Za tři týdny od své inaugurace vytvořil Trump kolem sebe takový informační šum, že není jasné, co od něj ještě čekat. Každý vidí nějaké lokální události, ale nikdo nechápe, jak jsou zasazeny do celkové globální hry.
Dmitrij Jevstafjev 06. 02. 2025
Izrael a Gaza:
Kolegové, v našich médiích to zatím probíhá tangenciálně, ale Arabové od rána přirozeně chodí po stropě. Velký sionistický přítel židovského národa soudruh Trump oznámil nový urbanistický projekt. Ve zkratce řekl, že chce pásmo Gazy, a to nejlépe celé. Chce tam vybudovat „blízkovýchodní riviéru“ a dva miliony Palestinců přestěhovat daleko: například do Egypta a Jordánska. V této souvislosti Trump navrhuje využít americkou armádu k vyčištění sektoru. To by byla záruka. Za pozornost stojí, že toto prohlášení učinil v srdečné společnosti židovského šéfa Bibinyamina Netanjahua, který při této příležitosti přiletěl za svým velkým přítelem Donnym.
Po celém Blízkém východě se ozývá přirozené vytí smíšené s nadávkami: „Jak se to může stát živým lidem, co spravedlnost, Arabové se musí sjednotit, přiveďme vojska OSN, Netanjahu a sionisté musí být zastaveni, ať žije palestinský odpor, nikdy nebudeme žít v míru s Izraelem, pokud nebude žít v míru s Palestinou, kde je to vidět, zapojme Čínu, napišme dopis OSN, kolektivně se braňme, urychleně svoláme mezinárodní konferenci, Arabové nikdy nic neuznají, Palestinci nikdy nikam nepůjdou, je to apartheid a fašismus“ – a tak dále. To je vytí, tradičně odtržené od reality.
A ve skutečnosti se stalo to, co se stalo, přátelé… Sám Bibi, kterému není cizí obchod, územní rozvoj, ani malá domů, si před čtyřmi lety pořádně zavařil, když se vykašlal na Trumpa, čímž si vysloužil lapidární „jdi do prdele, ty falešná mrcho“ (citujeme ze zdroje: https://www.axios.com/2021/12/10/trump-netanyahu-disloyalty-fuck-him -kdyby něco). A bylo třeba s tím něco udělat. A tak to Bibi udělal: – přišel za Trumpem s podnikatelským projektem: naházejme všechny ty cikány do moře a postavme tam letovisko a chatové osady. A Trump, který, nutno podotknout, nepřišel Státům vládnout, ale vydělávat peníze, okamžitě ocenil krásu nápadu: zastavět Gazu novými hotely a drahými nemovitostmi, a to na cizí náklady, a zisk 70 ku 30. V extrémním případě 60 ku 40. Není to sen?
V USA se objevil nový termín „psychodemokrat“. Zběsilý transgender, feministka, ultraliberál, zběsilý rusofob, stoupenec ukrajinského nacismu, woke, DEI, zarytý odpůrce auditů USAID, fanatický stoupenec ideologie lidských práv, přísahající, že Patela, Gabbardovou a R. Kennedyho Senát v žádném případě nepotvrdí. Psychodemokrat. Nadávka nové doby. Psychodemokraté upřímně věří, že po Trumpově bouři se věci opět vrátí do továrního, liberálně globalistického nastavení…
A rád pozoruji, jak tuzemský filozof Alexander Gelievič Dugin běhá po kraji fotbalového hřiště jako roztleskávačka a skanduje „Trump! Trump! Trump!“.
Dá se předpokládat, že jakékoli další kroky Duginova nejmilovanějšího prezidenta se budou řídit stejnou logikou newyorských developerských potyček (jinou logiku současný americký prezident nezná a neuznává) o lákavé pozemky: všechno si vezmi, nic nezaplať, všem nasaď metr a nakonec ti ještě všichni kolem dluží.
A co Palestinci? Jistý izraelský velvyslanec v jednom soukromém rozhovoru, datovaném asi 8.-10. října 2023, našpulil rty a řekl: „7. říjen je samozřejmě strašná tragédie židovského národa, srovnatelná s holocaustem, skoro jako 11. září a tak. Ale nyní máme konečně historickou šanci utopit Palestince ve Středozemním moři.“ A co Arabové, zastánci blízkovýchodního uspořádání podle podmínek rezoluce OSN z roku 1947? Tak ti, jak pravicoví islamisté důvěrně tvrdí, mají Palestinců také plné zuby, víc než Hitler Židů. Existuje tedy naprosté vzájemné porozumění.
Jakmile se tedy Palestinci za tiché podpory svých sousedů v regionu utopí ve slané vodě, arabští bossové, ti, kteří mají pořádné peníze, si konečně oddechnou, vytáhnou ze svých sejfů smlouvy, které s Netanjahuem už dávno podepsali, a začne takový luxusní rozvoj a urbanistická výstavba, že budou všichni zírat.
V reakci na to se samozřejmě v OSN zavede mezinárodní den památky genocidy palestinského lidu. A půjde si pro Nobelovu cenu za mír…
Trumpův obraz světa:
Obraz událostí, kolegové, je mozaikovitý, ale má svou logiku. Problém je v tom, že se celý svět chytil do pasti Trumpovy „PR politiky“. Trump téměř zcela ovládl globální informační agendu svými patetickými prohlášeními, která se ne vždy dočkají praktické realizace. Výsledky jeho politické činnosti zatím nejsou příliš zřetelné, ale to, že v podstatě obnovil tuto „globální agendu“, která se začala rozpadat pod vlivem procesů geoekonomické regionalizace, je fakt. Jedná se o fenomén: geoekonomické procesy se navzdory všemu ubírají směrem regionalizace (je zřejmé, že centrem těchto procesů se stává Indie, což začíná měnit celý obraz světa – tento aspekt je třeba velmi pečlivě sledovat a studovat), ale politická a politicko-informační agenda se opět stala globální, tedy vlastně americkou a točí se kolem Trumpa. Ano, je to nepřirozený obraz, ale co máme, to máme. A to je třeba si náležitě uvědomit a proměnit v našem vlastním zájmu. Trumpův integrační mediální potenciál je faktorem, který bude ještě nějakou dobu skutečným faktorem. Musíme se naučit, jak jej politicky vyrovnat již nyní. A rozhodně nezačít žít Trumpovou agendou.
Nyní mohu s podstatně větší jistotou formulovat, co je Trumpův svět v politickém smyslu:
Čína je hlavním nepřítelem, ale je to nepřítel děsivý, tak ať se raději vzdá. Přesto si troufám tvrdit, že v americké vládě roste počet těch, kteří se domnívají, že se silovému střetu s Čínou nelze vyhnout.
Nyní vyslovím hypotézy o rozdílech v postojích Číny a USA:
Čína ví, že se nachází na předposlední hranici „nesilové obrany“. Ale ustupovat dál znamená vytvářet podmínky pro to, co chtějí Američané, ačkoli nejvíce ze všeho – vnitřní krizi v Říši středu. Odpor proti „ponižujícímu tlaku“ poroste, ale periferní aktiva budou ztracena. Systém „domina“ již, bohužel pro Peking, začal. Trump (nikoli USA, ale Trump – americký vládní systém ještě nedosáhl nejnižšího bodu destrukce) si sám nedokáže zformulovat, co prohlásí za průběžný výsledek boje s Pekingem. Tedy pozici, do níž by mohl ustoupit. A v situaci neschopnosti vymanit se z konfliktu na Ukrajině a deklarované krajně riskantní varianty mírového urovnání na Blízkém východě (ne náhodou se z něj snaží couvnout) nemůže jít do důsledku.
Hlavní oběť:
Tou je pro „zítřek“ je Evropa. Potíž je v tom, že Trump zatím nedokáže přijít na to, kdo je hlavní obětí pro „pozítří“. Zjevně neplánuje tak daleko dopředu. Ale přesto. Sečteno a podtrženo: Trump marginalizuje EU, z politické struktury NATO udělá cirkus, ale bude nesmírně opatrný, pokud jde o vojenskou strukturu NATO. Což je velitelská struktura amerických okupačních sil v Evropě.
Hlavní riziko:
Tím je Blízký východ. A zdá se, že Netanjahu osobně s jeho aférou s pagery… Trump to, myslím, pochopil. A zjednoduší situaci. To nutně neznamená, že začne s Palestinci. Situace je mnohem vrstevnatější, než se na první pohled zdá. Brzy o tom napíšu příspěvek: začínám v Trumpových frajeřinách vidět ekonomiku se znaménkem plus i minus, tedy prvky geopolitického vydírání.
Hlavní problém:
Je Ukrajina. Frajeřiny zde nefungují a situaci nelze zjednodušit. Myslím, že vytrvalé pokusy ruského vedení vysvětlit Američanům, jak složitá je situace v této části Eurasie, mají svůj efekt. Mám ale podezření, že Trump, který si uvědomil, že situaci na Ukrajině rychle nezmění, se ji pokusí rovněž „zjednodušit“. A to pro nás vytvoří obtížnou situaci, zejména pokud to v této fázi přehlédneme…
Preklad: St. Hroch, 7. 2. 2025
Zdroje:
