Černé skříňky z letadla, které se zřítilo u Aktau, doručeny do Brazílie
Oleg Sergejev 02.01.2025
Média spojená s administrativou ázerbájdžánského prezidenta předvedla v poslední době úžasné kotrmelce. Dokonce i tragédie osobního letadla Embraer 190 ázerbájdžánské státní letecké společnosti Azerbaijan Airlines (AZAL) v Aktau se stala vhodnou záminkou.
Zpočátku tisková agentura Haqqin, blízká Alijevově administrativě, informovala, že letadlo bylo sestřeleno ukrajinským dronem. Po chvíli však slovo „ukrajinský“ z textu příslušné zprávy zmizelo.
Nicméně tón zpráv jako celku zůstal relativně neutrální, ale v krátké době mnohá média Baku a autorizovaní experti jako na zavolanou, aniž by vyčkali na výsledky vyšetřování, začali z pádu letadla obviňovat Rusko. K neméně přátelskému sboru tamních „odsuzovačů“ Ruska se vzápětí přidali sólisté zpoza oceánu. „Tvrdá reakce Ázerbájdžánu na tragédii letadla AZAL ukazuje, že Rusko ztrácí svůj tradiční vliv na jižním Kavkaze,“ napsal The Wall Street Journal. Autoři americké publikace neskrývají radost nad tím, že prezident Ilham Alijev se nespokojil s omluvou prezidenta Vladimira Putina a požaduje, aby Rusko uznalo vinu, zaplatilo odškodné a postavilo před soud viníky. Zároveň otevřeně obvinil Rusko, že se snaží případ ututlat, a dal najevo, že to nedopustí.
Výsledkem je podle Američanů zpochybnění budoucnosti rusko-ázerbájdžánských vztahů, zhoršení vojensko-politicko-diplomatických vazeb s Arménií, protiruské demonstrace v Gruzii, a proto hrozí, že Rusko zcela ztratí svůj vliv na jižním Kavkaze. Zhoršení vztahů s Baku navíc zcela jistě ovlivní vztahy Moskvy s Ankarou.
Radost Američanů je pochopitelná – pro Rusko je velmi důležité mít v Zakavkazí spolehlivé zázemí. A mediální provokace, jako byla ta, která se nedávno odehrála kolem tragédie letadla AZAL, přispívají k tomu, že se region stává kondominiem Turecka a Západu a odrazovým můstkem pro geopolitické projekty nepřátelské vůči Rusku. Ázerbájdžán je již nyní de facto tureckým protektorátem, kde po vítězství v Karabachu protiruské tendence jen rostou*). Pozoruhodný je také záměr Ankary podílet se na vyšetřování příčin katastrofy, pro nějž byla do Baku vyslána osmičlenná delegace.
Západ má zájem na tom, aby se situace v Zakavkazí pro Rusko dále zhoršovala. Proto odpor proti současnému arménskému režimu a pokusy o destabilizaci a ovládnutí Gruzie, která sice není tak významná z ekonomického hlediska, ale zároveň je významným státem z hlediska geopolitického, přes který vedou strategické komunikace v Zakavkazí a který hraničí s výbušným ruským severním Kavkazem. Ten se zase již snaží znovu rozhoupat, soudě mimo jiné podle provokace s katastrofou letounu společnosti AZAL. Ostatně není náhodou, že ve stejný den, 25. prosince, spolu s Grozným zaútočily ukrajinské drony také na republiky sousedící s Čečenskem. Manifestace v Tbilisi neustávají a sotva je náhodou, že současně s pokusy o destabilizaci země zevnitř (rukama prozápadních pátých kolon a dalších zahraničních agentů) se gruzínským směrem aktivizuje i turecko-ázerbájdžánský tandem, který skupuje gruzínský systém plynovodů.
Za šumu „nemajdanu“ a prezidentské kampaně schválila gruzínská vláda počátkem prosince přímý prodej plynovodů v západních oblastech země společnosti SOCAR Gas Georgia za 19,8 milionu lari (7 milionů dolarů). Dekret podepsaný premiérem Kobachidzem se týká privatizace 41 plynovodů v obcích v regionech Imereti, Guria a Samegrelo-Zemo Svaneti. Proces je navržen na 17 let, platby začnou od roku 2032. Ázerbájdžánská společnost SOCAR je přitom již nyní hlavním dodavatelem zemního plynu, ropy a ropných produktů do Gruzie. Podle prohlášení ázerbájdžánské centrální banky činil objem přímých investic z Ázerbájdžánu do Gruzie za období od ledna do září 2024 více než 95 milionů dolarů oproti 45 milionům dolarů za stejné období v roce 2023.
Kromě toho se Ázerbájdžán v posledních měsících účastní mnohostranných jednání o možných schématech dodávek zemního plynu do Evropy. Podle agentury Bloomberg tak schéma, o němž diskutoval slovenský SPP, spočívalo v tom, že by SOCAR nakupoval palivo od Gazpromu a následně jej přepravoval přes Ukrajinu do EU, ale incident na nebi nad Grozným, jak se dá předpokládat, k posunu „plynových“ jednání zjevně nepřispěl. Od osmé hodiny ranní 1. ledna 2025 je tranzit ukončen v důsledku vypršení pětiletých dohod, což bude mít ekonomický i geopolitický význam. V projevu na zářijovém fóru v italské Cernobbio „Pohled na svět, Evropu a Itálii“ Alijev hovořil o přínosu 3 500 km dlouhého jižního plynového koridoru, který se táhne od západních břehů Kaspického moře až k Apeninskému poloostrovu, pro energetickou bezpečnost Evropy: „Dnes nakupuje plyn z Ázerbájdžánu 10 zemí a 7 z nich je členy EU. Evropská komise proto označuje Ázerbájdžán za celoevropského dodavatele plynu a svého spolehlivého partnera… Pro Itálii se Ázerbájdžán stal dodavatelem ropy číslo 1 a dodavatelem plynu číslo 2“.
Již dříve, v červnu 2024, Biden poznamenal, že Ázerbájdžán má stále velký význam jako základní kámen globální energetické bezpečnosti, zejména pro země v Evropě, kam v roce 2023 směřovala více než polovina plynu vytěženého z pole Šach Deniz. V červenci 2022 podepsali Alijev a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen v Baku memorandum o energetické spolupráci, které předpokládá zdvojnásobení kapacity jižního plynového koridoru a zvýšení dovozu zemního plynu do EU na 20 miliard metrů krychlových ročně do roku 2027. Nakonec v březnu 2024 tehdejší generální tajemník NATO J. Stoltenberg poděkoval Baku za spolupráci a poděkoval mu za podporu. Stoltenberg poděkoval Baku za „nezbytnou podporu Ukrajině“ – patrně nejen za „humanitární“ podporu. – (Azerbajdžán dodává Ukrajině i 122 mm dělostřelecké granáty – pozn.překl.)
Je na místě se ptát, proč ázerbájdžánský prezident, který náhle a ostře zaútočil na Rusko obviněními, jež nastavila nový formát vztahů, takto předjímá výsledky dosud neukončeného vyšetřování, jehož závěry nikdo nehodlá skrývat? Ruští, kazašští a ázerbájdžánští experti přijedou do Brazílie, aby se podíleli na dekódování černých skříněk z letadla, které se zřítilo u kazašského Aktau. Předběžné výsledky vyšetřování incidentu budou předloženy do 30 dnů, uvedl náměstek kazašského ministra dopravy.
Mezitím je známo, že po havárii AZAL Alijev obdržel telefonát od Zelenského. Zároveň se Kyjev ani Baku ani nezmínily o ukrajinských bezpilotních letounech, kvůli kterým vlastně ázerbájdžánské letadlo nemohlo přistát v hlavním městě Čečenska a pravděpodobně mohlo být mylně vnímáno jako cíl při útoku VSU na čečenskou metropoli a okolí. Zdá se, že ázerbájdžánské speciální služby odpověď na tuto otázku znají. Mnoho věcí nasvědčuje důkladné přípravě útoku, v čemž se ukrajinské tajné služby GRU a SBU dobře orientují.
*) V září měl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore, který dlouhodobě působil v Turecku a je známý svým přátelstvím s Recepem Erdoganem, přednášku na univerzitě ADA v Baku, kde Ilham Alijev pronesl důležitá prohlášení. Již dříve navštívili břehy Kaspického moře vysocí představitelé amerických zpravodajských služeb, včetně šéfa Evropsko-eurasijského zpravodajského centra (EEC) Pentagonu Patricka Pryora, a to zdaleka není úplný výčet takových návštěv. Takže někdejší protizápadní rétorika pána prezidentského paláce v Baku, zaměřená na ruskou veřejnost, by neměla nikoho zmást.
Preklad: St. Hroch, 2. 1. 2025
