O tom, jak Rusko shazuje západní vojensko-průmyslový komplex

Rozparáděný Západ“se navez“ do Moskvy kvůli propadu akcií svého obranného průmyslu – požaduje kompenzaci ztrát …

Překvapuje mě, jak reagují jejich trhy na naši nepředvídatelnost а ráznost. Vždyť u nás v Rusku všechno přichází naráz. Počínaje příchodem zimy, až po volby. Ani my sami nevíme, co a kdy se u nás děje, ale vždycky to je z ničeho nic. S námi to nic nedělá, protože jsme zvyklí a imunita a nepředvídatelnost jsou naše další jména.

Ale západ sebou stále trhá a lehce se rosí. A nejen to: – pokouší se vypočítat naši nepředvídatelnost svou umělou inteligencí. No, co s nimi naděláte, jestliže je i jejich vlastní intelekt umělý? Údolí silikonové, jídlo umělé …

Takže tu žijeme, a najednou od Západu přilétá, že kvůli našim vnitřním událostem spadly kursy akcií jejich zbrojařských společností! Takže na nás křičí, abychom jim tyto ztráty kompenzovali. Následuje minuta mlčení… My se snažíme nalézt souvislost a začínáme si promítat dohady a logické řetězce. A vnitřních událostí doma máme, že bychom je mohli prodávat. Jednou rostou ceny, pak nám zase krupobití zničí sadbu, takže ty události ani nestíháme sledovat. Jakmile propásneš jednu zprávu, už jsi mimo mísu – takže nad tím mávneš rukou a jedeš na ryby. To je náš oblíbený způsob řešení jakýchkoli problémů…

A najednou takovéto nároky, a že za to můžeme. Kdy a jak k tomu došli?
Vzpomněl jsem si náhodou na vtip o tom, jak Vovočka (ne ten, koho myslíte, ale obecný Vovočka) usnul na hodině informatiky, nosem se upadl do klávesnice – a naboural se do Pentagonu…
Co když se i tady se stalo něco podobného? Musíme si v tom udělat jasno. Pokud jsme vinni, napravíme to. Pokud jsme něco upustili – zvednem. S celým světem – ale zvednem. Máme o tom celou knihu (tady ale překlad nevyjde, protože kniha „Поднятая целина“ se u nás překládá jako „Rozrušená země“) a jejího autora přece nevyznamenali jen tak. Тřeba se někde něco zatlouklo – to se nám stává.

Máme návrh, jak Západu pomoci – je to přece jen nepříjemnost, pokud se sousedovi kvůli nám něco polámalo.
Ten návrh zní: – Sebereme všechny naše experty a vyrazíme vaším směrem a všechny nástroje budeme mít s sebou. Nebojte se, svůj kufřík máme s sebou pořád. Přijedeme, vyjasníme si to na místě. Jen nám dejte adresu.

Ale jestli vážně…, tak lze předpokládat následující: – jejich akcie padají z jednoduchého důvodu, a tím je neefektivnost všech jejich druhů zbraní. Sotva rozradostněný Západ hlásí všemi přísně tajnými kanály hlavních informačních a veřejně přístupných zdrojů, že sem poslal supernová stříledla, tak my to čteme a s překvapením vzpomínáme, že takové „Berdanky“ jsme viděli u sousedovic dědy ve stodole…
Když už bez úspěchu vyzkoušeli celý svůj arsenál, politická mapa světa si zachovala svoje obrysy, tak jak se mohly udržet jejich akcie? V ceně roste to, co se dobře kupuje, a nač kupovat něco, co se nehodí? Udělali by lépe, kdyby svoje železo použili na výrobu kamínek, protože se blíží zima a my máme starost, jak si budou nahřívat končetiny.
A mimochodem, my také musíme prověřit, zda se u nás něco neschrulo kvůli vašim událostem. A to, nájmy rostou, mandelinka nám žere brambory, můra zase břízy, a vůbec Sibiř toto léto potrápila vedra…
Nebude to diverzí vašeho umělého intelektu?
 
A co když byla příčinou propadu akcií zpráva o čipech? Globální deficit čipů mohl vyvolat i hroznější reakci. Vtip je v tom, že při deficitu čipů v posledních letech ve světě nějak klesla výroba aut, ale čipů se vyrábělo o 20% víc. Kam se tedy všechny ty čipy poděly? Miliardy kusů! Západ přemýšlí umělým intelektem, že my jsme je skoupili do zásoby na několik desetiletí? Takže odsud pochází onen deficit!?

Spěcháme Západ uklidnit: – na raketu se spotřebuje 20 čipů, takže milion čipů zajistí vypuštění 50.000 raket. To by mělo nejspíš stačit. Pokud to stačit nebude, pak máme  plán „B“, a tím jsou automatické pračky, žehličky a mikrovlnky v každé domácnosti – a to je ta rezerva mikročipů pro rakety. Takže my za tím nejsme, pánové…

No a máme tu bleskové zprávy z akciového trhu zbrojních závodů aliance. USA obdrží inflaci v případě nových sankcí. Ministryni financí USA Janet Yellen se při její poslední návštěvě kongresu podařil rozhovor slepého s hluchým, když se kongresmanům a senátorům pokoušela vysvětlit, že čím víc sankcí oni uvalí, tím rychleji prchají od dolaru všechny země, které se bojí možných problémů s USA. A to jsou prý, jak je prosté uhodnout, úplně všechny země na planetě Zemi. Paní ministryně ovšem nebyla úplně přesná, protože se sice bojí všichni, ale utéci mohou jen někteří! Takové Japonsko, Kanada, Evropa, Británie a další takovou možnost nemají.
Vyjádřila to šetrně takto: „Je pravda, že pokud uvalujeme sankce, tak země, které se mohou stát jejich subjektem, jsou motivovány ke hledání nových nástrojů zúčtování než dolar.  Dolar ale hraje hlavní roli ve světovém finančním systému z řady důležitých důvodů, které nemůže reprodukovat žádná jiná země, včetně Číny. Máme hluboké likvidní, otevřené finanční trhy, silnou nadvládu zákona a absenci kontroly pohybu kapitálu. Pro žádnou zemi nebude lehké vymyslet způsob, jak dolar obejít“.

To o té zákonnosti atd., to bylo legrační, a navíc i téma letadlových lodí, schopných připlout k zemi, která začne dolar odmítat, zůstalo rovněž nevysvětlené. Ale vcelku měla Yellen pravdu: – odejít z dolaru není tak lehké, ale hlavně je těžké se přitom vyhnout velkým ztrátám. S dolarem se tedy zatím ještě smiřují – ale jen proto, že nechtějí ztráty tady a teď.

To vůbec není maličkost, ale velmi velký rozdíl – dokonce lze říci, že kolosální – a to ze dvou důvodů:
1.     Jakmile škody a ztráty ze setrvávání v dolaru překročí ztráty z odchodu z něj, – tak z něj neprodleně odejdou. Tím Yellen kongresmanům delikátně naznačila, že sankce nelze uvalovat jen tak, protože tak mohou vyvolat situaci, kdy bude levnější se „zelených“ vzdát.
2.     Tady měla na mysli úplný odchod z dolaru, ale i převedení části zúčtování na jiné měny, což nejenže je možné, ale už se to dávno dělá a má to velké následky. Hlavní problém je v tom, že čím méně používají dolar v mezinárodním zúčtování, tím více inflace z jakékoli jeho emise zůstává uvnitř USA.
Emise tak vede k inflaci dolaru, což je přirozené.

·       Ona (ta inflace) se ale rozpouští do celé globální dolarové masy – to zaprvé. Ale když není do čeho „rozpouštět“, tak celá inflace zůstává uvnitř USA.
·       Za druhé, Spojené státy mají své způsoby, jak „izolovat“ svůj vnitřní trh od emitovaných dolarů: – například „zavírat“ je ve fondových trzích a nepouštět je do oběhu, a pak emise prakticky jde jen na pokrytí některých dluhů vlády a hlavních bank, což umožňuje snížit vnitřní inflaci téměř k nule. Přesněji – umožňovalo …

Sotvaže USA zorganizovaly svou mezipartajní „socialistickou soutěž“, kdo uvalí více sankcí, začali se mnozí dolaru bát a vyhýbat se mu. A jakmile USA začaly tlačit na Rusko a Čínu současně, poskytly těmto zemím stimul k převodu jejich obchodu do národních měn a fakticky se zbavovat dolaru.
Takže USA samy vytvořily tento „klub velkých ekonomik, bojících se USA a jejich dolaru“. A tyto ekonomiky začaly stále intenzivněji přecházet na jiné nástroje.

A před tímto se fakticky Yellen snažila varovat kongres:  – přestaňte uvalovat sankce, protože kromě obchodu je tu ještě dolarová masa, uzavřená ve zlatě, devizových rezervách světových centrálních bank! A této části dolarů se rovněž stále intenzivněji zbavují po celé planetě. Nestačilo, že se Rusko úplně zbavilo dolaru a eura, ale i Čína začala zvyšovat zásoby zlata a zbavovat se dolarů. Experti jsou přesvědčeni, že v nejbližších letech podíl dolaru v zásobách světových zemí klesne pod psychologickou hranici 50% a může spadnou ke 40%.
Na rozdíl od obchodu – kde je vše mnohem složitější – nástrojů akumulace je mnohem víc a přechod k nim jednodušší, a proto dedolarizace zásob probíhá rychleji než dedolarizace obchodu.

Ale dovolat se kongresu se paní ministryni nepodařilo: – jako odpověď si vyslechla, že minfin musí být připraven na to, že se Čína pokusí najednou zbavit vše úpisů FED USA, které drží (k 31.03. to bylo téměř 860 miliard usd – pozn.překl.) . Hrůza z toho jde i nejde. Proč nejde? Protože Čína není tak hloupá! Pokud by hodila na trh cenné papíry za téměř bilion dolarů, tak by jejich cena spadla skoro k nule, a USA by si je s velkou radostí koupily zpátky „za hubičku“!
Čína samozřejmě tak hloupá není, aby přinesla Američanům takový dárek, a situace se podle takového scénáře zjevně vyvíjet nebude. Strašné by bylo, kdyby naopak Yellen řekla kongresu, že je Čína odhodlána to udělat! Znamenalo by to, že ona jako informovaná ministryně předvídá tak tvrdou konfrontaci s Čínou, a že Čína bude rozhodnuta, v zájmu poškození Ameriky, zbourat světové trhy. Ale protože se oni, kongresmani, dělili s ministryní jen o svoje klepy a dohady – tak to není nic hrozného.

Hrozné je něco jiného: – znamená to, že kongresmani mají v úmyslu provést Číně něco  tak strašného, že v souladu se svými dětinskými představami a fantazií očekávají od Číny vržení všech amerických cenných papírů na trh. Dělají ale chybu, protože existují metody podstatně tvrdších reciprocit, aniž by se Čína stavěla pod odvetný úder USA.
Znepokojuje ale:  -  cože to tam kongresmani vykoumali, že od Číny očekávají odvetou skutečnou finanční apokalypsu – což nám ale neřekli.
Jasné je jedno: – Janet Yellen zřejmě nenašla v kongresu pochopení a všechny její argumenty jim jen prošly kolem uší, a navíc kongres má na mušce nový cíl, a to – Čínu.
Takže léto bude ještě horké.