Zelensky a nová doktrína USA…
Prof. Dmitrij Jevstafjev 18. 12. 2025
Profesor Dmitrij Jevstafjev v tv besedě u Vladimíra Solovjeva analyzuje nové geopolitické reality: mezimperialistické rozpory, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Zelenského režim, plány Západu na likvidaci ukrajinského státu a geoekonomické rozdělení země. Diskutuje se o myšlence protektorátu v centru Evropy, jeho replikaci a důsledcích pro mezinárodní organizace. Jevstafjev poukazuje na omezenou suverenitu Německa a Francie, kritizuje degradaci evropských elit a vysvětluje, proč formát NATO není v současné situaci použitelný. Důležité místo zaujímá postoj Donalda Trumpa, jeho odklon od myšlenky protektorátu a národní doktrína USA, která předpokládá rozdělení světa na vlivové oblasti…
Vzpomínám si, jak, když jsme studovali vysokou školu, měli jsme tam předmět marxizmus-leninizmus, v němž nás učili o rostoucích rozporech mezi imperialistickými státy. Ty rozpory tenkrát ne, že by nebyly, ale nějak nerostly. Hlavním projevem takového konfliktu tenkrát byla Britsko-argentinská válka o Falklandské ostrovy – docela komická událost. Ale to, co nyní sledujeme, to jsou skutečné meziimperialistické rozpory. Je zřejmé, že otázka o tzv. bezpečnostních zárukách – údajně pro Ukrajinu, ale fakticky bezpečnosti režimu Zelenského – což není hrubě totéž, je platforma, na níž bude nutno velmi pozorně sledovat, jak různí velcí i malí imperialističtí švábi (dravci jsou tam jen dva – větší Trump a menší globální Londýn), kteří se rozhodli, že jsou rovněž dravci a snaží se jeden druhého převézt. Vše, co tam sleduji, je snaha o utilizaci Zelenského režimu, při zachování nějaké podoby suverénního státu na zbylém území bývalé SSSR.
Moje hypotéza je, že jsou to lidé, kteří se chystali podělit si Rusko (což bylo dávno před naším spojením s Krymem) už někdy kolem roku 2012, v podmínkách „odložené“ krize, která byla mezi lety 2007-10 velmi těžká, kdy museli obětovat vlastní investiční společnosti. Dál zápaďáci jasně pochopili, že všechny další řešení jsou jen přechodná a budou si muset někoho podělit. Právě k létům 2012-13 bylo jasné, že chtějí druhé rozdělení Eurazie. První – rozval SSSR se jim podařil, a tak se pokusili rozložit nás, ale pochopili, že v této fázi konfliktu s námi se jim to nepodaří.
Mimochodem, v této souvislosti jsme svědky úžasné historky o tom, „Jak ukrást ukradené“. My tu přece všichni chápeme, že ruská aktiva v Evropě i v USA byla „zmrazena“ – a už nejsou! Byla vložena, investována, byly na ně vydány akcie, na akcie obligace atd. a někdo z toho má své procentíčko. Tady ale jde o to, jak ukrást už jednou ukradené. Oni mají kritické problémy s likviditou, kritické problémy s ucpáváním děr, takže si nutně potřebují podělit ještě něco – a začínají si dělit Ukrajinu. To, co teď sleduji, je geoekonomická dělba Ukrajiny mezi větším a menším dravcem a šváby pobíhajícími za drobečky. To je element demontáže ukrajinské státnosti.
Tady je ale nuance: – všichni tvrdí, že jsme to my, kdo rozbíjíme ukrajinskou státnost, protože jsme ji napadli. Demontují tu ukrajinskou státnost ale její „partneři“ – údajní garanti této státnosti – kteří ve svých garancích zakotvují, že ve středu Evropy je stát, který – s pokrčením ramen a s pochybnostmi – uznávali za v zásadě suverénní, v letech 2022-23 vzniká plnohodnotný protektorát. Takže se do Evropy vnáší forma typická pro koloniální svět (nepočítáme období 2.světové války, kdy ve středu Evropy existoval protektorát Čechy a Morava).
Solovjev:
Ačkoli je i čerstvější příklad bývalé Jugoslávie, kam poslali vojska, rozdělili ji na zóny – a plán byl stejný – roztrhat jako Srby. Jistě: – Bosna a Hercegovina byla protektorátem EU – což je opět koloniální forma správy.
Dm.Jevstafjev:
Pokud už se naznačuje koloniální forma v Evropě, pak se nabízí otázka: – jak může být protektorát členem např. OSN, nebo mezinárodních hospodářských organizací? Tam musí přece být metropole jako právní řešení toho, že skupina zemí zastupuje zájmy nikoli státu, ale území v mezinárodních orgánech, přijímá a garantuje úvěry, které odtud onomu území přicházejí.
Mimochodem tam prý je organizace, která má v Moskvě dokonce zastupitelství – OBSE. Co my tam děláme, je jiná otázka. Jezdíme tam na konference, prosazujeme pozici – jak daleko jsme tu pozici prosadili, nikdo, kdovíproč, nevykládá… No, dobrá. Ale co tam dělá Protektorát Ukrajina?
Dalším momentem je, že mechanizmus protektorátu na území, které bylo považováno za zcela suverénní… – víme, že se suverenitou byly problémy u mnohých východoevropských zemí, které, jak se ukazuje, suverenitu vlastně ani nepotřebují. Nicméně se mělo za to, že je to plně suverenizované území.
Chápeme ale, že protektorát (např. Bosna a Hercegovina a čátečně i to, co se dnes nazývá Severní Makedonie), se považoval za výjimku? Ale teď se pouštíme do rozšiřování mechanizmu protektorátu v Evropě… – to je fixace toho, že politika kolektivního Západu v Euroatlantiku může jít cestou vytvoření závislých území. A já se ptám, kdo bude tato závislá území spravovat? Dobrá – prý v rámci bezpečnostních garancí (údajně) ve formátu NATO… – bylo by dobře, kdyby si lidé pořádně přečetli, o čem je ten formát. Hlavní ale je, že formát NATO je k situaci na Ukrajině zásadně nepoužitelný, a to prakticky ve všech parametrech. Formát NATO je formátem kolektivní bezpečnosti – ale tady nejde o kolektivní bezpečnost, ale o převzetí docela velkého osídleného území pod vnější správu. A chápeme, že tento princip může být rozšířen i za hranice Euroatlantiku, a že při nepříznivém vývoji politických událostí v USA, může být rozšířen nějakými vnějšími silami na území USA samých , protože USA a Británie jsou mezi garanty?
A dál vzniká otázka: – připusťme, že nějakých 5-6 zemí dalo režimu Zelenského nějaké bezpečnostní garance, čímž legalizovaly nelegitimní totalitní režim v Evropě. Kdo ale bude odpovědným, kdo bude oním správním centrem garancí bezpečnostních záruk tomu to nelegitimnímu režimu nemalého území s nezanedbatelným počtem obyvatel? Brusel? Velmi pochybuji. Anebo Fond míru, o němž hovořil Trump a který se kamsi rozplynul – nicméně, ten je jen ekonomickou organizací, která se má zabývat hospodářskou obnovou Ukrajiny, který, jak to chápeme, bude odtud jen pumpovat na Západ zbytky toho, co tam ještě nerozkradli.
Vzniká tedy jakýsi bod, nedefinovaný v mezinárodním právu ani politicky, který říká: „No, podívala jsem se na město – řekněme, Baltimore – a domnívám se, že se vymknulo kontrole USA a nemůže být v rámci jejich jurisdikce spravováno. Takže poskytneme Baltimoru a okolí bezpečnostní garance… Oni budou, samozřejmě toto vše zkoušet na „kočičkách“, ale my chápeme, kdo bude následovat. Předpokládám, že to bude Moldávie.
V. Solovjev:
Ale část těchto garancí na sebe berou země nedisponující suverenitou. Například Německo má velmi omezenou suverenitu jako stále okupovaný stát a Evropa, jejíž systém je založen z velké části na swapech od amerického FEDu, nemluvě už o tom, že je vlastně také okupována americkými vojsky. Trump to jasně řekl o zablokovaných penězích, že nejsou jejich ale „jeho“. Proto včera V. Putin na grémiu ministerstva obrany RF řekl, že jsme ve válce, jíž jsme získali zpět suverenitu. Ale Evropa má k suverenitě daleko.
Dm.Jevstafjev:
Ale v případě Německa je situace ještě komplikovanější, protože jeho suverenita byla delegována třem různým bytostem:
- Bruselu, na základě právních dohod jako člena EU;
- USA jako okupační mocnosti;
- FED USA – v podstatě komerční struktuře.
A tato země může poskytovat nějaké záruky? A to nemluvím o německém politickém systému a osobnosti jeho nynějšího kancléře Merze.
Jistě, je tu suverenita Francie – ta je, do jisté míry, nejsuverénnějším státem Evropy – a to, že je tam prezidentem Macron, znamená ponížení francouzské suverenity. Nicméně, Francie sama do toho jít nechce.
V.Solovjev:
Ale toto šíření protektorátu s nejasnými a neprůhlednými systémy správy, není-li to pokus o nastartování územní dělby v Evropě cestou utilizace fakticky rozpadlé státnosti, změnivší se v naprosto totalitní sytém bez jakékoli legitimity, pak nechápu, co je to za systém bezpečnostních garancí.
Dm.Jevstafjev:
Všimněte si, jak Trump, který o tom začínal jen polohlasně, od toho začíná couvat. Je to pochopitelné, protože přecejen podnikatelsky myslí, a hlavně ho zajímá, kdo bude platit dluhy ve schématu, o kterém se nyní jedná.
Ve schématu, o němž jde nyní řeč, bude platit „světový prostor“… Tedy nejdříve oni všecko vypumpují – a platit bude světový prostor.
Ale někdo bude muset plnit ustanovení o tom, že faktické vtahování evropských zemí do války s Ruskem pro každý případ, může proběhnout automaticky
(nikoli tak jako ve formátu článků 4-6 NATO).
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=9wsnTY7PjO0
