No, a prosím, máme to tady …
Michail Chazin 20230423
V čem spočívá kouzlo nynější situace?
V tom, že převážná většina lidí, považujících se za experty v ekonomice, politologie a bůhví čeho ještě, jsou ve skutečnosti lidé v epoletách, které si sami oblékli. Všichni ti liberální propagandisté, liberální experti …, celá tahle smečka lidí, považujících sebe sama za vojáky liberální armády. Ještě předtím, než zprznili slovo „liberální“, zprznili slovo „socializmus“. Socializmus má svoje problémy, nicméně totalitarizmus v něm není z prostého důvodu: – totalitární systém z principu zakazuje svým občanům vzdělání a sebevzdělání se. Sovětský svaz klackem naháněl všecky do učení, a my nyní chápeme, že to, čemu nás SSSR učil v oblasti sociálních vztahů, byla čistá pravda, zatímco my jsme říkávali, že něco takového být nemůže. No, a vidíte, máme to tady.
O vojácích liberalizmu:
Lidé, kteří sebe sama považují za vojáky – to vůbec není dobře. U nás slovo „voják“ má pozitivní význam, ale může být ve skutečnosti vykládáno jako voják okupační armády, nebo bojovník neoficiální bojové formace. Tedy: – dědeček umřel, ale jeho dílo žije. Lepší by bylo naopak: – Čubajs*) odjel, ale jeho dílo žije… Takže vtip spočívá v tom, že to, čím oni se zabývají, já nazývám „politickým liberalizmem“ – tedy nikoli liberalizmem popsaným ve filozofické encyklopedii, ale politickou doktrínou, jež je nesporně totalitární a k člověku nenávistná, atd. Takže tito všichni se cítí být vojáky…, ale voják je člověk specifický tvor, který vždy čeká na rozkaz a ví přesně, že splnění rozkazu je nebezpečné, jeho nesplnění je nebezpečné a samostatný postup je bez rozkazu nebezpečný, a dokonce i když ho dostanete, tak nejlépe písemně, máte uloženu kopii, atd.
Zkušení lidé doporučují nespěchat se splněním rozkazu, protože bude stejně zrušen. V tomto smyslu vidíme velmi zajímavou věc, že čím se liší náš voják od „jejich“, liberálního: – četl jsem, že když byl v Prusku Bedřich Veliký, tak sotva se srazila ruská armáda s jeho armádou, on sérií geniálních manévrů zavedl ruskou armádu do těch nejhorších míst pro zahájení bitvy. On stál na kopci, zatímco Rusové byli dole v bažině. Po sérii šikovných manévrů se mu podařilo, než se ráno rozptýlila mlha, vyvést zbytky svých vojsk a zachránit je tak před zničením. Připomíná to arabsko-izraelskou válku, protože generálové byli po celou dobu titíž, mohli sloužit jednou na té, pak zase na oné straně. V jistých dobách ruští důstojníci nemluvili rusky ale německy, ale sotva začal boj, tak pruský voják, jak říkal Bedřich, se musí frajtrovy hole bát víc než nepřítele. Což bylo velmi rozumné, protože tehdy zasáhla cíl tak jedna ze 3-5 tisíc kulí a museli jste mít velkou smůlu, aby vás zabila kulka. Ale ruský poddůstojník věděl jasně, že jeho záchrana a záchrana jeho druhů závisí výlučně na jeho vlastní iniciativě – a tak na nic nečekali a začali jednat samostatně. Tak si počínali i izraelští tankiské…
V čem je problém…
Ale problém spočívá v tom, že oni vojáci liberální armády nepřebírají iniciativu, ale tupě plní rozkazy, a pokud rozkaz nemají, tupě plní rozkaz předchozí. A vysvětlit jim to možné není. Cosi chápat, to pro ně není zajímavé, a navíc je to i nebezpečné. A tak máme to, co dnes vidíme – totálně zkreslený systém. Uvedu příklad: – nějaký člověk na svém telegram-kanálu publikoval obrázek toho, jak je v Německém průmyslu vše o.k., a mně chodily výtky jak to, že jsem psal, že je krize? Tak jsem v jednom z „Přehledů Chazinova fondu“ napsal, proč tyto statistické údaje o tom, jak je vše v pořádku, nelze brát za pozitivní. Úplně jednoduše: – v EU bylo, řekněme, v jednom odvětví 50 korporací a z nich 15 německých. Protože ale v Německu bylo z nějakých důvodů lépe, tak ze 35 neněmeckých společností zůstalo 10. Klienti zaniklých přeběhli k německým a tím vznikl dojem, že je tam vše o.k. a že léčba přinesla výsledek. Je to jako v tom vtipu. „…pacient se před smrtí zapotil? Ano? – pak je vše v pořádku, protože jsem mu dal tabletu na pocení… Pokud trpí smrtelně nemocný několika nemocemi, tak má každý specialista na konkrétním nemoc kličku v tom, že nezemřel na „jeho“ nemoc, protože on mu dal lék. A v ekonomice je to stejné – máte pocit, že se to tady a támhle zlepšilo, a najednou bác, a vyrazilo se to na jiném místě.
Strukturální krize…
Specifikum strukturální, krize, kterou liberální ekonomové naprosto nechápou (protože je tomu nikdy neučili), je v tom, že se krize provalí pokaždé jinde. Jednou vysokou inflací – tu jsi potlačil, ale propadlo se stavebnictví, které jsi začal podporovat, mezitím se ale propadl průmysl – stimuluješ průmysl, a najednou se ti v Německu propadly velkoobchodní prodeje … atd. Lidé, žijící teď v Německu říkají, že tam začala velmi špatná situace s prací, protože lidem začínají velmi málo platit. Začínají je oblbovat – asi jako na ruské vysoké škole: – formálně má profesor plat 60 tisíc měsíčně, ale ve skutečnosti pracuje na čtvrt úvazku a dostává 15 tisíc.
Ruské vysoké školství…
A navíc mi začínají vyprávět, že v Moskevském leteckém institutu (MAI) začínají propouštět staré profesory (neprodlužují jim kontrakt) a přicházejí noví – ale ti jsou už absolventy „efektivních menagerů“. Už koncem 80. mi otec vyprávěl, jak v MAI a dalších prestižních sovětských technických vysokých školách začne prudce klesat úroveň, protože dříve na obecně-vědních katedrách mohli být profesory jen absolventi univerzit, kteří byli naučeni odpovídat na otázku nejen jak, ale i proč. Pak tam ale přišli absolventi týchž univerzit a specialisty v oboru, nebo dokonce akademiky, ale schopní odpovědět jen na otázku „jak“, protože „proč“ je neučili. To je technická vysoká škola a ne univerzita.
A nyní tu máme následující etapu této degradace: – blbci nejsou schopni pochopit, že jsou blbci, protože jsou blbci… To je vše, co lze říci o našem dnešním vzdělávání s jeho reformou a zatím i o finančně-ekonomickém bloku ruské vlády.
*) Anatolij Čubajs (1955] – dlouholetý ruský politický činitel (vč.vicepremiéra), jeden z otců ruské kupónové privatizace, skandální a v národě nenáviděná figura, spojovaná s mnohamiliardovými úniky státních peněz, dolarový miliardář. Podle posledních informací žije střídavě v Izraeli, jehož občanství rovněž má a na svém panství nedaleko Londýna.
Preklad: St. Hroch, 24. 4. 2023
Zdroje:
