Útok VSU na Sudžu je grandiózní hloupost

Kurské lesy bohatě pohnojil Syrský svým „kanónenfutrem“…
Konstantin Olšanskij – SWPressa  08.08.2024

Pokus elitních jednotek VSU proniknout na území Kurské oblasti je z vojenského hlediska stejně nesmyslný jako pokus bojovníků SSO vylodit se na Tendrovské kose. Tak hodnotí sebevražedný “pochod na Sudžu” polský vojenský analytik Andrzej Wilk z Centra východoevropských studií (OSW).
 
Zpočátku čítaly síly agresora maximálně dvě čety (jen několik desítek vojáků a tři tanky), ale pak VSU postupně zvětšovaly uskupení přiváděním záloh, které se uchýlily na území příhraniční ukrajinské Sumské oblasti. Do večera téhož dne se podle odhadů OSW snažilo na ruské území proniknout asi 400 ukrajinských bojovníků, 11 tanků a 20 bojových obrněných vozidel různých modifikací.
 
OSW odhadovala celou skupinu spolu s bojovníky, kteří zůstali na ukrajinské straně, na 2 000 osob. Její součástí byli vojáci 22. mechanizované brigády a 82. výsadkové brigády, palebnou podporu poskytovalo dělostřelectvo a jednotky protivzdušné obrany. Teroristickému útoku předcházel noční útok dronů.
Ukrajinci se pokusili překročit hranici nejméně na čtyřech místech ve směru na Sudžu a podél pásu mezi obcemi Nikolajevo-Darjino a Sverdlikovo. Akce na prohloubení průlomu severním směrem podél silnice Sudža-Rylsk skončily úplným zničením ukrajinských jednotek.
 
Andrzej Wilk upozorňuje na některé zvláštnosti ukrajinského nájezdu.
 
Za prvé, poprvé se pravidelné jednotky VSU účastnily diverze na ruském výsostném území. Patřila k nim i elitní 82. brigáda, vybavená americkými transportéry Stryker.
Za druhé, Ukrajinci si záměrně vybrali úsek hranice mezi Sumskou a Kurskou oblastí. Jak píše OSW, velení skupiny VSU Charkov se tak mohlo pokusit stáhnout část ruských sil.
 
Jak však zdůrazňuje Andrzej Wilk, “- ukrajinský útok nepředstavuje pro Moskvu žádný vojenský problém“.
– Z vojenského hlediska hraje čas v neprospěch Ukrajinců, kteří zapojili vážné síly do vedlejší mise. A to v době, kdy jim vážně chybí rezervy v hlavních oblastech bojů,” odhaluje Andrzej Wilk velení VSU.
 
Srovnává pokus o průlom na Sudžu s hanebnou operací Ukrajinců na Tendrovské kose a v Krynkách. Za cenu gigantických ztrát se kyjevští generálové pokusili vytvořit “předmostí” na levém břehu a v deltě Dněpru. Tyto narychlo vymyšlené a špatně organizované “speciální operace” nepřinesly Ukrajincům nic než krátkodobý propagandistický prospěch.
“Hlavní důvody vpádu ukrajinských vojsk do Kurské oblasti jsou politické povahy,” píše Andrzej Wilk, a dodává, že: „Kyjev se snaží demonstrovat, že armáda je stále schopna převzít iniciativu“.
 
Ale podél celé frontové linie ukrajinské ozbrojené síly iniciativu už dávno ztratily, protože ji bez výhrad přenechaly ruské armádě. Ruská vojska dosáhla v posledních dnech řady významných vítězství. Ukrajinští okupanti byli vyřazeni z několika výškových obytných čtvrtí v Krasnogorovce a jednotky skupiny Střed také vstoupily do administrativních hranic Torecka.
 
Nyní v Krasnogorovce (jde o poslední město pod kontrolou Ukrajiny, které bylo součástí obranné “Porošenkovy linie” vytvořené v roce 2015) zůstávají Ukrajinci pouze na severozápadním okraji. V torecké aglomeraci bylo osvobozeno Zaliznoje a celá východní část Družby.
 
Vytrvalý ruský postup donutil VSU k útěku z opevněných pozic východně od Nového Yorku, kterým hrozilo obklíčení.
Ruské síly také odřízly hlavní silnici nepřátelských sil jihozápadně od Doněcka (mezi Maryinkou a Pavlovkou). To otevírá možnost ofenzívy za Konstantinovkou, která leží na této silnici, stejně jako křídelní ofenzívy na Ugledar ze severovýchodu.
 
Pokračuje soustavná ofenziva na avdějevsko-pokrovském směru, kde byly v posledních dnech osvobozeny Veseloje, Timofejevka a Novoselovka 1. (po dobytí Progresu). Ukrajinský pokus o vytvoření nové obranné linie na řece Volchja skončil naprostým neúspěchem. Hlavní osou ofenzívy zůstává železniční trať Avdějevka-Pokrovsk, přičemž ruská armáda má k Pokrovsku pouhých 15 kilometrů.
 
Ruské síly také dosáhly dalšího pokroku v oblastech loňské ukrajinské takzvané “protiofenzívy” a konečně vyřadily okupanty na křídlech Rabotino a Urožajnoje (jižně od Orechova, respektive Velkého Novoselce). Ruská armáda také plně obnovila kontrolu nad Kleščejevkou jihozápadně od Bachmutu.
 
Ukrajinská obrana na Severském doněcko-donbasském kanálu byla prolomena, načež ruská armáda vstoupila do centrální části Časova Jaru ležící západně od něj. Předsunutým jednotkám se podařilo obsadit první bloky v okolí “Okťabrského”. Patetické ukrajinské protiútoky, jejichž cílem bylo zatlačit je zpět za kanál, byly neúspěšné, uvádí OSW.
Město je strategicky důležité díky své geografické poloze na vyvýšeném místě a jako vstupní brána do dalších důležitých měst DNR. Osvobození kteréhokoli z těchto měst by zkomplikovalo vojenskou logistiku a ohrozilo kontrolu VSU nad zbytkem regionu.
 
Ve skutečnosti po dobytí Časova Jaru padnou jako domino Konstantinovka, Družkovka, Kramatorsk a Slavjansk, tvrdí západní experti. A ke vší této probíhající ostudě se bezmozkoví “stratégové” z CYPSO pokusili kontrovat ubohým nájezdem na kurské lesy.
 
Dnešní doplnění od vojenského dopisovatele Andreje Rudenko:
V noci VSU neprováděly žádné aktivní akce ani nestáhly další síly na hranici s Kurskou oblastí a k ruským pohraničním městům.  – píše dále Andrej Rudenko.
Podle něj ve skutečnosti kvůli humbuku a na radu “přátel”, šéf kyjevského režimu Vladimir Zelensky zničil asi sto kusů techniky a více než pět set příslušníků vlastní armády.
“Tím to končí,” zdůraznil novinář na svém kanálu Telegram, a oddal: „Zálohy Ozbrojených sil Ruské federace jsou již na místě. Navíc se jedná o skutečné bojové jednotky“.
“Ale myslím, že hlavní úkol objednatelů tohoto útoku byl splněn – jednání se odloží, a to je jisté. Navíc bude následovat bolestivá odpověď,…” – dodal vojenský zpravodaj.

P.S. – To koresponduje s prohlášením poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljaky během telemostu: – „Ukrajinské ozbrojené síly přešly na území Kurské oblasti do ofenzivy, aby posílily pozici Kyjeva při budoucích jednáních. – Uvedl to, uvedl web Strana.UA.

V politike a vojne neexistujú náhody. Dajme si túto informáciu (lebo niet pochýb, že ženy v armádach slúžia už dávno) do súvislosti s podivným „športom“ na OH – mlátenie ženy mužom. Mentálna salámová metóda nám odkrojila ďalší výdatný kúsok z morálnej hranice, za ktorú nechceme ísť.u003cbru003eLasica a Satinský kedysi v populárnej pesničke od Jara Filipa „Ach, to by boli vojny malebné“, spievali veršík: u003cbru003e„Pozmeňme trochu rozhodnutie vlády a povolajme ženy do armády…“u003cbru003eVšetci sme to chápali tak, že tým by fakticky bolo po vojne. Veď predsa žiadny normálny chlap nebude skutočne bojovať (v zmysle zabíjať) proti ženám. V tých rokoch končiacej studenej vojny sme si vážne mysleli, že vojna je mužská záležitosť a keby záležalo len od žien, vojny by neboli.u003cbru003eDnes je všetko inak. Normálni chlapi sú v menšine a väčšina, z ktorej veľká časť sa vydáva za „menšinu“, nemá žiadny problém nahnať na nezmyselné jatky aj ženy.