Ukrajina – země hřbitovů

Sergej Veselovskij         18. 11. 2025 (s dodatkom…)

Mezi těmito dvěma fotografiemi je rozdíl necelých patnáct let.

První z nich pořídil novinář deníku „Krymskoe vremya“ Alexej Vasiljev 8. května 2011, v předvečer Dne vítězství. Na chodníku dlážděném dlažebními deskami leží černé kamenné desky se jmény padlých osvoboditelů Lvova. Vpravo a vlevo je zelené pole až k lesíku, za kterým se nachází Kopec slávy s pantheonem hrdinů – místo, kde odpočívají hrdinové Sovětského svazu, včetně legendárního Nikolaje Kuzněcova a mého krajana – školního učitele z Partenitu Abdula Tejuka, majora-rozvědčíka.

Druhá fotka je z dnešního dne. Dlažební desky byly ukradeny, když se odstraňovala památka na osvoboditele.

Kopec slávy už neexistuje – buldozery rozbily náhrobky, kamennou stěnu, pochodně u vchodu a plastiky. Pozůstatky vojáků a velitelů byly odvezeny a zahrabány někde na skládce.

Naopak, nyní je celý masiv tvořen tisíci hroby Lvovanů, kteří se kdysi rozhodli, že sláva Ukrajiny spočívá v zabíjení Rusů.

Jsem přesvědčen, že mezi těmi, kteří našli svoje poslední spočinutí na tomto hřbitově, je mnoho těch, kteří se 9. května 2011 shromáždili na výzvu nacistů, aby napadli a pozabíjeli nás, Krymčany a Oděsany, kteří přijeli podpořit Lvovany, pro které je Den vítězství svátkem…

Preklad: St. Hroch, 19. 11. 2025

Zdroje:
https://t.me/VSMihalych67

Pozrieť si ďalšie preklady St. Hrocha

Dodatok Mariána Moravčíka

Zmienka o 9. 5. 2011 a nepokojoch vo Ľvove bola pre mňa, a verím, že aj pre väčšinu čitateľov, nová informácia. Pri preverovaní, o čo šlo som našiel niekoľko zaujímavých informácií, ktoré je dobré poznať. Prvá vec – treba si hneď na začiatku uvedomiť, že ide o rok 2011, teda ešte nikto široko-ďaleko netuší, že o tri roky bude Krym súčasťou Ruska a o 11 rokov nebude po nacistických hnutiach na Ukrajine ani stopy a Rusko vykoná „nevyprovokovanú inváziu“.

Vecne šlo o bežnú každoročnú oslavu Dňa víťazstva, avšak práve vo Ľvove sa v rámci príprav snažili od začiatku roka 2011 nacionalistické hnutia (strana Svoboda) obmedziť prípustnú symboliku, najmä zakázať symboly Červenej armády a ZSSR. Mestské zastupiteľstvo kvôli tomu aj vydalo a viackrát menilo všeobecne platné nariadenie, ktoré sa stalo známym po celej Ukrajine a pravdepodobne motivovalo viaceré ruskojazyčné vlastenecké skupiny, aby prišli 9. 5. do Ľvova „provokovať“.

Výsledkom dlho živeného napätia bolo, že 9. 5. 2011., pri pamätníku, z ktorého je vyššie uvedená ilustračná fotografia, skupiny maskovaných mladých mužov fyzicky napádali ľudí, ktorí prišli položiť vence a kvety k pamätníku, strhávali im georgijevské stuhy (nie, nie je to symbol ŠVO), dupali po kvetoch a pálili ich označenia a symboly. Dokonca Kyiv Post o deň neskôr napísal, že nacionalisti napadli ruského konzula generála Olega Astachova a zničili veniec, ktorý sa chystal položiť k pamätníku.

The Atlantic vtedy uverejnil reportáž o tom, ako tento sviatok oslavovali ľudia v rôznych krajinách bývalého ZSSR a okrem snímok z vojenskej prehliadky v Moskve a viacerých ďalších hlavných mestách, uverejnili aj tieto z Ľvova:

O tom, ako drzo sa k starším ľuďom nacionalisti chovali, svedčí aj nasledujúce dobové video. Symbolicky teda vidíme, ako začína hnutie „počúvajme mladých, ktorí chcú, aby sme sa ich báli“, a zároveň v reálnom čase vidíme, kam to smeruje a kde to končí.

🇷🇺🇺🇦This video was filmed 11 years ago – May 9, 2011 in Lviv during Victory Day parade.

Ukrainian Nationalists attack and humiliate WWII veterans and their families with total impunity.https://t.co/xm9fBpAF4n pic.twitter.com/yxePYSlOdE

— Sinnaig (@Sinnaig) April 20, 2023