Obrázok od Chris Wiedenhoff z Pixabay
Rusko-ukrajinská válka stále pokračuje a my jsme si ověřili závislost ruského vývozu energie na Evropě a Číně.
Všichni víme, že Rusko je nyní zemí, která je z hlediska devizových příjmů silně závislá na vývozu energie, a to nejen v posledních letech, ale i v sovětské éře před několika desetiletími, kdy Reaganova administrativa Spojených států v 80. letech tvrdě zasáhla sovětský vývoz tím, že přesvědčila svého spojence Saúdskou Arábii, aby snížila ceny ropy na mezinárodním trhu, což urychlilo kolaps sovětské ekonomiky.
Zde bych chtěl říci, že Saúdská Arábie hrála důležitou roli v procesu jednání se Sovětským svazem, a to především na dvou místech.
Jedním z nich je, že zvýšení těžební kapacity a nižší ceny ropy tvrdě zasáhly příjmy Sovětského svazu z vývozu.
Za druhé, Saúdská Arábie zaplatila nákup sovětských zbraní z Egypta, amerických zbraní z USA a poté je přes Pákistán přesunula do Afghánistánu, aby podpořila afghánské partyzány a Sověty v boji, což značně zvýšilo ztráty sovětské armády a zatáhlo Sovětský svaz do válečného bahna.
Stručně řečeno, myslím, že se naše země poučila z historie jiných zemí a nyní obecně udržuje dobré vztahy se zeměmi Blízkého východu.
Rusko je nyní ve válce s Ukrajinou a vývoz ropy a plynu se stal základem ruské ekonomiky, což mě nutí pochopit, jak moc je ruský vývoz energie závislý na čínském trhu, a předpokládáme, že pokud Evropa dosáhne menší závislosti na ruském plynu, co udělá Rusko.
Při pohledu na údaje o zemním plynu:
V roce 2021 bude do Číny prodáno pouze 6,32 % ruského vývozu zemního plynu, zatímco z Ruska bude v roce 2021 do Číny dovezeno pouze 9,9 % zemního plynu, takže je zřejmé, že čínsko-ruský obchod se zemním plynem má velký potenciál k využití.
Čína se staví k dovozu ruského zemního plynu velmi pozitivně z následujících důvodů:
1: Zemní plyn jako čistá energie, v souladu s dlouhodobými cíli Číny v oblasti uhlíkové neutrality spotřeba zemního plynu v Číně rychle roste.
2: Čína nemůže být v zemním plynu soběstačná, čtvrtina současného dovozu zemního plynu pochází z Austrálie a třetinu tvoří dovoz z USA, a v současné politické situaci je zvýšení diverzifikace dovozu pro Čínu nutností.
3: Čína dováží zemní plyn z Ruska hlavně přes severovýchodní region, může podpořit investice do infrastruktury plynovodů na severovýchodě, a protože jsou všechny dováženy ze severovýchodního regionu, může zvýšit dovozní daň severovýchodní clo, kromě toho současné tři provincie na severovýchodě 70 % uhlí a 50 % zemního plynu musí být přesunuty z vnějšku regionu, pomocí Gazpromu může nejen splnit spotřebu zemního plynu v severovýchodním regionu, ale také pomoci snížit spotřebu.
Jak ukazuje níže uvedený obrázek, pro Rusko je v roce 2021 největší vývozní destinací zemního plynu Německo, a to 19,19 %, vývoz do Turecka činí 10,72 %, vývoz do Itálie 10,38 %, vývoz do Běloruska 7,9 %, vývoz do Francie 7 %, vývoz do Číny 6,32 % a vývoz do Polska 4,18 %.
Je zřejmé, že exportní destinace Ruska jako celku “nejsou příliš bezpečné”, vyjma Běloruska a Turecka, přičemž export do vyspělých evropských zemí činí 63,21 %, které jsou nejen obezřetné vůči Rusku jako celku, ale ve skutečnosti jsou pod vedením USA a ve sféře jejich vlivu.
Čína proto využívá této příležitosti k rozšíření otevřeného čínsko-ruského plynovodu a zvýšení jeho kapacity, což může lépe zajistit energetickou bezpečnost naší země, protože jakmile se investují peníze do výstavby plynovodu, nelze samozřejmě náhodně přerušit ekonomické úvahy, jinak by návratnost investice trvala déle a byly by poškozeny i příjmy a pracovní příležitosti zaměstnanců pracujících na stávajícím plynovodu.
Stejně jako jsou Rusko a Evropa vzájemně závislé z hlediska dodávek zemního plynu, budou po vybudování a dodání plynovodu mezi Čínou a Ruskem také vzájemně závislé.
Čínsko-ruský plynovod Síla Sibiře byl otevřen v prosinci 2019 a zpočátku dodával do Číny 5 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, přičemž do roku 2023 se roční dodávky zvýší na 38 miliard metrů krychlových.
V únoru 2022 podepsaly Čína a Rusko dohodu o dodávkách zemního plynu a rozhodly se naplánovat dalších 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, které budou do Číny dodávány prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře, čímž se roční dodávky zemního plynu zvýší na 48 miliard metrů krychlových.
Čínsko-ruský plynovod Síla Sibiře 2, který povede přes Mongolsko, by se měl začít stavět v roce 2024 a jeho maximální roční kapacita je 50 miliard metrů krychlových plynu.
Po otevření obou plynovodů pak bude do Číny přepravováno 98 miliard metrů krychlových plynu ročně, což je velmi vysoké číslo, podle údajů Statista dosáhne kapacita slavného plynovodu Beishi 1 v roce 2021 59,2 miliardy metrů krychlových, což je o 4,2 miliardy metrů krychlových více, než je roční projektovaná kapacita plynovodu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude EU v roce 2021 dovážet z Ruska 155 miliard m3 zemního plynu. Jinými slovy, objem přepravy Nord Stream 1 v tomto roce představoval téměř 40 % dovozu ruského zemního plynu do EU.
Kromě zemního plynu přepravovaného potrubím dováží Čína také zkapalněný zemní plyn z Ruska po železnici.
Proto se v této části zemního plynu očekává, že dovoz z Ruska do Číny v budoucnu rychle poroste. Kromě zemního plynu jsem se ptal také na podíl ruského vývozu ropy a uhlí do Číny a poněkud překvapivě je tento podíl již nyní velmi vysoký. V roce 2021 směřovalo 29,62 % ruského vývozu ropy do Číny, což je ve skutečnosti více, než bych si myslel, přičemž největšími dovozci ruské ropy jsou stále evropské země – Nizozemsko 13,45 % a Německo 10,29 %, zatímco celkový podíl vyspělých zemí evropské OECD činí 48,95 %.
Ropovod je hlavním tahounem čínského dovozu ropy z Ruska, dalším číslem je první etapa čínsko-ruského ropovodu, řeka Mohe v Číně do Daqingu, kterým se ročně přepraví 15 milionů tun ropy,
V roce 2018 byla dokončena druhá fáze ropovodu z Mohe do Daqingu, čímž se zvýšila kapacita těžby o dalších 15 milionů tun, takže roční kapacita těžby ropy dosáhla 30 milionů tun.
Podle zprávy Central Broadcasting Network bylo od uvedení do provozu 1. ledna 2011 do 1. ledna 2021 dovezeno do země téměř 200 milionů tun surové ropy, a to prostřednictvím služby celního dohledu Mohe při Charbinské celní správě.
Než byl ropovod mezi Čínou a Ruskem postaven, došlo k mnoha zvratům.
Toto vedení dříve tímto směrem nevedlo, předchozím projektem bylo vedení Anda (z Angarsku do Daqingu), to se samozřejmě nakonec nepoužilo, jedním z důvodů bylo, že by mělo být daleko od jezera Bajkal, aby se chránilo životní prostředí, když Japonsko vyskočilo a soutěžilo s Čínou o tento ropovod, výsledkem v roce 2021 je velmi malý ruský vývoz do Japonska, dokonce méně než 3,36 % vývozu do Jižní Koreje.
A konečně uhlí.
23,98 % ruského vývozu uhlí v roce 2021 připadá na Čínu, ve vztahu k ropě a plynu je ruský vývoz uhlí mnohem vyrovnanější a podíl vývozu uhlí do Japonska a Jižní Koreje je také 17,49 % a celkový vývoz uhlí do Číny, Japonska a Jižní Koreje je více než 40 %, zatímco podíl vývozu uhlí do vyspělých evropských zemí je 32,28 %.
Vývoz uhlí z Ruska je proto mnohem vyrovnanější.
Na závěr jednoduché shrnutí:
1. Pro Rusko je největším trhem pro ropu, plyn a uhlí Evropa; Rusko totiž nepřikládá Evropě význam pouze z kulturních, etnických a dalších důvodů, klíčovým faktorem jsou jistě i důvody ekonomické.
Přesto se Čína stala druhým největším odběratelem ruského uhlí a ropy (po vyspělých evropských zemích), zatímco v případě zemního plynu čínský dovoz z Ruska rychle roste a očekává se, že brzy překoná Bělorusko a Turecko a stane se druhým největším odběratelem po vyspělých evropských zemích.
2: Rusko-ukrajinská válka je nepochybně klíčovým faktorem, pokud evropské země budou trvat na derusifikaci dovozu ropy a plynu, nebudeme diskutovat o tom, zda mohou být v tomto případě zcela úspěšné, ale celkové snížení dovozu ruské ropy a plynu je možné.
Myslím si, že bychom při analýze problému měli stále používat spíše číselný přístup než říkat, že “Evropa je neoddělitelná od ruského plynu” nebo “ruský plyn je neoddělitelný od evropského trhu”.
Pokud například letos dovezete 100 dolarů ruské produkce, ale z důvodů odporu dovezete příští rok pouze 80 dolarů ruské produkce, jedná se vlastně o derusifikaci, nikoli nutně o nulovou derusifikaci.
Stejně jako říkáme, že derusifikace neznamená, že nebudeme kupovat vůbec nic ze Spojených států, ale abychom odstranili naši závislost na základních technologiích Spojených států, abychom se nám nezasekly v krku, je třeba toto vyspělé americké zboží vysoké kvality kupovat, nebo nakupovat tak, abychom maximalizovali přínosy.
Pokud bude válka pokračovat, Evropa a Rusko budou pokračovat na cestě odloučení, což pro Čínu znamená rozšíření možností spolupráce s Ruskem.
Zde lze říci, že cena zemního plynu dováženého z Ruska je ve skutečnosti velmi levná, protože se jedná převážně o zemní plyn z plynovodů, přičemž cena zemního plynu z plynovodů je o polovinu nižší než cena zkapalněného zemního plynu LNG dováženého z lodí po moři, jinak Evropané již tolik let využívají ruský zemní plyn z plynovodů.
V roce 2021 dosáhl celkový dovoz zemního plynu do Číny 121,36 milionu tun v hodnotě 55,81 miliardy USD při průměrné ceně 460 USD za tunu.
Z toho na zkapalněný zemní plyn připadá 78,93 milionu tun, což představuje 65 %, a na dovoz 44,179 miliardy USD, což představuje 79 %, s průměrnou cenou 560 USD za tunu.
Cena zemního plynu z plynovodů se pohybuje kolem 274 dolarů za tunu.
Od ledna do června 2022 dosáhl kumulativní dovoz zemního plynu do Číny 53,57 milionu tun, hodnota dovozu činila 31,667 miliardy USD a průměrná cena 591 USD.
Od ledna do června 2022 dosáhl kumulativní dovoz zkapalněného zemního plynu do Číny 31,26 milionu tun, což představuje 58,4 %, v hodnotě 23,939 miliardy USD, tj. 75,6 %, s průměrnou cenou 766 USD za tunu.
Cena zemního plynu z plynovodu tak činí 346 USD za tunu.
Austrálie je v současné době největším zdrojem dovozu zemního plynu do Číny, přičemž se jedná o zkapalněný zemní plyn LNG, jehož cena je dražší než cena zemního plynu z Ruska dodávaného plynovody.
Viděli jsme také, že ceny dovozu zemního plynu v tomto roce samozřejmě hodně vzrostly, takže od rusko-ukrajinské války Čína za dovoz zemního plynu také utratila hodně peněz, rozhodně jako hlavní evropský dovozce, nemluvě o tom, že moji přátelé v Evropě říkali, že jejich účty za energie vzrostly.
3: Pokud bude pro Rusko v budoucnu prvním velkým odběratelem uhlí, ropy a zemního plynu Čína, a ne Evropa, bude to mít velký psychologický dopad, protože Rusko bylo stovky let eurocentrické, ale Evropa ho vždy nepřijímala, považovala ho za barbary v okrajových studených oblastech, nevnímala ho jako vlastní národ, a pak se největší ekonomickou závislostí postupně stane Čína.
Soudě podle současné situace, vzhledem k evropským sankcím vůči Rusku, je pro Čínu a rozvíjející se Indii poměrně jednoznačným trendem podíl vývozu ruské ropy a plynu v krátkodobém horizontu.
Samozřejmě, pokud bude Evropa pomalejší, pokud jde o energetickou závislost na derusifikaci, nebo pokud Evropa a USA v budoucnu hodí Rusku olivovou ratolest, aby zadržely skutečně silného soupeře Čínu, dojde v tomto procesu k určitým zvratům, které budou záviset na strategickém odhodlání Ruska.
Stručně řečeno, zdá se mi, že hluboce zakořeněný rasismus v srdcích lidí ze Západu nikdy nemůže vidět ruské, na Čínu orientované východní Asiaty jako své pravé a musí kooptovat jedny, aby udeřili na druhé.
Z tohoto pohledu nyní posilujeme spolupráci s Ruskem v oblasti energetiky, můžeme zvýšit soulad zájmů obou zemí a za druhé poskytnout Rusku ekonomickou podporu v jeho současné vysoké závislosti na ropě a plynu, aby mohlo i nadále přežít sankce společné západní ekonomiky.
To sníží pravděpodobnost, že Rusko v budoucnu zaváhá pod společnou protičínskou olivovou ratolestí, kterou mu Západ hodí, a zabrání zvratu národního omlazení v naší zemi.
Preklad: St. Hroch, 8. 9. 2022
