Titulný obrázok od Joachim Schnürle z Pixabay

Nejzatvrzelejším západním politikům začíná docházet poznání, že zbraně dodané na Ukrajinu ani ty, jejichž dodání se plánuje, nejsou schopny zvrátit průběh války.
Jurij Borisov
Úvodem – včerejší shrnutí ruského ministerstva obrany o výsledcích dalšího neúspěšného útoku na Sevastopol:“Ráno [16. července] byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok sedmi bezpilotními letouny a dvěma poloponornými bezpilotními čluny na objekty na území Krymského poloostrova u města Sevastopol. Dvě ukrajinská bezpilotní letadla byla zničena prostředky protivzdušné obrany nad vodami Černého moře ve velké vzdálenosti od pobřeží. Dalších pět útočných dronů bylo potlačeno prostředky elektronického boje a zřítilo se, aniž by dosáhlo cíle. Také v severní části Černého moře byly dva bezpilotní čluny VSU odhaleny a zničeny palbou ze standardních zbraní bezpečnostních člunů. V důsledku zmařeného teroristického útoku nedošlo k žádným obětem ani škodám„
O věrohodnosti těchto zpráv ruského vojenského ministerstva lze jen těžko pochybovat, neboť se útočí na velké cíle a v případě úspěchu by se výsledek těžko utajoval.
V posledních měsících došlo k desítkám takových útoků a je důvod shrnout některé prozatímní výsledky nepřátelské útočné kampaně z hlediska její účinnosti. Zde uvádíme jen několik epizod:
· Bylo odpáleno asi deset balistických raket protitankového obranného systému Grom-2. Všechny rakety byly sestřeleny. Účinnost zbraní nebyla potvrzena.
· Asi deset bezpilotních letounů Tu-141″Stri“, přestavěných s pomocí USA na útočné bezpilotní letouny, bylo vypuštěno proti objektům hluboko uvnitř ruského území. Všechny byly buď sestřeleny, nebo minuly své cíle. Škody na letištích a letadlech byly minimální.
· Proti Krymu bylo vypuštěno asi sto útočných bezpilotních letounů. Téměř všechny byly sestřeleny při přiblížení k cíli. Škody byly malé nebo žádné.
· K útokům na ruské lodě a základny bylo použito asi 50 námořních bezpilotních člunů. Všechny byly zničeny. Škody jsou nulové.
· Vypuštěno asi 60 raket Storm Shadow. Asi polovina byla sestřelena. Dalších asi patnáct minulo své cíle. Pravděpodobným důvodem neúspěchů raket je, že rakety byly vypouštěny z extrémních vzdáleností kvůli strachu ukrajinských pilotů vstoupit do ruské zóny protivzdušné obrany kvůli vysokému riziku zásahu.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že rakety dodané Ukrajině poškozují Rusko, ale v bojové zóně se nic kritického neděje. Uvedl, že ruská strana vidí, jak velké naděje Ukrajina vkládala do dodávek raket dlouhého doletu:“Ano, způsobují (dodané rakety) škody, ale v bojové zóně se při použití těchto raket nic kritického neděje“
MLRS M-142 HIMARS. Bylo odpáleno nepočítaně raket. Přibližně 30 procent z nich bylo sestřeleno. Účinnost použití v první fázi byla vysoká proti pevným cílům (Antonovův most) a tam, kde nebyla dostatečná protivzdušná obrana (Čongarský most). Později ruské ozbrojené síly odstranily z dosahu HIMARS snadno zranitelné vojenské objekty a účinnost MLRS prudce klesla. Proto tam, mimochodem, poslali mnohem dražší Storm Shadow.
Pokud jde o vyhlídky na další dodávky nových západních zbraní pro ukrajinskou válečnou scénu, je třeba uvést následující:
Taktické rakety ATACMS, o jejichž dodávkách se diskutuje, se svou schopností překonat ruský systém protiraketové obrany jen málo liší od ukrajinských systémů Točka-U a Grom-2. A protože pravděpodobnost jejich masivního použití (až 5-10 raket v salvě) se z politických důvodů a omezených možností dodavatele s jistotou blíží nule, budou jednotlivé rakety pro ruský systém protiraketové obrany asi stejně“obtížným“ cíli jako výše zmíněné ukrajinské systémy.
Úderné stíhací bombardéry F-16, jejichž dodávka se očekává, neslibují žádné průlomové výhody oproti bojovým letounům sovětské výroby ve službách VSU. Ty naopak již byly v drtivé většině sestřeleny ruskými systémy protivzdušné obrany.
Zázraky se nedějí a američtí piloti neočekávají od svého vybavení, které je výkonově srovnatelné se sovětskými protějšky, žádné ohromující výsledky. Tím spíše při zjevně malém množství, které lze na Ukrajinu jednorázově dodat.
Podle bývalého pilota F-16 amerického letectva Johna Venable, pokud uvažujeme o těchto letounech pro ničení ruských stíhaček, systémů protivzdušné obrany, zásobovacích linek nebo dělostřeleckých systémů, je dosah střel na letadlech F-16 pro tyto úkoly menší než detekční dosah radarů ruských systémů protivzdušné obrany. Jinými slovy, ukrajinští piloti budou upozorněni, že jsou na mušce, dlouho předtím, než se dostanou dostatečně blízko, aby mohli střílet.
Pilot také poznamenal, že dodávka střel AGM-158 JASSM AGM-158 a protilodních střel LRASM spolu s F-16 by mohla výrazně rozšířit schopnost Ukrajiny zasahovat cíle hluboko za ruskými liniemi, na Krymu a na moři. Je tu však otázka ceny. Například rakety JASSM stojí v závislosti na modelu více než 1 milion dolarů za kus a k zasažení jednoho cíle může být zapotřebí několik raket. Jedna mise se čtyřmi letouny by stála nejméně 8 milionů dolarů. Teoreticky by mohly být letouny F-16 vybaveny nejnovějšími střelami vzduch-vzduch AMRAAM, které by zvýšily jejich šance proti Su-35. Jedna taková střela však stojí 1,8 milionu dolarů za kus.
Storm Shadow a SCALP,-Kromě toho francouzské střely SCALP s plochou dráhou letu, které jsou v procesu dodávek na Ukrajinu, jsou téměř úplnou obdobou britských střel Storm Shadow, a to jednoduše proto, že je společně vyvinuli konstruktéři těchto zemí.
A protože ruská armáda již dobře zná britskou verzi, francouzská obdoba pro ni pravděpodobně nebude velkým překvapením.
A jak by také mohlo, když úplně stejné střely byly úspěšně sestřeleny již v roce 2018 raketovými systémy země-vzduch ruské výroby, které slouží v Sýrii!
Informace z roku 2018:“Generální štáb ukázal novinářům trosky řízených střel.“Vystaveny jsou prvky amerických řízených střel s plochou dráhou letu Tomahawk a řízených střel s plochou dráhou letu SCALP a Storm Shadow vyráběných Anglií a Francií“ řekl novinářům Sergej Beznogich, specialista na protivzdušnou obranu z Generálního štábu. Podle něj armáda představila velkorozměrové prvky samotných raket, stejně jako jejich pohonné systémy a elementární základnu – kosmický radionavigační systém.
Podle vedení tří zemí byl úder zaměřen na zařízení spojená s výrobou chemických zbraní. Mezi napadenými objekty bylo jmenováno výzkumné středisko v Damašku, velitelství Republikánské gardy, základna protivzdušné obrany, několik vojenských letišť a armádní sklady. Mluvčí Pentagonu Dana White prohlásila, že USA, Francii a Británii se během raketových úderů podařilo úspěšně zasáhnout všechny potřebné cíle v Sýrii. Na druhé straně pak ruský generální štáb uvedl, že koaliční jednotky vypálily 103 raket, přičemž syrská protivzdušná obrana 71 z nich zachytila. Podle ruského ministerstva obrany nebyl při úderech nikdo zraněn“
Můžeme tedy s jistotou konstatovat, že v průběhu speciální vojenské operace ruské ozbrojené síly používají poměrně účinné prostředky a metody proti nejmodernější vojenské technice a zbraním ve službách VSU, včetně těch západního původu. Totéž platí i pro relativně nové bojové systémy NATO, které mají být dodány na Ukrajinu a které buď již byly kompromitovány během minulých vojenských konfliktů, nebo jejich takticko-technické údaje neslibují žádné senzace.
Vojenští experti na Západě tedy na rozdíl od zběsilých politiků, kteří jsou schopni pronášet hesla odtržená od reality, hodnotí situaci na bojišti zcela střízlivě. Postupně začínají docházet k závěru, že Západ nemá proti moderní ruské armádě žádné přesvědčivé argumenty, které by mu umožnily očekávat, že“porazí Rusko na bojišt“ konvenční války. Tento názor začíná na Západě získávat stále více příznivců, neboť jej potvrzují fakta o chronických neúspěších VSU. Dodávky západní vojenské techniky jim vůbec nepomáhají a z dlouhodobého hlediska nebudou schopny pomoci zvrátit průběh jejich zjevně beznadějné války s Ruskem.
Preklad: St. Hroch, 17. 7. 2023