Obrázok od Donate PayPal Me z Pixabay
Michail Chazin
1.část
Místo úvodu:
Nedávno si naši prankeři Vovan a Lexus pohráli se šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde (vydávali se za Zelenského) a vyšlo najevo, že v tématu „není doma“, že je čistě politický nominant (podobně jako naše Nabiulina), tedy člověk, který umí pronášet jednotlivé typové fráze, ale sestavit z nich souvislou řeč tak, aby neztratila cestou smysl, to neumí. Takže předmětem nevládne, ale vládne předmětem politickým – co lze a co nelze říkat, co je dobře a co špatně, atd. Později si ještě popovídali se šéfem amerického FED Powellem (záznam brzy vyjde), zadávali mu velmi chytré otázky a Powell dvakrát plaval – bylo vidět, že chápe, že říci pravdu nemůže, ale jak říci nepravdu, to také neví. Podruhé „plaval“, když dva dny vystupoval před pár týdny v americkém Kongresu. Na závěrečné tiskovce v minulém týdnu poté, co zvedli základní sazbu o čtvrt procenta.
Proč začala znovu růst inflace:
Toto zvýšení sazby bylo zásadně důležité, protože jestřábi vykřikovali, že sazbu je třeba zvednout o 0,75, protože inflace začala znovu růst. Kdo čte „Obzory Fondu MCH“, ten ví, že jsem od ledna (ještě před začátkem bankovní krize) začal vysvětlovat, že jsou symptomy opětovného růstu inflace. Proto neklesla na kýžená 2%, ale zastavila se na ofic.čísle 6-7%, což reálně znamená (protože ji uměle snižují o 5-6%) inflaci cca 12% – a to je velmi mnoho. Vysokotechnologická ekonomika s dlouhými technologickými řetězci při takové inflaci fungovat nemůže. Znamená to, že ten, kdo vyrábí – obecně vzato – první součástku, které se postupně sestavují, si musí vzít úvěr s představou, jaký bude jeho podíl finálního produktu s tím, že po jeho prodeji své peníze dostane. To při vysoké inflaci nejde, protože to nemůžete předvídat – založíte-li příliš vysokou cenu, systém se zadrhne.
Společnost naopak říkala, že tak nelze, protože každé procento zvýšení sazeb znamená pro banky 350 mld.dolarů ročního zisku. A naopak požadovala po začátku bankovní krize, požadovali snížení sazby o 0,25.
Všecky velmi zajímalo, co udělá a jak to vysvětlí Powell, protože pro finanční systém je klíčovým faktorem důvěra – bez důvěry systém fungovat nebude.
Mimochodem, jednou z příčin, proč se Západu nepodařilo sankcemi rozbít Ruskou ekonomiku bylo to, že oni mají v psychice založeno, že banka je nejbližším přítelem podniku – a proto většina sankcí šla po našem platebním systému. U nás, ale je banka pro podnik nepřítelem č.1, před nímž je třeba se chránit. Takže jim, v podstatě, nic nevyšlo.
Nemožnost západního finančního systém otočit se zpět:
Zde je zásadně důležité pochopit, že všichni tito lidé, CH.Lagarde počínaje, nejsou schopni samostatně rozhodnout. Allan Greenspan (1997-2006 šéf FED) toho schopen byl, nicméně po něm se úroveň snižovala až k dnešnímu Powellovi – který sice už není Greenspan, ale stále ještě není Lagarde. Takže, obrazně řečeno, máte-li jednosměrně ozubené kolečko s pružnou západkou („ráčna“), zpět ho neroztočíte.
Co je klíčovým elementem finančního systému:
Ekonomický model dnešního Západu, který se objevil v roce 1914, pak byl modernizován v roce 1944, poté od roku 1981, předpokládá, že přidaná hodnota se získává prostřednictvím přerozdělení emisních dolarů, který může být i neuvěřitelně komplikovaný, ale je to stejně přerozdělení emitovaných dolarů. Zejména od roku 1981 tu nic jiného není. Vše ostatní nejenže zemřelo, ale už o tom nemluví ani na vysokých školách. Takže nejenže tu nejsou živí řídící pracovníci, ale ani lidé, kteří o tom četli – krom těch, kterým je kolem 80, kteří si pamatují, jak byl organizován život v 70. letech. Všichni ostatní krom tohoto monetarizmu nic jiného neznají. A proto model jejich rozhodování směřuje k jediné otázce: – už dát pokyn k tisku peněz, nebo ještě ne? Jakýkoli pokus o jiné, byť rozumné rozhodnutí, naráží a neprochází.
Po roce 2019, kdy skončily všechny pokusy o ucpání děr ve finančním systému (psal jsem o tom v knížce z podzimu 2019 – tedy pár měsíců před kovidem. Kovid nebyl systémovým elementem, nebyl ekonomickým, ale sociálně-politickým elementem, jeho smyslem bylo vysvětlit společnosti a světu, že jsme to nezavinili MY, ale „ONO“.
Proč FED tak usilovně bojuje s inflací:
V kovidovém období bylo rozhodnuto natisknout tolik peněz, kolik bude nutné k zabránění vzpoury lidu, pak tisk zastavili, protože už to bylo příliš, poté v USA povyskočila inflace (přelom léta/podzimu 2021), a tehdy to Powell označil za „…lokální výkyv spojený s kovidem, který rychle zvládneme“ a já jsem tehdy napsal, že je to proces nadlouho – což byla pravda. Oni to natahovali do začátku 2022, pak začali zvedat sazbu, protože pochopili, že se to nedá vydržet. Vrchol průmyslové inflace v USA byl v červnu (cca 23%), a dál začala klesat a začalo skutečné přitvrzení, což je vidět na grafech peněžní masy které ukazovaly, že vše klesalo, s výjimkou posledních tří měsíců, kdy opět natiskli peníze.
Imitace bankovní krize v USA:
Pak banky pochopily, že tak už dále nelze, inflace neklesala na nutnou hodnotu, a vyvstala otázka, kdy opět spustit tiskárnu. Imitací bankovní krize v USA si vynutili přijetí politického rozhodnutí, že pro banky tisknout lze. O EU mluvit nebudu, protože ta se zabývá jen galvanizací mrtvol. Už na Rhodosu v roce 2015 mi někdejší ředitel MMF za Japonsko Kategawa řekl, že se Deutsche bank řítí do bankrotu. A podobných případů je tam víc, tak se o nich nyní bavit nebudeme.
Složitost procesu přerozdělení emisního dolaru:
Teď se podívejme, co znamená natisknutí peněz pro banky. Peněžní masa roste, zvyšuje se inflace a FED začne přes nástroje kreditní a monetární politiky tyto peníze odebírat… – dali tyto peníze bankám, ale berou je všem. Takže FED zavádí další daň ve prospěch bank. Toto téma tam nikdo nahlas neposuzoval, protože hlásat, že se dělá speciálně dobře pro banky a špatně pro reálný sektor, bylo riskantní. Nicméně nyní se toto téma objeví, vzhledem ke střetnutí dvou elitních skupin: – na jedné straně mezinárodní bankéři, snažící se zachránit Brettonwoodský systém a na druhé američtí průmyslníci, kteří vymysleli vlastní plán – industrializaci AUKUSu. Mnozí lidé z Bidenovy administrativy už pro tento systém pracují, což je zřetelně vidět podle omezování Číny. Už jsem vysvětloval, že s hlediska ekonomické logiky, pokud se volí projekt industrializace AUKUSu, musí vyřešit problémy s dvěma už industrializovanými regiony světa – Západní Evropa a Čína.
Možné ukončení součinnosti USA s Evropou:
Jak mi vysvětlili, USA už začaly aktivně podporovat různé protivládní a další skupiny v Laosu a v Barmě, protože leží při jižní hranici Číny a domnívám se, že během 2-3 měsíců začne řada lokálních konfliktů v Jihočínské a Japonském moři a Američané budou napadat tam vystavěné čínské vojenské základny jednu po druhé. A já nejsem přesvědčen, že Číňané dokáží aspoň jednu z nich ubránit. Oni mají sice letadlové lodi, ale nemají jejich úderné skupiny, navíc nemají válečné zkušenosti. Na druhé straně USA, přestože platí jejich doktrína paralelní účasti ve dvou konfliktech a už dávno přešli do logiky 1,5 konfliktu, tak nyní reálně, dle mého, utáhnout je jeden konflikt. Proto budou uzavírat svou účast v Evropě, protože Evropa už jasně není konkurent, zatímco Čína ano – proto je s ní nutné něco udělat…
Pokračování: https://belobog.sk/ocekavane-zmeny-v-ekonomice-ruska-a-sveta-k-pocatku-leta-dokonceni/
Preklad: St. Hroch, 4. 4. 2023