojně ozývaly pochybnosti o ochotě evropských společností akceptovat tvrdé formy restrikcí, ale všeobecné povinné očkování a rychle zažehnutá nenávist vůči Rusům na počátku roku 2022, ukázaly mimořádně vysokou míru ovladatelnosti a nedostatečnou psychickou odolnost vůči nejtvrdší manipulaci.

Největším problémem nejen při oživování nacionalismu, ale i při budování nacismu v Evropě je přítomnost řadových karatelů, jejichž počet se musí počítat na statisíce, ne-li miliony. Několik generací záměrného ničení zápalu připravilo půdu pro rychlý vznik nových černých košil a nacistických praporů.

Mezi vlastními občany Evropy jsou potenciálními bojovníky z velké části jen neschopní, asociální a duševně nemocní lidé, takže většina z nich se musí rekrutovat z cizinců, což je samozřejmě ještě horší. Pokud se budou útočné brigády rekrutovat z Afričanů, zbývající vojáci se vzbouří a elity to prostě nevydrží. Zbývá občanská válka, rozdávání zbraní “vlastním” a jejich vysílání zabíjet cizince, svazovat je krví a doufat, že si udrží kontrolu nad krvavou bakchanálií. Nebo využijte Ukrajince –sic!

Politické reformy, zavádění fašistických principů vládnutí atd. se na pozadí předchozích událostí nejeví jako nic obtížného. Kdyby byla zapálenost evropské společnosti vyšší, za 3-4 roky by na místě EU existoval jediný liberálně-nacionalistický čtvrtý Řím se zvyky Říše. Nyní však degradace zašla příliš daleko a bez pomoci zvenčí nelze problém vyřešit.

Téměř po celou dobu, kdy byli nacisté z Azova (teroristická organizace) likvidováni a vyklízeni v Mariupolu, se pravidelně objevovaly zprávy o pokusech dostat je letecky a/nebo vyjednat koridor na Ukrajinu. Padla také zmínka o jistém spojení se 100 000 Němci, kteří po druhé světové válce skončili v Latinské Americe, a ještě více jich začalo sloužit Západu. Blíží se konec kampaně na Ukrajině a je pravděpodobné, že EU bude ochotna přijmout a chránit všechny ukrajinské vojáky, zejména ty z nacionalistických praporů, pravděpodobně jako budoucí poslušné karatele.

V současné době je hlavní scénář pro Evropu následující:

2021-2023. – Hospodářská krize přerůstající v krizi sociálně-ekonomickou, omezování práv obyvatelstva (příděly, povinné léky, zabavování majetku atd.);

2023 – masový vývoz neonacistů z Ukrajiny do Evropy jako budoucích černých košil výměnou za službu v armádách/vnitřních jednotkách místních zemí [s největší pravděpodobností nevyjde, uvědomí si to příliš pozdě];

2023-2024. – Integrace principů národního liberalismu do politického prostoru Evropy [mělo to být dříve, teď se to nepodaří];

2023-2026. – Neobarbarská invaze v důsledku hladomoru na Blízkém východě a v Africe;

2024-2025. – Začátek sociálně-ekonomické katastrofy, kdy reálná ekonomika klesne o 50-70 % oproti roku 2019;

2024-2025. – Pokusy o centralizaci EU a prosazování zásad celoevropského národního liberalismu až do nástupu neonacismu [optimální časový rámec by byl 2027-2030, ale není čas];

2024-2025. – Snížení přítomnosti USA/NATO a jejich stažení z Evropy, zhoršení bezpečnostních problémů;

2025-2026. – Zničení chimérické celoevropské konstrukce národního liberalismu v důsledku globální katastrofy a vnitřního napětí, ale vytvoření nacionalistických enklávních území v EU;

2025-2027. – Pokles vlivu institucí EU až po jejich rozpuštění a odchod jednotlivých zemí pod vlajkou tradičního nacionalismu nebo levicových programů;

2025-2030. – Fragmentace a rozpad států EU na regiony a malé státy (Evropa regionů);

2026-2027. – Vstup Ruska do východní a střední Evropy se strategií “třetího Říma”; v případě neúspěchu zahájit strategii “čtvrtého Říma” s centrem v bývalém Rakousku-Uhersku;

2026-2027. – Počátek britské kontroly severní a západní Evropy v rámci strategie “Nová Hanza”;

2027-2030. – Rozdělení/vznik nového uspořádání kontinentu.

Jistěže, ochota a touha evropských elit nastartovat novou formu nacionalismu/nacismu jako sjednocující ideje není překvapivá a je dokonce potěšující: mnoho času je ztraceno, většina nacistů nepřežije…

Domnívám se tedy, že úpadek úrovně zapálenosti a degradace významů došly v Evropě tak daleko, že tam nyní nezbyla žádná lidská základna, která by mohla nacismus budovat vlastními, vnitřními zdroji. Mluvíme tu o několika stech tisících řadových karatelů, kteří jsou připraveni bez jakýchkoli skrupulí a obav zabít kohokoli, na koho jim ukáží.

Aby se současná populace dostala na tuto úroveň, bylo by zapotřebí 5-7 let tvrdých sociálních experimentů, jako byl ten, který se odehrál v letech 2020-2022, s rozpoutáním vnitřních občanských konfliktů a rozdáváním zbraní “správným hochům”. Katastrofa však přijde dříve.

Je velmi pravděpodobné, že Evropa, která nemá vlastní silnou armádu a vnitřní jednotky, se pokusí vytvořit novou reinkarnaci SS ze zbytků ukrajinských jednotek. Ta bude muset za dva až tři roky, až se kontinent ocitne v socioekonomické katastrofě, bránit EU před Araby a černochy. Evropany vůbec nemate skutečnost, že značná část “obránců” budou vysloveně nacisté, připravení zabíjet vlastní obyvatelstvo, nemluvě o obyvatelstvu ostatních. Kde jinde by mohli uhlazení západoevropané najít lidi, kteří jsou schopni nevybíravě prolévat krev vlastní i cizí, než mezi nacisty, kteří bojovali ve válce.

Rezumé

Jako kolébka marxismu, který vedl ke vzniku Rudého projektu / SSSR – systematického antikapitalismu, se elity Evropy a celého Západu skutečně obávaly světové revoluce. Záměrné oslabení ducha a zápalu národů, vyvolané elitami, přivedlo Evropu do současné situace s amorfním obyvatelstvem, které ztratilo vůli k odporu a je připraveno přijmout téměř jakoukoli verzi budoucnosti bez stížností. Tato degradace zasáhla přímo elitu.

Konec období globální nadvlády USA a blížící se světová katastrofa odhalily problém – obyvatelstvo, které je vhodné pro řízení, ale ztratilo svůj zápal, je zcela nevhodné pro udržení vlivu západních elit v době akutní krize. Prakticky jedinou možností, jak získat vůli a sílu k odporu, zůstává oživení nacionalismu, pro který je připraven nový formát Francise Fukuyamy – “nacionální liberalismus”.

Úroveň vnitřních problémů na Západě je tak velká, že už nestačí pouhá ideologie, ale je třeba tvrdě přetvořit/pokřivit společenské a duchovní principy, podle kterých lidé žijí, a to až k přijetí neonacismu. Její implantace vyžaduje několik set tisíc černých košil, jejichž hlavní úder by měl být namířen proti migrujícím nevojákům a jejich potomkům. K dnešnímu dni v Evropě jednoduše neexistují žádní potenciální karatelé. Mohli bychom se je pokusit z Ukrajiny odvézt a řádně připravit, ale na tak masový a “specializovaný” příliv není zatím nic připraveno (zavedení a upevnění nadvlády národního liberalismu na politickém poli trvá 5-7 let) a “nejlepší exempláře” na Donbase dál hromadně umírají.