Obrázok od Gaston Laborde z Pixabay
Nikolaj Vavilov
20221201
Co se to teď v Číně děje?
V Číně se skutečně dějí věci nestandartní a pro nás neobvyklé, ale pro čtenáře mojí knihy „Čínská moc“ a pro předplatitele mého telegram-kanálu, které tuto souvislost mezi „lock-downy“ (LD), izolačními opatřeními a politickými aspekty popisují, to nic neočekávaného není.
Otázka na důsledky dnešních protestů by byla na dost dlouhou besedu – kdo za nimi stojí a proč k nim dochází teď. Copak se protikoronová opatření projevila až dnes? Proč ne před rokem nebo na jaře? Je tu mnoho otázek dalších. Už v mojí knížce píši, jak to šlo po sobě: nejdřív zavřeli město Wu-han, potom Huan-gan, pak začali blokovat Peking … Za všemi těmito drastickými opatřeními stály konkrétní persony: starosta a první tajemník partaje Wu-hanu, starosta Huan-ganu, šéf dopravy města Peking. Ti všichni mají společnou kádrovou minulost: – všichni byli předtím vedoucími nejvyššího regionálního článku čínského Komsomolu.
My chápeme, že mezi armádní skupinou (Si-Ťinpching) a Komsomolem existuje velmi ostrá konfrontace a je zřejmé, že ony LD mají za sebou jak virus, tak i sociální a psychologický aspekt, ale velmi silný aspekt politický. Že tato, dokonce i na Čínu, zbytečně represivní opatření velmi silně ovlivňovala sociální a politickou stabilitu v Číně. Začalo to 2 roky před 20.sjezdem, velmi ostré byly i následné čistky se strany Si, m.j. i vůči oněm regionálním šéfům, kteří byli tak, či onak spojeni s Komsomolem – byla to velká aféra, která se nachází ve stádiu trestního rozpracování. Trvalo to dva roky…
Pokud by k takovým omezením došlo v Evropě, kde je člověk postaven do centra všeho – na rozdíl od Číny, kde platí priorita kolektivu, mohl bych to nějak pochopit. Ale v Číně docházelo, pro všechny, kdo kdy tam žili, k nepochopitelným věcem. Teď, po dvou letech, lze naprosto nezaujatě posoudit například to, že jestliže Číňané předchozích skoro 40 let prakticky opovrhovali nějakým pohodlím pro řadového obyvatele, komfortem vlastního života, ekologií a vlastně zdravím, – ten, kdo tam žil počátkem desátých let jako já a s hrůzou sledoval městský smog, těžkými kovy zamořenou půdu, pít vodu z kohoutku zaručovalo do roka kolaps ledvin. To bylo kvůli gigantickým výrobním závodům. Takže vlastně Čína 40 leta stavěla na přehlížení komfortu, života individua jen proto, aby vybudovala superekonomiku…
Tak tady najednou, po onemocnění několika set lidí virem, který sice má vyšší letálnost než obyčejná chřipka, nicméně to není mor, ani propuknutí cholery nebo sibiřského vředu, které se vyznačují vysokou smrtností – tady šlo o něco jiného.
Chápeme-li, že lidé prostě onemocní a procento smrtnosti je dvakrát vyšší, tak musí být i opatření ke zvládnutí onemocnění dvakrát větší. Nikoli ale stokrát!
Co jsme v praxi viděli? V 10 milionovém městě Wu-han, který je dopravním uzlem pro celou Čínu, najednou, bez konzultace s centrem, 23.ledna starosta uzavírá město – přitom ale totálně, včetně přerušení (nikoli jen zablokování) přístupových cest. Nekontroluje s PCR testem nebo teploměrem příchozí nebo odchozí, ale totálně město proměnil v uzavřenou pevnost. Právě proto tam musela armádní zdravotníky svážet dopravní letadla. A po celém světě vypukla panika, zejména když v televizi lidé viděli záběry, na nichž v ulicích padají mrtví lidé – což se později ukázalo být fejkem. Žil jsem léta v Číně a pamatuji si, že tam všichni nosí od období SARS masky – oni jsou zvyklí si v dopravních prostředcích nasadit masku, častěji si mýt ruce mýdlem, atd. Nebýt té blokády, panika by v Číně nevznikla.
Hned následující den, 24.ledna uzavřel své město starosta Huan-gan, město sousedící s Wu-hanem, a třetím, kdo uzavírá město do 25. ledna, je šéf dopravy města Pekingu (20 milionů lidí). Vidíme, že tu něco nehraje. Starosta Wu-hanu je bývalý šéf regionálního výboru komsomolu, starosta Huan-gan rovněž bývalý šéf regionálního výboru komsomolu, no a šéf dopravního výboru Pekingu (na úrovni regionálního ministra) je bývalý člen městského výboru komsomolu Pekingu. Tedy, že skupina, o níž hovořili experti po celém světě jako o opozici vůči Si, přijímá neúměrně tvrdá opatření, v jejichž důsledku lidé ztratili práci, byli vyděšeni – a to trvalo celé dva roky! Tedy žádné rozhodnutí z prvotního úleku. Zejména pak LD v Šanghaji uprostřed letošního léta, který nechápali už ani Číňané! Tam se objevilo bezpříznakové onemocnění v přístavu a oni uzavřeli největší námořní přístav na světě, což vedlo k obrovským škodám! Objevila se tam dokonce tak bezpříkladná karanténní opatření vůči posádkám, že nebylo možné najít posádky k nákladním lodím. A Číňané si kladli otázky typu: copak jsme si 40 let ničili při budování hospodářství zdraví, abychom kvůli nějaké chřipce toto hospodářství zničili? Zatímco celý svět už od karanténních opatření upustil, tam probíhaly jakési maniakální pokusy o další LD, které nikdo nemůže vysvětlit – zejména ne v Číně. Konaly se demonstrace, někde dokonce rozzuření podnikatelé se pokoušeli vzít útokem městské administrace. Nervozita byla vysoká už v březnu 2020.
A západní masmédia, bůhvíproč, obviňovala Si-Ťinpchinga, přičemž my víme, že nejvíc LD dělaly místní úřady za tichého souhlasu vedoucího Centra pro prevenci a odvrácení onemocnění jménem Gao-Fu, a šéfa komise pro zdravotnictví (ministra) – oba jsou dosud ve funkcích…
Na logický dotaz o pravomocech Si vůči centrální vládě musím vysvětlit, že rozložení sil mezi proarmádní skupinou a proamerickými „komsomolci“ v letech 2017-2018, kdy byl Si znovu zvolen a jmenoval předsedu vlády, bylo takové, že byly vnitřní dohody, že Si je číslo jedna, armáda a kontrolní orgány pod jeho kontrolou, a vláda, státní rada pod vedením komsomolu. Předseda vlády a čtyři z pěti vicepremiérů jsou bývalí vysocí funkcionáři komsomolu.
A tato skupina, včetně regionálních elit, začali Si-Ťinpchingovi už 2 roky před 20. sjezdem otevřeně házet klacky pod nohy. V některých městech dokonce zakazovali v lékárnách prodávat antivirotika, aby lidé museli jít do nemocnice, a tam jim zaznamenali jako příčinu onemocnění – kovid. Proč už 2 roky před sjezdem? Inu, v roce 2018 Si prosadil ústavní zrušení časového omezení svého vládnutí, podle něhož měl po něm přijít v roce 2022 do čela ČLR generální tajemník Chu Čchun-chua (…ten, kterého v průběhu 20. sjezdu vyvedli z jednání).
Já jsem ta protestní vystoupení veřejnosti už tehdy popsal jako „Tchien-an-men 2.0“, kdy toto seskupení záměrně provokuje obyvatelstvo nesmyslnými omezeními tak, aby nakonec vystoupilo proti vedení partaje a státu. Ty protesty byly zality penězi, které nakonec skončily na burze … Napětí ve společnosti se snížilo a Si provedl řadu čistek. Jen v roce 2020 bylo odstraněno a uvězněno 10 viceguvernérů, z nich 6-8 „komsomolců“ a jistá část se týkala i policie…
Letos, jako blesk z čistého nebe, byli na základě výsledků 20. sjezdu „komsomolci“ odstraněni od moci. Takže oni, po svém odstranění z aparátu, začali konat mimoaparátními metodami – viz dnešní protesty. Ty byly původně vyprovokované uhořením několika lidí v domě v Urumči, který měl, údajně, zavařené dveře! Že by to udělal Si? Proč? Kdepak, – ukázalo se, že to byla místní falešná policie na pokyn místního zdravotního výboru! Teď se rozjíždí velký případ, v jehož centru je náměstek ministra veřejné bezpečnosti.
Bouří se zoufalí lidé, které regionální úřady rozzuřily lock-downy. Považte, že během dvou let v Číně na kovid zemřelo … 4-5 tisíc lidí! V zemi, kde jich ročně umírá jen na silnicích 65 tisíc, podle různých údajů tam kolem 100 milionů lidí nakazí hepatitidou díky špinavé vodě… Proč se úřady nevrhnou na čištění vody místo nesmyslného boje s nějakým kovidem zavářením dveří domů údajně nakažených lidí?
Proč najednou vykypěla ta nespokojenost, že lidé vyráželi do ulic v Urumči, Guan-džou i jinde původně bez jakýchkoli politických požadavků? Politické požadavky vytyčuje mládež, konkrétně studenti vysokých škol vedení komsomolskou organizací s požadavky na odstoupení Si a odstranění KS Číny od moci. V Nan-kinu se bouří studenti s transparenty „Nezapomeneme a neodpustíme – oběti v Urumči“. Vzdálenost mezi těmito dvěma místy je 2 tisíce km – proč protestují v Nan-kinu a ne v Urumči? Pak se v davu začaly objevovat nějaké rudé vlajky…
To je, mimochodem, také příznak Tchien-an-men, kdy vycházely studentské organizace s jakoby vlasteneckými hesly – například: „Jsme za přirozené státní hodnoty“ … a teď už přímo na ulici Urumči v centru Šanghaje, vyšli lidé s požadavky na odstoupení Si i komunistické strany. Současně v jeden den vyšli do ulic studenti 85 vysokých škol po celé Číně s politickými hesly za odstavení Si. Oni ale přece přesně vědí o důsledcích svého jednání, protože toto už je protiústavní čin. Nejzajímavější je, že hned po 20. sjezdu byla vyhlášena řada opatření ke změkčení omezujících protikovidových opatření a jsou připravena další… – proč proti nim tedy protestují? Dále například v průmyslovém regionu Hai-džu v Guang-džou, kde jsou soustředěni pracovní migranti, což je především mládež, organizovaná komsomolem. Mládež kterou nejvíce zasáhla drastická opatření a zavírání výrob.
Si dostal po 20. sjezdu do rukou kompletní moc – rozvázaly se mu ruce pro boj s opozicí?
Ano, a byl na to připraven. Začnu trochu zdaleka: – SARS v letech 2002-03, hongkongská ptačí chřipka… Tehdy začali v ČLR nosit masky – údajně neznámá chřipka, onemocněli tři lidé, každého rozvážely minimálně tři sanitky, celým Pekingem zněly ve dne, v noci sirény… O co šlo? Chu-Tingtao, komsomolec, dostal prostřednictvím této epidemie úplnou moc, ale dosavadní vládce Tiang-tse-ming, který letos 30.října zemřel, mu sice předal funkci předsedy ČLR, ale nechtěl mu předat funkci předsedy vojenské rady a funkci generálního tajemníka partaje.
Chu-Tingtao ale využil rozjeté kampaně kolem SARS, odklidil některé vysoce postavené stoupence svého soka a v roce 2005 ho definitivně zbavil posledních pozic. A provincii Kuang-tung pak po téměř 20 let vládli „komsomolci“, než jim nyní Si přivedl „nekomsomolce“. Co je ale zajímavé, je to, že tehdy bylo epicentrum rovněž v Guang-džou, kde nyní nazrávají rovněž jakési protesty. Tehdy vedl operaci pro „lokalizaci a správný boj“ proti SARS člověk, který je dnes včele zdravotní komise (ministerstva)… Takže politický aspekt pandemií je velký. Znovu připomenu, že v Číně za poslední dva roky zemřelo na kovid cca 5.000 lidí. Jistěže to byli lidé s vlastními osudy, rodinami – nicméně pro Čínu je to kapka v moři – nicotná smrtnost.
Takže Si je dobře připraven, poučil se z událostí kolem Tchien-an-men, i kolem zmíněného SARS. Ministrem státní bezpečnosti jmenoval člověka, který vyřešil aféru kolem izolace Wu-hanu, kde vše „zamrzlo“, nejezdila doprava, zásobování, byly uzavřeny bytové domy, instituce, továrny, všude stály ozbrojené hlídky, město bylo zděšeno a bylo krůček od výbuchu nespokojenosti. A Wu-han je městem několika revolucí, jako u nás St.Petěrburg. Tam začalo povstání vedoucí ke svržení monarchie, tam málem zabili Mao-tse tunga v době „kulturní revoluce“ – a vůbec tam stále probíhají nějaké, pro Čínu významné události.
Takže Si v této kritické době vyslal do Wuchanu jako zplnomocněnce ÚV KSČLR člověka jménem Čen-si, který neprodleně lokalizoval všechny problémy, odvolal celé vedení města (komsomolské) a začal jako krizový manažer rozmotávat celé to klubko problémů – a uspěl. Tak tento člověk se nyní stal minstrem státní bezpečnosti a jeho předchůdce na postu ministra byl jmenován šéfem klíčového politicko-organizačního výboru KSČLR. Úkolem této skupiny, která vede celý silový sektor, je lokalizace probíhajících destruktivních činností. O tom, že operace proběhne úspěšně, není pochyb, nicméně já nemám nejmenších pochyb o tom, že bude druhá, třetí vlna protestů, úměrně růstu hospodářských potíží ČLR. Tyto protesty, začínající vždy u studentů, organizují komsomolci. Koneckonců sami Číňané to v médiích prezentují tak, že studenti protestují, protože Si vyhnal jejich favority z vrcholné politiky.
Existuje ale podstatný rozdíl od událostí Tchien-an-men v roce 1989, kdy protesty zachvátily celou zemi, policie to celé pozorovala, najednou se ale u studentů objevily bojové brigády, které začaly konfiskovat dopravní prostředky, kterými začali rozesílat organizátory po celé zemi – objevilo se tedy centrum povstání. U nás a na Západě se o tom píše jako o živelné události… Ano, události byly živelné, ale jeho štáb živelný nebyl. Šéf štábu byl člověk vycvičený ve speciálních jednotkách železniční ochrany – a kdo zná Čínu, ten ví, že jsou to vysoce profesionální pracovníci tajných služeb. Policie to vše jen sledovala, až se objevily požadavky na odstoupení šéfa KSČLR Teng Siao-pchinga a provedení demokratických reforem. Takže ČLR doporučovali cestu tehdejšího perestrojkového SSSR.
Teď je to jinak:
1. Po 20.sjezdsu KSČLR lidé opozice sice zůstali ve státních orgánech, ale vypadli ze stranických funkcí a tedy od skutečné moci – takže není dvojvládí jako tehdy. Vládne tým Si-Ťinpchinga a podstatná část tzv. šanghajské skupiny, která je proti protestům.
2. Policie, ozbrojená lidová policie i armáda jsou pod kontrolou Si. A jestliže do letoška byl šéfem ministerstva veřejné bezpečnosti bývalý šéf komsomolu Šan-tungu (který mj. poprvé nahlas řekl, že je v Číně možná barevná revoluce), tak na jeho místo přišel Wan Siao-hun (mimochodem, ve své knížce jsem už před 2 lety napsal, že právě on se stane ministrem bezpečnosti), dlouholetý spolupracovník Si. Takže lokálně sice výbuchy být mohou, al celostátně je dnes velmi těžké Si destabilizovat.
Problémy před Čínou jsou podstatné a potřebuje velmi vážnou patriotickou konsolidaci společnosti. Onen kotel uvnitř je důvodně nespokojený. Přitom to ale nebyl Si, kdo nafoukl do hrozivých rozměrů trh s byty – on přišel do vedení až 5 let poté, ale musí si s tím poradit. Tomu přetopenému kotli je nutné umožnit někam „odpustit páru“. Uvedu příklad z let 2015-16, kdy se fondový trh v ČLR propadl 10 bilionů na polovinu, což při příslovečné „hravosti“ Číňanů zasáhlo miliony lidí. Vedení ČLR „vypustilo páru“ do protijaponských protestů. Takže mechanizmus „odpuštění páry“ existuje – v tomto případě je to Tchai-wan. Budou protikovidové protesty, propad burzy, protesty podílníků v developerských projektech, mládeže, která je nejvíc postižena hospodářskými problémy ČLR, zaměstnanci ve stavebnictví (50-80 mil.lidí) – to jsou miliony pracovních migrantů plus jejich rodiny, padají zahraniční trhy. Všech těchto výzev se nepochybně pokusí využít „komsomolci“, odsunutí Si od moci.
Dalším důležitým faktorem je, že mezi Si-Ťinpchingem a Bidenem nedošlo během G-20 k žádné dohodě, navíc USA velmi znervózňuje mlčení čínské strany po onom setkání i po setkání ministrů obrany, atd. Toto znepokojení se projevuje zatím nepřímo (Biden se sice zatím k protestům nevyslovil), vyslovila se Kanada na podporu nepokojů, Británie, Tchai-van. Teprve až se vyjádří Biden (jedním, dvěma slovy, jak má ve zvyku), to bude velký impuls k dalšímu rozjíždění protestů. Zajímavé je, že Nancy Pelosi, se zúčastnila protestů na Tchien-an-men a chodila tam s plakátem na podporu protestujících. Takže program je, úkoly vytýčeny, peníze vyčleněny, speciální oddělení v CIA se nejspíš zabývá právě tím.
Takže páru bude třeba vypustit a já si myslím, že to bude Tcjhai-van a nejspíš v příštím roce – s jistotou to ale tvrdit nemohu. Může dojít pouze k potyčce v Tchajvanském průlivu, ale může to být i úplná blokáda – v závislosti na stupni vnitropolitického tlaku na Si. Zejména mládež, na kterou připadá 17% nezaměstnanost – a bude to víc … Čím ten tlak bude větší, tím vyšší bude pravděpodobnost tchaivanské operace.
Preklad: St. Hroch, 4. 12. 2022
Zdroje: