Ilustračný obrázok: flickr

Andrej Perla 20230708
Ministr financí nečekaně navrhl“frontální snížen“ výdajů federálního rozpočtu o 10 %. A to i přesto, že ruská ekonomika roste tempem 3 % ročně, inflace je podle oficiálních údajů také jen něco málo přes 3 % a peníze se dají vydělat. Ministr Siluanov chce zastavit hospodářský růst. Proč? Je skrytým smyslem“monetarism“ jednoduše donutit Rusko, aby se vzdalo Západu?
Ministr financí oznámil přání, zkrátit federální rozpočet o 10 % …
Takový krok by mohl vést k velmi vážnému znepokojení veřejnosti – a pokud ne k revoluční situaci, tak k závažnému poškození sociálně-politické stability v zemi.
Co máme na počátku této historie? Pan Siluanov iniciativně (a to je důležité) říká, že je nezbytné promyslet ořezání státního rozpočtu zhruba o 10 %. To je velmi vážný sekvestr. On sice přímo neříká, nicméně každý, kdo někdy studoval strukturu ruského rozpočtu, ten chápe, že v něm existují chráněné kapitoly (obranné a sociální), které omezovat nelze, takže se jedná o krácení státních investic do ekonomiky země – přičemž krácení obrovské a velmi závažné. Proč to je, dle p. Siluanova nezbytné? Odpověď je zřejmá: – protože se snižuje export a příjmy z něj a připustit vyšší inflaci (dle něho) nelze – takže je nutné šetřit. Ovšem šetření na státních investicích znamená, že právě ty sféry, které by mohly zajistit ekonomický růst a tím i růst státních příjmů díky daním v nedaleké budoucnosti, že právě tyto sféry se ocitnou pod úderem. To, co říká p. Siluanov vstupuje do dramatického rozporu s tím, co už několikrát říkal prezident Putin, nejdřív na Petěrburgském ekonomickém fóru a pak na nedávném setkání s premiérem Mišustinem.
Putin v obou případech řekl, že ekonomika Ruska, bez ohledu na sankce, roste rychleji než se čekalo, že prognóza už překročila 2 %, že ruská ekonomika v ročním vyjádření vyrostla v dubnu o 3 %, a že to samozřejmě probíhá díky správné činnosti vlády, financující oblasti ekonomiky, které mohou přispívat k růstu vnitřní poptávky.
Z politického hlediska je třeba si položit otázku:
Ale nesvědčí to, co se děje o velmi vážných rozporech v samotné ruské vládě? To není nic závadného, lidé mívají různé názory, ale jde o to, že pokud se rozcházejí natolik silně, pak mezi nimi musí následovat veřejná diskuse, po níž jeden z nich vstane a řekne parlamentu: – „jsem unaven a odcházím“ (parafráze na slova prezidenta Jelcina při předání úřadu Putinovi – pozn.překl). Takže odejde do opozice bude kritizovat kroky nástupce, který bude provádět svoji linii – ale ne oba současně! Protože nelze na jedné straně hlásat, že snížíme rozpočet o 10 %, a současně říkat, že země roste o 3 % ročně.
A co znamená růst země o 3 %ročně? – například to, že financování SVO jde, jak se říká – ze zisku. Protože podle mínění naši „západních partnerů“ a konkrétně Světové banky, stojí SVO Rusko právě ona 3 % HDP.
Vrátíme-li se k názoru p. Siluanova, tak úspora prostředků a faktické zastavení hospodářského růstu znamená co? – Že nebudeme moci dál bojovat?! Proto je to krajně závažné prohlášení. Připouštím, že v zájmu stability vlády to bude v nejbližší době, tak říkajíc, díky návalu jiných důležitých informací, vytěsněno na okraj veřejné diskuse. Zapomínat bychom ale neměli, protože po takových prohlášeních musí následovat buď jisté činy, anebo velmi ostré odmítnutí. Předpokládal bych, že na letošním posledním plenárním zasedání Státní dumy koncem července musí patriotičtí poslanci položit vládě a konkrétně ministru financí dotazy se žádostí o vysvětlení, co měl konkrétně na mysli, o co se v prohlášení opíral a jaké důsledky svého prohlášení vidí. Na druhé straně pak musí padnou dotazy k premiérovi, jak souvisí ministrovo prohlášení s politikou vlády RF – v rámci ekonomického a sociálního rozvoje, rozvojem vnitřního cestovního ruchu, rozvojem nových území …
Mimochodem – rozvoj nových území lze teoreticky a v souladu se zákonem omezit (například pozastavit obnovu Mariupolu, atd.) – to není chráněná kapitola…
Kde vzít růst?
A kromě všeho dalšího je to názor, zastávaných řadou významných ekonomů (mj. i ve vládě), že v situaci, do níž se Rusko dostalo, pouštěním emise „natisknutých peněz“ a jejich investice do vnitřní ekonomiky není nebezpečné, ale naopak žádoucí. Pokud máme věřit Siluanovovi, tak máme dnes inflaci 3,2 %. Podíváme-li se na strukturu měnového trhu, tak skutečně vidíme prudký růst dolaru a eura, ale protože tyto měny v našich zahraničních účtováních zaujímají stále méně místa, tak jakkoli na to stále částečně doplácíme, jejich vliv na vnitroruské ceny je už velmi omezený, a dokonce ani podstatná část dovozu tím netrpí. Copak by si tedy Rusko nemohlo dovolit rozjetí inflace do nějakých 6 %? Ale my dnes při 3 % inflaci bijeme na poplach a ze všech sil ji chceme snížit, přičemž nezaměstnanost je u nás málem nulová díky obrovskému objemu investic – a na tomto pozadí financové volají po přísném šetření?
Tady už vzniká velmi vážná otázka, jaké politické následky by nechtěli obdržet. Protože pokud se lidem skutečně začne nedostávat peněz díky prudkému omezení státního rozpočtu, pak máme podstatné rozhořčení obyvatelstva, bohužel, zajištěno.
Preklad: St. Hroch, 11. 7. 2023