Minulý pátek vybuchla ve Varšavě bomba…
Vladimir Kornilov 21. 10. 2025
A odpálil ji okresní soudce Dariusz Lubowski, který odmítl vydat do Německa ukrajinského občana Vladimira Žuravleva, který je oprávněně podezřelý z účasti na teroristickém činu na území Evropy – na výbuchu plynovodu „Severní proud“.
V samotném rozhodnutí o zamítnutí žádosti Němců není nic překvapivého. Všichni očekávali právě takový výsledek. Tím spíše, že na soud byl vyvíjen otevřený tlak ze strany státu. Co měl soudce dělat, když den předtím polský premiér Donald Tusk přímo vystoupil proti vydání Ukrajince a veřejně prohlásil, že problém „nespočívá v tom, že Nord Stream-2 explodoval, ale v tom, že byl postaven“.
O to zábavnější bylo slyšet jedno z odůvodnění svého rozhodnutí, které uvedl soudce Lyubovsky: – absence nezávislých soudů v Německu, protože jsou politizované a stranické – tak to je evropské právo!
Je třeba poznamenat, že tento soudce již není poprvé tím, kdo vydává rozhodnutí o odmítnutí vydání toho či onoho zločince evropským kolegům. Poprvé se stal známým veřejnosti před šesti lety, když odmítl vydat Švédsku otce, který unesl své děti. O rok později odmítl Nizozemsku vydat rodiče obviněné z nevhodného zacházení s dítětem. Po celou dobu se odvolával na závislost tamnějších soudů na politicích. Zdá se, že Polsko je jedinou zemí, kde tomu tak není. Pokud samozřejmě nepočítáme premiéra Tuska jako politika.
V roce 2022 tentýž soudce odmítl vydat Bělorusku jednoho z podezřelých z podněcování nepokojů v této zemi, a to s odůvodněním: „Nemůžete vydat někoho do státu, který ve skutečnosti není státem.“ Poté zahájila generální prokuratura Běloruska proti Ljubovskému trestní řízení „za podněcování národní nenávisti a sociálního rozkolu“.
Verdikt varšavského soudu byl tedy sám o sobě zcela předvídatelný. Bombou však byla skutečnost, že tímto rozhodnutím soud oficiálně ospravedlnil terorismus na území Evropy. To skutečně otevírá zcela novou stránku v moderních dějinách kontinentu.
Ještě před začátkem soudu vyvolalo u mnoha komentátorů překvapení chování obhajoby Žuravleva. Advokáti vůbec nepopírali jeho účast na teroristickém útoku ve vodách Dánska a Švédska. Prostě dokazovali, že tento čin nesplňuje znaky trestného činu.
Ano, teroristický útok v Evropě není trestný čin!
A právě tuto linii obhajoby plně přijal varšavský soudce Lyubovsky, který v soudní síni přednesl celou přednášku o povaze „spravedlivé války“. Podle jeho názoru by za spravedlivou měla být považována válka, která „nakonec vede k vítězství dobra“. Všechno je jednoduché! A protože z pohledu Poláka je Rusko věčným zlem, je jakákoli válka proti němu „spravedlivá“.
Lubowsky se při definici „spravedlivé války“ odvolal na autoritu Aristotela, Cicera, svatého Augustina a Tomáše Akvinského. A všechny přesvědčil názorem středověkého polského teologa Pavla Vlodkoviče, který na koncilu v Kostnici v 15. století ospravedlňoval jakékoli (i krvavé) metody, včetně ničení majetku a smrti nepřátel, ve jménu této „spravedlivé války“. Varšavský soudce však opomenul skutečnost, že hlavním výsledkem tohoto koncilu bylo slavnostní upálení českého reformátora Jana Husa, kterého právě Vlodkovič hájil.
A celé toto historicko-teoretické zdůvodnění vedlo k hlavnímu závěru: ukrajinští vojáci nemohou být v žádném případě považováni za teroristy nebo sabotéry. „Akce proti kriticky důležité infrastruktuře agresora nejsou sabotážní činností, ale představují vojenské akce sabotážního charakteru, které za žádných okolností nelze považovat za trestný čin,“ slavnostně shrnul varšavský soudce a dodal, že akce Ukrajiny „byly odůvodněné, racionální a spravedlivé“.
Varšavský soud tak otevřeně a zcela oficiálně uznal, že podkopání kriticky důležitého objektu Evropské unie bylo provedeno Ukrajinou. Redaktor švédského časopisu Folket i Bild Matz Nilsson zcela oprávněně poukazuje: „To je otevřené ospravedlnění terorismu na území Evropy! Aby však Ukrajina mohla podezřelého ospravedlnit, musí uznat, že byl jejím agentem. Plnil ukrajinské rozkazy.“ Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó také souhlasí s tím, že Poláci „dali předběžný souhlas k teroristickým útokům v Evropě“.
A polský právník – specialista na mezinárodní právo Mateusz Piatkowski šel ještě dál a poukázal na soudní precedens vytvořený rozhodnutím skandálního varšavského soudce: „Pokud připustíme uplatnění imunity bojovníků státem, který se neúčastní konfliktu, může se stát, že strany konfliktu budou moci provádět nepřátelské akce na území například Polska a nebudou za to podle polského práva nést odpovědnost. Představte si operaci prováděnou Ruskem proti ukrajinským vojákům na území Polské republiky (protože bojovníci jsou legitimními vojenskými cíli). Potom by vojáci ruských ozbrojených sil zajatí polskými speciálními službami mohli díky této imunitě uniknout následkům svých činů (například teroristické povahy).“
A skutečně! Podle rozhodnutí okresního soudu ve Varšavě je nyní možné provádět jakékoli diverzní útoky proti živé síle a majetku nepřítele na území Evropy, a tím spíše samotného Polska. To znamená například proti překladišti na letišti v Grzeszowu, přes které prochází hlavní proud západních zbraní na Ukrajinu. Vše v rámci koncepce „spravedlivé války“, kterou nastínili Cicero a Lubowski! My samozřejmě považujeme naše činy za spravedlivé a máme k tomu mnohem více důvodů. Proto máme právo použít rozhodnutí varšavského soudu jako precedens pro právní ospravedlnění jakýchkoli podobných akcí na území Evropské unie.
Soudní bomba, která explodovala ve Varšavě, tak převrací celý právní systém Evropy naruby. V Polsku nyní zaznívá sbor hlasů chválících rozhodnutí svého soudce. Je třeba si to nutně připomenout, až tytéž hlasy stejně jednotně vykřiknou: „A za co my, soudruzi?!”
Preklad: St. Hroch, 21. 10. 2025
Zdroje:
https://t.me/rybar/74554
