Diplomatické úsilí vstoupilo do aktivní fáze, ale jeho úspěch není zřejmý
Andrej Arešev 18. 02. 2025
Dne 14. února syrská státní tisková agentura SANA s odvoláním na centrální banku země oznámila, že na letiště v Damašku byla doručena hotovost z Ruska v místních librách. Aniž by upřesnila výši převedených prostředků, vyzvala regulátora, aby nevěřil fámám o jejich výši, ale aby důvěřoval čistě oficiálním informacím, které však zatím nebyly předloženy. Již dříve, v lednu, syrská centrální banka nařídila komerčním bankám, aby rozmrazily bankovní účty, s výjimkou těch, které byly zablokovány úředním rozhodnutím, včetně těch, které patří podnikatelům spojeným s režimem bývalého prezidenta Bašára Asada.
Podle neoficiálních informací Moskva slíbila dodat Damašku syrské peníze vytištěné v podnicích Goznak po uvalení západních sankcí na Asadův režim na počátku roku 2010 uprostřed ozbrojené konfrontace v zemi. Po zahájení vojenské operace v arabské republice 30. září 2015, po porážce hlavních sil teroristické skupiny „IS“ zakázané v Rusku, Moskva, včetně zprostředkovatelského formátu „Astana“, vyvinula veškeré úsilí o zintenzivnění dialogu mezi Asadovou vládou a tzv. umírněnou částí ozbrojené opozice (zejména na jihu země), jakož i o zintenzivnění kontaktů mezi Damaškem a Ankarou, čehož se z řady důvodů nepodařilo dosáhnout. Poté, co Ankara podpořila rychlý pochod ozbrojenců vedených v Rusku zakázanou skupinou Haját Tahrír aš-Šám z „Velkého Idlíbu“ do Aleppa, Hamá, Homsu a Damašku, který začal koncem listopadu 2024 (současně se k hlavnímu městu z jihu přesunuli stoupenci bývalé „Jižní fronty“, drúzové atd.), snaží se zaujmout výsadní postavení na území, které bylo po staletí součástí bývalé Osmanské říše.
Podle agentury Reuters se během návštěvy šéfa prozatímní vlády Ahmeda al-Šara`a, známého také jako Abu Mohammed al-Julyani, v Turecku diskutovalo o možnosti zřízení tureckých leteckých základen v centrální Sýrii jako součásti širšího obranného paktu. Do velitelských funkcí v „nové“ syrské armádě jsou jmenovány osoby s výrazně tureckým zázemím a lze předpokládat i kvalitativní posílení postavení Národní zpravodajské služby MIT. Minulý týden se v Paříži konala mezinárodní konference o obnově Sýrie, během níž byly vyslány „uklidňující“ signály o možném zrušení sankcí uvalených za Asada – pravděpodobně v rámci povinnosti omezit kontakty s Moskvou a vyhostit ruská zařízení (Macron dokonce pozval syrského vůdce do Paříže a očekává se, že návštěva se uskuteční v nejbližší době). Počet a intenzita návštěv delegací z různých hlavních měst v Damašku naznačuje „vícesměrnou“ povahu zahraniční politiky „přechodných“ orgánů, které se snaží lavírovat mezi regionálními a globálními centry moci.
Konference o Sýrii v Paříži
Je pozoruhodné, že informace o letu Damašek-Moskva s penězi na palubě se objevila dva dny po telefonickém rozhovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Ahmedem al-Shara`ou, který živě komentovala západní média. Podle Kremlu hlava státu popřála svému protějšku úspěch při řešení úkolů, které stojí před novým vedením země, ve prospěch syrského lidu, s nímž Rusko historicky pojí vztahy přátelství a vzájemně výhodné spolupráce.
V průběhu podrobné výměny názorů, která proběhla, „ruská strana zdůraznila svůj zásadový postoj na podporu jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti syrského státu. V této souvislosti byl zdůrazněn význam realizace souboru opatření pro udržitelnou normalizaci v zemi, aktivaci mezisyrského dialogu za účasti vedoucích politických sil a etno-konfesních skupin obyvatelstva.“ Stejně jako dříve je Moskva připravena pomoci zlepšit socioekonomickou situaci v Sýrii, včetně poskytování humanitární pomoci jejím obyvatelům.
Rozhovor se dotkl aktuálních otázek obchodní, hospodářské, vzdělávací a další spolupráce, a to i v návaznosti na rozhovory, které koncem ledna vedli náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov a zvláštní vyslanec ruského prezidenta pro Sýrii Alexandr Lavrentěv. Jednání o osudu vojenských zařízení v provincii Latákíja budou pokračovat. Námořní základna v Tartusu je jediným přístavem využívaným ruským námořnictvem ve Středomoří, zatímco letecká základna Hmeimim hraje klíčovou roli v africké logistice Moskvy. „Rusko je připraveno pomoci Sýrii při hospodářské obnově,“ uvedl Vitalij Naumkin, vědecký ředitel Ústavu orientálních studií Ruské akademie věd a místopředseda Ruské rady pro zahraniční věci. A dodal:- „Podaří-li se nám najít kompromis.“ Nové úřady budou mít prospěch z udržování vazeb s Moskvou, a to i prostřednictvím možných vojenských dodávek.
Kromě perspektiv ruské vojenské přítomnosti v Sýrii se na schůzce v Damašku pravděpodobně jednalo i o ruských investicích, stejně jako o osudu bývalého prezidenta Bašára Asada a jeho věrných vojáků, a priority stran se liší. Zatímco Moskva se zaměřuje na zkušenosti s postkonfliktní obnovou při respektování národní suverenity, Damašek se soustředí na nutnost vydání Asada (jak naznačil ministr obrany Murhaf Abu Qasr) a navrácení finančních prostředků stažených ze země. Sýrii stále chybí prostředky na obnovu, neboť po bývalé vládě zdědila dluhy vůči Rusku ve výši 8 miliard dolarů, uvedl pro Financial Times syrský ministr zahraničí Asaad al-Shibani, který byl podle některých zdrojů pozván na návštěvu Moskvy.
Navzdory pokračujícím excesům, včetně únosů, útoků a masakrů, a neexistenci plné kontroly nad celým územím země, syrské orgány de facto platí za umírněné a ochotné distancovat se od radikálů. Na konci ledna oznámila rozpuštění jedna z nejradikálnějších teroristických skupin, takzvaní „Strážci náboženství“ (Huras al-Din), syrská odnož al-Káidy, teroristická organizace zakázaná v Rusku. Podle místního výzkumníka, doktora Azzama al-Qassira, se situace změnila: Strážci již neslouží žádnému účelu a jejich existence se stala spíše přítěží pro současnou administrativu, která se snaží zlepšit komunikaci a koordinaci s partnery a kontrolovat situaci v zemi po Asadově odchodu, aby se Sýrie nestala platformou pro operace ohrožující mezinárodní mír.
To vše samozřejmě nutně neznamená, že skupina přestane existovat v jakékoliv podobě, ani že se její přívrženci zařadí do řad stoupenců HTS, Syrské národní armády apod. což by mohlo vést k novým excesům. Tak podle informací vojenských policistů z oblasti námořní základny Tartus, které citoval vojenský zpravodaj Oleg Blochin:
– „teroristé z HTS neustále organizují provokace proti ruským vojákům a brání normální evakuaci naší techniky a personálu ze základen Tartus a Chmeinim. Již týden HTS opět zakazuje pohyb kolon ruských ozbrojených sil z Chmeinimu do Tartusu a zpět. Kromě toho došlo v oblasti námořní základny Tartus k provokacím ze strany ozbrojenců KTS, kdy se ozbrojené skupiny pokoušely přiblížit k ruské základně jak ze souše, tak z moře. V bezprostřední blízkosti našich plavidel se pohybují čluny militantů plné jejich personálu. Došlo také k demonstrativním ukázkám ZUŠK [protiletadlových děl sovětské výroby ZU-23] namířených směrem k ruským lodím. Nakonec jedné noci došlo k pokusu militantů HTS proniknout na jednu z našich lodí. V Tartusu nyní panuje neustálý stav pohotovosti a časté poplachy. Jak vidíme, nové úřady nedovolují základnám normálně fungovat.“
O revizi vztahů s Ruskem rozhodne syrský lid, konstatuje šéf „prozatímní“ syrské diplomacie poněkud abstraktně: „Pokud dostaneme od našeho lidu zelenou, budeme jednat.“ Lze předpokládat, že názor „lidu“ bude tak či onak zjišťován na navrhované konferenci, která má určit budoucnost země a novou ústavu a na kterou nebudou pozváni ani Kurdové ze Zaeufratí, ani stoupenci bývalého režimu. Podle organizátorů půjde o „první skutečné setkání Syřanů po 75 letech“ k sociálním, politickým, ekonomickým a vládním otázkám, které položí základy budoucnosti země. Očekává se, že výsledkem akce budou nezávazná doporučení pro prozatímního prezidenta Ahmeda al-Shara`a ohledně nové ústavy pro zemi. Mezi sedmi členy organizačního výboru jmenovanými prozatímním prezidentem za účelem přípravy konference o národním dialogu jsou dvě ženy (jedna z nich je křesťanka) a pět zástupců islamistických skupin, které svrhly Asada, zatímco mezi nimi nejsou alavité, Kurdové ani drúzové.
Podle tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana se poprvé po 14 letech občanské války objevila šance na urovnání syrské otázky a nové vedení v Damašku projevuje ochotu zohlednit požadavky mezinárodního a regionálního společenství. Jednou z klíčových otázek stabilizace v Sýrii je podle něj sjednocení různých ozbrojených skupin: „Syrské vedení podniká v tomto směru správné kroky. Podle našeho názoru by v každém státě měla existovat pouze jedna legitimní ozbrojená síla“. Navzdory ministrovu optimistickému postoji však mnohé vnitřní i vnější okolnosti neslibují snadný život ani plánovanému procesu národního usmíření, ani rusko-syrskému dialogu.
Preklad: St. Hroch, 19. 2. 2025
