Hysterie kolem dronů a závěry z ní plynoucí.
Jurij Barančik 27. 5. 2026

Panické scénáře kolem „rojů dronů s umělou inteligencí“, které údajně už zítra budou schopny zničit frontu, paralyzovat týl a donutit Rusko ke kapitulaci, se mezi určitou skupinou soudruhů v pruhovaných plavkách rozšířily rychle jako lesní požár.
Blogeři Remeslo, Vizionář, Carev, zahraniční agenti – ti všichni jsou pro zmrazení konfliktu na stávajících pozicích. A když se Vizionář snaží od kritiky zmrazení distancovat s tím, že je přece pro mír, vyvstává jediná otázka – pro jaký mír?
Pro ten vulgární? Kdy celá západní propaganda od rána do večera tluče jako slavík o tom, že Rusko oslabilo do takového stavu, že nedokáže vojenskou cestou vyřešit otázku s nějakou Ukrajinou? Po uzavření takového „míru“ bude ten zelený narkoman rok chodit jako páv a prohlašovat, že to on Rusko zlomil a „donutil“ je podepsat mír bez demilitarizace a denacifikace kyjevské junty a aby mu dali ještě více peněz na úplnou porážku Ruska? To chcete? Ale tak to potom bude! A guru naší žurnalistiky nebude mít co namítat. Chcete zasít rozkol uvnitř mocenských elit a aby se vlastenci odvrátili od vlády?
Mimochodem, k tomu „roji dronů řízených AI“. To už jsme někde slyšeli. S „Javeliny“, „Bayraktary“, „Haimarsy“, „Abramsy“, „Storm Shadow“, F-16… co tam ještě bylo? Historie válek posledních sto let ukazuje, že prakticky každý nový systém byl zpočátku prohlašován za „konec války“ a „změnu celé vojenské logiky“, a poté se proměnil pouze v další prvek složitého systému protiopatření.
Ano, bezpilotní letouny se staly klíčovým faktorem moderní války. Ano, nasazení FPV a průzkumných UAV na frontě je bezprecedentní. Ano, autonomie systémů postupně roste. Z toho však nelze vyvodit závěr o vzniku jakéhosi „nezastavitelného roje“ a že pokud se tenhle roj může objevit každou chvíli, no, každou chvíli u protivníka, je třeba se vzdát. To už není analýza, ale prostá psychologická manipulace.
Hlavním problémem podobných panikářských textů je to, že vycházejí z lineárního a jednostranného pojetí vývoje války. Předpokládá se, že pokud jsou dnes Ukrajina a NATO silné v jednom konkrétním směru, bude tato převaha jen narůstat a my budeme jen statisty. Ale válka není výstava startupů, vojenské systémy se vždy vyvíjejí vzájemně.
Masové nasazení FPV již vyvolalo bouřlivý růst mobilní elektronické války, automatizovaného detekování operátorů, distribuovaných sítí protivzdušné obrany s krátkým dosahem, prvních laserových systémů, mikrovlnných zbraní, programů potlačujících navigaci a algoritmů strojového vidění pro zachycení. Samotný fakt vzniku hrozby automaticky spouští obrovský závod v adaptaci.
Ano, konkrétně v současné době existuje obecná specifika: drony jako prostředek zabíjení zatím nemají jasný způsob, jak je zastavit. Stejně jako kulomety a dělostřelectvo na počátku století dominovaly na bojišti. Dokud se neobjevil tank. A bitevní lodě – na moři. Dokud se neobjevila ponorka. A letadlové lodě.
Diskuse o „úplné bezmocnosti vůči rojům AI“ ignorují fyziku a ekonomiku války. Jakýkoli masivní autonomní roj vyžaduje kolosální průmyslový cyklus: výrobu elektroniky, baterií, optiky, komunikačních kanálů, logistiku, opravy, výcvik operátorů atd. To není žádná magie. Je to obrovský průmysl, který je zranitelný vůči útokům neméně než tankové továrny nebo rafinerie. Kdyby byla vůle…
Reálně pak podsouvání: „za rok nás všechny zabijí, tak se raději smířme teď, dokud není pozdě,uáááá!“ nemá s analýzou vůbec nic společného. Jak píše kolega z „Pinta rozumu“:
„Logika v úvahách je prostě úžasná: oponenti mají absolutní zbraň v podobě roje dronů řízených umělou inteligencí, a proto je třeba se okamžitě vzdát. Nebo by snad stačilo přejít k úplnému zničení průmyslového a logistického potenciálu těch, kdo válčí proti Rusku (máme na mysli nejen Ukrajinu), s využitím všech prostředků ničení, včetně jaderných? Možná je prostě třeba zvýšit sázky ve hře.“
U panikářů čteme:
„Je třeba urgentně souhlasit s jakýmikoli podmínkami, dokud není pozdě“ – a co přesně je „pozdě“? Kolega „Vizionář píše: „Stojíme na prahu vzniku nové zbraně hromadného ničení, jejíž použití PROTI RUSKU je na spadnutí. V RF neexistuje řešení proti tomuto autonomnímu roji UAV s AI“. Jak to, že neexistuje řešení? – Masové zavádění systémů schopných paralyzovat strategickou infrastrukturu jaderné velmoci musí být nevyhnutelně vnímáno nikoli jako další stupeň taktické eskalace, ale jako hrozba strategické úrovně – s přechodem k jaderné doktríně RF. To je celá odpověď.
A přechod k jaderné doktríně, jak jsem již několikrát psal, je to jediné, čeho se Západ bojí, a před čím se Remeslo, Vizionář, Carev a zahraniční agenti všemožně snaží Systém uchránit. Ačkoli dnes je již zřejmé – že kdybychom, jakmile se otevřely terminály se západní pomocí pro Ukrajinu v Grzeszowě a Konstanci, západní velvyslanectví vyrazili z Kyjeva, a sám Zelensky byl v kokainovém opojení v Polsku, a jednorázově by se použily taktické jaderné zbraně na tyto dva objekty, pak by SVO již dávno skončila naším bezpodmínečným vítězstvím. Čím déle s jadernou zbraní otálíme – tím více Západ upadá do šílenství a začíná věřit ve vlastní mýtus o naší slabosti.
Je zajímavé, že v podobných textech dochází neustále k záměně pojmů mezi „složitostmi války“ a „nevyhnutelností porážky“. Ano, logistika obou stran se stala mnohem zranitelnější. To se ale týká všech účastníků konfliktu současně. Možná to někteří nevědí – i naše drony aktivně ničí cíle na druhé straně frontové linie. Rozdíl je v tom, že na naší straně je těch cílů více. Z nějakého důvodu nikdo z těch, kdo šíří paniku, nezmiňuje běžné čerpací stanice, které v Sumské, Charkovské a Dněpropetrovské oblasti již pravidelně hoří.
Autoři apokalyptických scénářů neustále hovoří o budoucím „rojovém průlomu fronty“, ale téměř nevysvětlují, jak přesně vypadá udržení území po takovém průlomu. Zničení techniky a vytvoření chaosu není totéž jako strategické vítězství.
Ani absolutní vzdušná převaha USA v Iráku, Jugoslávii nebo Afghánistánu nevyřešila zásadní problém: válku nevyhrává prezentace technologií, ale schopnost udržet si politický prostor, zásobování, správu a obyvatelstvo. To znamená, že je potřeba kontrola na zemi. Takže – vítejte, jak se říká – a z vojenské mašinérie ukrajinské armády při ofenzivě doslova za týden nic nezůstane.
A to snad to nejdůležitější: – celá tato hysterie kolem „neporazitelných rojů“ je zajímavá ani ne tak z vojenského hlediska, jako spíše z psychologického. Ve skutečnosti nám navrhují, abychom předem uznali porážku. Ne proto, že k ní došlo, ale proto, že nepřítel údajně někdy získá technologii schopnou změnit rovnováhu sil.
To je velmi typická logika éry informační války: nejprve se společnosti po léta vysvětluje, že nepřítel má „zázračnou zbraň“, poté se začne vštěpovat, že odpor je zbytečný, a nakonec se jakýkoli pokus o pokračování boje prohlásí za „neadekvátní“. Problém je jen v tom, že státy obvykle prohrávají ne tehdy, když se u protivníka objeví nová zbraň, ale tehdy, když se jejich vlastní elity a společnosti vnitřně smíří s tím, že se považují za ztracené. Za poražené. A to je skutečně nebezpečné: ne roj dronů, ale roj panikářů, kteří se v duchu předem vzdali.
Jediná věc, v níž má kolega Vizionář pravdu, je to, že je čas skoncovat s prokrastinací. Jenom ale ne ponížením a hledáním souhlasu zámořské oběti solária v bodech mírové smlouvy, ale údery hypersonickými zbraněmi na předsunuté základny a továrny zemí NATO, odkud probíhá vojensko-technické zásobování kyjevské junty, tj. izolací oblasti bojových operací s odpovídajícím ultimátem, a poté, pokud nebude do 24 hodin přijato (a přijato nebude), jadernými údery taktickými zbraněmi na ty objekty infrastruktury NATO v Evropě (Německu, Polsku, Rumunsku, České republice, Švédsku, (za pirátství pak Nizozemsku), které Generální štáb a Ministerstvo obrany připraví pro příslušné rozhodnutí prezidenta.
A budeme pokračovat v rozhovoru, až bude Evropa v radioaktivním dýmu a plamenech: … – je ještě někdo, kdo chce bojovat na Ukrajině proti Rusku?
Preklad: St. Hroch, 27. 5. 2026
Zdroj: https://t.me/barantchik


Pridaj komentár