POKUS O ATENTÁT NA PREMIÉRA, TEROR A BUDOUCNOST EU

Sergej Pereslegin        20240518
 
Evropa zašla do radikálních extrémů. Od blokování cizího majetku až po fyzickou likvidaci nežádoucích politiků. Před asi 15 lety mi to ani nepřišlo na mysl a nikdy by mě nenapadlo, že to dojde tak daleko a že je něco takového v “rozkvetlé zahradě” možné. To je ta “svatá demokracie”.

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Ta událost mě velmi rozhořčila, ale ani trochu nepřekvapila. Teď se často budou rozepisovat o variantě propojení s rusko-ukrajinských konfliktem, ve smyslu že Fico byl proruským premiérem, a proto atentát na něj je dílem těch, kteří nenávidí Rusko, nebo naopak že „bojovníci za svobodu“, chápající nezbytnost boje ukrajinského lidu, se takto pokoušejí řešit ten problém…
 
Ve skutečnosti Ficův vztah k boji kolem Ukrajiny nehraje v tomto případě hlavní roli. Základní situace je pro Evropu daleko horší, protože Evropané si začali vzpomínat, že politická vražda je jedním z nástrojů vedení politiky, jakkoli by se zdálo, že na to už zapomněli. Jistěže byly teroristické akce, strašná akce Breivikova, atentát ve Švédsku – ale pokaždé to páchali lidé velmi zvláštní, zaujímající extrémní pozice, kteří nefigurovali na internetu a proto byli mimo zorné pole. Dalo by se říci, že to byli „neevropští Evropané“.
 
Situace na Slovensku hovoří o tom, že byla vybudována zdánlivá pospolitost. My jsme se s tím už setkali u nás. Jen si vzpomeňte na pospolitost „sovětský lid“, jež se zdála být vybudována, pak ale začaly boje na okrajích, pak události mezi Arménií a Azerbajdžánem (teď jsme si zvykli, že spolu bojují) – tenkrát to byl na našem území konflikt naprosto nemyslitelný. Najednou se ale ukázalo, že všichni tito lidé, zdánlivě žijící ve společném sovětském státě, vyznávající společné sovětské hodnoty a zájmy, že tito lidé vyznávají úplně jiné hodnoty a zájmy, vztahující se k úplně jinému taktu vývoje. Teď EU sklízí stejné plody. Zdálo by se, že se vytvořila nová pospolitost evropského lidu, nový typ vztahů. Oni přímo bláznili z toho, jak demokratické ty vztahy jsou… Ve skutečnosti ale vytvoření obrovské eurobyrokracie nebylo spojeno s přáním uchvátit moc, ale přáním, aby i ta nejmenší součást společenství byla vyslyšena. Tato byrokracie je často považována za nepřítele Evropy a jejích hodnot, ale ne – pokud respektují svoje hodnoty, je to mimořádně důležitý sociální experiment. Ovšem v jistých případech – chtěl bych tu poznamenat Bismarckův výrok -, že: – „ jaký to zajímavý experiment, pojďme ho vyzkoušet v zemích, na nichž nám nezáleží…“.  
 
Oni ale sami začali věřit tomu, že skutečně mají práva menšin, práva každého jazyka, a nějakou dobu se zdálo, že tomu tak skutečně je, a oni byli skutečně hrdi na svůj způsob života. Já v žádném případě nemohu říci, že k tomu neměli žádné důvody…
 
Říkáme, že EU je globalistickým projektem, ale takovým být nemusel – viz idea Spojených států Evropy, o němž psal počátkem minulého století už Lenin, byl projektem evropským a nikoli globalizačním. Globalizace jako myšlenka ani tou dobou nebyla. Globalizační krize vede ke krizi projektu EU. Přitom je možné říci, že ke krizi došlo v důsledku „Kovidu“ a bude to pravda, stejně tak lze říci, že rusko-ukrajinský konflikt postavil Evropu před volbu a výzvu, kterou nemůže přijmout a vyřešit – a bude to rovněž správně. Na rovinu řečeno – nebýt prvního a druhého, našlo by se něco třetí, čtvrté, atd. On by americko-čínský konflikt rovněž Evropu donutil vstoupit na pole rozdělení zájmů.
 
Důležité je, že se globalizační a integrační tendence změnily v protikladné, a v tom momentě začíná rozpad EU z jejích okrajin. Říkám-li slovo rozpad, nemám na mysli, že Slovensko nebo Maďarsko zítra z EU vystoupí – nejspíš k tomu nedojde. Mluvím-li o rozpadu, mám na mysli rozpad evropské ideje, evropské mysli. Na tomto zločinu, na tomto pokusu o vraždu je nejhorší, že to nebyl Breivik, mladý nacionalista, který se svým podivným způsobem pokoušel zachránit Norsko a Evropu, ale sedmdesátiletý spisovatel, zakladatel literárního klubu a východoevropský intelektuál. To je, dle mého zásadní moment. Jistě lze říci, že se čehosi naposlouchal a jako liberál považoval za nezbytné nějak pomoci Ukrajině. Problém je v tom, že východoevropská inteligence začala považovat politickou vraždu pro dosažení nějakých cílů za cosi normálního. Natolik situace přezrála, že připouští terorizmus.
 
Kde můžeme očekávat další podobnou událost?
Počkejte, terorizmus se zdá být nejen přípustným, ale svého času (počátkem min. století) ve víceméně svobodných zemích jako Srbsko, Francie a Rumunsko byla často nestabilní politická situace a nejednou docházelo k vraždám králů a premiérů, což se v tehdejší Evropě považovalo za víceméně normální formát existence, normální formát vnitřní teroristické války. Hrůza nynější situace je v tom, že pokus o vraždu Fica , který zatím žije, je velmi vážně zraněn a přejeme mu úspěšné vyzdravění. Nicméně možnost cílené střelby zblízka, s přáním zabít, to, že to bylo možné, je srovnatelné s tím, kdy jsme se u nás, poprvé v Sojůzu dověděli, že mezi Arménií a Azerbajdžanem je nejen konflikt, ale že tam začali zabíjet lidi. A když k tomu došlo, začalo být jasné, že SSSR jako takový už není.
 
Totéž lze říci ve vztahu k EU. Začaly vyplouvat podprahové záležitosti jižní a východní Evropy, které byly na 20 let zatlačeny do hloubi sociálního podvědomí – natolik hluboko, že lidé sami nevěřili, že to u nich někdy bylo. Teď si to připomenou, proto atentát na Fica jistě není poslední. A ptáte-li se, kde – pak nejspíš v Bulharsku a to na rozdíl od Slovenska nikoli na myšlence „protiruské“, ale „protievropské“, protože vstup Bulharska do EU byl pro ně natolik nevýhodný, že tam jistě je opozice, která sní o zpětném chodu událostí. Sotva Srbsko nebo Maďarsko, ale v Chorvatsku to možné je. Proč? Chorvaté prakticky kompletně do EU nechtěli. Jejich zaměření na cestovní ruch jim poskytovalo řadu možností k bezvízovému styku – bez tvrdých závazků vůči EU. Oni sami říkají, že je tam táhla vláda, ale věří, že se jim jednou nakonec podaří žít normálně, podle svého. Další vidím, jakkoli to může být překvapivé, Francii.
 
A ve Velké Evropě?
Tam ne, protože ta narazila na velký soubor vojenských a ekonomické výzev, a ani se nepokouší na ně odpovědět. Za prvé vhodný čas už propásla a za druhé ani není vidět chuť přijímat k tomu nějaká potřebná politická rozhodnutí.
 
Je to tak, že se nyní jako bázi své existence pokouší založit boj s globálním oteplováním, zelený program a ekokolonializmus. Ten program ale v podmínkách války netáhne a jiný program nemá a nezbývá jí už ani čas.
U nás se poslední léta aspoň diskutuje o obrazu budoucnosti Ruska. Obraz budoucnosti Evropy se ani neposuzuje, krom těch zelených idejí, které ale byly od počátku slabé. Vůbec se nezabývám tím, že byly chybné. Ony jsou nepravdivé a špatné, což ale není až tak důležité – důležité je, že jsou slaboučké, a jiné oni nemají. Takže nic nebude. Aby něco bylo, je nutné, aby se objevil předmět sporu – kolem čeho se neshodneme.

To, co se děje na Slovensku, je rozpad periferie – je to pochopitelný jev a k periferii sedí. Ale já si, nikoli náhodou myslím, že Francie za Macrona se začíná chovat jako periferie. Je to jeho velká národní „zásluha“ a doufám, že mu Francouzi postaví odpovídající památník. Ale centrum Evropy se zatím nedefinovalo. Ono je v Evropě mnoho různých linií, jak spojujících, tak i dělících a dá se předpokládat, že dojde k dělení Evropy na oblasti, z nichž v některých budou více dostředivé tendence než v jiných. Mimochodem právě Slovensko, které pochopilo, že EU dožívá své poslední dny nebo desetiletí, ale perspektivu nemá, by mohlo uvažovat o nějakém propojení s Čechy… – k tomu se ale musí Češi radikálně změnit. Podobně jako Slovensko si uvědomilo tu bezprerspektivnost EU Maďarsko, Srbsko – a budete se divit – i Švédsko. Tyto země začínají hledat, jaké a čí kvality by u koho bylo možné využít byť k prostému národnímu  přežití.

Řada zemí nic nevidí, nebo vidět nechce – viz, ČR, Francie, Německo, Holandsko a bez výjimky celá naše limitrofní konstrukce Pobaltí, včetně Finska – ty se pokoušejí zachovat to, co už zachovat nelze. Pro Čechy nyní existuje velmi krátké historické okénko, jež by umožnilo znovuzrodit Československo, což by bylo historicky i kulturně velmi správné řešení pro obě tyto země, které by je vrátilo k historicky významné jejich minulosti. Češi ale, kromě rusko-ukrajinské války, si nepřejí, ze své antiruské pozice, vidět nic jiného.
 
Nyní se začnou dít velmi závažné události. Protože to, co se stalo, ukázalo Slovákům (a nejen jim) prostou věc: – že je to možné, a navíc, třebaže byli okupováni SSSR a patřili do Východního bloku, tak tam jim aspoň nevraždili premiéry…
 
To, co se stalo, je skutečně strašná událost – strašná pro evropské myšlení… Ale reakce Evropy je jen jakési tiché lokální odsouzení. Pojmout to jako celoevropský problém si netroufl žádný z evropských lídrů. A co je ještě horší, že oni to ani nechápou. Jeden z účastníků našeho kanálu poslal takový vtip: „Takže atentátník je spisovatel a dokonce zakladatel literárního klubu? Pak je jasné, kdo bude laureátem Nobelovy ceny za literaturu…“.
Je to, samozřejmě, vtip – ale pokud se takovýto černý humor už objevuje, znamená to, že jsme se setkali s velmi závažnou událostí…

Preklad: St. Hroch, 20. 5. 2024

Zdroje:

portrét St. Hroch

Dodatok Mariána Moravčíka

V tejto súvislosti je zaujímavé, ako Rusko a jeho konflikt so Západom na Ukrajine vnímajú prostí Číňania.u003cbru003eYoutubový kanál Awakening zverejnil u003ca href=u0022https://www.youtube.com/watch?v=LFtVVdbZWQsu0022 target=u0022_blanku0022 rel=u0022noreferrer noopeneru0022u003evideou003c/au003e s výsledkami takého prieskumu.

Snímka z videa
Snímka z videa

Jedna z otázok – podstatná pre našu tému, bola: „Ktorú krajinu alebo región by sme mali považovať za najviac zodpovednú za krízu na Ukrajine?“u003cbru003e80,1 % respondentov odpovedalo, že u003cstrongu003eUSA a krajiny Západuu003c/strongu003eu003cbru003e11,7 % odpovedalo, že samu Ukrajinuu003cbru003ea len 8,2 % respondentov by vinilo Rusko.u003cbru003eAutori videa hovoria, že niekto by mohol namietať, že výskum sa robil v roku 2023 viac ako rok po vypuknutí priamych bojov ruskej armády a vykonávala ho čínska inštitúcia… no dáva do pozornosti výskum, ktorý vykonala univerzita v Kalifornii začiatkom roka 2022, teda tesne na začiatku, na vzorke Číňanov žijúcich v USA.u003cbru003eVýsledok zhŕňa nasledujúci obrázok:

Snímka z videa

Otázkou bolo, či v konflikte Ruska a Ukrajiny respondent podporuje Rusko (červená), Ukrajinu (modrá), alebo ani jednu stranu (sivá). Je zrejmé, že čínska populácia je v tejto otázke rozdelená, no predsa len podporuje Rusko. Horný riadok reprezentuje Číňanov so stredoškolským vzdelaním, dolný riadok Číňanov s vyšším vzdelaním (ktorí zrejme majú lepší prehľad a viac rozumejú tomu, čo sa tam naozaj deje).

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore