Současné režimy v západní Evropě jsou ochotny vzdát se komukoli

Ilustračný obrázok: Wikimedia Commons

portrét Chazina

Michail Chazin – 20230725
 
Známý ruský ekonom – ve vysílání pořadu“Neutrální zón“ izraelského ruskojazyčného televizního kanálu Waldman-LINE vyjadřuje svůj názor na některé nejaktuálnější otázky ruské a světové ekonomiky a politiky:
 
1. O odstoupení Ruska od dohody o obilí a jeho projevu na toto téma v Radě bezpečnosti OSN;
 
Waldmann:
První moje otázka vyplývá z Vašeho – až epochálního – vystoupení na RB OSN k obilné dohodě, kde jste mj. řekl, že export ruského obilí na světové trhy ovlivňuje globální humanitární situaci mnohem víc než dodávky obilí z Ukrajiny, a že odchod ruského obilí z tohoto trhu vyvolá kolaps. A není právě v tomto skrytý záměr všech těch, kteří tak intenzívně křičí, že skončení obilné dohody povede ke světové potravinové krizi? Vyslyšeli Vás v RB OSN, nebo Vás nechtěli poslouchat?
 
Chazin:
Víte, tato akce vůbec nebyla určena k tomu, aby tam někomu naslouchali. Byli tam samozřejmě lidé, kteří naslouchat chtěli (aspoň jsem měl ten dojem), a to nikoli proto, že se tak podle protokolu sluší, ale proto, že je to z různých důvodů zajímalo. Ve skutečnosti je důležité to, že se vystoupení stalo součástí protokolu ze zasedání – aby bylo možné na něj poklepat prstem a upozornit je, že jsme je na to upozornili. Moje zapojení do videokonference v rámci Rady bezpečnosti OSN  bylo spíš dílem náhody. Ono se totiž to zasedání mělo konat 26.července, leč ho organizátoři posunuli o pár dní dřív, takže když ta změna vešla ve známost, byl v Moskvě už večer a když bylo v Moskvě ráno, v New Yorku byla zase noc. A jednání začínalo v 10 hodin dopoledne tamního času, bylo tedy nutné rychle najít člověka, který vystoupí a přednese nikoli propagandistický projev. Ovšem, většina vystoupení, která tam zazněla, byla vyloženě propagandistická, která měla demonstrovat „rozhořčení světového společenství nad ruskou politikou“… Jistěže Čína a některé další země rozhořčení nepředváděly. Z naší strany bylo tedy zapotřebí pojmenovat objektivní základ toho všeho, což jsem udělal. Konzultoval jsem věc s naším nelepším expertem na zemědělské otázky L. Cholodovem, s nímž se znám už skoro 30 let, a on mě zásobil různými čísly a fakty. Když jsem ale vyslechl první dva vystupující, pochopil jsem, že to, co chci říci, není vůbec potřeba, protože jsem chtěl vyslovit příliš mnoho podstatného (jakkoli jsem se do časového limitu vešel). Proto jsem tam prezentoval dvě hlavní teze:
 
·       V nynější situaci by jakékoli apelace k pohybům cen na trzích jako reakci na některé objektivní události, byly hloupostí, protože trhy jsou destabilizovány. Když vyhlásili loni obilnou dohodu, byly ceny pšenice na trhu velmi vysoké, je třeba ale chápat, že ukrajinský export je především kukuřice, ječmen a olejnaté rostliny, zatímco většinu objemu exportu ruského obilí představuje právě měkká pšenice 3.třídy a Rusko kontroluje cca 1/3 světového trhu touto komerční pšenicí (160-180 mil.tun). Krom toho existují ještě vnitřní nekomerční trhy. Takže po loňském vyhlášení obilné dohody ceny pšenice poklesly, a znovu poklesly po prognóze vysoké její úrody. Ovšem který faktor byl důležitější, naprosto není jasné.
Znovu opakuji, že ukrajinské pšenice je na trzích málo, a k tomu ještě je třeba dodat, že ukrajinská pšenice nemá s humanitární sférou prakticky nic společného, protože ve skutečnosti jde už o kontrahovanou pšenici, nepatřící už Ukrajině. Jsou to společnosti Cargill, Monsanto a další společnosti, které na Ukrajině v poslední době skoupily obrovské výměry orné půdy – obávám se, že za ne zcela zákonných podmínek.
 
·       Podstatné ovšem je, že logistické a finanční problémy, které Západ vytváří Rusku, způsobují pokles zisku z vývozu pšenice a hnojiv. Formálně sice byly protiruské sankce zrušeny, ale Západ obchodníky, pojišťovací, logistické společnosti atd. natolik vystrašil, že se prostě bojí s Ruskem oficiálně obchodovat – no a každá oklika je dražší. Protože ale Rusko zaujímá i cca 15% světového obchodu minerálními hnojivy, bez nichž vysoké úrody dnes dosáhnout nelze. Navíc, bude-li zisk z produkce obilí nízký, část domácích producentů může přejít na produkci komodit jiných, a v důsledku toho do 2-3 let může dojít ke kolapsu světových cen a reálnému hladu.
 
Toto byly dva problémy, jimž jsem se ve svém vystoupení věnoval. Musím poznamenat, že naprosto souhlasím s názorem, že reálnou příčinou událostí kolem ukrajinského obilí může být právě přání onen hlad vyvolat. Je za tím základní ekonomická logika – přesněji řečeno – politické důsledky z ekonomické logiky.
 
2. Ekonomické problémy USA:
 
Ekonomická logika spočívá v tom, že:
 
1.     USA si uvědomily, že u nich dochází ke katastrofě v průmyslu. V každotýdenních „Ekonomických rozhledech M. Chazina“ uvádím údaje, z nichž plyne, že poprvé za velmi mnoho měsíců je roční průmyslový růst USA ve srovnatelném období záporný! On ekonomický pokles už trvá déle, ale do detailů dnes zabíhat nebudu. Trump vyhrál volby v roce 2016 s heslem „Make America great again“ – obecně vzato, vraťme Americe průmysl. Celý záměr se mu nepodařil hlavně proto, že byl slabý administrátor a aparátník, takže ho v Bílém domě „sežrali“ na aparátní úrovni.
 
2.     Za druhé, protože jsou k tomu objektivní příčiny v přehřátí amerických trhů. Takže oni spotřebovávají víc, než si mohou dovolit, a proto zvýšit vnitřní spotřebu průmyslovou produkcí už nelze. V důsledku toho se například ukázalo, že po půldruhém roce SVO na Ukrajině, nejsou schopni razantně navýšit výrobu munice.
 
I řízení průmyslu je jiné. Obecně lze říci, že dnešní ekonomický model předpokládá centrum zisku pro jakoukoli průmyslovou výrobu ve finančním sektoru. Proto, jakmile dáte korporaci peníze na rozšíření výroby, ty okamžitě jdou přes finanční oddělení do spekulací na finančních trzích, nabízejících vyšší zisk.
 
Z toho tedy plyne, že USA mohou rozšířit výrobu jen na konto nějakých nových trhů, které musí vykazovat určitá specifika:
 
1.     Především to musí být lidé, kteří umějí pracovat (takže to už není Afrika);
2.     Nesmí mít vysokou spotřebu;
3.     Musí jich být dost velký počet – cca 500 milionů;
 
3. O plánech USA na vytlačení Číny z Jihovýchodní Asie:
 
Jediným regionem odpovídajícím těmto vlastnostem je Jihovýchodní Asie. Takže USA potřebují Jihovýchodní Asii jako svoji kolonii. Jediným prostředkem, jak toho dosáhnout, je vytlačit odtud Čínu, což bude těžké. USA si v poslední době mnohé koupily (naposledy před pár lety Filipíny – výměnou prezidenta). Problémem ale je, že Čína dnes nemá méně peněz než USA, a ty navíc Číně stále dávají peníze za import jejího průmyslového zboží. Navíc má Čína dost silnou výhodu v diasporách (krom Vietnamu). Ten je ale stejně spojencem Ameriky, která se, zřejmě v souvislosti s historickými zkušenosti, k Vietnamu chová s mnohem větším respektem než jinde.
 
Takže v důsledku toho USA musí obsadit Jihovýchodní Asii vojenskými metodami a nasazovat tam loutkové režimy – desantními operacemi, kontrolou námořních cest, násilným přerušením styků s Čínou, vnucování jim amerického zboží a služeb atd. USA na to ale nemají dostatečné zdroje – ani vojenské (ty jsou v Západní Evropě a na Blízkém Východě). Proto, s hlediska ekonomiky, musí USA v nejbližších letech (a v JV Asii musí začít nejpozději v polovině roku 2024) tyto vojenské kapacity soustředit proti Číně. Pokud do té doby nezačnou, bude zle, protože sami američtí experti spočítali, že v roce 2025 Čína vojensky Ameriku převáží.
Henry Kissinger nedávno prohlásil, že v blízké době očekává řadu regionálních konfliktů mezi USA a Čínou. Mimochodem, obsahem jeho jednání v Pekingu mohl být odchod USA z Blízkého Východu, z čehož by mohlo vyplynout, že si Izrael bude muset hledat nového garanta vlastní bezpečnosti.
 
4. O odchodu USA ze Západní Evropy:
 
A USA odcházejí i z Evropy. Já jsem si to spočítal z hlediska ekonomiky, a navíc jsem potom slyšel rozhovor prof. Jevstafjeva s prof. Dmitrijem Treninem, donedávna ředitelem moskevského Carnegie Centra, který připustil, že z Evropy nejspíš USA odejdou.
 
Začíná tedy to nejzajímavější. Pokud USA odejdou, tak předpokládají, že to bude na 20-25 let a pak se vrátí. Co bude dál, už není důležité, protože ekonomický model světa bude už natolik jiný, že s hlediska dnešního poznání je to až zbytečné rozebírat.
 
I pokud USA odejdou, tak potřebují zachování Západní Evropy. Oni se hrozně bojí všeho: – Ruska, Číny, KLDR, protože si velmi dobře uvědomují, že nynější režimy v Západní Evropě jsou ochotny se vzdát komukoli, kdo je zachová u moci v jejich zemích. Je tedy třeba je vyděsit, a krom toho se musí dokázat samy bránit. Problém je v tom, že podle jejich vlastních propočtů je Evropa schopna postavit, vyzbrojit, vycvičit a vydržovat 300 tisícovou armádu. Dnešní frontu, včetně pobaltského výstupu se strany Ruska, takovou armádou udržet nelze. Jedinou variantou je ústup na nejkratší obrannou linii od Baltu po Alpy (přibližně hranice z roku 1945) – tu může 300 tisícová armáda udržet.
To je celý obrázek – a celá Východní Evropa by měla být předpolím, kde vládne chaos.
 
Rusko nemá a v nejbližších letech mít nebude mnohamilionovou armádu. A dál bude nutné odtud vyvézt všechno obilí, což se jistě nebude líbit Polákům, Maďarům… – a ještě by nebylo špatné tam zorganizovat nevelkou válku k vyděšení Západní Evropy a ideálně aby Rusko použilo taktické jaderné zbraně… Což Rusko zřejmě neučiní – ale strašit může. Proto zřejmě Polsko trénují, aby udeřilo na Bělorusko, Kaliningrad, atd. (což ovšem bude útok i proti Rusku jako jaderné velmoci (má tam umístěny svoje jaderné zbraně)… To, že přitom Američané Polsko podrazí, nic neznamená, protože podobně naložili se Saddámem Husajnem, Kaddáfím a řadou dalších svých bílých koní.
 
Logicky to vyvolá řadu problémů na Blízkém Východě v souvislosti s prudkým posílením Iránu.
 

Preklad: St. Hroch, 30. 7. 2023

Zdroje:

https://www.youtube.com/watch?v=h9ilRHqO5aA&t=1332s

portrét St. Hroch

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *


Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. •We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: https://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam.Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok.Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže.Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia.Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza.Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie.Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: https://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection.An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year.If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser.When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed.If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website.These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue.For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore