Od zalévání krizí penězi – po „Vědu o rozhodnosti“

Vladislav Losev                      20240624

Víte, rád bych začal něčím jiným, ale musím začít vyjádřením soustrasti blízkým obětí hned dvou strašných teroristických akcí proti naší zemi – americké teroristické akci v Sevastopolu a terorizmu islámských bojůvkářů v Dagestánu. Jistě o tom dnes budou všichni mluvit, zasáhlo to celou zemi, a navíc o Svátku Sv. Trojice. Dnes je dne Sv. Ducha a říká se, že v tento den se oheň nebeský rozlévá na všechnu špínu a všechno zlo – proto očekáváme svodky ministerstva obrany RF.

Nyní k Sevastopolu. Proč říkám, že šlo o americkou teroristickou akci? Protože podle Ženevské deklarace o terorizmu z roku 1987, definující mj. pojem „Státní terorizmus“ jako: – útok ozbrojených sil státu na cíle civilního obyvatelstva žijícího v jiném státě. Dodávka státem zbraní hromadného ničení (kam patří kazetové náboje) na území jiných států, jejich teritorirálních vod i do mezinárodních vod. Takže máme plné právo začít proces proti oficiálním osobám USA, obdobně, jak to učinily samotné USA a Británie po incidentu nad Lockerbie, kdy explodoval Boeing, z čehož obvinili oficiální osoby Libyjské Džamahiríe. Plukovník Kaddáfí se ocitl pod sankcemi s povinností vyplatit miliardové kompenzace, aby poté vydal mezinárodnímu soudu dva organizátory teroristické akce.
 
Naším úkolem nyní je na všech instancích spustit kampaň za uznání USA státním teroristou s následnými soudními rozhodnutími o povinnosti vydat nám oficiální americké činitele aby zde, na našem území, strávili doživotní tresty. A vzít případ Lockerbie jako precendes. Zakázat na našem území veškerou symboliku USA, snížit úroveň diplomatického zastoupení – protože Amerika je teroristickým státem.
 
Ohlasy:
 
Podíval jsem se do dnešního tisku z oblasti byznysu, protože přece jen není tak silně politicky zatížen. Bloomberg prostě o těchto dvou teroristických akcích uvedl hlavičku „Úder na Sevastopol“ – ale dál se věnuje už jen popisu toho, jak Rusové bombardují Charkov a jakým dobrodějem je Zelenský.
 
Naproti tom Reurers (což mě velice překvapilo) poukázal na to, že Američané předáním zbraní Kyjevu, ostřelovali civilisty v Sevastopolu. Inu, Angličané se nezapřou, když mohou zaškodit a strčili americkému pejskovi čumák do jeho vlastního lejna.
 
Dágestán:
 
Pokud jde o teroristickou akci v Dagestánu – tady se ukazuje, jaká obrovská práce nás s těmito regiony čeká. Podle mého jsou zdrojem problémů naší nedostatečné tvrdosti monarchie Perského zálivu, které jsou našimi partnery v obchodě a čelení americkým sankcím a málo pozornosti tomu, co se sem přiváží. Když jsme se tak loajálně chovali k organizacím, které mají zdroje vnějšího vlivu a financování – byla to chyba. V tg-kanálech jde proud informací, v nichž ruští propagandisté obviňují Západ… – Ale kolikrát jsme my v tomto studiu ukazovali zprávy Rand Corporation, kde bylo anglicky na bílém napsáno: -„Využívejte diaspory, využívejte migranty, radikální islamisty pro destabilizaci situace uvnitř Ruska“… Poté nás označovali za propagandisty.

Ale jestliže jsme ve válce a všechny metody informační, mentální války související s tím, že chtěli rozbít náš stát a budou využívat jakékoli prostředky radikálního islámu a diaspor migrantů. Tak to mají zapsáno ve své strategii a taktice, a my musíme posilovat kontrolu a tlak a rozlišovat. Máme regiony, kde žijeme po staletí vedle sebe (Povolží, Severní Kavkaz) oni jsou naši spoluobčané – ale jsou vnější příchozí, a to co se zvenku přináší. A od toho, co se přináší zvenčí musí být postavena stěna. Veškerá příprava, duchovní život muslimů se musí opírat o vnitřní zdroje.
 
U nás byl, bohužel, loni schválen jakýsi experimentální zákon o islámském bankovnictví. Nic tak špatného na tom v podstatě není, jde o podílové projektové financování, nicméně to, co bylo uděláno v zájmu přilákání islámských peněz, porušuje hned dva články Ústavy RF:
● Článek 8. Zaručení jednotného ekonomického prostoru, volného pohybu zboží a služeb, finančních prostředků, podpory konkurence, svobody hospodářské činnosti.
● Článek 19. O rovnosti všech před zákonem a soudem, kdy stát zaručuje rovnost lidských práv a svobod nezávisle na pohlaví, jazyku, původu, majetku, funkčním postavení, víře, atd.
 
Není přípustné upřednostňovat některé lidi podle náboženství, umožňujete některým náboženským skupinám porušovat Ústavu. Ve všech zemích je islámské bankovnictví přípustné, ale je pro něj vytvořen dvouokruhový systém. Obligace „sukuk“, podobné euroobligacím, jsou cílovány – kam, na jaké projekty a vše se schvaluje – a teprve poté se peníze na vnějším okruhu zapojují a dál se, v souladu s investiční deklarací, rozdělují podle označených směrů – uvnitř už v souladu se zákony země.
Takže musíme přehodnotit chyby, jichž jsme se v práci v tomto směru dopustili – tedy navíc k tomu, že musíme nyní odvést závažnou právní činnost ve vztahu k americkému terorizmu.
 
Jak tedy odpovídat?
 
Je logické, že půjde o odpověď asymetrickou. Je pochopitelné, že se stát nemstí ale trestá. Pokud se ale proti nám vede taková válka, pak je nezbytné dělat vše pro způsobení maximálního reputačního i fyzického poškození těm, kteří se takovou činností zabývají.
Foreign Affaires vydal článek „Léčka důvěry – máme bojovat o reputaci?“, kde Američané píší o sobě. Vietnam i Afghánistán v nich, ve společnosti, zřejmě zanechal těžkou stopu. Pokládají si otázku, zda může velmoc vyhrožovat, zda může hrozit nějakými opatřeními a pak je neplnit…a docházejí k závěru, že mnohé události na Středním Východě a v Jihovýchodní Asii zavinily USA, které ztratily nespornou reputaci své síly a nesmiřitelnosti. A nyní nemohou v plné míře ovlivňovat situaci, nemohou zadržovat své spojence a podrobují svět vážnému nebezpečí.
 
Já chápu „DeepState“ USA, jakkoli takovým hlubinným státem není – ty lidi, rodiny, korporace, disponující stovkami bilionů dolarů aktiv, a znovu zopakuji: – žádnou jadernou eskalaci oni nedopustí. Protože pro ně by se to podobalo smrti – dokonce jakákoli narážka na jadernou eskalaci. Protože v případě jaderného konfliktu by se všechny ty stabiliony dolarů staly neužitečnými a žádná další strategie – pro zachování hegemonie, přeformátování světa, které oni naplánovali, se už nepodaří. Proto je jejich dnešním úkolem pouštět hrůzu, zastrašovat teroristickými akcemi, sliby pomoci kyjevskému režimu atd. – ale nedopustit to přerůst v jadernou apokalypsu.
 
Probíhá obrovský nátlak na nás, v jejich sdělovacích prostředcích (které naše, bohužel, s chutí překládají) je plno výhrůžek, co všechno s námi provedou, výzev k soustředění všech sil proti nám, ke konfiskacím našich aktiv, předat Ukrajině všechny prostředky PVO, které mají – vše v zájmu naší porážky. Přičemž v posledním měsíci analýzy docházejí až do bodu, je-li možná jaderná válka. Naskýtá se otázka: -pokud oni slovně vedou své veřejné mínění k takové katastrofě, je možné, že taková katastrofa už je a dává možnost odepsat všechny ekonomické problémy, všechny dluhy, všechno, co bylo v ekonomice uděláno špatně a pomocí obvinění nás z toho všeho pak u sebe všechno přeformátovat?
 
Takže nás buď:
1. Chtějí dnes jen zastrašit a zabránit nám ve vítězství – protože úkol zněl zastavit rozvoj naší ekonomiky, vyloučit Rusko ze světových velmocí, nejlépe je pak rozdělit, atd. a převzít kontrolu nad zdroji – a nikoli vítězství nad námi.
2. A k tomu se přikláním spíš: – my stojíme na prahu čehosi velmi nepříjemného v oblasti ekonomiky. Protože se krize věčně vykupovaly penězi – buď penězi FED, Covidu (který přišel v pravý čas).
 
Co když to obojí spolu úzce souvisí a existuje i zpětná vazba?  Víme přece z historie, že všechny civilizační krize se řešily pomocí válek.
 
Bohužel, zpráva McKenzie publikovaná po covidu, jim dokázala, že je pro ně válka levnější… Jestliže už nelze zalévat státní dluh tisknutím peněz, pokud během půl roku narazí na dluhový strop a bůhví, co bude dál, běží tedy eskalace, připravuje se půda pro odepsání všeho, co je odepsat třeba, demontovat staré a konstruovat něco nové. Zda to bude „Svět-antiutopie“, „Svět neokolonializmu“, je otázka, ale nyní je doba pro rozhodné kroky.
Všechny ty akce Západu slouží zastrašení, k rozložení, dezorientaci všech. Víte, oni sami už mnohokrát psali o tom, že bombardování Drážďan na konci 2. světové války Němce nezastrašilo, ale naopak německý národ stmelilo. Protože lidé před tváří takového nebezpečí uvažují a jednají odlišně – my jsme národ ještě silnější, protože jsme vyhráli ve velké válce, což se zapsalo do ducha národa – takže takovým terorizmem nás nezastraší.
Američané nicméně zkoumají „Vědu o rozhodnosti“…
 
Věda o rozhodnosti:
 
Oni zkoumají, co je možné. Postrkují intelektuály k takovýmto zajímavým činnostem. Píší, že je tady veliký paradox v tom, že reputace státnosti se nenachází v jejích vlastních rukou. Reputace závisí na tom, kdo ji hodnotí. Takže ji musíme ohodnotit my – což už jsme udělali. Dále píší, že v době vietnamské války bylo bombardování Vietnamu a válka vyvoláno potřebou předvést rozhodnost zadržet komunizmus. Výsledkem byl milion zabitých Vietnamců a pro USA ostudná válka. Pokud jde o Severní Koreu a její vztah k USA, tak ten pomohl KLDR vybojovat reputaci rozhodné země a USA projevily svou nerozhodnost a pokazily si reputaci.
 
Návštěva ruského prezidenta v KLDR a Vietnamu vyvolala mnoho emocí a hodnocení našich vztahů s KLDR a uzavřené dohody o spolupráci a vzájemné pomoci je překvapivě objektivní a znamená, že oni vše pochopili. Pochopili, že situace, kdy si mohou dovolit vytvářet problémy ve všech částech světa je nepřijatelná a přináší jim odvetu. Pokoušejí se tam nějak vtáhnout Čínu a postavit ji proti Rusku, ale to je blbost, protože vše bylo předtím mezi Putinem a Si projednáno. V chování a krocích Číny je vlastní logika, protože jsou příliš úzce navázáni na Ameriku a podporovat KLDR jen silami Číny, je z hlediska perspektivy problematické. Navíc aktivita Ruska zde rozšiřuje bezpečnostní zónu na Dálném Východě.
 
Vidíme rozvíjející se formace proti Číně a proti nám, jak do toho všeho namáčejí Japonsko. Na přelomu loňského a letošního roku jsme tu probírali Strategii národní bezpečnosti Japonska, které odmítlo vše, co bylo po 2.světové válce, a velmi rychle se vyzbrojuje. A kdo ví, kde bude příští válčiště? Japonsko je zemí se staletími živeným nacionalizmem, aktivně podporuje kyjevský režim, formálně se s Ruskem stále nachází ve válečném stavu a má vůči nám územní požadavky. A přitom má, jen tak mimochodem, „imunitu“ vůči radiaci. Pokud se u nás objeví jestřábi, kteří budou chtít na někoho demonstrativně zaútočit, tak si lepšího kandidáta vymyslet nemohou.
 
Reputační rizika:
 
Stát, jeho počínání a kroky v oblasti důvěry velmi znepokojují americký establishment. Jak to udělat, aby si zachovali vliv a „nezadusili se kostičkou“. Tou „kostičkou“ je Blízký Východ, který jim už ukazuje, že se právě dáví. To, co se děje v Rudém moři s Húsity a počínáním Izraele, který je rozhodnut napadnout Libanon a ostřeluje jeho jih. Ten jih, který je plný architektonických pamětihodností světového kulturního dědictví.
 
Dalším vzkazem, které se nám pokoušejí vyslat, je Dánsko:
 
Jako by bylo málo problémů se Suezským kanálem, problémů s logistikou, s dodávkami energonosičů, chystá se Dánsko uzavřít průlivy v Baltském moři. Podle námořní konvence je tam plavba lodí zemí baltského přímoří svobodná a Dánsko na uzavření svých průlivů pro ruské lodi nemá právo, pokud nám nevyhlásí válku. Nicméně Západ má zájem na otevření druhé fronty právě tam. První frontou je Černé moře.
Musím říci, že západní zdroje jako Rand a Chattham House a další hodnotí tuto věc střízlivě a upozorňují, že Baltské moře není vnitřním mořem NATO a chápou, že hlavním přístavem Baltského moře je ruský Baltijsk. A dokud ten tam je, není to jezero NATO. A všechno, co NATO v Baltském moři má, se nachází pod hrozbou. Baltské moře je pro NATO velkým problémem nejen proto, že je mělké, ale je tam spousta problémů v podobě ekonomických zón, které jeho uzavření utrpí, atd. Dánsko, které se chystá průlivy zavřít, zapomíná na to, že mosty přes tyto průlivy mají pro ně obdobný význam jako pro nás Krymský most a jsou velmi zranitelné.
Takže Dánsko buď poruší mezinárodní právo, anebo poskytne důvod k válce. Tím spíš my musíme pozorně sledovat tuto oblast…
 
Z jakého důvodu se Dánové (podobně jako Ukrajinci) chtějí obětovat? Kvůli onomu „Novému skvělému světu“, ve kterém bude nutno dále loupit, ovšem brzy už nebude co?
Je už něco podobného potkalo v roce 1807 po skončení války čtvrté koalice, Británie, která chápala, že se Dánsko může stát Napoleonovým spojencem, zničila v Kopenhagenu dánskou flotilu. Dánové, v zájmu obnovy flotily, vysadili 90.000 dubů. Po dvoustech letech ministerstvo pro využití přírody oznámilo ministerstvu obrany, že duby dorostly a flotilu lze budovat… Postavili dva vikingské Drakkary. A to je vše, co je třeba o Dánsku vědět…

Takže očekávejme další stupňování hysterie lží a výhrůžek, ale neskákejme jim na to – oni jsou v mentální válce mistry, na bitevním poli jim to až tak moc nejde. Metoda, jak tomu čelit je docela prostá. Stanoví se bod, kam to vše má objektivně dojít a řekneme, že se tam setkáme. A mezitím si oni mohou lepit koalice, mohou vystupovat premiéři a další, provádět sjezdy a konference typu oné švýcarské. Na níž tato země poztrácela neutralitu, přišla o reputaci a bude ztrácet i bankovní systém. Její cena byla hlavně v její neutralitě. Velká jejich politická strana se sice chystá vyvolat referendum k sankcím, ale pochybuji, že se něco změní. Zůstanou, zkrátka tam, kde kdysi byli – budou vyrábět dobrý sýr, čokoládu, přijímat turisty, a to je tak všecko. Budou řadovou malou evropskou zemí a vazalem USA.