Čistky v čínské armádě a plenární zasedání
Nikolaj Vavilov 20. 10. 2025
Dnes vám, kolegové, přinesu krátký rozbor událostí, které nás v tomto týdnu čekají v souvislosti s Čínou. Všechny spolu úzce souvisí, část z nich se týká jen Číny, část trojúhelníku Čína-Rusko-USA.
V první řadě je to každoroční plénum ÚV KS Číny, které dnes zahajuje a bude věnováno ekonomice, a protože je Rusko významně provázáno s Čínou exportem, ovlivní to i vzájemný vztah obou zemí.
Další je příprava setkání Vladimíra Putina s Trumpem v Budapešti, což Číňané velmi pozorně sledují, protože vidí Rusko jako mechanizmus zajišťující jejich severní týl proti USA. Pokud by došlo k silnému příklonu Ruska k USA, pak to velmi ovlivní vztah Číny k oběma zemím, jakož i na vnitřní ekonomickou situaci.
No, a posledním z oněch významných událostí je příprava možného setkání Trumpa a Si-Ťinpchinga na summitu APEC 30.října až 1.listopadu v jihokorejském Soulu. Nad setkáním je ale zatím otazník, protože není jasné, zda tam Si vůbec pojede – na posledních dvou mezi národních summitech konaných mimo území Číny zastupoval ČLR předseda vlády. Budapešťské setkání Putin-Trump nepochybně Si-Ťinpchingovo rozhodnutí ovlivní. Stejně jako ovlivní sílu pozice USA vůči Číně.
Zítra by měla být schůzka čínského ministra financí s protějškem z USA Bessentem, kteří budou jednat především o vzájemných clech, protože právě příjmy ze vzájemného obchodu těchto zemí (a případné zavření obchodu) významně ovlivní přípravu čínského státního rozpočtu na příští pětiletku.
No, a ještě se zmíním o největší čistce v armádě ČLR od dob Kulturní revoluce…
Plénum ÚV KS Číny
Toto plénum sice nevypracovává konkrétní ukazatele příští 15. pětiletky 2026-30, ale má mimořádný vliv na odpovědi na zásadní otázku:
Dokáže Čína zformulovat ekonomický systém, jeho globální ekonomický obrys bez USA a s oporou o svoje hospodářské partnery užívající ve vzájemných platbách juan místo dolaru?
Tedy o Rusko a země zapojené do programu „Pás a stezka“ a tzv. se vydat na volné moře…
V tuto chvíli na to čínská ekonomika připravena není a odchod Číny od amerického dolaru tak zatím garantován není.
Proto je svoláno toto – další – ekonomické plénum (běžně bývá mezi sjezdy jen jedno , a to třetí v červnu minulého roku, protože na něm potřebná jednoznačná rozhodnutí učiněna nebyla. Stále probíhá ostrý konkurenční boj mezi skupinou Si, která prosazuje rozvoj opírající se na vlastní síly a síly výše zmíněných partnerů a proamerickou skupinou tzv. Komsomolců, kteří se snaží o návrat k těsným vztahům s USA, kde tíhnou k Demokratické straně.
Ty otázky jsou zcela konkrétní:
- Může Čína vyplout na „volné ek.moře“?
- Může se opřít o Rusko a dodávky jeho zdrojů?
- Může přežít hospodářskou blokádu se strany USA a jejich spojenců?
- Může překonat technologickou blokádu?
- Může nivelizovat vliv USA na trh EU?
Pětiletka bude nejspíš ve znamení konfliktu s Taiwanem podporovaným USA – a otázky znějí:
- Připravujeme válečnou ekonomiku? Ekonomiku k velké válce?
- Připravujeme ekonomiku uzavřenou, oddělenou od Japonska, USA a možná i od zemí Jihovýchodní Asie?
- Připravujeme ekonomiku, která bude závislá do značné míry mna kontinentálních dodávkách surovin a energie z Ruska a republik Střední Asie a přes Severní mořskou cestu?
- Dokáže se čínská ekonomika obejít bez dovážených chipů, jejichž domácí výroba zatím nestačí?
- Anebo příznivci USA prosadí návrat na jednoznačnou orientaci na úzké spojení s USA a vytvoření jakéhosi společného trhu a společný model rozvoje asijsko-pacifického regionu? Linie tedy zatím vypracována není, sílí developerská krize, nezaměstnanost mládeže, atd.
Plénum tedy bude zásadní, ale jak znám Číňany, předpokládám, že 23.října vystoupí Si a řekne: „Budeme bojovat“ a spustíme válečnou ekonomiku, což budou provázet další významné kádrové čistky a další opatření.
Rozhodnutí sjezdu ale nebude naznačovat, čí cesta vyhrává, a může se také stát, že se rozhodnou, vzhledem k nevyjasněné pozici s USA, že „nebudou dráždit hada“ a přeloží radikální rozhodnutí na rok 2026.
Pokud ale budou provokativní kroky USA pokračovat, jednání ministrů financí zkrachuje atd., může dojít k tzv. efektu cesty Nancy Pelosi, kdy Si využil provokativní přistání tehdejší šéfky Kongresu USA v srpnu 2022 na Taiwanu, k potlačení proamerické opozice ve vedení strany a posílení svých příznivců na následujícím 20.sjezdu strany.
Co to znamená pro nás, pro Rusko?
Pokud skupina Si zvítězí, tak se ohromný trh během 15.pětilekty postupně uvolní pro Rusko a na druhé straně i příliv čínských investic do různých odvětví Ruska.
Význam budapešťského setkání?
USA projeví zjevnou snahu přimět Rusko k neutrálnější pozici vůči Číně během jejího konfliktu s USA a za to nabídnou Moskvě nějaké ústupky ve formě omezení sankcí, vojenské pomoci Evropě, nějakých společných investičních projektů, a navíc se budou snažit směřovat termín budapešťského jednání co nejblíž k termínu zasedání čínských komunistů – někde kolem poloviny tohoto týdne. Trump už vypustil informaci, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem ještě před svým setkáním se Si. Nicméně předpokládám, že i ruská strana, poté, co Američanům významně pomohla v Iránu, zatlačí tak, aby nemusela slevovat ze své úrovně vztahů s Pekingem, navíc bude směrovat termín co nejdál od pekingského pléna. Zatím to vypadá tak, že by měla jednání v Budapešti proběhnout někde k 30-31.říjnu.
K jednání v Soulu:
Pokud jde o summit APEC, tak znovu opakuji, že si nemyslím, že tam Si pojede. Napětí mezi ČLR a USA je aktuálně příliš, vysoké, aby se daly očekávat nějaké výrazné změny k lepšímu. V odpověď na Trumpovy celní a blokační sankce Čína zavedla pro USA zvláštní přístavní poplatky, v platnosti zůstávají striktní omezení vývozu kovů vzácných zemin. Včera ministerstvo státní bezpečnosti ČLR obvinilo USA z hackerského útoku na jednu z čínských státních institucí. Navíc je tu Bezpečnostní hledisko, jde přece jen o zemi vojenského spojence USA a zóny vojenské kontroly a nějaké komplikace nelze vyloučit.
Hlavním rozporem je, že Číňané toto setkání vlastně nijak zvlášť nepotřebují – na rozdíl od Trumpa, který si potřebuje zlepšit reputaci po neobdržení Nobelovky a vzhledem k vyhrocené vnitřní situaci v USA a blížícím se doplňovacím volbám v roce příštím.
Pro nás důležitá je zpráva o tom, že na konci října poletí do Číny první vicepremiér Manturov s velkou ministerskou dlegací jednat už o konkrétních otázkách rozvoje spolupráce v průmyslu.
Čistka v národní lidové armádě:
Ta čistka začala už dost dávno, v čínské armádě neustále probíhá rotace. Zda je to dobře nebo špatně, je otázka, protože pokud ministra zavřou za korupci a na vývoz zlata a hotovosti z jeho domu nestačil vojákům jeden náklaďák, nabízí se otázka, co dělaly orgány po dobu jeho kariérního postupu. Celý ten zmíněný proces začal v roce 2014 a byli to nominanti předchozího vedení, tedy „komsomolců“. Koncem loňského roku zmizel admirál a člen ústřední vojenské rady, v březnu letos jeho nominant, zástupce Si-Ťinpchinga pro věci ústředního výboru, byli odvoláni i velící generálové jaderných sil no a v pátek tiskový mluvčí ministerstva obrany informoval o vyloučení 9 generálů z ÚV komunistické strany. Kromě již zmíněného zástupce Si, který velel blokádě Taiwanu, to byl mj. náčelník štábu velení operacím východního vojenského okruhu, zodpovídajícího za taiwanskou operaci, politický komisař pozemních sil, politický komisař válečného námořnictva a velitel lidové ozbrojené policie. Byli uvězněni a jsou vyšetřováni v rozsáhlém případu.
To ovšem neznamená, že se Čína ne připravuje k válce. V SSSR byly obdobné čistky v letech 1936-39 v řadách Rudé armády. Je to tak, že pokud se země připravuje k velké válce, je armáda nejobjemnější s hlediska zrádců. Jak říkají Francouzi – zrazují vlastní…
Uvidíme, co přinese plénum ÚV KS Číny.
Preklad: St. Hroch, 20. 10. 2025
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=xLvpEKUo7sY
