Trump jako mor, cholera…
Alexandr Kamkin 04. 05. 2025
Velmi zajímavé pojednání ruského politologa o dnešní Evropě v pořadu prof.Jevstafjeva na TV Solovjev.
Při pohledu na evropské vůdce, vidíme, že nejsou pronárodní, ale naopak (viz.třeba Merz) a vidíme 2 věci:
– příznak příslušnosti k jisté úrovni drzosti vůči Trumpovi – drzost vůči Muskovi, je o něco níž, ale vůči Trumpovi – to je znak příslušnosti k nejvyšší lize evropské politiky.
A druhá, podstatně vážnější
– evropský protototalitarizmus je směsí jistého řádu a současně i prokousávající se hysterie…
Pokud být drzý na Trumpa je +10 bodů v zuřivosti, pak je Zelensky mimo konkurenci. Něco podobného vidíme i v evropském politiku a Trumpův příchod do Bílého domu je europolitiky a transatlantickou loby vnímán jako kombinace moru a cholery. Tak tento nájezd Hunů na posvátné „Město na kopci“, jak doufají, přečkají ve věži ze slonoviny.
Je tu ale problém: – zdaleka ne všichni Evropané chtějí zůstat v tomto posvátném Městě na kopci, kde se stírají národní a kulturní zvláštnosti a Evropané se mění v jakousi šedou hmotu konzumentů. Lidé chtějí zůstat lidmi, sami sebou. Němci chtějí zůstat Němci, Dánové Dány, a přitom neříkají, že jsou lepší, ale jsou takoví, jakými se narodili a chtějí takovými zůstat. Těmto lidem tam říkají suverenisté, populisté, nacionalisté, euroskeptici – jako ztělesnění špatnosti. Co ale je na tom, jste-li populista populus je v překladu národ, národovci, stoupenci lidu..
V této souvislosti se vkrádá otázka, zda jsme správně pochopili evropský koncept meritokracie, což je v krajním vyjádření to, co mají dnes v Evropě. Začínalo to něčím jiným, ale čím to fakticky skončilo?
Skončilo to nepotizmem, všudypřítomnou korupcí, systémem „ruka ruku myje“, což je názorně vidět na příkladu sestry Uršuly, po níž skandály stékají jako po skle.
Ještě malá vsuvka: – všimni si, že v USA jakési příznaky boje s korupcí jsou ( sice víc rámusu než konkretiky, ale jsou) – ale v Evropě vůbec nic – tam je to normální a stalo se to normou života.
Normou života se stalo i ničení politických konkurentů, na což mají v Německu celý systém, když vymysleli jev bránící se demokracie… – před kým se brání, kdo jsou jejími nepřáteli? Raskouský filosof s českými kořeny Karl Popper napsal svého času knížku „Otevřená společnost a její nepřátelé“ – nepřátelé jsou pro euroglobalisty a transatlantisty všude kolem – národně orientované kruhy, a tady je třeba pečlivě rozlišovat mezi patrioty, nacionalisty a nacisty. Teď posledních je pár a většinou sedí v „chládku“, nebo na sobě mají příslušnou ceduli neadekvátních lidí.
Mluvíme-li o AFD a fenoménu demokratury v Absurdistánu, pak tu vidíme zřejmě lidovou stranu, vystupující jeho jménem, jménem širokých lidových mas, do níž se přelili lidé i z řady jiných politických stran, kteří mají plné zuby „Chalifátu tetičky Merkel“, v nějž se postupně Německo mění. Nemám nic proti islámu, ale masová migrace představitelů odlišných kultur vede právě ke střetu civilizací. Lidé, a zejména příslušníci nejnižší vrstvy pracovního trhu, na sobě cítí obrovský tlak oné nekalé konkurence „nových Evropanů“, a štve je to.
A proto je AFD nebezpečím a hozenou rukavicí pro evropskou meritokracii a ta se velmi snaží tuto konkurenci z politického pole odklidit. Tato otázka Německo, protože podle průzkumu BILDu je pro zákaz AFD 48% respondentů, zatímco proti němu 52%. Samozřejmě, že v anketě vždy jde o stavbu otázky – ale tady je to přehledné. Mimochodem, pokusy o zákaz podobné strany se táhnou již od roku 1969 a následovaly další tři pokusy o zákaz NDPD – Lidově-demokratické stany Německa, na níž byly postupně uvaleny všechny stupně represí. Došlo to tak daleko, že ke konci až 1/3 vede í strany byla složena z informátorů německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV). Poslední slovo má Ústavní soud (BfG), který je hodně rigidní a zbyrokratizovaný (stačí si přečíst Kafkův „Proces“) . No, a tento BfG došel k závěru, že nelze zjistit, zda oni tajní spolupracovníci BfV konali z popudu vlastního svědomí nebo zadání…
To je ale skvělá konstrukce!
Jistě, protože potom by BfV musel buď tyto lidi odtajnit a zbavit mlčenlivosti, nebo přiznat chybu. No, a BFv si vybral to druhé… Analogicky se tak stalo dosud třikrát! Zkoušeli je dostat přes finance a daně … Z toho všeho lze vy vodit, že AFD sotva dokáží zakázat. Ale znepříjemňovat jí život nepochybně budou. Ostatně, takovou diskreditační kampaň proti AFD vedou německé úřady, oficiální média a vlivové agentury už od jejího vzniku v roce 2011. I přesto má dnes AFD 26% preferencí – tedy víc než vládnoucí CDU Fridricha Maerze.
Co budou dělat euroatlantisté? Utahovat šrouby. Ale soudě podle událostí v Rumunsku, kde následník předchozího soudně zakázaného lídra prezidentských voleb Simeon vyhrál 1.kolo s více než 40%, se jim to jaksi nedaří. Proto jim na mnichovské konferenci řekl americký viceprezident Vance, takto demokrat a euroatlantista do morku kosti, že v Evropě demokracie není…
Na to mu oni odpověděli, že tu není – demokracie v jeho pojetí…
Takže z toho vychází, že si Brusel počíná jako kdysi, když kterýsi rakouský malíř, který se později stal německým kancléřem, přišel ke Goeringovi s výtkou, že jeden z jeho zástupců má špatnou národnost, mu Goering odpověděl, že u něj určuje Luftwaffe, kdo je žid a kdo ne. Takto jen oni v Bruselu rozhodují o tom, kde je demokracie a kde nikoli. Archetyp jednání se tedy nezměnil – oni se rozesadili, rozdělili si role – a hotovo!
Takže utahování šroubů ne funguje, ale politické metody už nemají …
A to je klíčová věta: – politické metody utahování šroubů už nefungují… Tedy, nepomáhají-li antibiotika, uchylujeme se k chirurgii … Proč se roztáčí, hysterie kolem militarizace a proč vylepují plakáty s výzvou ke vstupu do Bundeswehru? Ale sama logika Lisabonské smlouvy je prezident EU, jednotná policie, jednotná armáda. Někdy v 2010-11. roce všechny unijní policisty oblékli do přibližně stejných uniforem, a už tenkrát ti nejvíce alarmističtí Evropané varovali, že to není jen tak… – pokud budou občanské nepokoje třeba v Dánsku, tak tamní policisté sotva půjdou střílet do spoluobčanů. Když byly v roce 1989 demonstrace v Lipsku a v Berlíně, tak jeden z elitních policistů tehdejší NDR řekl svému veliteli, že na demonstraci půjde, ale střílet proti Němcům nebude – to byl ideologicky motivovaný člen vládnoucí SED. Totéž bude i tady a teď, Němci nebudou střílet Němce, Rakušáci Rakušáky, atd. – ale pokud pošlou Portugalce do Německa, Dány do Španělska, tak to bude jiná! Proto probíhá proces posílení systému evropské bezpečnosti, počínaje Frontexem a speciálními policejními jednotkami konče. A růst armády a vojenských výdajů – na východ ale Bundeswehr v nynějším stavu bojovat nepůjde. Ale rozhánět k sousedům demonstrace klidně. První etapa militarizace je namířena proti vlastním – což je logické. V historické paralele byli v roce 1933 prvními, pro koho přišlo gestapo, komunisté a soc.demokraté. Nyní jemu podobní přijdou v první řadě pro národní lídry a členy patrioticky naladěných stran a hnutí …
*) Alexandr Kamkin (1974) – politolog, germanista, docent Finanční univerzity při vládě RF
Preklad: St. Hroch, 7. 5. 2025
Zdroje:
