Trumpův úspěch jen částečný.
Prof. Dmitrij Jevstafjev 19. 08. 2025
Včerejší akce ve Washingtonu vyvolala velmi podivný dojem. Zdá se, že Trumpovi vůbec nezáleželo na výsledku schůzky konkrétně ohledně Ukrajiny.
Moje hypotéza: vše bylo naplánováno tak, aby u pozorovatelů – nejen v Rusku, ale i v Číně, Indii a arabských zemích – vznikl dojem, že dochází k jakési „přísaze věrnosti“ „sjednoceného Západu“ novému vůdci. Jsou potlačovány pokusy Evropanů budovat koalice zaměřené na oslabení amerického vlivu. Trump usiloval (mimo jiné s využitím „faktoru Aljašky“) o to, aby Evropané veřejně uznali jeho právo mluvit (a rozhodovat) jejich jménem nejen v záležitostech týkajících se Ruska, ale celého světa. Dosáhl však pouze částečného úspěchu.
Evropané souhlasili, ale přidávali svá různá „ale“, čímž postupně a nenápadně devalvovali Trumpovo vedení. Včera jsem napsal, že Trump tuto scénu nevyhrál. Nyní, s odstupem času, mohu říci, že ji prohrál. Evropanům se podařilo „rozmazat“ efekt Trumpova vedení. A on tak nepochopil, že zcela devalvoval potenciál, který mu, řekněme, dal předem ruský prezident v Anchorage. Poznamenám, že nejvýraznější „ale“ řekl Macron, když formuloval myšlenku ne třístranného, ale čtyřstranného setkání jako zdroje legitimity budoucích dohod. Ty se samozřejmě v tomto modelu neuskuteční, což Macron neskrývá, když odmítá výměnu území. Ale prohlásil to velmi sebevědomě. Ve Washingtonu byl vůbec nejvýraznější.
Existují dvě a půl nuance:
- Logiku Moskvy – ukončení konfliktu prostřednictvím míru, nikoli příměří, Trump celkově přijal;
- Evropané mají své nápady, ale zatím nemají zdroje.
Proto jednají v režimu „úprav ve prospěch Kyjeva“ k pozici Trumpa. A zatím se jim to daří.
Obecně musíme vycházet z toho, že euroatlantisté nejsou tak „nicotní“, jak u nás rádi říkáme, ale nebezpeční, cyničtí a zkušení protivníci, kteří si uvědomují, že bojují o své přežití. V souhrnu to kategoricky vyhrocuje otázku absence plně legitimní moci v Kyjevě. Zejména pokud Evropané budou i nadále prosazovat „Macronův plán“. Tím spíše, že Trump se od tématu voleb neodklonil. Podporuji myšlenku M. L. Chazina a řady dalších kolegů, že:
Hlavní věc, která by nyní měla Zeleného zajímat, jsou záruky osobní bezpečnosti.
Zopakuji, co jsem již řekl:
- Předat nám „velký doněcký opevněný úsek“ by pro Zelenského a jeho „kurátory“ znamenalo zbavit se základny pro vedení další ofenzivní války. A oni další kolo připravují právě jako ofenzivní.
- Ale ani Trump, ani Evropané se nemohou od sebe příliš vzdálit. Euroatlantická oblast zatím představuje symbiotickou geopolitickou a geoekonomickou entitu, kterou lze rozbít pouze v důsledku strukturální krize s centrem v USA.
Myslím, že Evropané, když organizovali „eskortu“ Zelenského, se obávali nejen toho, že ho Trump zlomí. Řekněme to na rovinu, Trump se o to ani nepokusil, když předem (sám i prostřednictvím Rubia, tedy jménem sil spojených s „hlubokým státem“) dal najevo, že se chystá si prostě „umýt ruce“. Ačkoli ve skutečnosti je umýt nehodlá. Evropané se nejvíc báli, že Zelensky, který dostal nějaké pokyny z Londýna (a není náhoda, že K. Starmer po váhání také přijel do Washingtonu – protože klienta je třeba kontrolovat v reálném čase), jinak způsobí skandál a rozhádá je s Trumpem.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by bylo dosaženo nějakých reálných dohod. Jak v komunikační, tak i politické rovině hlavy EU dokonce amerického lídra přehrály.
Celý „obraz“ po setkání formovali právě oni, a to navzdory tomu, že rozhovor Zelenského pro Fox News, jistě nikoli náhodou, byl zrušen.
A také velmi potěšilo pomlouvačné obvinění V. R. Solovjova („urazil našeho Trumpa a zmařil velkou dohodu“) v jednom z nejrusofobnějších britských médií The Financial Times. Přímo od srdce. A bylo by to velmi vtipné, kdyby to nebylo tak smutné. Doufám, že chápeme, že zdroj této dezinformace se nachází v Moskvě? Britská „síť“ je velmi nervózní.
Takže, kolegové, moje dovolená skončila. Vracíme se k našemu tradičnímu modelu: 4/5 příspěvků týdně, včetně přehledu v neděli. Tuto neděli plánuji udělat přehled situace v postsovětské Eurasii.
Preklad: St. Hroch, 19. 8. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/dimonundmir
