Ilustračný obrázok: Wikimedia Commons
Sergej Pereslegin 20231118
Mám pro vás překlad odpovědí prognostika Sergeje Pereslegina na otázky jeho kolegyně Natálie Lukovnikové – co nejspíš čeká stávající židovský stát.
Vidíte nějaké skryté tendence v tom, co se děje v Izraeli?
Toto je ten případ, kde za prvé – se nic neděje; a za druhé – se nic dít nemůže…
Jde o to, že se Izrael pokouší vojensky vyřešit politickou situaci, což je – obecně řečeno – naprosto nesmyslné a prázdné. Mohli by mu o tom povykládat Angličané – mám na mysli to, že to, co dnes provádí Izrael v sektoru Gazy, oni prováděli v Irsku nejedno desetiletí, což nakonec vedlo k úplnému osvobození Irska. Pro samotné Iry to možná nebyl ten nejlepší výsledek konfliktu, nicméně Angličané tam zcela jistě svých cílů nedosáhli.
Takže s Gazou je situace podobná. Jde o politický konflikt, do značné míry civilizačního rázu. Je to střetnutí civilizací, ale velmi zajímavé je, že s hlediska čistě formálního jak Palestina, tak Izrael patří ke stejnému typu afroasijské civilizace, aktivní civilizace, vystavěné především na aktivitě, na přijetí těch, či oněch řešení/rozhodnutí a na změně situace. Z tohoto hlediska jsou si strany velmi blízké, navíc i etnicky.
Izrael vede, bohužel, civilizační politický konflikt jako válečně-teroristický. V podstatě jde o chybu dost rozšířenou – připomeňme si loňský únor, kdy jsme zřejmou válku občanského charakteru, válku za principy života, nazvali protiteroristickou operací a vážně jsme si mysleli, že ji budeme moci protiteroristickými opatřeními vyhrát, a navíc, že rychle.
Izrael dnes dělá přesně totéž. A přitom, což je pro něj nepříjemné, jsou čísla uváděná na internetu nanejvýš podezřelá pokud jde o jejich přesnost (číslo mrtvých a raněných, nacházejících se pod závaly), jakkoli je budeme považovat za vycucané z palce, tak jen z fotografií zničených území je jasné, že jejich řád uvádějí správně. Znamená to, že Izrael považuje pro sebe za přípustný boj, při němž na jednoho zlikvidovaného teroristu připadá 10-12 zlikvidovaných civilistů. Před nějakou dobou se zdálo, že lidstvo už tak nebojuje, a je velmi nepříjemné, že právě Izrael předvedl, že stále ještě žijeme v logice nejen ve středověku, ale v éře klasického Starého Zákona, s úplným zničení všech viníků, kteří nejsou považováni za lidi.
Izrael vítězí, nebo prohrává?
Přitom ale obecně probíhá izraelská operace víceméně úspěšně (což jsem si, otevřeně řečeno, původně nemyslel), nicméně je nekonečná. Ona nemá konce a nemá bod zakončení. Odsud vzniklo jisté uváznutí. Přitom jsem přesvědčen, že velmi silnými kroky USA se zatím podařilo zdržet Blízký Východ od protiizraelských činů, ale tato situace je rovněž nanejvýš nestabilní, a ono obrovské napětí se může kdykoli protrhnout a vylít. To chápou všichni účastníci konfliktu – Izrael, USA, blízkovýchodní státy i Hamás.
Nejnepříjemnější je, že Izrael už nemá k dispozici „dobrou hru“ – což je pro něj zlé. Může jen přijímat ta, či ona rozhodnutí, která mohou být více či méně úspěšná. Izrael se například docela rychle zorientoval v situaci, docela rychle se mu podařila do jazyka rozkazů převést zkušenosti ruské SVO a v městské zástavbě Gazy operuje víceméně úspěšně. Ta činnost sice není až tak úspěšná, ale mohlo být mnohem hůř (podle počáteční reakce izraelské armády). Chyby se napravují, dobré tahy provádí, nicméně na situaci to nic nemění.
Izrael v ještě tvrdší formě vyhrotil svůj hlavní exklávní problém – zejména pak sice může porážet blízkovýchodní konkurenty kolikrát chce, ale první porážka se mu stane osudnou. Navíc se ukázalo, že taková porážka je možná. Onen Izrael, podle jeho reakce na tento konflikt, může být poražen… A s tímto i s pochopením, které došlo celému Blízkému Východu, Izrael už nic nenadělá. A proto celá další historie státu Izrael, je otázkou toho, jak dlouhá a mučivá bude agónie.
Nebo budou přijata ta či ona politická rozhodnutí o pomalém uzavírání projektu. V souvislosti s tím už Hamás jednou vyhrál, když všichni účastníci konfliktu včetně USA posuzují nezbytnost ustavení palestinského státu.
Jaké jsou vyhlídky?
Ale vytvoření palestinského státu na tomto území bude pro Izrael ještě nesnesitelnější. Proto, jak se obávám, moje předpověď nikam nemizí: – Exkláva Izraele musí být likvidována. Otázkou je pouze, zda to bude provedeno:
– rychle a mučivě;
– rychle a šetrně;
– pomalu a mučivě;
– nebo pomalu a šetrně.
To jsou čtyři scénáře, z nichž každý je možný. A žádná ze stran s tím už nic jiného nenadělá. To chápou jak USA, tak i Británie, která se domnívá, že jí tato situace poskytuje reálnou šanci se na území Blízkého východu zachytit a upevnit. Nejlépe ze všech to ale chápe Turecko. Nelze přehlédnout, že Izrael byl zajímavým projektem, v němž bylo provedeno mnohé. Jistěže Izrael nepředvedl nic mimořádně velkého v oblasti vědy, kultury atd., ale například jeho zemědělské úspěchy v oblasti Blízkého Východu, některé věci související se sociální strukturou byly mimořádně důležité a zajímavé.
Pokud mi někdo řekne, že svět bez Izraele už nebude tak zajímavý, tak s ním souhlasím, protože tato země mi bude velmi chybět. Ale stejně, jako jsem neměl co říci v roce 1988, když jsem pochopil, že rozpad SSSR je nevyhnutelný, a myslel jsem si, že bez něj svět bude horší a chudší (což se také stalo), ale nedalo se nic dělat, protože všechny chyby byly udělány už dřív a nedalo se nic napravit. Ani výroky politiků, ani referendum ve prospěch zachování Svazu…
Teď je situace stejná s Izraelem: – všechny chyby už byly udělány, svět bez Izraele bude horší a chudší – ale bude jasně bez Izraele.
To nejmoudřejší, za co je pravděpodobně třeba se vzít, je zajištění efektivní nové diaspory, efektivního nového přesídlení. Aby lidé přišli tam, kam je třeba, aby neztratili ani život ani zdraví, či něco dalšího, protože obě strany tohoto konfliktu mají právo na existenci, život a štěstí.
Izrael vede konflikt ve standartní válečné logice – a v této logice konflikt nikdy a nijak skončit nemůže. Obecně to v Izraeli zřejmě už chápou, ale dosud jsem nikdy neslyšel o státu, který by sám předsedal své likvidaci, svému zrušení. A sotva to můžeme požadovat od Izraele – jakkoli správný by takový krok byl.
Preklad: St. Hroch, 19. 11. 2023
Zdroje: